Podklady

suchých poldrů,
zachování přirozené linie toků v krajině, meandrů a slepých ramen na vodních tocích,
hrazení bystřin,
omezení zpevněných ploch v zastavěném území.
Základní technická opatření protipovodňové ochrany, která lze považovat za preventivní protipovodňová opatření:
regulace zemědělské činnosti v zátopovém území,
vhodné pozemkové úpravy,
budování protierozních opatření biotechnického rázu (meze, průlehy, příkopy), včetně sítě polních a lesních cest s protierozním trasováním,
budování protierozních vsakovacích a nárazových nádrží,
budování melioračního odvodnění a jeho údržba (v odůvodněných případech),
vhodné trasování liniových staveb (zamezení nebo naopak využití hradícího efektu dopravní stavby),
zajištění a regulace odtoku vody z krajiny (respektování hydrologických údajů vodotečí při návrhu dimenzí mostních profilů a propustků),
čištění koryt vodních toků, údržba březových porostů ve vhodné druhové, věkové a prostorové skladbě,
minimalizace výskytu odplavitelných materiálů a výrobků, které mohou ovlivnit průtočné profily v území,
budování údolních nádrží se stanoveným manipulačním řádem ve vhodných profilech,
výstavba a obnova malých vodních nádrží včetně rybníků se stanoveným manipulačním řádem (ponecháni akumulačních prostor),
výstavba a údržba suchých nádrží (poldrů),
regulace a stabilizace toků v zastavěných územích obci (ohrázování toků a objektů na nich-jezů, splavů, umístěni usměrňujících hrází dále od břehové čáry).
V úrovni územního plánu obce je zapotřebí bezvýhradně respektovat limity, regulativy a zásady funkčního a prostorového uspořádání stanovené ve schváleném územním plánu velkého územního celku. V případě, že územní plán velkého územního celku pro řešené území není dosud
zpracován, je nutno v rámci průzkumů a rozborů a dále v zadání soustředit všechny potřebné podklady, a to nejen pro administrativní území obce, ale i v rámci širších vztahů.
V průzkumech a rozborech je vhodné soustředit údaje o veškerých skutečnostech a jevech, které mohou mít vliv na vznik a průběh povodní. Jedná se zejména o tyto údaje:
přírodní podmínky
klimatické a hydrologické údaje průměrný úhrn srážek pro porovnání se srážkami, které jsou pro vznik povodně v daném území rozhodující;
geomorfologické údaje sklonitostní poměry řešeného území, resp. povodí pro posouzení odtokových poměrů;
geologické. hydrogeologické a pedologické poměry
sesuvná území aktivní a potenciální,
náchylnost půd k vodní erozi (erozně ohrožené lokality na zemědělském půdním fondu, ale i na pozemcích určených k plnění funkce lesa) a předpokládaný směr soustředěného odtoku;
územní technické podmínky
stav povodí (jedná se především o využití povodí dotčeného území, případně území, které má bezprostřední vliv na výši hladiny záplavy)
poměr kultur v povodí (lesy včetně věkové a druhové skladby, podílu listnatých dřevin, holosečí; orná půda, louky, sady, vinice apod.),
poměr zpevněných ploch v povodí (dopravní stavby, zastavěné plochy),
údaje o způsobu a kvalitě hospodaření (významný podíl nesečených luk, ladem ležící půdy, neošetřená hnojiště, zhutnělé půdy),
existence přirozených překážek povrchového odtoku, uplatnění stávajících protierozních opatření biotechnického rázu (remízků, mezí, průlehů, příkopů, mokřadů a přirozených nádrží),
existence vodních nádrží se stanoveným manipulačním řádem,
existence a stav protierozních, retenčních, vsakovacích a nárazových nádrží, bezodtokových rybníků,
existence a stav meliorací,
existence a stav suchých poldrů,
území s nebezpečím přívalových vod (zpravidla území s velmi nízkou retenční schopností značně sklonitá, s vysokým podílem zpevněných ploch a současně bez kanalizace apod.),
hradící a vymílací efekt staveb (nesprávné vedení liniových staveb, nedostatečné propustě a výška mostů, nevhodná výstavba plotů apod.),
dodržení či nedodržení protipovodňových zásad při stavební činnosti (výstavba v inundačním území, způsob jejího protipovodňového zabezpečení);
stav vodních toků
charakter toku (přírodní - meandrující či upravený, slepá ramena),
vodohospodářského zajištění toku (vedení trasy a její případné zkrácení, úpravy příčného profilu a charakter opevnění, charakter a stav ochranných a usměrňujících hrází, jezů, splavů, nádrží a břehových porostů), existence rozlivů;
průběh známých povodní
stručný popis průběhu povodňové viny, rozsahu záplavy a škod dle Zprávy povodňové komise. Nutno uvést i skutečnost, že se sledovaný jev v území nevyskytuje.
