- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
MO01-pohyblivé zatížení
CD01 - Stavební mechanika
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. Zbyněk Keršner CSc.
Popisek: MO01-pohyblivé zatížení
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálna nosnĂk tak, aby nej-
vtšà bemena byla v blĂzkosti nejvtšà poadnice pĂinkovĂ© áry, piemĹľ jed-
no z nich umĂstĂme pĂmo do tohoto mĂsta (obr. 6). Potom
=
=
n
i
iix FS
1
max h . (6)
2.1.2.3 ástenĂ© rovnomrnĂ© zatĂĹľenĂ
ástenĂ© rovnomrnĂ© zatĂĹľenĂ q na dĂ©lce d vyvodĂ nejvtšà úinek umĂstĂme-li
je do takové polohy, pi které majà poadnice h1 a h2 na zaátku 1 a na konci 2
stejnou velikost. Pro nejĂşinnjšà polohu zatĂĹľenĂ platĂ
( )dllxu -=1 , duu += 12 , (7)
( ) qdAAAqSx =+= 21max , (8)
kde A je obsah obrazce omezenĂ˝ pĂinkovou arou Sx v Ăşseku ástenĂ©ho zatĂ-
ĹľenĂ q.
Obr. 7. RovnomrnĂ© zatĂĹľenĂ na omezenĂ© dĂ©lce
PĂinkovĂ© áry
- 11 (32) -
2.2 SestrojenĂ pĂinkovĂ˝ch ar prostĂ©ho nosnĂku ana-
lytickou metodou
V dalšĂm textu se soustedĂme na sestrojenĂ pĂinkovĂ˝ch ar na prostĂ©m nos-
nĂku analytickou metodou.
2.2.1 PĂinkovĂ© áry reakcĂ
Tvary pĂinkovĂ˝ch ar reakcĂ vnjšĂch vazeb urĂme z podmĂnek rovnováhy,
ve kterých budeme pedpokládat obecnou polohu bemene F = 1. Vodorovnou
reakci urĂme ze silovĂ© podmĂnky, svislĂ© reakce pak z podmĂnek momento-
vých.
Obr. 8. PĂinkovĂ© áry reakcĂ
= :0ixF 0==haxR , (9)
= 0iaM : luRFulR bb ===- h0 , (10)
= 0ibM : ( ) l ulRulFlR aa -==-- h0 . (11)
PĂinková ára reakce Ra je pĂmka, která má v podpoe a poadnici ha = 1
a v podpoe b poadnici hb = 0. PĂinková ára reakce Rb je opt pĂmka s po-
adnicemi v podporách ha = 0 a hb = 1 (obr. 8).
2.2.2 PĂinkovĂ© áry posouvajĂcĂch sil a moment
PĂnĂ© zatĂĹľenĂ nebude generovat normálovĂ© sĂly, jejich pĂinková ára bude
nula (h = 0).
PosouvajĂcĂ sĂly a ohybovĂ© momenty v bod u urĂme z podmĂnek rovnováhy
na konstrukci rozdlené myšleným ezem.
Je-li zatĹľujĂcĂ sĂla v oblasti (0, x), napĂšeme podmĂnky rovnováhy na pravĂ©
ásti nosnĂku (obr. 9a)
- 12 (32)
= 0izF : 0=+=+ luVRV xbx ,
luVx -==h , (12)
= 0iuM : 0=¢-=¢- xluMxRM xbx ,
xluM x ¢== h . (13)
x
F=1
N V
M
u
u
Rb
l-u
x x' 'xx
l-u
aR
u
u
M
V
N
F=1
x
(a) (b)
Obr. 9. VĂ˝poet pĂinkovĂ© áry
Bude-li zatĹľujĂcĂ sĂla v mĂst x, dosame v rovnici (13) x za u dostaneme
lxxM x ¢==h . (14)
Je-li zatĹľujĂcĂ sĂla na pravĂ© ásti nosnĂku v oblasti (x, l), napĂšeme podmĂnky
rovnováhy na levĂ© ásti nosnĂku (obr. 9b)
= 0izF : 0=--=- l ulVRV xax
l ulVx -= (15)
= 0ixM : 0=--=- xl ulMxRM xax
xl ulM x -= (16)
Bude-li zatĹľujĂcĂ sĂla F = 1 v mĂst x, dosadĂme za u hodnotu x, dostaneme
shodn se (14)
lxxxl xlM x ¢=-= .
