EC 5 step1

n. Holz als Roh- und Werkstofi 45(5):243-249.
Hoffmeyer, P. (1978). Moisture Content-Strength Relationship for Spruce Lumber Subjected to
Bending, Compression and Tension along the Grain. Proceedings of IUFRO Timber Engineering
Conference, Vancouver, B.C., Canada.
Hoffmeyer, P. ( 1987). Duration of load effects for spruce timber with special reference to moisture
content. Proceedings of CEC Seminar on Wood Technology, Munich, Germany.
Hoffmeyer, P. (1990). Failure of wood as influenced by moisture and duration of load. Doctoral
dissertation. College of Environmental Sci. and Forestry. S.U.N.Y., Syracuse, N.Y., U.S.A.
Lackner, R. (1990). Duration-of-load Effect on Tensile Strength for Structural Softwood 45x145
mmNorsk Treteknisk Institutt, Meddelelse (report) no. 76.
Larsen, H.J. and Riberholt, H. (1994). Traekonstruktioner, beregning. SBl-Anvisning 135. Statens
Byggeforskningsinstitut, Denmark.
Madsen, B. (1975). Moisture Content-Strength Relationship for Lumber Subjected to Bending.
Structural Research Series Report No. I l. Dept. Struc. Eng., U.B.C., Vancouver, Canada.
Madsen, B. and Barret, J.D. (1976). Time-strength relationship for lumber. Struct. Res. Series.
Report No. 13. Univ. British Columbia, Vancouver, Canada.
Madsen, B., Janzen, W. and Zwaagstra, J. (1980). Moisture Effects in Lumber. Structural Research
Series Report No. 27 . Dept. Struct. Eng., U.B.C., Vancouver, Canada.
STEP/EUROFORTECH - iniciativa v r6mci Evropskdho programu EUA4/20
by Carter & Ĺ moula
Maylan, B.A. (1968). Cause of high longitudinal shrinkage in wood. For.Prod.J. l8(4): 75-78.
Parham, R.A. and Gray, R.L. (1984). Formation and Structure of Wood. In Rowell, R.M.. (ed.). The
Chemistry of Solid Wood. Advances in Chemistry Series 207.
Soltis, L.A., Nelson, W. and Hillis, J.L. (1989). Effect of loading mode on duration-of-load factors.
Proceedings, Second Pacific Timber Engineering Conference. Auckland, New Zealand.
Stamm, A. (1964) Wood and cellulose science. The Ronald Press Company. N.Y., U.S.A.
Wood, L.W.(1947).Behaviour of wood under continued loading. Eng.News-Record 139(24):108-l t I
Wood, L.W. (1951). Relation of strength of wood to duration of stress. U.S. Forest Products Labo-
ratory, ReportNo. 1916.
STEP/EUROFORTECH - iniciativa v r6mci Evropsk6ho programu EU A@.1
by Carter & Ĺ moula
:-TEP ,A5
l J. Steer
--onsultant Strucfural:rsineer
Dievo v konstrukcich
Obsah
Je pops6na produkce dieva a rnfroba jinfch konstrukdnich materi6hi nabini dieva.
Jsou kr6tce zmindny dv6 metody pro omezeni variability vlastnosti dieva, a to
tiidEni a rekonstituce. Jsou shmuty nejdtleZit6jii vlivy na vlastnosti dieva
v provoznim stavu jako jsou vlhkost, dlouhodobl namhhinl dotvarov6ni, sesychdni
a bobtninf a chov6ni pii poZ6ru. Jsou uvedeny ndkter6 v5eobecn6 pokyny pro
navrhovdni dievdnfch konstrukci.
0vod
Dievo je piirodni, obnovujici se surovina, kter6 je celosvdtovd dostupnS. Pii spr6v-
n6m vyuZiv5ni existuje neomezeny potenci6l pro doplfiovitni zAsob dieva a
materi6lfi na bini dieva. ProtoZe pii qirobE je zapotiebi pouze millo energie a
znedi5tdnf Zivotniho prostiedi je mal6, Skodlivj vliv dieva na Livotni prostiedi je
vyraznE men5( neZ u jinfch konstrukdnich materi6hi. Pifkladem je proces
fotosynt6zy, pii kter6m stromy v prubEhu rfistu piijimaji kyslidnik uhlidity, ukl6daji
uhlfk ve diev6 a uvoliluji kyslik. Rostouci stromy proto redukuji obsah kyslidniku
uhlidit6ho v atmosf6ie.