V řešení územního plánu obce musí být promítnuta protipovodňová opatření do jednoznačně formulovaných limitů, regulativů a zásad.
Protipovodňová opatření na vodních tocích a nádržích
V povodích všech toků respektovat ustanoven odvětvových norem TNV 75 2102 "Úpravy potoka' a TNV 75 2103 "Úpravy řek", ve kterých jsou navrženy stupni povodňové ochrany území podél toků.
Využít systém stávajících hrází, obnovit a doplnit chybějící úseky, případně je zvýšit. Nové ochranné hráze situovat c(nejblíže k předmětu ochrany a co nejdále od vodního toku aby byl zajištěn dostatečný průtočný profil, byla maximálně zachována přirozená inundační území podél toku a nezvýšilo se ohrožení níže situovaných sídel. Ohrázování území je nutno vybavit spolehlivým odvodňovací" zařízením (hrázové propustě, povodňové čerpací stanice apod.).
Citlivě regulovat toky v zastavěném území obce včetně využití nových materiálů. Při provádění směrových úprav toků používat materiálů přírodních, nikoli betonového opevnění tak, aby vzhled nového úseku toku byl blízký přirozenému stavu koryta.
Provádět komplex revitalizačních opatřeni mimo zastavění území obce (obnovovat povodní koryta vodních toků případně budovat nová - odlehčovací koryta, upravovat trasy stávajících toků, odstraňovat jejich zatrubněni nevhodné úpravy koryt - betonové prvky apod., zřizovat tůně a obnovovat splavy s ohledem na zachován přirozeného vzhledu toku, vhodného prostředí pro choť ryb a výskyt vodního ptactva).
Obnovit hydrologický režim odstavených ramen vodnicí toků a obnovit porostní strukturu podél nich.
Upravovat - snižovat - kinetickou energii toků (hradit bystřiny výstavbou stupňů, balvanitých prahů a skluzů upravovat koryta do vhodných profilů).
Rekonstruovat jezy a regulovat jezy i přehrážky na malých vodních tocích (např. přidáním pohyblivé klapky).
zvýšit kapacitu průtočného profilu koryt řek pod mosty zajistit dostatečné průtočné kapacity mostka s možnost odstranění lávek v případě nebezpečí. (U mostě a lávek je vhodná orientace na lehké konstrukce, které v rozvodněném toku nevytvářejí pevné bariéry a lze je poměrně snadno obnovit.)
Kolem vodních toků v zastavěném území zachovat nezastavěné manipulační pásy v šířce minimálně 6 m, aby byla umožněna údržba koryta. Kolem vodních toků v krajině ponechat vegetační ochranná pásma v šířce alespoň 20 m s funkcí biokoridorů, vsakovacích a filtračních pásů a pásů krajinotvorné zeleně.
V trasách soustředěného odtoku povrchových vod (většinou navazujících na cestní síť) vybudovat mělké zatravněné průlety (příkopy s mírným sklonem svahů), které chrání cesty před vymíláním, podporují vsakování vody do podloží, přebytečnou vodu neškodně odvádějí z povodí.
