EC 5 step1

DREVENE KoNSTRUKcE
PODLE EUROKODU 5
STEP 1
Navrhovdn i a konstrukdni materiAly
Vydal
Bohumil KoZelouh
by Carter & Ĺ moula
Obsah
Pfedmluva
A Zi'irlady navrhov6ni a vlastnosti materiilu
Al Evropsk6normalizace
A2 Navrhov6nf podle meznfch stavri a metoda spolehlivosti
A.3 ZatiLeni konstrukci
A4 Dievo jako konstrukdnf materiil
A5 Dievo v konstrukcich
A6 Tiiddni podle pevnosti
A7 Rostl6 dievo - Tifdy pevnosti
A8 Lepen6 lamelovd dievo - Vfroba a tiidy pevnosti
A9 Vrstven6 dievo a vrstuen6 dievo z djhovjch p6sri
A10 Materiily nabir,i dieva - PiekliZka
Al I Materi6ly nabini dieva - Vl6knitd desky, tiiskovd desky a OSB
Al2 Lepidla
Al3 Poifimi odolnost dieva a materi6lt na bdzi dieva
Al4 Konstrukdni ochrana dieva
Al5 Trvanlivost - Chemick6 ochrana dieva
,{16 Dievo a Livotniprostiedf
Al7 Mezni stavy pouZitelnosti - Pietvoienf
Al8 Mezni stavy pouZitelnosti - Kmitrinf
A19 Dotvarov6ni
B Konstrukini prvky
Bl Vliv objemu a vliv rozddlenf napdti na pevnost
B2 Tah a tlak
83 Ohyb
B4 Smyk za ohybu a krouceni
85 Nosnfky se zdiezy a otvory v prvcich z lepen6ho lamelov6ho dieva
86 Tladen6 pruty
87 Vzp6rnd d6lky
B8 Pultov6 nosnilqr, zakiivend nosniky a sedlovd nosniky
89 Lepen6 tenkostdnn6 nosniky
Bl0 Panely
Bl I Nosniky a sloupy z poddajn6 spojenfch d6sti pniiezu
Bl2 Piihradovd vaznil
0=90'
{
w'+
0=0'
(b)
CI(c)
T-
-T
*,/r,
Itr
H
*,,,r0
*JroI l,Ja t d_\e/+
lV | 0=0" l{e,t4 ^ l_le/+Wl 0=0'
obr. 7 Plochy namdhand vdtrem pultovd (a,b) a sedrovd (c,d) stiechy pro rfiznd
smdry vdtru 0.
vnitrni tlak vdtru v budov6ch je vfrazn| ovlivndn otvory ve vndj5fch ploch6ch a
propustnosti vndj5ich ploch. Soudinitel vnitiniho tlaku Cpi se pii uvitLeni smdru
vdtru mdni s podflem otvorri na n6vdtrn6 stran6. Pro bdZnd uzavienou budovu s
otevirateln;imi okny nebo dveimi se uvaZuji hodnoty Cpi pro vsechny vnitinf plochy
bud'hodnotou 0,8 nebo -0,5, piidemz rozhodujfci je nepiizrivdjsi hodnota.
sfi*
wl
Obr. 6 Souiinitele tlaku vdtru pro plochd stiechy.
U sklondnych stie5nich ploch obr6cenlich k v6tru
kov6 sily nebo sily s6ni. Pii sklonech stiechy cr
sily, tak i sily s6nf (viz tabulky 6 a7).
ptsobi v z6vislosti na irhlu a tla-
mezi 15 a 30o ptisobi jak tlakov6
d-ii I
t:
{-[erl10 d-[erlt0
STEP/EUROFORTECH - iniciativa v riimci Evropsk6ho programu EU A3t\)
by Carter & Ĺ moula
H
clc) 0 :00
FGH
0 = 1800
FG
e:900
GH
-7,7 -1,2 -0,6 -2,3 -1,3 -0,8 -1,6 -l,8 -0,6 -0,5
-0,9 -0,8 -0,3
15 +0,2 +0,2 +0,2 -2,5 -1,3 -0,9 -l? -0,7-0,8
-0,5 -0,5 -0,2
+0,7 +0,7 +0,4 -l,l -0,8 -0,8 -1,2 -1,5 -1,0 -0,8
4s +0.7 +0.7 +0.6 -0.6 -0.5 -0.7 -1.2 -1.4 -1,0 -0,9
Tabulka 6 Souiinitele (vndjiiho) tlaku pro pultovd stfeclry.
