Podlahy

Podlahy



HYPERLINK "http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/pos56.php" Mazaniny a potěry


Základní funkce a požadavky
Podlahy jsou jedno nebo vícevrstvé konstrukce uložené na vrchní ploše podkladu (stropní konstrukce apod.) za účelem dosažení žádoucích technických vlastností podle požadovaného provozu. Pod pojmem podlaha se rozumí vedle nášlapné vrstvy i vrstva vyrovnávací a izolační. Správná volba podlahy musí představovat soulad mezi provozními požadavky na ni kladenými a mezi vlastnosti jednotlivých podlahových vrstev.
.gif" \* MERGEFORMATINET
Obecná skladba podlahy
Funkce podlah
Podlaha slouží k dotvoření stropní konstrukce za účelem:
zlepšení stavebně-fyzikálních vlastností
zlepšení estetického vzhledu stropní konstrukce jako celku
zajištění potřebných provozních podmínek
zajištění hygieničnosti
Požadavky na podlahy
Závisí na druhu provozu a určují nám požadované vlastnosti podlah.
Mechanické vlastnosti
Mechanické vlastnosti podlah zajišťují jejich odolnost vůči různým namáhání:
odolnost proti opotřebení (obrusnost nášlapné vrstvy)
odolnost proti nárazu (požadovaná zejména v průmyslových provozovnách)
odolnost proti soustřednému zatížení (požadovaná při bodovém zatížení podlah)
K mechanickým vlastnostem patří i pružnost podlahy, tj. schopnost přizpůsobit se bez trvalých deformací namáhání, která na ně působí.
Tepelně technické vlastnosti
Zahrnují tepelný odpor podlahy, tepelnou jímavost a dále odolnost proti působení vysokých teplot. Dostatečný tepelný odpor je vyžadován u podlah stropů oddělujících prostory s různým teplotním režimem (především u stropů nad průjezdy, u stropů arkýřů apod.). Tepelná jímavost je důležitá v místnostech s trvalým pohybem lidí. Označuje se jí převod tepla z nohou do podlahoviny. Tepelná jímavost podlahových konstrukcí se stanovuje pro zimní období na základě neustáleného teplotního stavu daného:
počáteční teplotou povrchu (chodidla: ta = 33°C, podlahy : tp = 17°C)
dobou dotyku chodidla a podlahové konstrukce = 10min.
Podle poklesu povrchové teploty t10 (°C) se podlahy dělí na:
podlahy velmi teplé - pokles povrchové teploty t10 do 2,5 °C / 10min.
podlahy teplé - pokles povrchové teploty t10 2,5 až 3,4 °C / 10 min.
podlahy méně teplé - pokles povrchové teploty t10 3,4 až 5,0 °C / 10 min.
podlahy studené - pokles povrchové teploty t10 5,0 °C / 10 min. a více
Odolnost proti vysokým teplotám je důležitá v určitých průmyslových provozech, např. v hutích, válcovnách apod.
Akustické vlastnosti
Musí být posouzeny v souvislosti se stropními konstrukcemi. Snížení hlučnosti ve vícepodlažních budovách závisí na neprůzvučnosti stropů, tj. na schopnosti přenášet zvuk v zeslabené míře. Podle prostředí, ve kterém se zvuk šíří, rozlišujeme neprůzvučnost vzduchovou a neprůzvučnost kročejovou.
Vzduchová neprůzvučnost: tj. neprůzvučnost konstrukcí proti zvuku šířícímu se vzduchem, závisí na plošné hmotnosti celé stropní konstrukce. Při hmotnosti stropu nad 350 kgm-2 je zajištěna dostatečná vzduchová neprůzvučnost. Je-li hmotnost stropu menší, musí být zvětšena hmotnost podlahy nebo musí být použit zvukově izolační podhled stropu.
