snih

ůči rovníku je 0 stupňů - díky těmto parametrům se družice nachází stále nad stejným místem povrchu Země - poloměr dráhy je 42 168 km (přibližně 36 000 km nad zemským povrchem) Geostacionární dráha - družice snímkuji oblast mezi 60 ° SZŠ a 60° JZŠ - oběžná doba je stejná jako doba rotace Země - v součastné době jsou na orbitě družice METEOSAT (Evropa) , GEOS East a West (USA), FY – 2 (Čína) a GMS (Japonsko), které svým záběrem pokrývají celý zemský povrch Orbitální monitorování sněhové pokrývky - spočívá v přímé závislosti mezi mocností sněhové pokrývky a pohlcováním záření - jasová teplota je nepřímo úměrná mocnosti sněhové pokrývky Pasivní mikrovlnné snímání - nevýhodou je velký podíl šumu, což značně stěžuje interpretaci získaných dat - mikrovlnné radiometry měří přirozenou dlouhodobě vyzařovanou energii z objektů na zemském povru - výhodou je, že mikrovlnné záření bez problémů proniká i velmi hustou oblačností princip mikrovlnné radiometrie Orbitální monitorování sněhové pokrývky - jde o metodu přesného výškového měření na základě rozdílu ve fázi dvou radiových signálů získaných z odlišné pozice - zpracováním hodnot korespondujících obrazových prvků z obou radarových snímků se vytváří tzv. interferogram Interferometrie - využívá se především pro vytvoření přesných 3D-modelů terénu raketoplán Atlantis se přístroji pro monitoring zemského povrchu - přesnost dat se pohybuje v řádově v centimetrech - přesto, že nejde o metodu primárně určenou pro monitorování sněhové pokrývky, je využitelná i k tomuto účelu Orbitální monitorování sněhové pokrývky - počátek v roce 1966 americké sondy NOAA (National Oceanographic and Atmospheric Administration) - měření rozsahu sněhové pokrývky degradováno oblačností Meteorologické družice monitorující sněhovou pokrývku Počátky monitorování - polární družice se sklonem 98°, dobou oběhu 102 minut, pohybující se ve výšce 820 až 850 km Meteorologické družice monitorující sněhovou pokrývku - první družicí používající mikrovlnný radiometr byla družice NIMBUS 5 (1972 – 1976) - součástí vybavení byl i systém ESMR (Electrically Scanning Microwave Radiometer), tedy jednokanálový radiometr pracující na vlnové délce 1,55 cm Meteorologické družice monitorující sněhovou pokrývku NIMBUS 5 - tříose stabilizovaná experimentální družice - podávala mimo jiné denní a měsíční hlášení o rozsahu sněhové pokrývky a množství ledu v oceánech a na pólech Americké polární družice vybavené radiometry Nimbus 5 na zemské orbitě - navázala na sledování předchozí družice v letech 1978 – 1987 - přistroj byl označen SMMR (Scanning Multichannel Microwave Radiometer) a měl rozlišení 25 km pro každý kanál Meteorologické družice monitorující sněhovou pokrývku NIMBUS 7 - vybavena pětikanálovým mikrovlnným radiometrem pracujícím s vertikální i horizontální polarizací, na vlnových délkách 0,81 – 4,54 cm a frekvencích 18 a 37 GHz, - přístroje byli schopny mapovat sněhovou pokrývku o mocnosti 5 – 70 cm mapa sněhové pokrývky pořízená sondou Nimbus 7 v únoru 1987 družice Nimbus 7 TIROS N (také NOAA 5) odstartoval v roce 1978 - modifikovaná řada ATN s označením NOAA 8, 10, 11, 13, 14 a 15 Meteorologické družice monitorující sněhovou pokrývku TIROS a NOAA 6 - 14 - následovaly družice NOAA 6, 7 a 9 - jednalo se o družice s obdobným vybavením jako NIMBUS 7 nejmodernějšími polárními družicemi NOAA jsou stroje řady KLM - pohubuji se po heliosynchronich drahách, perigeum jejich dráhy je od povrchu Země vzdáleno 810 km a apogeum 870 km Meteorologické družice monitorující sněhovou pokrývku NOAA KLM (16, 17, 18) - první odstartovala 13. 5. 1998 a další dvě následovaly s dvouletými přestávkami - Oběžná doba je 100 minut - Družice snímají nepřetržitě pás zemského povrchu o šířce 3000 km přičemž největší rozlišení je v nadiru 1,1 x1,1 km na okraji přelétaného území pak 2,5x4,5 km - Nejdůležitější přístrojové vybavení tvoří AVHRR/3 (Advanced Very Hig Resolution Radiometer) pořizující snímky v 5-ti pásmech od viditelného červeného světla (0,58 mm) přes blízké infračervené záření až po tepelné záření (12,5 mm) NOAA M (18) v současné době jsou k dispozice data z družic NOAA 14, 15, 17 a 18 - Signál může být přijímán pouze tehdy, když je družice v přímé dohlednosti z přijímací stanice Meteorologické družice monitorující sněhovou pokrývku Data ze sat