30
cl
(") G
0 :00
H
0:90"
GH
-1,7 -1,2 -0,6 -0,3 -0,3 -1 ,6 -1,3 -0,7 -0,5
15 +0,2 +0,2 +0,2 -0,4 -1,0 -0,5-0,6-1,3 - 1,3
30 +0,7 +0,7 +0,4 -0,4 -0,5 -0,5-0,8-1,4-l,l
+0-7 +0.7 +0-6 -0.2 -0.3
Tabulka 7 Souiinitele (vndjiiho) tlaku pro sedlovd stlechy.
Ndvrhovd zat{Zeni vdtrem
Pii navrhovdni budov se ridinky zatiileni vdtrem zpravidla urduji zapouLiti rozddleni
tlakoqfch soudinitelt na povrchoqich ploch6ch. Yychhzeji z kombinace vn6j5ich
(w") a vnitinich (w;) tlakri hodnotami:
10e : Qref C" Q) Cp" wi : Qof C" (z) Cp, (8)
kde e; je referendni vj5ka stdn pro uzaviene budovy, nebo prum6rn6 r"-iSka otvort.
-0.5-0.9-t.4-l-l
Podle ECI je nutno konstrukce posoudit pro
Charakteristickd hodnoty zatiLeni vdtrem (wp), kter6
(netto) tlaku, jsou piitom definoviny taklo:
w11 :'wg-w;
Lyo,,Gr,i * 1,5 Qo., + I
j>l
1,5 wo; Qr,i
v5echny sm6ry vdtru e.
odpovidaji rozddleni dist6ho
(e)
ECI: CAst2-4 U ndkterych konstrukci je nutno uvhLit zati1eni vdtrem vyvozenh fdinky tlaku a
tieni. Tlakov6 sfla (f,) je soudtem tlakfi na plochu prumdtu konstrukce kolmo
k vEtru. U konstrukci citliqfch vridi krouceni se vysledn6 sila (I") uvaZuje
s mimostiednosti e : b*/10. Tieci sila (F/") se musf uv6Zit v piipadE vel\fch ploch,
obt6kan;fch vdtrem (napi. volnd stojici stiechy).
Kombinace za{tileni
Po stanoveni zatiLeni navrhov6ni vyZaduje analyzu ridinkri zatiLeni. Tato zahrnuje
volbu uspoi6dbni zatiLeni odpovidajfciho skutednosti, pro kter6 je nutno konstrukci
nebo d6sti konstrukce posoudit. N6vrhov6 hodnoty vypljvaji z d6le uvedenlich kom-
binaci zatiLeni. U mezniho stavu rinosnosti je kombinace pro st6l6 a dodasnd situace
dinavrtahem:
43/r0 STEP/EUROFORTECH - iniciativa v r6mci Evropskdho programu EU
(10)
by Carter & Ĺ moula
kde gc,i je dildf soudinitel pro str{16 zatileni (viz STEP A2),
Q*.r je dominantni hodnota nahodil6ho zatiileni.
U meznfho stavu pouZitelnosti zhvisi kombinace na fdincich sily, takie je nutno
avifiitdvd kombinace:
LGo,, + Q*,, + Z,vo.i e,
i j>l
2IG.,, + Zvr,i Qt,i
, "/>l
Soudinitele V pro pozemni stavby podle ECl jsou uvedeny vtabulce
soudinitele r./1 se vztahuji na mimoi6dn6 kombinace zatiLeni.
ZatiLeni Vr Vr
UliJrrfzatilenl Kategorie 0,7
0,7
1,0
0
charakteristick6 kombinace
kvazistSl| kombinace
(11)
(r2)
8, piidemZ
0,5
0,7
0,9
0
A,B
c,D
E
H
0,3
0,6
0,8
0
ZatiLeni sn6hem
ZatiLeni vdtrem
Tabulka 8 Souiinitele ry pro nahodild zatiienl pozemnich staveb.
