Podlahy

ně izolační). V současné době se vlysová podlaha zpravidla klade na betonový podklad, opatřený asfaltovým lakem penetračním (ALP), na který se lepí asfaltovým tmelem (Vlysex).

Vlysová podlaha (a1 - tvar vlysu, a2 - spoj vlysů, a3 - vlysová podlaha lepená na betonovou mazaninu, a4 - vlysy přibíjené do pilinobetonových desek, a5 - rybinovitá skladba vlysů, a6 - čtvercová skladba vlysů)
Parketová podlaha
Skládá se z tabulí o rozměrech 300x300 mm až 600x600 mm, tl. 9 až 22 mm, spojovaných na pero a drážku. Parkety jsou v podstatě prefabrikáty složené z menších dřevěných prvků. Parketové tabule mohou být sestaveny z vlysů, z malých lamel nalepených na síťovinu (tzv. mozaikové parkety) nebo jsou to parkety překližované (vnitřní nosná vrstva z aglomerovaného dřeva oboustranně překližovaného dýhou). Na jejich povrch se využívá různé barevnosti dřevin nebo i korku. Parketové podlahové dílce se lepí na betonový podklad do adhezivních tmelů.
Parketová podlaha (b1 - parketa vlysová, b2 - parketa mozaiková(sestavená z lamel), b3 - parketa překližkovaná)
Panelová podlaha
Skládá se z velkoplošných dílců, které mají rozměr až 3,0 m. Panely jsou kompletizované, jejich nášlapná vrstva je vlysová nebo dýhovaná, nosnou vrstvu tvoří laťovka nebo desky z aglomerovaného dřeva. Mohou být opatřeny i zvukově izolační vrstvou z minerálních vláken. Předností panelových podlah je jejich malá staveništní pracnost a rychlost kladení.
Dlažby
Dlažby se skládají z dlaždic nebo z kostek kladených do malty, tmele, popř. do písku a vzájemně spojených ve spárách. Je-li dlažba kladena na stropní konstrukci, u které se předpokládá dodatečné dotvarování, musí být vyrovnávací vrstva oddělena od stropní konstrukce dilatační vrstvou (např. z prosátého písku, z izolačních desek, z lepenky apod.), která zabrání přímému přenášení pohybu nosné konstrukce do podlahy. Podlahy z dlaždic nejsou samy o sobě vodotěsné s jsou-li použity v mokrém provozu (v koupelnách, v prádelnách, na balkónech apod.), musí být izolovány vodotěsnou vrstvou.
Použití dlažeb je vhodné v interiéru i v exteriéru, v místnostech s vysokým stupněm průchodnosti, s náročným provozem z hlediska znečištění, mechanického namáhání a odolnosti vůči chemickým vlivům, se zvýšenými nároky na trvanlivost a snadnou a rychlou údržbu.
Podle druhu dlaždic rozeznáváme dlažby keramické, betonové, teracové, čedičové, dřevěné, xylolitové a dlažby z přírodního kamene.
Keramická dlažba
Provádí se z různých druhů dlaždic, zejména z keramických jemnozrnných a z hutných kameninových dlaždic. Keramická dlažba se klade do cementové malty, popř. se lepí živičnými tmely k rovnému podkladu z betonové mazaniny o tl. 40 až 80 mm.
Keramické dlaždice jemnozrnné se používají v koupelnách, v předsíních, na chodbách, v šatnách, prodejních místnostech apod. Provádějí se s povrchem hladkým nebo zdrsněným (rozměry jednotlivých dlaždic jsou různá a liší se podle výrobce, dříve se používali dlaždice o rozměrech 100x100x8 mm nebo 150x150x12 mm). Jemnozrnné keramické dlaždice menších rozměrů jsou používány jako mozaikové dlažby.