Dievo 1e Zivy materiil. Vykazuje anizotropni vlastnosti, kter6 se mdni se zmEnou
podminek okolnfho prostiedi.Trvilni zatiLeni mh rovnE? znadny vliv na pevnost a
pietvoieni. Vlastnosti kolfsaji nejenom od dieviny k dievin6, ale tak6 uvniti
urdit6ho druhu dieva. V dtsledku klimatic[fch rozdihi a rozdilnych praktik
v lesnim hospod6istvi, mh napi. smrk ze severni Evropy jin6 vlastnosti neZ
jihoevropskf smrk. InZen;fr v praxi musi zn6t specifick6 vlastnosti dieva, kter6 m6
k dispozici, aby byl schopen spr6vn6.navrhovat a posuzovat dievdn6 konstrukce.
Produkce dieva a materidhi na bizi dieva
V minulosti velikost stromu v lese omezovala rozmdry konstrukdniho dieva, kter6
znEho bylo vyrobeno. JeStE pied sto lety byly bdZn6 dostupn6 tr6my s prfiiezem
150 x 450 mm a dflkami do 20 z. V dne5ni dob6 je v iadd zemi t6mdi nedostupn6 a
proto drahd iezivo s pniiezem vdt5im neZ,75 x 225 mm a ddlkami piesahujicimi 5 n.
Pii poZadavku vdt5ich rozmdrfi vSak dnes mriZe b;it vice dievdnfch disti sestaveno
do jednoho konstrukdniho prvku, napi. konstrukdniho prvku z lepen6ho lamelov6ho
dieva.
ProtoZe dievo je vytvoieno piirodou, pevnostni a tuhostni vlastnosti podldhaji vel-
kjm vjkyvfim. V z6sadE jsou dv6 moZnosti, jak tuto variabilitu omezit a ziskat tak
spolehliqf konstrukdni materi6l. Dievo se mtZe tifdit a klasifikovat do rozlidnlfch
jakosti. Tyto rozlidn6 jakosti se pak mohou pouZivat pro rozlidn6 aplikace nebo
poZadavky. Je rovndZ moinh rekonstituce. Piitom se dievo rozdEluje do men5ich
d6stic, kter6 se pak zpravidla s piid6nim lepidla znovu spojuji.
Klasifikace dleva
Dievo mriZe bjt piiiazov6no k urdit6 tiidE pevnosti pomoci tiid6ni, kter6 se prov6di
strojnd nebo vizu6ln6. Tifddni je zalo1eno na znbmych z6vislostech mezi mdienymi
parametry a pevnosti dieva. Pii strojnim tiiddni je hlavnfm parametrem tiidEni
A5/1STEP/EUROFORTECH - iniciativa v r6mci Evropskdho programu EU
by Carter & Ĺ moula
modul pruZnosti (viz STEP 4.6). Vizu6lni tiidEni je zaloLeno zejmdna na zji5t'ov6ni
velikosti a polohy sukri.
Klasifikaci dieva do tffd pevnosti se zjednoduSuje navrhovSni dievdnlfch
konstrukci. Byla-li zvolena urdit6 tiida pevnosti, mriZe poZadavky projektanta nosn6
konstrukce sphiovat vice druht dieva zrozlidnich rristoqfch oblasti. Vib6r
materi6lu vSak mohou ovlivfiovat dal5i faktory, napi. vzhled, trvanlivost dieva
v jeho prostiedi bdhem pouLiti, impregnovatelnost ochrann;imi l6tkami na dievo a
vhodnost k spojov6ni a lepeni. V5echna tato hlediska je kromd toho tieba sledovat
v relaci k n6kladfim na materi6l. PouZiv5ni normalizovanlich prriiezri je efektivndj$i,
protoZe mohou b;ft dod6v6ny ze skladu amaji se proto upiednostilovat.
Za urditych okolnosti mtZe bjt potiebn6 specifikace druhu dieva, jakostni tiidy a
dokonce i pilaisk6ho zdvodu, aby se dos6hlo urdi{ich zvl63f poZadovanlich vlast-
nosti.Za analogii toho lze povaZovat specifikaci betonu, kterj pro dosaZeni poZado-
vanlfch vlastnosti vyLaduje urdity pisek, kamenivo a cement, soudasnd s piesnE
dodrZenfm pomdrem vody a cementu.