PĂinkovĂ© áry
- 13 (32) -
2.3 SestrojenĂ pĂinkovĂ˝ch ar prostĂ©ho nosnĂku ki-
nematickou metodou
Je-li tleso v rovnováze, je vĂ˝slednice všech sil na tleso psobĂcĂch rovna nu-
le. JestliĹľe za tohoto stavu pemĂstĂme tleso do novĂ© polohy, nebude konat
vĂ˝slednice R = 0 žádnou práci. Tohoto principu mĹľeme vyuĹľĂt pi sestrojová-
nĂ pĂinkovĂ˝ch ar spolen s principem virtuálnĂch pracĂ.
F=1
Ra
u
d dA
F
u l-u
j
Obr. 10: Kinematická metoda
Máme-li urit prbh pĂinkovĂ© áry pro reakci Ra na prostĂ©m nosnĂku
s pevislĂ˝mi konci, zrušĂme doasn vazbu v podpoe a. TĂm se z nosnĂku stane
pohyblivý mechanismus ve form desky, která se mže otáet kolem podpo-
ry b. Udlme tomuto mechanismu libovolné pootoenà d, které vyvolá svislé
pemĂstnĂ Av podpoe a a svislĂ˝ posun psobišt sĂly F = 1 oznaenĂ˝ pro
libovolnou polohu sĂly F (viz obr. 10). ProtoĹľe sĂla F je v rovnováze
s reakcemi, musĂ bĂ˝t práce sil na nosnĂku nulová.
0=+ FAa PR dd . (17)
Bude-li mĂt zatĹľovacĂ sĂla F velikost jedna, vycházĂ funknĂ závislost
A
F
aR d
d= . (18)
VolĂme-li pootoenĂ tak, aby A byla rovna jednĂ©, dostaneme rovnici pĂin-
kové áry
FaR d= . (19)
ZobecnnĂm pedchozĂ Ăşvahy dostaneme kinematickou definici pĂinkovĂ©
áry.
Definice
PĂinková ára pro libovolnou statickou veliinu S je ohybová ára nos-
nĂku vyvolaná jednotkovĂ˝m pemĂstnĂm ve vazb tĂ©to veliiny, duálnĂm
k této veliin.
JednotkovĂ˝m impulsem duálnĂm k veliin S se rozumĂ pro silovĂ© veliiny
(posouvajĂcĂ sĂly, normálovĂ© sĂly) vzájemnĂ© posunutĂ = 1 ve smru sĂly. Pro
momentové veliiny je to vzájemné pootoenà j =1 ve smru M.
- 14 (32)
Na obrázku 11 je objasnno sestrojenĂ pĂinkovĂ˝ch ar pro posouvajĂcĂ sĂly
a ohybovĂ© momenty. Pro pĂinkovou áru posouvajĂcĂch sil platĂ podmĂnky
xbax jj = , (20)
1=- xbax ww . (21)
Rovnici (21) je dobrĂ© pro lepšà názornost pepsat pomocĂ absolutnĂch hodnot
1=+ xbax ww . (22)
Pro pĂinkovou áru ohybovĂ˝ch moment bude platit
xbax ww = , (23)
1=- axxb jj . (24)
Rovnici (24) opt pepišme pomocĂ absolutnĂch hodnot
1=+ axxb jj . (25)
l-uu
u
aR
F=1
x
x l-x
V
a b
j
a
x
j
x
b
1
x
h
j = 1
j
a
x
h
j
x
b
xM
w
x
b
w
a
x
w
x
Obr. 11. UrovánĂ pĂinkovĂ© áry kinematickou metodou
Dkaz kinematickĂ© metody provedeme pomocĂ principu virtuálnĂch pracĂ pro
pĂinkovou áru ohybovĂ˝ch moment (obrázek 12i, j, k). Podle definice ki-
nematickĂ© metody vytvoĂme z nosnĂku pohyblivĂ˝ mechanismus vloĹľenĂm
kloubu. Ke koncm nosnĂku v kloubu piloĹľĂme zatĹľujĂcĂ momenty Mx stejnĂ©
velikosti avšak opanĂ©ho smyslu tak, jakoby to byly kladnĂ© vnitnĂ sĂly vyvola-
nĂ© pohyblivĂ˝m bemenem F. V kloubu udlĂme obma koncm nosnĂku vzá-
jemné virtuálnà natoenà dj ve smyslu záporných ohybových moment. Levá
ást se pootoĂ o Ăşhel dj1, pravá o Ăşhel dj2. Momenty a zatĹľujĂcĂ sĂla konajĂ
práci
021 =+--= hdjdjd FMML xx . (26)
PĂinkovĂ© áry
- 15 (32) -
Podle obrázku 12j platĂ
21 djdjdj += a djh ulx ¢= , (27)
potom
0=¢+- djdj ulxFM x . (28)
Z toho plyne vztah pro velikost ohybovĂ©ho momentu v mĂst x od zatĹľujĂcĂ
sĂly v mĂst x
ulxFM x ¢= . (29)
StojĂ za povšimnutĂ, Ĺľe moment Mx je nezávislĂ˝ na velikosti virtuálnĂho pooto-
enà dj. Pi F = 1 dostáváme výraz shodný s (16).