Hutné keramické dlaždice jsou velmi tvrdé. Používají se pro podlahy vystavené velkému mechanickému namáhání a chemickým vlivům, např. v průmyslových provozovnách. Vyrábějí se v rozměrech 150x150 mm a tloušťky 30 až 40 mm.
Betonová dlažba
Používá se v průmyslových objektech (výrobních halách, skladištích) i jako dlažby venkovní. Dlaždice mají rozměry 150x150x20 mm až 500x500x70 mm. V interiérech se kladou do cementové malty, ve vnějším prostředí do pískového lože.
Teracové dlažba
Používá se v průmyslových objektech, ve skladištích, na chodbách. Teracové dlaždice jsou dvouvrstvé, kde spodní vrstva je betonová a nášlapná vrstva je z teracové směsi (složení viz Mazaniny a potěry). Vyrábějí se v základních rozměrech od 200x200x25 mm do 400x400x50 mm. Kladou se do lože z cementové malty.
Dlažba z přírodního kamene
Provádí se buď z kamenných desek nebo z kamenných kostek. Kamenné desky se používají v reprezentačních interiérech. Vyrábějí se z mramoru, žuly, porfyru i z jiných hornin. Plošný rozměr a tloušťka dlaždic závisí na jejich druhu a použití. Kladou se do maltového lože na betonový podklad. Dlažby z přírodního kamene jsou drahé, těžce opracovatelné, a proto se často nahrazují mozaikovými dlaždicemi, vytvořenými z úlomků kamenných různobarevných desek spojených barevnou cementovou směsí, které se používají jako tzv. "benátská dlažba".
Dlažba z kamenných kostek se v interiéru provádí pouze v průmyslových halách s těžkým provozem. Používají se žulové kostky kladené do pískového lože.
Čedičová dlažba
Používá se v provozech, ve kterých se vyžaduje značná odolnost proti obrusu (dlaždice se kladou do cementové malty) nebo v chemických provozech, kde je podlaha vystavena účinkům louhů a kyselin (dlaždice se kladou do speciálních lepících a zálivkových tmelů). Dlaždice se vyrábějí z taveného čediče o rozměrech 200x200 nebo 250x250 mm a tl. 20, 30 a 40 mm.
Dřevěná dlažba
Provádí se z borových nebo modřínových špalíků, jejichž rozměry jsou zpravidla 80x100x80 mm. Špalíky se před uložením impregnují horkým asfaltem. Kladou se do pískového lože, nebo se lepí do asfaltu. Dřevěná dlažba je pružná a dobře tlumí hluk, proto se používá v průjezdech, v továrních halách a ve skladištích.
Xylolitová dlažba
Je poloteplá podlahovina, která se uplatňuje v bytové a občanské výstavbě (složení xylolitové směsi viz ). Dlaždice mají rozměry 200x200x15 mm a kladou se do cementové malty.
Příklady skladeb podlah
Mazaniny a potěry
Mazaniny jsou bezespáré monolitické vrstvy prováděné přímo na místě. Rozeznáváme mazaniny a potěry betonové, teracové, xylolitové, anhydritové a asfaltové.
Betonová mazanina
Je podlahovina vytvořená z vrstvy betonové směsi o tl. 50 až 100 mm (pro obytné a občanské budovy) a 100 až 350 mm (pro průmyslové budovy - podle požadavku provozního zatížení). Betonová mazanina může být jednovrstvá nebo dvouvrstvá, opatřená potěrem, který zvyšuje kvalitu podlahy. Podlahy z betonové mazaniny se dilatují ve vzdálenosti po 3,0 m.
Jednovrstvé betonové mazaniny, které se pouze zatírají hladítkem, se používají výhradně pro podřadné podlahy průmyslových a zemědělských objektů, kde nejsou uplatňovány požadavky na obrusnost a na vzhled.
Dvouvrstvé betonové mazaniny mají nášlapnou vrstvu provedenou z různých potěrů. Volbu druhu potěru ovlivňují požadavky na mechanickou, popř. chemickou odolnost po