Rekonstituovand vyrobley na bdzi dleva
Piirozen;fm nistem stromu vznikaji znaln| nehomogennosti dieva. Suky, smolniky a
jin6 rristem podmfndn6 charakteristiky ovlivfiuji pevnost a zpfisobuji proto znadnou
variabilitu pevnostnfch vlastnosti uvniti konstrukdniho prvku. Rozddlili se velkf
prvek dieva na men5i d6stice a tlrto se pak opEt spoji, jsou vady uvniti materiSlu roz-
ddleny a variabilita vlastnostf materi6lu se proto zmen5uje. Vy55f rinosnost lependho
lamelov6ho dieva v porovn6ni s rostllfm dievem nevypllfv6 z vy55i prfimdrn6 rinos-
nosti, ale ze sniLeni rozptylu pevnostnich vlastnosti, EimZ, je dosaZena vy55i
charakteristickS pevnost. Variabilita pevnosti d6le uvedenlfch materi6li na bhzi
dieva se obecnE zmen5uje se zvEt5ov6nim rozsahu zpracovhni:
V!'robek
- v!'ie'Y
- Iezivo
- lepen6 lamelovd dievo
- vrstven6 dievo z d.fh
- piekliZka
- vrstven6 dievo z dfhou_ich p6sti
- tiiskov6 desky
- vl6knit6 desky
Komponenty
kmeny
hranoly, fo$ny a prkna
fo5ny, prkna
dfhv
dfhv
dfhov6 p6sy
tifsky
vl6kna
Yyiery, kter6 sa prakticky neopracov6vaji, v5ak tvoii qfjimku. Jejich pevnost je mi-
moi6dnd vysok6, protoZe nejsou pieiezhna vl6kna dieva a prtib6Znd vl6kna mohou
piev6d6t nam6h6ni okolo sukri.
Vlastnosti dieva a materiilt na b6zi dieva
Dievo jako piirozenf materi6l vykazuje v rriznlfch smdrech vyraznd rozdilnd vlast-
nosti. RovnobdZnd s vl6kny, tj. ve smEru kmene, je pevnost materi6lu rvl63f vysokS,
zatimco kolmo k vl6knrim jsou pevnostnf vlastnosti nizk6. Tak napi. pevnost v tahu
rovnob6ZnE s vl6kny je asi 40kr6t vEt5i neZ pevnost v tahu kolmo k vl6knrim. Proto
je zcela snadn6, roz5tipnout dievo sekerou poddl vl6ken, ale omnoho obtiZnEj5i je
rozddlit prvek dieva kolmo k vl6knrim. Tyto velkd rozdily pevnostnich a tuhostnich
vlastnosti v rriznlich smdrech se u vdt5iny deskoqich materiilfi na bfni dieva
nevyskytuji. ProtoZe u iady typri desek jsou vl6kna dieva orientov6na n6hodnd, je
A5/2 STEP/EUROFORTECH - iniciativa v riirnci Evropsk6ho programu EU
by Carter & Ĺ moula
pevnost v rovind desky mnohem m6nd zixisl| na smdru namilhhni neZ u rostldho
dieva.
Dievo je hygroskopickf materi6l. Vlhkost dieva proto zilisi na okolnim klimatu a
v souladu s nim se m6ni. Vysychri-li dievo pod vlhkost asi 30Yo, sesych6 kolmo
k vl6knrim, zatimco sesych6ni ve smdru vl6ken je tak mal6, Le se mtZe zanedbat.
Rozm6ry prfiiezu se pii sesychini mohou zmen5it ai o asi 7o/o. Proto se m6 dievo
zabudovat s vlhkostf, kter6 piibliZn6 odpovid6 rovnov6Zn6 vlhkosti v provoznim
stavu. Je-li v provoznim stavu zabrinEno deformacim pii sesych6ni, mohou napi. ve
spojich pflsobit nap6ti v tahu kolmo k vl6knfim, kter6 mohou vdst k poru3eni.
Vzhledem k rozdiln6mu sesychini v radiSlnfm a tangencidlnfm sm6ru mriZe pii
piili5 rychldm vysych6ni dievdnfch prvkfi velklfch prtiezfi dochinet k trhlindm.
Trhliny obecnd neredukuji pevnost dievdnlfch prvkti; mohou byt omezeny umElym
suSenfm.
U domfi s dievdnou kostrou mtZe v'.fsu$n6 smr5t'ov6ni ovlivfiovat jin6 materi6ly.
Napiiklad zdivo m6 po vyrobd tendenci k roztaZnosti, ta%e mezi dievem a zdivem
musf byt vytvoieny sp6ry pro vyrovn6ni tdchto rozdilnfch pohybt. K podobn;fm
ridinktim mfiZe doch6zet u trubek z plastfi, kter6 byly instalov6ny v zimd a pii
vyt6pdni budovy se roztahujf. Ze stejnych dfivodfi vyZaduje instalace qitahu ve
vicepodlaZni budov6 s dievdnou kostrou mimoiSdnou pozornost.
