M04-Meteorologické základy

71 99,2 -12v 222 3,7 3180 29 56,2 19,2
Louny 201 98,9 -12 219 3,7 3140 29 58,2 19,9
Most 230 98,5 -12v 223 3,7 3190 29 56,2 19,2
Náchod 344 97,2 -15 235 3,1 3500 26 49,8 17,5
Nový Jičín 282 98,0 -15v 229 3,3 3370 26 51,9 18,2
Olomouc 226 98,7 -15 221 3,4 3230 29 56,2 19,2
Opava 258 98,1 -15 228 3,5 3310 27 51,2 17,9
Ostrava 217 98,7 -15 219 3,6 3160 29 53,2 18,5
Pardubice 223 98,7 -12v 224 3,7 3200 29 56,2 19,2
Praha 181 99,1 -12 216 4,0 3020 30 54,1 18,9
Přerov 212 98,8 -12 218 3,5 3160 29 58,2 19,9
Prostějov 226 98,7 -15 220 3,4 3210 29 56,2 19,2
Sokolov 403 96,5 -15v 239 3,4 3490 26 49,8 17,5
Strakonice 392 96,7 -15 236 3,3 3470 28 54,1 18,9
Svitavy 447 96,0 -15 235 2,9 3550 27 53,2 18,5
Šumperk 3l7 97,5 -15v 230 3,0 3450 28 54,1 18,9
Tábor 480 95,6 -15 236 3,0 3540 28 51,9 18,3
Třebíč 406 96,4 -15 247 2,5 3820 28 51,9 18,3
Zlín 234 98,5 -12 216 3,6 3110 27 56,0 19,2
- 12 (16) -
Závěr
Zimní období Letní období
Město

h
(m)
(kPa)

p t
e
d t
es

(
o
C) (
o
C)
D t
e

(
o
C)
h
e
t
m
(kJkg
-1
)
(
o
C)
Blansko 278 98,0 -15 229 3,3 3360 27 51,2 19,5
d … počet dnů topného období
D ... počet denostupňů
p ... tlak vzduchu
h ... nadmořská vý
t
e
… teplota vzduchu
index v ...krajina s intenzivními větry
t
es
… průměrná teplota vzduchu v zimním období
h ... entalpie vzduchu
ška
e
t ... teplota mokrého teploměru
m
Pro podmínky ČR jsou výpočtové podmínky teploty a vlhkosti vzduchu tabe-
lovány ze statistických údajů za 50ti leté období.
V í je
v h b efin ána ným působem, b ně jako mě vl t
nebo pomocí entalpie vzduchu. Obsah vodní páry závisí význam na jeho
teplotě, proto v cyklu vykazuje vlhkost vzduchu velké kolísání, nejnižší
je jv l ěh ě
té ř ko tn
Ta 6 R ce u te r o =
pro měs ven
Denní
doba
Teplota
vzduchu
v n e p
r
( o ta n
letním obdob kromě teploty vzduchu významná též jeho vlhkost. Vlhkost
zduc u může ýt d ov růz z ěž rná
ně
hkos
ročním
v zimě a ne yšší v étě. V denním průb u zůstává m rná vlhkost vzduchu
mě nstan í
b. ovno nné sl neční ploty ůzně orientovaných stěn pr t
emax
30
o
C
íc čer ec
Ro nocen é slun ční te loty t
o
C) pr orien ci stě y
(h) t
e
( C)
o
H S SV V JV J JZ Z SZ
1 16,9 16,9 16,9 16,9 16,9 16,9 16,9 16,9 16,9 16,9
2 16,9 16,2 16,2 16,2 16,2 16,2 16,2 16,2 16,9 16,2
3 16,0 16,0 16,0 16,0 l6,0 16,0 16,0 16,0 16,0 16,0
4 16,2 16,2 16,2 16,2 16,2 16,2 16,2 16,2 16,2 16,2
5 16,9 19,1 19,3 20,9 20,8 19,1 18,1 18,1 18,1 18,1
6 18,1 25,1 23,5 31,5 32,9 27,2 20,9 20,6 20,6 20,6
7 19,5 32,6 23,9 36,8 41,7 35,8 23,2 23,2 23,2 23,2
8 21,2 40,8 25,9 37,9 46,8 42,8 29,3 25,9 25,9 25,9
9 23,0 48,4 28,5 36,0 47,2 47,4 36,6 28,5 28,5 28,5
10 24,8 54,7 30,9 32,4 45,0 49,4 43,0 30,9 30,9 30,9
11 26,5 59,3 33,0 33,0 40,6 48,7 47,7 38,1 33,0 33,0
12 27,9 61,7 34,6 34,6 34,6 45,6 52,0 45,6 34,6 34,6
13 29,1 61,8 35,8 35,6 35,6 40,6 50,3 51,3 43,1 35,6
14 29,8 59,6 35,9 35,9 35,9 35,9 47,9 54,4 50,0 37,3
15 30,0 55,4 35,5 35,5 35,5 35,5 43,6 54,4 54,2 43,0
16 29,8 49,4 34,4 34,4 34,4 34,4 37,9 51,3 54,9 46,4
17 29,1 42,3 33,5 32,7 32,7 32,7 32,7 45,3 51,3 46,4
18 27,9 35,0 33,4 30,5 30,5 30,5 30,5 37,1 42,8 41,3
19 26,5 28,7 28,9 27,6 27,6 27,6 27,6 28,7 30,4 30,4
20 24,8 24,8 24,8 24,8 24,8 24,8 24,8 24,8 24,8 24,8
21 23,0 23,0 23,0 23,0 23,0 23,0 23,0 23,0 23,0 23,0
- 13 (16) -
TZB-Vzduchotechnika, modul BT02-04, Meteorologické základy
22 21,2 21,2 21,2 21,2 21,2 21,2 21,2 21,2 21,2 21,2
23 19,5 19,5 19,5 19,5 19,5 19,5 19,5 19,,5 19,5 19,5
24 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1
t
rm
23,0 33,6 26,2 27,8 29,7 30,2 29,6 30,2 29,7 27,8
t
rm
... průměrná hodnota za 24 hodin

