Oceňování zemních prací

vlastnosti hornin.
Skalní horniny tříd 5 až 7 se rozpojují rozrýváním, rozlamováním a odstřelem, teprve potom následuje vlastní těžba. Mezi skalní práce patří především výlomy pro zakládání objektů, zářezy a odřezy pro liniové stavby a inženýrské sítě. Jedná se o horniny zařazované podle ČSN 73 3050 do 5. až 7. třídy těžitelnosti. Pro úplnost je nutné dodat, že dnešní výkonná těžká rypadla jsou svojí rypnou silou schopna rozpojovat a těžit horniny i tříd 5 a 6. Jde především o rozhodnutí technologie provádění, nasazení strojů s ohledem na možnosti stavby nebo stavební firmy. Při rozpojování těchto hornin je možné používat trhaviny, mechanické způsoby a zvláštní způsoby.
Ve stávajících rozpočtových programech je v podkladech pro kalkulace zkalkulována technologie hloubení jam za použití trhavin nebo pneumatického nářadí. Způsob mechanického rozrývání a těžby, za použití kladiv upevněných na strojích určených pro zemní práce ve směrných cenách chybí a měly by být doplněny jako nové položky. Stanovení optimálního postupu trhacích prací má zásadní vliv na celkovou výši nákladů. Při nasazení klasické technologie trhacích prací pro hloubení základů se donedávna ponechávala nad základovou spárou 1 až 1,5 metru silná deska pro ruční dolom. Účelem bylo získat trhacími pracemi co nejméně narušenou základovou spáru. Tento postup byl ale velmi pracný, časově a finančně velmi náročný.
V současné době pokud jsou trhaviny vůbec používány, tak jsou vybírány moderní technologie tzv. řízeného výlomu. Je tím tak dosaženo stejného výsledku v kratším čase a s menší pracností. V databázích rozpočtových programů jsou zaneseny technologie trhacích prací, použití trhavin je však možné uplatnit převážně u prací v extravelánu, mimo obydlené zóny. V intravelánu se používá mechanický způsob rozpojování hornin, které se provádí převážně strojně. Používají jako přídavná zařízení montovaná na výložník mobilních a stacionárních stavebních strojů.
Hydraulickým bouracím kladivem se rozumí, dle Nařízení vlády 9/2002 Sb. ze dne 21. listopadu 2001, zařízení využívající hydraulický zdroj energie nosiče (někdy za pomocí plynu) pro zrychlení pístu, který pak naráží na nástroj; rázová vlna vybuzená tímto kinetickým dějem se přenáší z nástroje do materiálu a způsobuje tak destrukci materiálu. Oblasti jejich využití se významně rozšiřují.
Kladiva se mohou používat k rozdrcení pevných materiálů jako jsou vysoké třídy těžitelnosti hornin (pátá až sedmá), beton, asfalt, struska. Kladiva se mohou všeobecně vzato používat na stavebních strojích o hmotnostech od 0,5t do 50t. Bourací kladiva je možné díky speciální sadě ventilů připevnit prakticky na veškeré typy nosičů. Výhody rychloupínacích zařízení se projevují tam, kde je nutné často měnit pracovní nástroje, např. kladivo pro rozpojování a lopatu pro nakládání.
Výběr vhodného kladiva je ovlivněn těmito základními faktory:
hydraulický výkon nosiče zajišťující čerpaným množ