Se zmdnami obsahu vlhkosti se mEni tak6 mechanick6 vlastnosti dieva. S poklesem
vlhkosti dieva se pevnost i modul pruZnosti zvdtSuji. Je-li dievo zatiLeno del5i dobu,
dochhzi s dasem k narfist6nf pietvoieni. Pietvoieni dotvarov6nim pii konstantnim
klimatu prostiedf piekraduji za obdobi 20 rokri pruhn| pietvoieni pouze asi o 50%.
JestliZe v5ak vlhkost dieva kolis6, pietvoieni dotvarov6nim mohou piekrodit pod6-
tedni pietvoienf o n6kolik set procent. Pietvoieni dotvarov6nim jsou dtileZit6 neje-
nom vzhledem na moZnost nadmdrnlfch pietvoieni, ale mohou tak6 v6st k redukci
fnosnosti u konstrukdnich prvkt s rizikem vzpdru.
Pevnost a deformace dieva a diev6n;fch konstrukci jsou kromd vlhkosti vyraznE
ovlivndny dobou trv6ni zatiLeni. S rostouci dobou zatiLeni se pevnost dieva zmen-
Suje. Projektant nosnd konstrukce musi proto kaLd6 zatiLeni piiiadit k urditd tiidd
twdni zaiiLeni a charakteristickd pevnostni vlastnosti potom upravit podle doby
twhni kombinace zatiLeni. Vliv doby twhni zatileni na deformace je uv6Zen zv6t5e-
nim deformaci ridinkem dotvarov6ni.
Tepeln6 vlastnosti dieva jsou dobr6; vzhledem knizkl tepeln6 vodivosti tepeln6
mosty nepiedstavuji pro projektanta nosn6 konstrukce probl6m. Nizk6 teplotni roz-
taZnost rovnobdznE i kolmo ke smdru vlSken pii zmdndch teploty je v piipadd
poLfiru zvl63f piiznivou vlastnosti.
ProtipoZ6rni dveie ze dieva mohou tvoiit uz6vdr mezi po26rem stdmEi 1000 oc a
rinikovou cestou s 30 oC. obecn6 piedstava o chov6ni dieva pii poLfuruje vsak
5patn6: dievo se mliuLe zap6lit, vyLivovat ohei a d6le ho Sfiit pomoci prchaqfch
plynt, vznikajicich pii vysok6 teplotd. Proces zuhelnatdni dieva je vsak
odhadnuteln;f a Sfieni plamene se mtze omezit impregnaci nebo povrchovou
fpravou. U prfiiezri s rozmdry vdtsfmi nez asi 50 mm povrchy dieva vystavend
po26ru uhelnati a odhoiivaji stSlou rychlosti. Uvniti zbytkov6ho prriiezu zttsthvh
pevnost a tuhost dieva v zhsadE beze zmdny a finosnost konstrukdniho prvku po
urdit6 dobE poLdru se proto mtZe urdit na zhkladl zbytkov6ho prriiezu. Ztohoto
dtvodu se velkd prtfiery lependho lamelov6ho dieva chovajf pii poZ6ru mimoisdn6
STEP/EUROFORTECH - iniciativa v rdmci Evropskdho programu EU A5/3
by Carter & Ĺ moula
piiznivE, zatimco men5i pruiezy, napi. prvky piihradoqich vaznikri, se musi
piimdiend chr6nit. Vzhledem k piedvidateln6mu chov6ni dieva pii poilhru se ndkdy
ocelovd konstrukce chr6ni dievdnfm obloZenim. Ocelov6 spojovaci prostiedky ve
spojich dieva musi b;it rovndZ chr6nEny, aby se zajistila vyhovujici poLhmi odolnost
cel6 konstrukce. Jin6 konstrukdni materi6ly vykazuji v hoiici budov6 vieobecnd
vdt5i poruchy. Ocelovd konstrukce vykazuji velkou teplotni roztaLnost a vyraznf
redukovan6 nap6tf na mezi kluzu, coZ zprisobuje znadnd poruchy konstrukce. Beton
ztrhci svoji pevnost, dimL dochhzi k nShldmu selhSni. U dievdnfch prvkri nedochhzi
zatEchto okolnosti ani k nadm6rn6 roztainosti, ani k nShl6mu selh6ni.
Dievo je jako piirozenli materi6l soud6sti piirodniho Zivotniho cyklu. Stromy jsou
bezprostiednd po jejich pok6ceni vystaveny biologickdmu rozkladu. Tento rozklad a
jeho rychlost mohou byt kontrolov6ny vhodnfm navrhovinim a pouZitim dieva.
