Prezentace PP - základy

www.topgeo.cz
www.sanol.cz
www.technologie.fsv.cvut.cz Literatura Kočí, B. a kol. - Skripta Technologie Pozemních staveb I,
Maceková V., Vlček M.: Zakládání staveb, ERA Brno 2004
Šimek, Eichler, J., Jesenák, J., Vaníček,I.: Mechanika zemin, 2 vydání celostátní učebnice, SNTL 1999
Eichler,J., Maceková, V.: Mechanika zemin a zakládání staveb, CERM Brno, skripta , 1996
Eichler,J., Maceková, V.: Atelierová tvorba, základové konstrukce, Ediční středisko VUT Brno, skripta 1991
Matoušková,D.: Pozemní stavitelství I, Nakl. VUT Brno, 1993
Matoušková,D.: Pozemní stavitelství II, Nakl. VUT Brno, 1994
Bradáč,J.: Základové konstrukce, CERM Brno, 1995
Eichler,J., Maceková, V., Bradáč.J.: Rukovět znalce oboru stavebnictví, diagnostika vad a poruch, díl Zakládání staveb, Expert Ostrava, 1994
Petrůj, S.: Konstrukce pozemních staveb pro obor S, ediční středisko VUT Brno, 1989
Turček, P.: Geotechnické problémy při zakladaní stavieb, JAGA Bratislava, II. PLOŠNÉ ZÁKLADY Plošné zakládání Do základové půdy přenášejí základy zatížení svou dosedací plochou Rozdělení plošných základů Patky
Pasy
Desky
Rošt
Prostorové základy Technologické zásady Tvar základů je dán projektem, za vhodný tvar monolitického základu je považován základ s jedním vodorovným úskokem.
U mnohostupňových základů je nevýhodou přerušování betonáže po stupních, u šikmých ploch složitost zabedňování a zhutňování.
Vždy je třeba dbát, aby vyprojektovaný tvar základu byl přesně dodržen. Technologické zásady U monolitických železobetonových základů musíme vždy pamatovat při výkopových pracích na rozšíření prostoru kolem základu o min. 600 mm na provedení bednění Technologické zásady Betonáž vyztužených základů přímo do rýhy bez bednění je nepřípustné. (krytí výztuže)
Betonáž základu z prostého betonu přímo do rýhy, tak jak vidíme na obr. je možné v případě soudržných zemin. Technologické zásady Montované základy nelze tak snadno přizpůsobit proměnnému zatížení stavbou a přípustnému namáhání základové půdy jako základy monolitické, ale bývají obvykle dokonaleji vyráběny, vylehčovány dutinami a vzhledem k možnosti mechanizace se velmi snižuje pracnost základových prací.
Odpadají technologické přestávky a tím se zkracuje doba realizace spodní stavby. Lze je osazovat i v zimě a pokud jsou ve výrobě prvky ošetřeny vodotěsným nátěrem a z betonu s vodotěsnou přísadou, mohou se použít tam, kde nelze efektivně snížit hladinu spodní vody na staveništi. Plošné základy Patky
mají pravidelný geometrický tvar, obvykle bývají čtvercové, jsou-li obdélníkové, poměr stran max. 2:3. Používají se jako základy pod sloupy. Mohou být z prostého ale i železového betonu, monolitické i montované. Pro sloupy monolitické jsou z patek obvykle vyvedeny kotevní pruty ocelové výztuže. Plošné základy Pasy
pod nosnými i nenosnými stěnami nebo řadami sloupů, v případě použití pod řadu sloupů musí být vyztuženy jako spojité nosníky. Srovnáme-li náročnost provedení pasů a desky, lze konstatovat, že při použití pasů spotřebujeme zpravidla méně betonu a výztuže, proces však klade vyšší nároky na hloubení výkopů. V případě nepodsklepených objektů je nutné vždy volit okolo budovy průběžný základový pás v nezámrzné hloubce, tedy 100cm pod rostlý terén. Pokud je vyloučeno poškození mrazem (např. u podsklepených domů), můžeme volit základy hluboké pouze 40 - 50cm. Plošné základy Desky
souvislý plošný základ, obvykle volíme v případě málo nebo nerovnoměrně únosného podloží, pro náročnější objekty, při zakládání pod hladinou podzemní vody. Příklad betonáže základové desky s vytažením výztuže pro svislé konstrukce stěn a sloupů je na obr. 2.5 a obr. 2.7. Zvýšenou pozornost je nutné věnovat vyvázání výztuže pod sloupy, aby nedošlo k tzv. „propíchnutí“ desky. Detail navázání výztuže pro sloupy je patrný z obr. 2.6. Desky velkých rozměrů je z důvodu smršťování betonu nutné betonovat po předem stanovených polích. Realizace pracovní spáry základové desky je na obr. 2.8. Plošné základy Rošt
soustava křižujících se pasů, narůstá zde složitost realizace bednění a ukládání výztuže. Plošné základy Prostorové základy
v podobě skříňových základů nebo tlusté desky se vzhůru vybetonovanými žebry se navrhují tehdy, jestliže ani značně tlustá základová deska nezabezpečí stabilitu objektu. Bezpečnost práce Bezpečnost práce a ochrana zdraví, provoz a údržba pro stavební, zemní stroje a rýpadla je dána normou ČSN 27 7012 [7].