Vybudovat navržené retenční nádrže pro zachycení přívalových vod, odlehčení povodňových kulminací.
Obnovit původní záchytné nádrže (rybníky, poldry), za účelem zvýšení retenční schopnosti území.
Technicky stabilizovat břehy (kamennými zdmi) nebo jiným způsobem je zpevnit (namísto panelů používat travní tvárnice, zbytek oset travou).
Technickými a vegetačními úpravami podpořit stabilizaci a vznik nových mokřadů.
Protipovodňová opatření na úseku dopravní infrastruktury
Liniové stavby jako např. komunikace, dálkovody a plynovody, budovat s parametry, které zajistí provedení povodňových průtoků tak, aby došlo k co nejmenšímu omezení akumulace v inundačních prostorech, zvýšení hladiny vody a ohrožení odtokových poměrů, zejména v níže ležícím povodí. (Umístění liniových staveb do inundačních prostorů a jejich stavebně-technické uspořádání může být voleno buď tak, že
vytvoří současně ochranný prvek proti dalším rozlivům, přičemž musí být zvážen negativní dopad omezení akumulace v inundaci na zvětšení odtoku v níže ležícím povodí, nebo
liniové stavby musí umožnit co nejvolnější pohyb vody v inundačním prostoru, zejména pak podélné proudění v souběhu s tokem, aniž by byla narušena funkce těchto staveb - dostatek inundačních mostů a propustků. Situační a výškové uspořádání liniových staveb musí zajistit maximální vyprázdnění inundace.)
Zvýšit niveletu tělesa komunikace a využít jej jako hráze suchého poldru, který by zachytil inundační nápor,
Přesunout trasu silnice a železnice do svahu dále od řeky.
Při rekonstrukci a nové výstavbě navržených mostních těles splnit podmínku zachování volné výšky v mostním otvoru nejméně 0,5 m nad hladinou návrhového průtoku (způsobuje-li most vzdutí, pak nad vzdutou hladinou) měřeno od nejnižšího místa nosné mostní konstrukce, která je pro jednotlivé typy mostů stanovena ČSN 73 6201 "Projektování mostních objektů". (Mostní tělesa nesmí ve vodním toku způsobovat podstatnější změny průtočného profilu a proudění.)
Zřídit nové průchody silničním tělesem, které zabezpečí dostatečně kapacitní rozliv do inundačního území.
Zkapacitnit propustky pod komunikacemi, zabezpečit ochranu před jejich zanášením a systém udržovat trvale funkční.
Při rekonstrukcích mostů a povrchů silnic pamatovat na potřeby správců inženýrských sítí a ukládat zde chráničky či technologické lávky pro potrubní vedení či zatažení kabelů.
Protipovodňová opatření na úseku technická infrastruktury
Navržený skupinový vodovod postupně realizovat. (Obecně platí, že situaci lépe zvládají velké skupinové vodovody. V systému je zpravidla k dispozici více zdrojů a výpadek některého z nich je možné nahradit i za cenu dočasně omezené kapacity celého systému. Místní zdroje jsou mnohem zranitelnější a jejich opětovné uvedeni do funkce náročnější.)
Vodovod propojit se vzdálenějšími zdroji pitná vody jejichž jímací území neleží v inundaci.
Jímací území samostatně chránit před zaplavením povodňovým průtokem (ohrázováním jímacího území, chránit technologická zařízení vodárenských zdrojů (vytažením pažnic jímacích vrtů nad hladinu Q100, utěsněním vrtů, osazením technologie čerpacích stanic nad hladinu Q100 apod.).