"U dievdnfch konstrukcf mus( projektant nosn6 konstrukce zejmlna vdnovat
pozornost urdeni kritich-ich zatlhovacich pifpadfi, protoZe t5rto zbviseji na
modifikadnfm soudiniteli trvdni zatiheni a nejsou proto nez6visl6 na vlastnostech
konstrukdniho materi6lu. U memiho stavu rinosnosti se kombinace (10) vztahuje
k pouZiti zatiLeni Qe1 odpovidajici soudinitel k^o1. U mezniho stavu pouZitelnosti
kombinace (11) odpovid6 v,-fpodtu kr6tkodob;fch p&sobicfch ridinkfi. Kombinace
(12) krom6 toho odpovid6 vfpodtu dlouhodoblfch irdink& pii pouZiti soudinitele /q"7
pro materi6l a tiidu pouZiti (Racher a Rouger, 1994). Pii vfpodtech podle ECI si
musi vZdy pouLivat soudinitel trvir;'i zatileni kTss ve vztahu k tfidd twhni zatiLeni
st6l6.
Pii uv6Zenf rtnnych meznich stavti se stanovi kombinace zatileniprokaLdy kriticky
zatELovaci piipad. Je na rozhodnuti projektanta nosn6 konstrukce, aby uvlLil nejne-
piizrivdj5f uspoi6d6nf zatiLen| Jsou to zpravidla:
- (vlastnf t{ha + uiitnd zatiieni) pro stropy nebo (vlastni tfha + snfh) prostiechy
- (vlastni tiha + v{tr + snih SfZ nebo,S/ pro konstrukci (viz obr. 3).
Pfi navrhov6ni konstrukdnich prvkri jsou zpravidla rozhodujici rovnomdrnd
rozddleni zatiLeni, zatimco nerovnomdrnd rozddlen| zatiLeni maji kritick6 ridinky
spi5e pro spoje nebo pro ndkter6 nosn6 systdmy (napi. miiLov6 konstrukce).
Piiklad
V tomto piikladu se maji urdit ndvrhov6 hodnoty kombinovanf ch zatiLeni pro r6m
podle obr. 8. Budova mi d6lku 48 m a vzd6lenost rimri je rp : 4,8 rlr. S odvol6nim
na n6rodni mapy snEhu a vdtru vypllvaji z polohy budovy t5rto ridaje:
0.6
0,50,6
STEPiEUROFORTECH - iniciativa v r6mci Evropskdho programu EU A3trr
by Carter & Ĺ moula
zatiLenfsndhem: s;, :1,5 kN/mz
zitkladni hodnota referendni rychlosti vdtru: vref : vre11:24 m/s
klasifikace ter6nu: kategorie III (prumysloqi ter6n)'
Podle n6rodnich ustanoveni jsou zatiLeni sndhem a vdtrem zafrid5ny do k6tkodob6
tiidy trv6nf zatiLeni. ProtoZe budova leZi v nadmoisk6 vy5ce vdt5i neZ 500 z, musi
se uv6Zit kombinace zatiileniv6trem a sn6hem. Soudinitele ry pro snih maji hodnoty:
Vop:0,67, Vr5:0,3 a Pzp= 0,1.
Z piedbELndho n6vrhu vychizejit5rto hodnoty charakteristiclcfch st6lfch zatiLeni:
- vlastni tiha r6mu: g1,,1:0,70 kN/m.
- stie5ni krytina: g*,2:0,55 kN/mz
(a) (b)
sl
q, sz
3,0m
4,5m
Obr. 8 (a) Geomeffie rdmu, (b) gravitaini stly: stdld (g,G), nahodild (q,Q) a zatiZeni
sndhem (S).
Stdld zat{ienf
Horizont6lni projekce rovnomdrnd rozddlendho zatiLeni od st5$ch zatiLeni je:
8r, : (g*,t * sr gp,z) --l- : (0,7 + 4,8 ' 0,55 ) --= :3,43 kN/mcoso cos 13,5o
Vlastni tiha svisffch konstrukdnich prvk0 vychiai zevztahu:
G* : h g*,r : 4,5 '0,7 : 3,15 kN
Uiitna zatiZeni
NavrhovSni vyZaduje pouze avilLeni uZitnfch zatiLeni, kter6 ptsobf pii frdrZbd a
oprav6ch stiechy. ProtoZe sklon stiechy o (o : 13,5o) je men5i ne? 20", vychini
rovnom6rn6 rozddlen6 zatiLeni a soustiedEn| zatiileni hodnotami:
Qr: 4,8 ' 0,75/ cos(13,5) :3,7 kN/m Q1r:1,5 kN
Tato zatii;eni nilleLi ke kr6tkodob6 tffdE trvfuni zatiLeni a nepfisobi soudasnd s j inlfm
nahodilym zatiLenim.