Při zřizování základových konstrukcí je třeba dbát zejména na bezpečné zajištění stěn výkopů a dodržování zásad bezpečnosti při práci se stroji. Elektrické vibrátory se mohou připojovat pouze na zdroj napětí uvedeného na štítku. Pohyblivé přívody musí být vedeny tak, aby nemohly být při práci poškozeny. III. HLUBINNÉ ZÁKLADY Hlubinné základy Piloty
Podzemní stěny
Studny a kesony
Používá se při zakládání do nevyhovujících základových půd, při velkém zatížení stavebních konstrukcí nebo při velkých nárocích na sedání konstrukce. Patří do skupiny zvláštního zakládání Hlubinné základy
Vháněné piloty
Vrtané piloty
Mikropiloty
Velkoprůměrové piloty - hloubené
Podzemní stěny
Studny a kesony
Hlubinné základy Vháněné piloty Jsou to prefabrikované železobetonové piloty, které se vpravují do základové půdy beraněním, vplachováním, zatláčením nebo vibrováním. Jejich průřez je obvykle 300mm x 300mm nebo 400mm x 400mm a délka až 12m.
Ve výrobnách se pro jejich výrobu použije beton hutný, vodotěsný, odolný proti agresivnímu prostředí.
Důraz se klade na přesnost umístění a krytí výztuže, na její zesílení ve zhlaví a hrotu piloty a na souměrnost v ose. Vháněné piloty Pro vlastní ražení se pilota může použít až po dosažení normové pevnosti betonu, tedy po 4 týdnech od zhotovení. Razí se pomocí beranidel a to buď rovně nebo šikmo. Hlava piloty se beraněním poškozuje, musí být proto opatřena čepcem z tvrdého dřeva nebo pryže. Při vlastním beranění můžeme piloty nastavovat nebo krátit.
Vplachováním se vhání pilota do podloží tak, že se zemina pod jejím hrotem rozplavuje proudem tlakové vody. Pilota tak zapadá do zeminy vlastní vahou, případně se přitom i beraní. Vplachování se nepoužívá při začáteční a konečné fázi vhánění piloty z důvodu stabilizace.
Zatlačované piloty jsou z krátkých kusů vtlačované do podloží hydraulickým lisem. Zavibrování pilot využíváme u nesoudržných stejnorodých zemin. Používá se i pro zesilování podloží u již stávajících budov. Vrtané piloty Vrtané piloty se betonují do předem zhotoveného vrtu. Tyto piloty jsou vhodné zejména v oblasti, kde není možno použít beranidlo (zastavěné oblasti), u staveb kam by se nevyplatilo beranidlo dopravovat. Další jejich předností, je možnost změny délky piloty přímo při provádění, nemusíme tudíž znát jejich délku předem. Je tak možné provádět tyto piloty jako opřené.