Stavby studní, sloužících k zásobování obyvatelstva pitnou vodou, provádět jen v mělké inundaci, a to tak, že budou vyvedeny 50 cm nad úroveň hladiny vody povodně, ze která se vycházelo při stanovení zátopového území. Budou fádně zajištěny proti vniknutí vody, popřípadě podle možnosti vyřazeny z provozu v případě zatopení a asanace. V hluboká inundaci je možno zřizovat studny jen v nezbytných případech, zejména pro veřejné vodovody. Pokud není možné zajistit jejich vyvedení nad nejvyšší hladinu vody, je nutné je zajistit proti infekci a znečištěni, které mohou být způsobeny povodní.
Čistírnu odpadních vod umístěnou v inundačním území, vybavit obtokovými zařízeními a systém kanalizace zařízením proti zpětnému vzdutí vody.
Poklopy kanalizačních šachet ve vozovce přizpůsobit úrovni nejnižšího bodu přilehlé hráze řeky. V případě, že její koruna je pod úrovní nejnižšího bodu hráze řeky provést jiné technické řešení.
Odlehčovací stoky na kanalizačních sběračích opatřit protipovodňovými uzávěry.
Kanalizační stoky zabezpečit proti zpětnému vzduti vody z řeky do zastavěného území obce. Šachty kanalizačních šoupátek navrhnout tak, aby v případě deště v obci se tyto vody mohly přečerpávat do řeky pomocí přenosných čerpadel.
Kanalizační přípojky zabezpečit proti zpětnému toku splašků těmito přípojkami do napojených nemovitosti v případě nastoupání vody a zaplavení výustních objektů odlehčovacích komor (přípojky zajistit proti vzdut( vody pomocí uzavíracích stavítek, osazených přímo na potrubí)
Pro zachycení dešťových vod z přilehlé krajiny a z dešťových oddělovačů jednotné kanalizace vybudovat navržené retenční nádrže, odtud vodv svádět otevřenými příkopy do recipientů mimo kanalizaci města.
Vybudovat navržené suché poldry na zachyceni dešťových vod. Z nich bude zachycená voda rovnoměrně vypouštěna do kanalizace, při velkých vodách i přes bezpečnostní přepad.
Zachovat a rozšiřovat zatravnění obklopující zastavěné území obce, aby se vsakem srážkových vod snížil jejich přítok do vodních toků.
V zónách s rizikem zatopení zajistit územní podmínky pro účinné odvedení vod - systém povrchových svodnic s postupným dobudováním stanovišť mobilních (stálých) čerpacích stanic.

Inženýrské sítě
Vztah sítí k budovám:
Pořadí od budov: E,P,V,T,S, stoka
Nesmí dojít k porušení základů
L=(H-h)/tg 
Vztah ke komunikacím:
Uložení souběžně s komunikacemi
Využití nezpevněných ploch
Přidružený prostor
Uložení do komunikace v krajním případě
V komunikaci nejčastěji sítě 1. a 2. kategorie při oboustranné zástavbě
Vzájemný vztah sítí:
a) souběžné vedení
E
S
P
V
E
0,2
0,8
0,4;0,6
0,4
S
0,8
-
0,4
0,4
P
0,4;0,6
0,4
0,4
0,5
V
0,4
0,4
0,5
0,6
b) vzájemné křížení (vzdálenost vnějších líců vedení)
E
S
P
V
E
0,2
0,8
0,1-0,7
0,4
S
0,8
-
0,1
0,2
P
0,1-0,7
0,1
0,1
0,15
V
0,4
0,2
0,15
-
Vztah k vegetaci:
Vedení nesmí být ukládáno pod stromy
Kořeny nesmí ohrožovat vedení
ČSN - min. vzdálenost 1m
Vysazování stromů do přidruženého prostoru o šířce 450cm (v pásmu veřejného osvětlení)
Krytí:
Ovlivňuje ho: statické zatížení zasypanou zeminou
nahodilé zatížení z povrchu