Obr.12 PĂinkovĂ© áry prostĂ©ho nosnĂku kinematickou metodou
Poznámka
Kinematickou metodou mĹľeme stanovit tvar pĂinkovĂ© áry libovolnĂ© static-
ké veliiny konstrukce staticky urité i neurité.
V dalšĂm textu budeme posuny a potoenĂ uvaĹľovat podle vzorce (22) a (25),
tj. všechny posuny a pootoenĂ pi sestrojovánĂ pĂinkovĂ˝ch ar, budeme po-
važovat za kladné.
VlastnĂ poadnice pĂinkovĂ© áry se vypotou z geometrickĂ˝ch závislostĂ pĂ-
inkové áry.
Pro reakce Ra a Rb mžeme podle obrázku 12c a 12d psát vztahy
- 16 (32)
lul ulRa ¢=-==h , (30)
luRb ==h . (31)
Pro posouvajĂcĂ sĂlu bude platit (obrázek 12f)
v intervalu ( )x,0 luVx -== h , (32)
a v intervalu ( )lx, luluVx -=¢== 1h . (33)
Obdobn pro ohybovĂ© momenty z podobnosti trojĂşhelnĂk platĂ (obrázek
12j, k)
v intervalu ( )x,0 ulxM x ¢==h , (34)
v intervalu ( )lx, ulxM x ¢==h , (35)
coĹľ jsou stejnĂ© vĂ˝sledky jako u odvozenĂ pĂinkovĂ˝ch ar analytickou meto-
dou.
2.3.1 PĂinkovĂ© áry prostĂ©ho nosnĂku s pevislĂ˝mi konci ki-
nematickou metodou
LeĹľĂ-li prez x mezi podporami a, b, má v ásti ab stejnĂ˝ prbh jako u pros-
tĂ©ho nosnĂku bez pevislĂ˝ch konc. Prbh pĂinkovĂ© áry hledanĂ© veliiny na
pevislĂ˝ch koncĂch obdrĹľĂme prodlouĹľenĂm pĂinkovĂ˝ch pĂmek z ásti ab na
pevislĂ© konce (obr. 13 b aĹľ g). PĂinkovĂ© poadnice se urĂ z podobnosti troj-
ĂşhelnĂk.
LeĹľĂ-li prez x na pevislĂ©m konci, sestrojĂme pĂinkovĂ© áry kinematickou
nebo analytickou metodou. PĂinková ára Vx posouvajĂcĂ sĂly je v duchu ki-
nematickĂ© definice Ăşseka rovnobĹľná s osou nosnĂku ve vzdálenosti 1 od zá-
kladnà áry od volnĂ©ho konce po prez x (obr. 15i, k). PĂinková ára ohybo-
vĂ©ho momentu Mx má tvar rovnostrannĂ©ho trojĂşhelnĂka (obr. 15j, l).
Poznámka
Kinematická metoda je velmi efektivnĂ zpsob sestrojenĂ pĂinkovĂ˝ch ar.
V pĂpad staticky neuritĂ˝ch konstrukcĂ je totiĹľ pouĹľitĂ analytickĂ© metody
problematické. Doporuujeme tedy vnovat jà pozornost a osvojit si ji.
PĂinkovĂ© áry
- 17 (32) -
Obr. 13. PĂinkovĂ© áry na nosnĂku s pevislĂ˝m koncem
PĂklad 3.1
Sestrojte pĂinkovĂ© áry pro podporovou reakci Ra, posouvajĂcĂ sĂlu
Vx a ohybovĂ˝ moment Mx pro mĂsto x prostĂ©ho nosnĂku s pevislĂ˝m koncem
podle obrázku 16. PĂinkovĂ© áry vyhodnote pro sĂly F1 = F3 = 20 kN,
F2 = 10 kN, F4 = 50 kN a spojitĂ© zatĂĹľenĂ q = 10 kN/m.
ešenĂ:
PĂinkovĂ© áry sestrojĂme napĂklad kinematickou metodou (obr. 17). Pro
pĂinkovou áru reakce Ra platĂ, Ĺľe v podpoe a uvolnĂme vazbu a udlĂme
jednotkovou deformaci. Podobn pro pĂinkovou áru posouvajĂcĂ sĂly
- 18 (32)
a ohybovĂ©ho momentu uvolnĂme vazby tchto veliin a udlĂme jednotkovĂ˝
posun (pro posouvajĂcĂ sĂlu) resp. jednotkovĂ© pootoenĂ (pro ohybovĂ˝ mo-
ment).