Vrtané piloty mají velkou únosnost, umožňují použít jedné piloty na místo skupiny pilot a lze je monoliticky snadno spojit s vrchní základovou konstrukcí. Většina prací je nahrazena výkonnými mechanizmy a tím odpadá nutnost velkého množství pracovníků. Dělení vrtaných pilot dle průměru:
maloprůměrové (Ć 200 - 600 mm)
velkoprůměrové (nad Ć600 mm)
dle statického působení:
opřené – jsou takové piloty, které mají patu opřenou o únosné podloží
vetknuté - jsou takové piloty, které mají patu vetknutou do únosného podloží
plovoucí - jsou takové piloty, které jsou celé umístěny do nesoudržné zeminy a síly od horní stavby přenášejí do zeminy třením stěny piloty o zeminu Dělení vrtaných pilot dle vyztužení:
prosté
vyztužené
dle pažení:
nepažené
pažené ocelovými výpažnicemi nebo jílovou suspenzí
dle polohy
osamělé
skupinové dle sklonu
svislé
šikmé
dle způsobu, kterým na ně působí vnější zatížení
tlačené
tažené
namáhané ohybem
namáhané kroucením Vrtná souprava pro provádění vrtaných pilot - BAUER BG 15H Odbourávání hlav pilot Mikropiloty Mikropilota je štíhlý stavební prvek, schopný přenášet především osové zatížení (tlakové a tahové) do hlubších vrstev základové půdy. V podstatě jsou to vrtané piloty malého průměru cca 200mm, které jsou upnuty do okolní horniny v kořenové části injektáží.
Mikropiloty se používají ve stísněných prostorách. Významné uplatnění mají v oblasti podchycování staveb Mikropiloty Mikropilota má hlavu - což je její horní část, která přichází do styku s konstrukcí stavby a přejímá od ní zatížení, dále dřík, což je její neinjektovaná část procházející obyčejně neúnosnými vrstvami zeminy a kořen mikropiloty, který je injektáží upnut do okolní zeminy. Vlastní dřík mikropiloty bývá vytvořen silnostěnnou ocelovou trubkou běžných profilů nebo železobetonovým kruhovým průřezem (armokošové mikropiloty). Injektáž kořenové části je v prvním případě prováděna přímo přes výztužné trubky, v druhém případě je armokoš piloty opatřen manžetovou trubkou z PVC profilu. Mikropiloty Příklad použití mikropilot v konstrukci Mikropiloty - pažení jámy + podchycení objektu Mikropiloty, podchycení objektu, Prostějov, Národní dům Mikropiloty – příklad provedení Mikropiloty-postup zhotovení Vrtná souprava pro provádění mikropilot,mikrozápor, kotev apod. – KLEMM KR 805 -1. (TOPGEO) Velkoprůměrové piloty - hloubené Jako velkoprůměrové se nazývají piloty s průměrem nad 600mm. Šachty pro ně hloubíme vrtnými soupravami s talířovými nebo šnekovými vrtáky nebo rypadly s drapákem. Hloubí se v soudržných zeminách jako nepažené až do 12m hloubky. Do vyhloubeného prostoru se spustí armokoš a zabetonuje se. Velkoprůměrové piloty - hloubené Realizace velkoprůměrové piloty – a) hloubení šachty drapákem, b) zřízení ochranného límce, c) spouštění armokoše, d) betonáž piloty, e) úprava zhlaví Velkoprůměrové piloty-realizace Ukázka zakládání na pilotách Podzemní stěny
Podzemní stěny pažící a konstrukční
Prefabrikované podzemní stěny
Podzemní stěny těsnící
Podle účelu a použitého materiálu dělíme podzemní stěny na železobetonové s funkcí pažicí nebo konstrukční (eventuálně mohou plnit obě funkce současně) a těsnicí, jejichž výplňovým materiálem může být libovolná těsnicí hmota.
Tloušťka podzemních stěn bývá 400, 600, 800, 1000 mm.
Podzemní stěny pažící a konstrukční Rýha pro podzemní stěny je hloubena převážně rypadly s drapáky pod ochranou jílové pažící suspenze, jejíž hladina je udržována v požadované úrovni mezi vodícími zídkami, které zabezpečují při hloubení přesné vedení drapáku v požadovaném směru. Zídky jsou betonové s výztužnou sítí hloubky 1,0 - 1,2 m Podzemní stěny pažící a konstrukční – drapák BAUER DHG-D 2600 na nosiči BS670 pro provádění podzemních stěn ( TOPGEO) Prefabrikované podzemní stěny Prefabrikované podzemní stěny jsou sestavovány ze železobetonových panelů, vyrobených na celou výšku budoucí stěny a osazovaných do rýhy pažené samotvrdnoucí suspenzí
Těžení rýhy je kontinuální a panely jsou osazovány v určeném odstupu za těžbou Prefabrikované podzemní stěny Panely mohou být osazovány do rýhy buď na sraz, nebo i s určitým natočením a přesahem, čímž se vytvoř