ZatiZeni sndhem
Pii sklonu stiechy a men5im neZ l5o jsou tvarov6 soudinitele p definov6ny takto:
[t: !tr.o: Fz,o :0,8
Pii navrhov6nijsou uvaLovhna dvd charakteristick6 zatiLeni sndhem na horizontAlni
projekci budovy:
soumdrn6 zatiileni sn6hem,Sap : Sap = (p sr) rp = 0,8 . 1,5 ' 4,8 : 5,76 kN/m
snih na polovind r6mu,Ss,p : St,* : ( 0,5 p sr ) sr : 2,88 kN/m
tlllllllllj
JJJIIIJITJJTJTTJJJTTJT
Tabulka 3
Obrazek2
A3/12 STEPiEUROFORTECH - iniciativa v r6mci Evropskdho programu EU
by Carter & Ĺ moula
Zatiienl vdtrem
Zhkladni hodnota referendniho tlaku vdtruje:
Qrrf = 0,5 P v?rr = 0,5 ' 1,25 '242 = 0,36 kN/mz
Z geometrie r6mu vypl;iv6, Le rcferendni vfiky stdn (2, : 4,5 n) a stiechy
(z*: 7,5 n) jsou men5i neL zrin: 8 m. Proto je soudinitel drsnosti i soudinitel
expozice pro v5echny vnitini i vndj5i povrchy konstantni.
.aah(6) f, 1 l-o-lclz*): K,tnl"------ -l :0,22. lnlll : 0,722
I zo I 10,3j
- ,"rah (7) Cu : Cu(zn) = C,(2,) : cl
@) cl + I K, cfz*) c,
: 0,722' 1 (0,722. 1 +7' 0,22) : 1,63
Rozddleni soudinitehi vndj5iho tlaku (obr. 9) je definovAno rozmdrem ew, kten-i je
pro v5echny sm6ry v6tru 15 m. Pro stiechu mohou byt tlrto soudinitele urdeny
interpolaci mezi hodnotami se stejn;fm zramdnkem pro 5o a l5o.
(a) ,. 25m
T_.-T
L+0,6
I i,s* | i.s*
r_f---]+]--
, 12,5m , 12,5m ,.T------- -------T
, r-ahy (8) a (9)
Obr. 9 Souiinitele vndjiiho tlaku vdtru pro (a) 0 : 0" a ft) e : 90 .
Charakteristick6 zatiLeni vdtrem vychhzi ze vztahu..
wk: Qrej C" (Cp"-Cpi)sr:2,824(C*- Cpi) kN/m
udinky vdtru na r6m vypljvaji z konstantniho vnitiniho tlaku (cp;: *0,8 nebo -0,5),
kteqi je nutno kombinovat s vnEj5im tlakem pro kaZdyf smdr vdtru. Pii navrhovini je
nutno uvaZovat tii piipady, kter6 vypljruaji zvEtru na delnf stdnu (w1j) nebo na po
d6lnou stranu (w2,p). Na obr. 10 jeukhzhno zatiLeni v6trem na r6my uprostied bu-
dow.