2.3 Tlak vzduchu
Absolutní tlak má pro vzduchotechnické výpočty jen malý význam. Pomalé
hodnotu 101,4 kPa, v České republice 98,1 kPa. Pro jednotli-
vá mě
inové hodnoty (srovnejte s průběhem slunečního záření), ze-
leně hodnoty v době, kdy je Slunce v naší zeměpisné šířce pod obzorem (rov-
nocenná sluneční teplota je stejná jako teplota vzduchu).
tepla pro větrání se používají tzv. denostupně D, defino-
vané ze vztahu:
v troposféře. Jeho příčinou jsou tlakové
okolní zástavba. Denní
kolísání odpovídá v zásadě průběhu teploty, v poledne nabývá rychlost nejvyš-
ších hodnot a večer a v řesto-
imě jsou v ab i větr na
ří tlakové í budov iká
přetlak, na závětrné podtlak, což při vysokých rychlostech větru m ivnit
množství nasávaného a vyfukovaného vzduchu na fasádě objektu. Obtékání
y větrem také mů ůsobit nežádoucí zkrat odpadního vzduchu do sání
vního vzduchu.
ychlosti větru v závislosti na teplotě vzduc
hlost větru v (m/s) v závislosti na teplotě vzduchu
změny tlaku způsobené změnami počasí se neuvažuje. Vliv atmosferického
tlaku se projevuje pouze při velkých nadmořských výškách. Průměrný tlak na
hladině moře má
sta je uveden v tab. 5.
Rovnocenné sluneční teploty různě orientovaných stěn pro t
emax
= 30
o
C pro
měsíc červenec jsou uvedeny v tab. 6. Modře podbarvena teplota vzduchu, žlu-
tě maximální hod
Pro výpočet potřeby
()
esis
ttdD −=

kde d je počet dnů topného období, t
is
, t
es
jsou průměrné teploty vnitřního a
venkovního vzduchu za toto období. Počet denostupňů pro vybraná města je
uveden v tab. 5.
2.4 Vítr
Jako vítr se označuje proudění vzduchu
rozdíly. Směr a rychlost větru ovlivňuje i tvar terénu a
noci nejnižších a to výrazněji v létě než v zimě, p
že v z
budovu utvá
solutní hodnotě rychlost
poměry při obtékán
u vyšší. Působení větru
y, na návětrné straně vzn
ůže ovl
budov že zp
venko
Tab. 7 R hu
Ryc
maximální rychlost a tomu
odpovídající teplota
minimální teplota a tomu odpoví-
í rychlost vědajíc tru
místo
-1
t
e
(°C)
v (ms )
t
e
(°C)
v (ms
-1
)
- 14 (16) -
Závěr
Brno -1,0 11,5 -14,4 3,4
Cheb 2,8 7,6 -15,6 1,0
Ostrava -0,1 11,5 -17,1 2,3
Plzeň 5,0 10,7 -16,7 1,0
Praděd -6,9 22,6 -19,0 8,4
Praha 4,0 13,9 -16,1 1,9
Přibyslav 1,1 13,3 -16,2 2,1
Nejvyšší rychlosti v
při minimálních (vý
ětru bývají dosahovány kolem teploty vzduchu 0 až 5°C,
počtových) teplotních podmínkách je rychlost větru nižší.
Pro výpočet přirozeného větrání je pak podle konkrétních podmínek
ř. pro Brno méně příznivá kombinace velmi nízké tep-
í rychlosti větru (-14,4 °C x 3,4 ms
-1
) nebo vysoké
-1
ují teplotní prostředí v budovách.
tové hodnoty klim in jsou základním podkladem pro
enz kony
ční
udovu je
hu.
3.2
2005
[3] ČSN 73 0548 Výpočet tepelné zátěže klimatizovaných prostorů
ou republiku dle
fo.cz, 2000
3.2.2 Seznam doplňkové studijní literatury
[5] Rubinová O., Rubina A. Klimatizace a větrání, ERA 2004
[6] Ferstl, K., Nový R., Székyová, M. Vetranie a klimatizacia, Bratislava
Jaga 2004
k posouzení, jestli je nap
loty a tomu odpovídajíc
rychlosti větru a tomu odpovídající teploty (11,5 m x -1,0°C). Tyto údaje od-
povídají zajištěnosti podmínek na 99,6 %, tedy v průměrném roce lze očekávat
méně příznivé klimatické podmínky cca 35 hodin za rok.

3 Závěr
3.1 Shrnutí
Venkovní klimatické podmínky form
Výpoč atických velič
dim ování vzduchotechnického zařízení (tepelná bilance, vý
výměníků). Stěžejní veličina vnějšího prostředí v letním období je slune
záření, v zimním období teplota vzduchu. Působení větru na b
podstatné z hlediska infiltrace a situování otvorů pro výfuk a sání vzduc
Studijní prameny
3.2.1 Seznam použité literatury
[1] Gebauer G., Horká H., Rubinová O. Vzduchotechnika, ERA
[2] Jokl, M. Zdravé obytné a pracovní prostředí, Academia 2002
[4] Ptáková, D. Návrhové klimatické podmínky pro Česk
ASHRAE, www. tzb-in
- 15 (16) -
TZB-Vzduchotechnika, modul BT02-04, Meteorologické základy
- 16 (16) -
3.2.3 Odkazy na další studijní zdroje a prameny
[7] www. tzb-info.cz