snih

Viktor ŠULC Sníh a sněhová pokrývka měření a monitorování Přehled definice, typy, intenzita Sněhové srážky Sněhová pokrývka Pozemní měření Orbitální monitorování Dlouhodobý vývoj na našem území definice, vznik, konec celková pokrývka, nový sníh, vodní hodnota pasivní mikroradarometrie, interferometrie Sníh definice Součastný stav Úvod - hydrometeor tuhého skupenství vypadávající z oblaků - skládá se z ledových krystalků složitých tvarů - spojením krystalků vznikají vločky - výzkumem vloček ze zabýval již v roce 1611 Kepler Sníh Úvod - krystalky krystalizují v šesterečné soustavě - vzniklé vzory jsou jedinečné a neopakovatelné Sněhové srážky - vypadávání sněhu s trvalým charakterem a málo proměnnou intenzitou - obvykle při záporných teplotách - v naších podmínkách běžně sněží od listopadu do dubna v oblastech nad 1300 m n. m. při vpádech chladného
vzduchu i v letních měsících Sněhové srážky Sněžení Sněhová pokrývka - vrstva sněhu o mocnosti nejméně 5 mm, v případě že je vrstva tenčí, jde o poprašek SOUVISLÁ – v případě, že sníh pokrývá plochu meteorologické stanice a jejího okolí
alespoň z poloviny - NESOUVISLÁ - sníh pokrývá méně než poloviční plochu stanice a okolí Sněhová pokrývka Vymezení pojmů Sněhová pokrývka Staniční okolí - ta část okolí stanice, kterou pozorovatel vidí z měrného pozemku - je-li stanice umístěna v lesní oblasti, přihlíží se pouze k nezalesněným místům - nebereme v úvahu ta místa, na nichž se sníh uměle odklízí nebo naopak shromažďuje,
nebo kde je sněhová pokrývka jakkoli porušena umělými zásahy. Měření sněhové pokrývky na klimatologických stanicích - měříme výšku celkové sněhové pokrývky a to v 07 hod SEČ výška nového sněhu se na srážkoměrných stanicích měří v 07 h SEČ,
na základních a doplňkových stanicích pak ještě ve 14 a 21 h. - výška sněhu se měří s přesností na centimetry Měření sněhové pokrývky na klimatologických stanicích - vrstva sněhu menší než 0,5 cm se značí jako poprašek - vrstva v rozmezí 0,5 – 0,9 cm se zaokrouhluje na 1 cm - k měření se používá sněhoměrná lať Měření výšky celkové sněhové pokrývky - latě jsou PEVNÉ (zapuštěné nulou na úroveň terénu) a nebo PŘENOSNÉ - měření přenosnou latí se provádí minimálně na 3 místech a uvádí se průměr z hodnot - běžně jsou dlouhé 1 m, v oblastech s velkým množstvím sněhu 2 – 3 m krátká a dlouhá sněhoměrná lať na srážkoměrné stanici Měření sněhové pokrývky na klimatologických stanicích - měření vždy provádíme na místě, kde není sněhová pokrývka ovlivňována větrem či lidskou činností pevná a přenosná srážkoměrná lať výška sněhu napadlého od posledního měření se zjišťuje na sněhoměrné desce
o rozměru 30 X 30 cm, a to pomocí speciálního pravítka dlouhého 30 až 50 cm Měření výšky nově napadlého sněhu - deska se pokládá na vrstvu starého sněhu tak, aby byla její horní hrana v úrovní sněhu - místo položení desky je nutné dostatečně označit - v případě nesouvisle pokrývky se deska pokládá na půdu v blízkosti sněhoměrné latě Měření sněhové pokrývky na klimatologických stanicích - měří-li se výška nově napadlého sněhu dvojím způsobem, 1. mezi všemi po sobě následujícími pozorovacími termíny, 2. pouze mezi ranními termíny 07 h SEČ, musíme použít dvou desek. Na jedné se měří a odstraňuje sníh při každém pozorovacím termínu, na druhé pak jen ráno první meteorologickou družicí se stal americký satelit Tiros 1 z roku 1960 - dalšími milníky v historii meteosatelitů pak byly - GEOS – 1 start v roce 1977 první geostacionární družice pracující v operativním režimu - ATS – 1 z roku 1966 první geostacionární družice Orbitální monitorování sněhové pokrývky - METEOSAT – 1 z roku 1975 první evropská meteorologické družice První evropská meteorologické družice METEOSAT 1 Orbitální monitorování sněhové pokrývky existují dva hlavní typy oběžných drah používaných u meteorologických družic - sklon dráhy je v rozmezí 80 – 100 stupňů vůči rovníku - dráha je vždy téměř kruhová - výška dráhy je v rozmezí 600 – 1250 km nad povrchem Země Rozdělení družic dle orbity Polární dráha - parametry drah se pro jednotlivé série družic značně liší, ale v rámci série jsou podobné - družice při každém obletu prolétají nad polárními oblastmi Země - mezi polární družice patří americké NOAA a DMSP, ruské Meteor či čínské FY-1 Orbitální monitorování sněhové pokrývky - sklon dráhy v