-0,3
T
24*l
II
5 l,)m I
T,*l
tl_:--a
l.Jml
(b)
STEP/EUROFORTECH - iniciativa v ri4mci Evropskdho programu EU A3/13
by Carter & Ĺ moula
Obr. l0 Rozddlenfzatiientvdttemnardm(kN/m): (a)w,,,",, (b)wt,t a(c) wj'1,"
Kombinac e z atiZ eni : fino s no s t
V z6vislosti na vy$etiovan6m irdinku se navrhov6ni rSmu prov6di pro kombinace
zatileni s jednim nahodillim zatiLenim:
CI: 1,35 (gk+ Gk)
C2: 1,35 (gp+ Gk)+ 1,5 (qo nebo Qp)
C3: 1,35 (gp + Gk) + 1,5 ,S1r
C4: Gr + G) * 1,5 w11,
a pro kombinace zatiLeni snEhem a vdtrem
C5: 1,35 (g1, + GD + 1,5 w,1,+ 1,5 po,s 1II! nebo ,S,r,o )
L
C6: 1,35 (gp+ GD+1,5 (+ neboS47,) + 1,5 Vo,w wi,t
z
Se soudiniteli k,oa mtfte byt rozhodujici kombinace C1, je-li velikost st6llch
zatiLeni vdt$i neZ 70%o celkovlho zatiLeni. V tomto pifkladu nemaji prvni dvd
kombinace ani kombinace zatiLenivdtrem a sndhem rozhodujici ridinek. NavrhovSni
rSmu v praxi z|visi na navrhov6ni spoje tuh6ho v ohybu (r6moqf roh 2 nebo 4),
kter6 se prov6di pro kombinaci zatiileni C3. Tento piipad takd piedstavuje
rozhodujici kombinaci pro konstrukdni prvky pii kombinovan6m nam6hSni tlakem a
ohybem. Kombinace C4 definuje nejnepiiznivdj5i sily prisobici v opadndm smEru
v dtisledku nadzdvileni vdtrem: ohyb a tah v konstrukdnich prvcich a tah
v kloubovych uloZenich.
Sily a momenty z piedb6Ln5ho n6vrhu jsou sestaveny v tabulce 9.
Kombinace
Sily v6tru
C4
w2rk
C4 C4
wt,k w2,k
C4
wzrk
N (kN)
v (kN)
M (kN.m)
-26
-25,8
60,2
t71
138
0
-)) |
-16,3
0
r66
138
-622
_r5 ?
-20,1
82
134
32,3
0
-41,1
-9,9
0
Tabulkq 9 Ndryrhovd hodnotv sil a momentfi u meznlho stqvu tnosnosti.
STEPiEUROFORTECH - iniciativa v r6mci Evropskdho programu EUA3/14
by Carter & Ĺ moula
Kombinace zatiienl : pouZitelnost
ProtoZe snih je hlavnim nahodillim zatiLenim, kr6tkodob6 fdinky zatiLeni se
vypodtou z tdchto kombinaci:
C7: (gk + Gk)+ &,k
C8: (gr + GD + Snt* Vo,w ',ri,*: (g* * Gr) + Su,r* 0,6wi1,
V z6vislosti na tvaru a rozpEti r6mu se stanovi omezeni vodorovn6ho posunuti
stojky bud' pro kombinaci C7 nebo C8. Kombinace C7 d6v6 nejvEt5i hodnotu
svisl6ho posunuti viezlu 3. D6le je nutno prov6st vypodty dlouhodoblich ridinkfi
jako napi. pietvoieni dotvarov6nim pii kvazistatick6 kombinaci:
C9: (g*+ G*) * y2,5 ,9qr
CI0: (& + Gn) * Vzs Sn,p* pz'w1*
= (8r * Gr) + 0,1 ^Sa7,
: (gr * Gr)+ 0,1 S4r
Pro qipodet konedn6ho pietvoieni je potiebnd uvidittyto kombinace:
- (C6,C9) pro svisld pietuoieni,
- (C7 ,C9) nebo (C8,C 1 0) pro vodorovn6 pietvoien i, piidemL rozhoduj icf je nepii-
znivdjSi piipad.
Literatura
C.E.B (1980). Structural safety. Bulletins d'information N"127 a 128, Brussels, Belgium.
E.C.C.S. (1987). Recommendations for calculating the effects of wind on construction. European
Convention for Constructional Steelwork, Technical committee 12, Report No52, Brussels, Belgium.
Hendrickson, E.M., Ellingwood B. a Murphy, J. (1987). Limit state probabilities for wood structural
members. ASCE, J. of Structural Engineering, USA, Vol. l 13 N"1, p. 88-106.
Lusch, G. (1964). Wind tunnel investigations on buildings with rectangular base and with flat and
duopitched roofs. Report of Bauforschung N4lo, Germany.
Racher, P. a Rouger, F. (1994) Serviceability limit states - A proposal for updating Eurocode 5 with
respect to Eurocode l. In: Proc. Of CIB W l8 - Meeting2T, Sydney, Australia, Paper 27-20-3
Rackwitz, R. (1976). Practical probabilistic approach to design. CV.E.B., Bulletin d'information
Nl 12", Brussels, Belgium.