3 6 1,5
F
x
a b
q
1,5 1,5 1,5 1,5
41F 2F 3F
2 4
Obr 14. ZadánĂ pĂkladu 3.1
h
1 3
2 3
2
1
h
3
h
h
4
5
h
aR
Vx
xM
2*4
3 = 3
4
h
1
2
h
h
3 4
h
h
5
1
h
1
2
h
h
3
4
h
h
5
Ab5
b5A
Ab5
Obr. 15. PĂinkovĂ© áry
Poadnice pĂinkovĂ© áry se urĂ z podobnosti trojĂşhelnĂk. Pro reakci Ra,
h1 = 3/2, h2 = 3/4, h3 = 1/2, h4 = 1/4, h5 = -1/4. PĂinkovĂ© poadnice pro
posouvajĂcĂ sĂlu jsou h1 = -1/2, h2 = 1/4, h3 = 1/2, h4 = 1/4, h5 = -1/4 a pro
ohybovĂ˝ moment h1 = -2, h2 = 1, h3 = 1, h4 = 1/2, h5 = -1/2.
Pro vyhodnocenĂ platĂ
( ) ( ) +=
= 3
4
1 li
iix duuuqFS hh .
Pro zadanĂ© zatĂĹľenĂ dostaneme
=++++= 544332211 ba qAFFFFR hhhh
kN125,585,14121104150212043102320 = - + + + = ,
kNVx 125,285,14121104150212041102120 = - + + - = ,
PĂinkovĂ© áry
- 19 (32) -
kNmM x 25,115,12121102150120110220 = - + + + -= .
2.4 PĂinkovĂ© áry statickĂ˝ch veliin spojitĂ˝ch nos-
nĂk
PĂinkovĂ© áry spojitĂ˝ch nosnĂk mĹľeme ešit pomocĂ tĂmomentovĂ˝ch rov-
nic, nebo obecnji deformanĂ metodou, pĂpadn metodou konenĂ˝ch prvk
(která ovšem vede na stejnĂ© vzorce jako deformanĂ metoda). V dalšĂm textu se
omezĂme na ešenĂ metodou tĂmomentovĂ˝ch rovnic.
Pi ešenĂ pĂinkovĂ˝ch ar statickĂ˝ch veliin postupujeme tak, Ĺľe se nejprve
sestrojĂ pĂinkovĂ© áry nadpodporovĂ˝ch moment vnitnĂch podpor. PomocĂ
nich urĂme prbh pĂinkovĂ˝ch ar statickĂ˝ch veliin (reakcĂ, posouvajĂcĂch
sil a ohybovĂ˝ch moment). Podstatu vĂ˝potu pĂinkovĂ˝ch ar vysvtlĂme na
spojitĂ©m nosnĂku o tech polĂch.
2.4.1 PĂinková ára nadpodporovĂ©ho momentu Mb
Pro konstrukci pĂinkovĂ© áry nadpodporovĂ©ho momentu Mb s vĂ˝hodou pou-
Ĺľijeme kinematickou metodu. Do prezu b vloĹľĂme kloub k. Podle kinematic-
kĂ© definice je pĂinková ára ohybovĂ©ho momentu ohybová ára pĂn neza-
tĂĹľenĂ©ho nosnĂku zpsobená vzájemnĂ˝m jednotkovĂ˝m natoenĂm prez b,
spojených v
Vloženo: 18.12.2011
Velikost: 465,49 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu CD01 - Stavební mechanika
Reference vyučujících předmětu CD01 - Stavební mechanika
Reference vyučujícího doc. Ing. Zbyněk Keršner CSc.
Podobné materiály
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Konstrukce- výpočet, zatížení, materiály
- BO02 - Prvky kovových konstrukcí - zatížení
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - poslední příklad - zatížení
- BL12 - Betonové mosty I - podklady do cvičení - zatížení
- BL12 - Betonové mosty I - podklady - zatížení
- BL12 - Betonové mosty I - podklady - zatížení
- BO04 - Kovoé konstrukce I - zatížení větrem a sněhem
- 0O3 - Kovové konstrukce II - zatížení
- 0L6 - Zděné konstrukce - zatížení
- BO03 - Dřevěné konstrukce (A,K) - vypocet-zatizeni-vetrem
- 0L2 - Betonové konstrukce - Aplikace pro výpočet zatížení
Copyright 2025 unium.cz