Kročejová neprůzvučnost: tj. neprůzvučnost konstrukce proti hluku vznikajícímu chůzí nebo rázy, nezávisí na plošné hmotnosti, nýbrž na přerušení vedení zvuku hmotou. Dociluje se oddělením podlahy od stropní konstrukce vrstvou ze zvukově izolačního materiálu, které špatně vedou zvuk a tlumí kmitání konstrukce. Zvukové izolační vrstva má oddělovat podlahu i od ostatních konstrukcí, např. od stěn a příček, takže vytváří tzv. izolační vanu. Podlahy v ní uložené se proto nazývají "plovoucí podlahy".
Podle uložení na nosnou konstrukci rozeznáváme podlahy:
polopružné plovoucí podlahy: u nichž je nášlapná vrstva uložena na polotuhé zvukověizolační vrstvě, přičemž se nepožaduje obvodová izolace nášlapné vrstvy, zlepšuje hlavně kročejovou neprůzvučnost; používá se pro stropy o hmotnosti 330 až 350 kgm-2
podlahové povlaky: jsou vytvořeny nášlapnou vrstvou (např. z PVC nebo textilní podlahoviny) uloženou pouze na tlumící podložce (např. z plsti, z mechové pryže, z gumy apod.). Tato jednovrstvá podlaha tlumí pouze kročejový hluk; má se používat pro stropní konstrukce o hmotnosti nad 350kgm-2
Odolnost proti vlhkosti
Je vyžadována např. v koupelnách, prádelnách, umývárnách a jiných vlhkých provozech. Zajišťuje se nášlapnou vrstvou a vodotěsnou izolací. Proti pronikání par do podlahy z nižšího podlaží (nad místnostmi s vysokou relativní vlhkostí vzduchu) se podlaha chrání parotěsnou zábranou.
Odolnost proti chemickým vlivům
Požaduje se ve speciálních provozech (např. v chemických laboratořích a provozovnách). Zajišťuje se především nášlapnou vrstvou.
Odolnost proti mrazu
Vyžaduje se u podlah vystavených buď stálému nebo střídavému působení teplot pod bodem mrazu (např. na balkónech, na terasách, v průjezdech apod.).
Estetické požadavky
Týkají se materiálů, barvy a provedení nášlapné vrstvy. Povrch podlahy má být rovný (max. přípustná nerovnost je 2mm/m délky), materiál má mít v celé ploše stejnou jakost.
Požadavky na bezpečnost
Týkají se především skluznosti podlah, která stoupá s vlivem provozní vlhkosti.
Dřevěné podlahy
Dřevěné podlahy jsou teplé, pružné, vzhledově dobře působící, a proto se používají v bytové výstavbě a do reprezentačních prostor v administrativní výstavbě. Jejich nevýhodou je objemová nestálost, která může být při nesprávném kladení a údržbě podlahy příčinou rozšíření styčných spár, nebo při změně vlhkosti prostředí může způsobit zborcení nášlapné vrstvy.
Dřevěné podlahy jsou vhodné pro suché provozy, pro společenské a obytné místnosti. Podle prvků, ze kterých se dřevěné podlahy skládají, rozeznáváme podlahy palubkové, vlysové, parketové a panelové.
Palubková podlaha
V současné době se používá jenom ojediněle. Provádí se z prken z měkkého dřeva o šířce 100 až 150 mm a tl. 22 mm, které se spojují na pero a drážku. Palubková podlaha se přibíjí na dřevěné podkladní polštáře, osazené ve vzdálenosti 900 až 1000mm.
Vlysová podlaha
Je nejrozšířenějším druhem dřevěných podlah. Vlysy, vyráběné z buku, dubu, popř. z jasanu, mají šířku 30 až 80 mm, délku 200 až 40 0mm a tl. 16 až 22 mm. Spojují se po celém svém obvodu na pero a drážku. Skládají se obvykle do rybinovitého vzoru. Vlysová podlaha se může přibíjet v drážkách k podkladním deskám ze dřeva nebo na bázi dřeva (které mohou současně plnit funkci zvukově nebo tepel