STEP/EUROFORTECH - iniciativa v rdmci Evropskdho programu EU A3/t5
by Carter & Ĺ moula
:-TEP A4
F Hoftneyer
Trchnical University
rf Denmark
Dievo jako konstrukdni matefiilI
Obsah
Je piedstaveno dievo jako anizotropni materiil bunddnd stavby. Anizotropni
chovdni fuzik6lnich a mechanickfch vlastnosti dieva je vysvEtleno na zilklad5
makroskopick6 struktury bunddnych stdn. Jsou rovndZ pops6ny dtleZit6 maky
makoskopick6 struktury jako jsou letokruhy, juvenilni dievo a reakdni dievo,
j6drov6 a bdlovd dievo, odklon vl6ken a suky.
NejdfileZitdj5i fuzik6lni charakteristikou dieva je hustota. Je diskutov6no velk6 koli-
s6ni hustoty a je ukhzina metoda urdov6ni charakteristick6 hustoty.
Ve diev6 je vLdy piitomn6 voda. MnoZstvi vody m6 rozhodujici vliv na tdmdi
v5echny vlastnosti dieva. Je definov6n obsah vlhkosti a bod nasyceni vl6ken ajsou
ukhzhny sorpdnf izotermy. Je pops6no anizotropni bobtn6nf a sesych6nf a jejich
technick6 fdinky. Jsou uk6z6ny rtnn6 druhy tvarov'-ich zmEn fdinkem su5eni. Je
uveden piiklad vztahfi mezi vlhkosti a pevnostf a vliv obsahu vlhkosti namechaniz-
mus poru5eni dieva a materiihi nabhzi dieva.
Dievo a materiSly nabhzi dieva vykazujivlrazny pokles pevnosti s dasem. Pevnost
dieva a materidhi na bini dieva pii st6l6m zatiLeni dosahuje asi 600/o kr6tkodob6
pevnosti. Je vysvdtlen tento ridinek doby trv6ni zatiLeni ajeho z6vislost na vlhkosti.
Ovod
Dievo je piirozeny organicklf materi6l, sloZenlf z bundk. Je kompozitem vytvoienlfm
z chemick6ho komplexu celulosy, hemicelulosy, ligninu a doprovodnfch l6tek.
Dievo je anizotropni zejm{na vzhledem k pod6ln6mu tvaru dievnich bundk a orien-
tovan6 stavbd bunddnfch st6n. Anizotropie kom6 toho vyp\fvh zrozdilnych veli-
kosti bundk v prribdhu rtstovdho obdobi a d6stedn6 zpievlildajiciho smdru urdidch
typri bundk (napi. dieilovjch paprskti).
JemnS struktura bunddnych stdn, uspoi6d6ni bundk v bezvadn6m dievE a rristov6
nepravidelnosti konstrukdniho dieva piedstavuji tii strukturni stupn6, kter6 v5echny
maji znadny vliv na vlastnosti dieva jako konstrukdniho materi6lu. Napiiklad
submikroskopick6 struktura bunddnfch stdn objasfiuje mimo jin6, prod je sesych6ni
a bobtn6nf kolmo k vlSkntm zpravidla l0 aL Zlkrht vdt5i neZ ve smdru vl6ken.
Mikroskopick6 stavba bezvadn6ho dieva zdrivodriuje 20 aZ 40n6sobnd vy55i tuhost
dieva v pod6lndm smEru vzhledem k piidn6mu smEru. Makroskopick6 struktura
(suky, odklon vlSken) d6vi vysvdtleni k pevnosti v tahu rovnobEZnd s vl6kny, kter6
se mriZe zhodnoty vice ne? 100 N/mmz u bezvadn6ho dieva zmen5it na hodnotu
men5f neZ 10 N/mm'u konstrukdniho dieva nizkd jakosti.
Struktura dieva
Dievo se zfskSv6 ze dvou hlavnfch skupin rostlin, kter6 jsou oznadov6ny jako list-
natd nebo tvrdd dieviny (krytosemenn6) a jehlidnat6 nebo mEkk6 dieviny
(nahosemenn6) (obr. 1).