dynamické zatížení (od vozidel)
stav podzemní vody
ochrana před účinky mrazu
bezkolizní křížení a odbočování
min. krytí dle ČSN
Chodník
Vozovka
Volný terén
E
10 kV
50
90
70
35 kV
100
100
100
110 kV
130
130
130
S
M
40
90
60
D
50
90
60-90
P
0,1 MPa
60-80
100
60-80
0,3 MPa
80
110
80
Vodovod
100-150
150
110-160
Tep. Síť
60
100
50
Kabelovod
60
100
60
kolektor
50
100
50
Hloubený výkop
1) jáma
2) hloubený zářez, (š > 2m)
3) rýha, (š < 2m)
4) šachta
obsyp = zásyp nebo násyp, který je určen na ochranu konstrukce
přibližné sklony svahů pro hloubku výkopu l < 3m
dočasné výkopy:prachovitá hlína1:0,25
hlína, jíl1:0,25 až 1:0,5
balvanovitý písek1:0,75
písčité hlíny, štěrky1:1
trvalé výkopy pro l < 6m (orientační hodnoty)
do 2 m1:1,5
2 až 4m1:1,75
4 až 6m1:2
společná trasa
a) společná niveleta potrubí
- velký objem zemních prací
- složité odbočky
- jednoduché provádění výkopu
b) různé kóty nivelety potrubí
- menší objem zemních prací
- jednodušší odbočky
Kolektory
výstavba
1) otevření výkopu
2) ražení
dělení primární (1. a 2. kategorie - většinou ražené)
sekundární (většinou vedení 3. kategorie, většinou hloubené)
4 části:
1) těleso kolektoru
2) kolektorové komory (uzel na trase kolektoru)
3) kolektorové šachty (mají zpravidla více funkcí)
- vstupní šachta
- armaturní šachta
- montážní šachta
- větrací šachta
4) kolektorová přípojka (připojení vlastních objektů)
trasa kolektorů
- co nejméně lomů, odboček, křížení
- lomy pravoúhlé
- křížení s komunikací kolmé
- křížení kolektorů v kolektorové komoře
- křížení s vedeními v chráničce
- křížení se stokou nepřípustné (kolektor a stoka = monolitický celek)
stavební řešení
monolitické
prefabrikované
Výška průchozího prostoru min. 2,1m
Průchozí šířka min. 0,75 m
Vstupní šachty - nejdelší vzdálenost k šachtě 50 m
krytí < 2m, šachta se nezapočítává do úniku, jinak ano
svislá šachta >5m, oddělení nehořlavým poklopem, nad tím min. prostor
svislá šachta >15m, po 15 m odpočívadla
montážní šachty max. po 200m
větrací šachty - teplota 5 až 25°C, výměna vzduchu 1 až 2x za hodinu, pokud je v kolektoru plynovod, pak 3 až 5x za hodinu
Doporučené rozdělení sítí
1) kabely VN, NN, sdělovací, zabezpečovací, televizní, vodovod, TUV (vratné)
2) plynovod (ntl, stl), tepelná potrubí, TUV

plynovody
4 kategorie
nízkotlakéntl(do 5 kPa)
středotlakéstl(5 až 300 kPa)
vysokotlakévtl(0,3 až 4,0 MPa)
velmi vysoký tlakvvtl(4 až 10 MPa)
otopné plyny: zemní plyn, svítiplyn
svítiplyn22% CH4, výhřevnost N= 15.103 kJ/m3, výbušnost 35%
zemní plyn80-90% CH4, výhřevnost N= 33.103 kJ/m3, výbušnost 5-15%
výpočet potřeby plynu:
1) pro obyvatelstvo
2) pro průmysl
ad 1) kategorie
A - 190-400 m3/rok (pouze pro vaření)
B - 750-900 m3/rok (vaření a příprava TUV)
C - 3000-6500 m3/rok (vaření, TUV, vytápění)
1) vtl, vvtl - tranzitní plynovody
2) ntl, stl - městské plynovody
ad 2) a) dvojstupňový systém
b) jednostupňový systém
ad a) hlavní rozvod středotlak, prostřednictvím regulačních stanic se připojují místní nízkotlaké sítě
max. hodnota tlaku v regulační stanici 2,1kPa (zem.pl. 1,4-2,1kPa, svítiplyn 0,5-0,9)