A4t1STEP/EUROFORTECH - iniciativa v r6mci Evropskdho programu EU
by Carter & Ĺ moula
Obr. I Uiitkovd dievo se ziskovd z listnafj,ch dievin (krytosemenrtj,ch) nebo z jehliinatj'ch
dievin (nahosemennj,ch); vlevo: dub (Quercus robur), vpravo: smrk (Picea abies).
Pii pozorovinf dieva bez optic\fch pomricek jsou patrn6 nejenom rozdily mezi list-
nafim a jehlidnatym dievem a mezi druhy dieva, ale tak6 rozdily v r6mci jednoho
druhu dieva, napi. j6drov6 a bdlovd dievo, jami a letni dievo, uspoi6d6ni p6rfi a u-i-
skyt reakdniho dieva. Tytojevyjsou dfisledkem vyvoje a rfistu dievni tk6n6. Jehlid-
nat6 a listnat6 druhy dieva maji rozdilne typy bunEk (obr. 2).
PryskyliCn! Pflhnl fez Letokruh Len,l dfeva
kandlek Janf dleva
JEHUANATE DREVO
Dfellovd parys@
LISTNATE DREVO
(kruhovitC pdrovitd)
P6ry
Obr.2 Modely kltnovdho qtiezu iehliinatdho a listnatdho
anizotropie (podle: Fengel al(egner, 1984).
STEPiEUROFORTECH - iniciativa v r6mci Evropskdho programu EUA4/2
dieva ukazuji hlavni roviny
by Carter & Ĺ moula
\[ikostruktura Jehliinatd dfevo vykazuje relativndjednoduchou stavbu tvoienou 290 ai,95%o tra-
cheidami, kter6 pozristhvaji z dlouhfch (2 ai.5 mm) a tenkfch (10 ai: 50 Wt) bun6k
se zplo5tdnfmi nebo zuLujicimi se uzavien;fmi konci. Tracheidy vytv6ieji radi6lni
iady ajsou orientov6ny pod6lnd vzhledem k ose kmene. V piechodu zjarniho dieva
do letniho bunddn6 stdny zesiluj i, zatimco prumdr bundk se zmen5uje. Na konci rts-
tov6ho obdobi strom vytv6ii tracheidy s rizkou dutinou a mal;fm kruhoqfm prtmd-
rem, zatimco na zad6tku dal5iho rustov6ho obdobi se vytviieji tracheidy se Siro\fmi
dutinami a vel[fmi pnimEry (obr. 1, vpravo). Ztohoto rozdiln6ho rustu vypl;iv6 po-
mdr hustoty letniho a jarniho dieva asi 3 ku L
Ukl6d6ni z6sobnich l6tek a piepravu rtistovych au!,Livnych l6tek zaji5t'ujf parenchy-
matick6 buiky, kter6 jsou v jehlidnat6m dievd uspoi6d6ny pievi./nf v radi6ln6
probfhajicich paprscich (obr.2). Pryskyiidnd kan6lky probihaji poddlnd a vyrv6ieji
vyrazne chodbidky uvniti tk5nd vdt5iny jehlidnat'_ich dievin.
V;fmdna l6tek mezi buikami se uskutediuje mallimi otvory nebo trhlinami ve st6-
nich vlSken, tzv. tedkami. U jehlidnatdho dieva je pievlSdajicim typem dvojtedka.
Tyto dvojtedky nepropouStEji pouze vodu, ale slouZi tak6 jako ventil, kter! mh za-
br6nit piistupu vzduchu do bun6k vyplnEnfch mizou, aby se nepieruSily vodnf
sloupce probihajici od koienri aL, do koruny stromu a nedo5lo tim eventu6lnd
k odumieni stromu. BohuZel tedky spliuji stejnou funkci bdhem vysych6nf dieva.
Odvedenim vody z dutin tedkami vmikaji kapil6rnf sily a membr6na tedky uzavie
otvor. To omezuje nejenom vysychiini dieva, ale takd ridinnost pozddj5i impregnace
dieva. Toto prisobeni tedek je hlavni piidinou obvykle velmi 5patn6 impregnovatel-
nosti napi. smrku.