ad b) celý rozvod je stl - každý dům má svůj vlastní regulátor
nevýhody a) vyšší investiční náklady
b) problémy s provozováním a údržbou
nejmenší dovolená vzdálenost od zástavby: stl - 4m, ntl - 1m, krytí 0,6-1,2(1,5)m
plynovod vvtl
nesmí vést přes obydlené útvary, nesmí být na mostech, min. vzdálenost 75 m od obydlené budovy
kompresorové stanice - k zesilování tlaků, zásobníky plynu - zpravidla podzemní
plynovod vtl
do profilu DN 200 na mostech, min. 50m od budovy
regulační stanicevvtl min. 20m od jiného objektu
vtl, stl min. 10m od jiného objektu
p Q část vody přitéká do vodojemu (tento stav nastává většinou v nočních hodinách)
Q > Qč část spotřebiště zásobována z vodojemu, část z čerp. stanice
Qč = 0 v době energetické špičky je ČS mimo provoz
čerp. stanice by měla být v provozu 17 - 20 hodin
ad 2) výškové umístění vodojemu
1. max. hydrostatický přetlak0,6MPa (60 m vody)
2. min. hydrodynamický přetlak0,25MPa (25 m vody)(0,15MPa)
3. min. hydrodynamický přetlak na výtokové armatuře 0,05MPa
při návrhu výškového umístění vodojemu postupujeme podle ČSN 75 54 01, ČSN 73 08 73 a ČSN 73 66 55
Vodojem umístím v tomto rozmezí, spíše v dolní hranici rozsahu.
při velkém rozdílu nadmořských výšek nemůžeme interval najít
v tomto případě je nutno území rozdělit na tlaková pásma, každé pásmo má většinou vlastní vodojem
doporučený výškový rozdíl mezi 2 vodojemy je 20 - 25 m
Výpočet potřeby vody:
dle směrnice č.9 (z roku 1973)
dle návrhu metodického pokynu Mze ČR pro výpočet potřeb vody
dle směrnice č.9
celkovou potřebu vody pro zásobovanou oblast rozdělujeme na skupiny:
voda pro obyvatelstvo (bytový fond, občanská vybavenost)
voda pro průmysl (pro pracovníky, pro provoz)
voda pro zemědělství (živočišnou výrobu, pracovníky, závlahy)
voda pro požární účely
výpočet vody pro obyvatelstvo:
potřeba vody pro bytový fond:
- úprava hodnot pro nové podmínky
Definice:
Občanská a technická vybavenost - soubor budov, objektů, ploch a jiných zařízení, která slouží potřebám obyvatelstva (obchody, školy, kina, služby,..)
Základní vybavenost - občanská a technická vybavenost, která slouží pouze pro potřebu příslušného území
Vyšší vybavenost - občanská a technická vybavenost, která slouží kromě obyvatel příslušného území též obyvatelům příslušného spádového území
Specifická občanská vybavenost - zařízení, která se vyskytují nahodile a nedají se vyjádřit obecně platnými urbanistickými ukazateli. Pro dané území jsou mimořádné.
potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost:
a) u venkovských obcí do 1000 obyv20 l.os-1.den-1
b) 1 000 až 5 000 obyv30 l.os-1.den-1
c) 5 000 až 20 000 obyv70 l.os-1.den-1
d) 20 000 až 100 000 obyv 125 l.os-1.den-1
V hodnotách pod písmenem a) a b) je obsažena potřeba vody jen pro základní vybavenost, v hodnotách pod písmenem c) a d) je obsažena potřeba vody pro základní i pro vyšší vybavenost.
V tab. 2.3 jsou podklady pro určení typu vybavenosti, v tab. 2.4 jsou uvedeny specifické potřeby vody pro specifickou vybavenost obcí do 100 000 obyv.
Součtem potřeb vody pro bytový fond, základní a vyš