Listnatd dfevo mh sloZitEjii stavbu neZ jehlidnat6 dievo, nejdrileZitdj5i shukturni
znaky jsou v5ak porovnatelnd. Listnat6 dievo m6 nosnd tkanivo obsahujici libri-
formni (dievni) vlSkna a vl6knit6 tracheidy. V tomto zpevfiujicim tkanivu jsou roz-
dEleny vodiv6 c6vy, kter6 majf dasto velk6 dutiny. Tyto c6vy jsou dlouh6 trubice
s ddlkou od ndkolika centimetrri aZ do ndkolika metrfi, kter6 poztistAvaji zjednotli-
vych elementti s otevienjmi nebo perforovanlfmi konci. Podle uspoiSdSni prfimEru
c6v je moZnd rozli5ovat rozptylenl p6rovit6 a kruhovit6 p6rovit6 listnatd dieviny
(obr. 3).
Obr. 3 FotomikroskopiclE sntmek tii typic$ch uspoldddni pdrrt v pritezu tistnalch
dievin: A, ltuhovitd p6rovitd (ierveny dub); B, polokruhovitd p6rwitd (osika); C,
rozptllend p6rovitd (Zlutd biiza). (Podle: parhqm a Gray, 1984).
STEP/EUROFORTECH - iniciativa v nlrnci Evropskdho programu EU Alt3
by Carter & Ĺ moula
Submikroskopick6
struktura
Makrostruktura
Dievni vl6kna listnat'.ich dievin maji tlust5i bunddn6 stdny a men5i dutiny, net' tra-
cheidy jehlidnalfch dievin. Rozdily v tlou5t'ce stEn a prtmEru dutin mezi jarnim a
letnim dievem nejsou takvyran6, jako u jehlidnat6ho dieva. Podet parenchymatic-
h-ich bundk je u listnat6ho dieva vdt5i neZ u jehlidnat6ho dieva. Listnat6 dieviny
maji dasto velmi qfrazn6 diefiov6 paprsky a zejmfina tropick6 tvrd6 dieviny
vykazuji vysok6 procento pod6ln6ho parenchymu'
Ndkter6 zilkladni vlastnosti bun6dnlich st6n jsou spoledn6 pro mnoho tttmych
dievin. Zilkladni substanci kostry bun6dnfch stEn je celulosa, kter6 je spojena do
vEt5ich strukturnich jednotek, tzv. elementSrnich fibril. Tyto jsou opdt spojeny do
vl6kniffch mikrofibril. Podet celulosoqfch ietdzcti v kaildd mikrofibrile se odhaduje
na 100 aL, 2000. Celulosa je v mikrofibrile uloZena v zhkladni substanci
hemicelulosy a je obklopena ligninem.
Na obr. 4 je ukiu:hna vrstvovA stavba bunddn6 stdny. Mezijednotliqfmi bufikami je
vrstva tzv. stiedni lamely (ML), kter6 spojuje bufiky do tkin6. Stiedni lamela pozri-
st6v6 piev62n1 zligninu a pektinu a prakticky neobsahuje celulosu. V prim6rni
stdnd (P) mikrofibrily celulosy tvoii nepravidelnou miiZku. Sekund6rni st6na
v bdZn6 dievni tkdni pozfistdvh ze tii zcela rozdflnfch vrstev Sr, &, a 53 Vndjli
vrstva ,S1 je velmi tenk6 (0,1 aL 0,2 lnn) a vykazuje odklon fibril (irhel mezi
poddlnou osou buf,ky a smdrem fibril) v prum6ru asi 50 aL 70o. Nejv6t5i d5st
sekund6rni stdny pozrist6v6 z vrstvy Sz, s tlou5fkou nEkolik mikrometrri.
Mikrofibrily jsou zpravidla odklondny od osy vl6kna v pomdrnd mal6m rihlu (5 aZ
20"). Ve vrstv6 ,S3 jsou mikrofibrily m6lo odklondny, av5ak nikoli piesnd
orientov6ny.
Obr. 4 Schdmatickd stavba bundind stdny dievnlho vldkna. L, bundind dutina;
ML, stiedni lamela; P, primdrn[ stdna; 51 , 52 a Sj , vrstvl sekunddrnl stdny
(Podle Parham aGray, 1984).
ZinLenyrskdho hlediskaje bunddn6 stdna geni6lnf konstrukci. Pievl6dajici vrstva 52
ztemEi osovd orientovanfch svazkri mikrofibril piejimd velmi fdinnE tahov6 sily.
Pii tlaku vzni