Existuji tii moZnosti pro zvl6dnuti tohoto probl6mu:
- navrhov6nf konstrukce a detailfi s cilem vyloudit vysokd vlhkosti dieva, kter6
by mohly v6st k hnilobd a/nebo napadeni hmyzem,
- qfbdr dievdnfch prvkri piirozend trvanlivych v podmink6ch prostiedi bdhem
pouZiti,
- impregnace dievdnfch prvkti.
Piikladem dobr6 trvanlivosti dieva jsou stard diev6n6 konstrukce v celd Evropd.
V dne5ni dobd je v5ak dievo jinak pouZivitno, takie je potiebnS mnohem vdt3i
pozornost pii konstrukdnim ieSeni a pii impregnaci dieva.
Navrhovini dievdnfch konstrukci
Dievo jako konstrukdnf materi6l je v iadd ohledri porovnatelnd s oceli. Oba materi-
rily jsou dostupn6 v podobnlich tvarech a tak6 spoje dievdnjch a oceloqich prvkri
jsou dasto porovnateln6. Na druh6 stran6 jsou mezi ob6ma materi6ly velkd rozdily,
kter6 vedou k rozdilnlfm probl6mfim pii navrhovdni. V tabulce 1 je ukazSn piehled
podobnostf a rozdili dieva a oceli.
Dievdn6 konstrukdnf prvky jsou vhodn6 zejmflna pro pienos tahoqfch, tlakor"-ich a
ohyboqich nam6h6ni. Prisobi-li v3ak nap6ti v tahu kolmo k vl5knfim, je riziko
roz5tdpeni dieva kolmo kvl6knrim. Dievo se vzhledem kjeho vysok6mu pom6ru
pevnosti k hmotnosti dasto pouZivd jako konstrukdni materi6l pro stiechy a pro
l6vky pro chodce nebo cyklisty. Modul pruZnosti dieva je v porovnSni s modulem
pruZnosti oceli nebo betonu nizk!. To se dasto kompenzuje v'-ib6rem tuZ5ich
konstrukdnich tvarfi, napi. nosnikri I namisto obd6lnikoqfch prriiezri. Dal5im
piikladem je pouLivfini lomenicov'.fch a skoiepinorn-fch konstrukci pro stiechy.
Konstrukdni prvky ze dieva mohou b1,t vzhledem k snadn6 zpracovatelnosti vyr6-
bdny v iad6 velikosti a tvarri. Navrhov6ni dievEnfch konstrukci je v5ak dasto prac-
ndjSi neZ u porovnatelnlfch oceloqfch nebo betonoqfch konstrukcf. To vypljv6
z ortotropnich vlastnostf dieva a poZadavku mechanich-ich spojovacich prostiedkri
pro spojov6nf konstrukdnich prvkfi. Pii qirob6 vaznikri se stydnikov'-imi deskami
s prolisovanfmi trny je navrhov6ni automatizovSno pomocf poditadoqfch programri
CAD; tim jsou vyraznf redukovSny nhklady a vytvoieny konstrukce schopnd konku-
rence.
A5t4 STEP/EUROFORTECH - iniciativa v rdrnci Evropsk6ho programu EU
by Carter & Ĺ moula
Dievo
Podobnosti
dut6 profily
pruty, profilovii ocel
nosniky I
plechy
svaiov6ni
svornikovd a Sroubovd spoje
kulatina
iezivo
nosnfky I
desky
lepeni
svomikovd, hlebikovd a kolikovd spoje
Kozdily
izotropni
pnimyslovd vyr6bdn6
homogenni
vliv teploty
anizotropni
rostld, tiiddnd
promdnnd, heterogennf
vliv vlhkosti
Tabulka I Podobnosti a rozdlly mezi konstrukinimi materidly ocel a dievo.
ProtoZe dievo je piijemnli a teply materiill, pouLiv| se nejenom jako konstrukini
materi6l, ale tak6 pro interi6ry a je architekty vysoce oceilov6no. Dievo je sqm
vzhledem a texturou velmi vhodnd pro pouZiti na pohledovE exponovane
konstrukce. ProtoZe dievo a materi6ly na bbzi dieva se mohou uplatnit pohledor'6.
jsou moZn6 rispory tim,Le totdZ dievo se pouZije jak pro statickou tak iestetickou
funkci.
Kombinace oceli a dieva dasto umoZiuje lehk6 a konkurence schopn6 konstrukce.
u nichz je dievo pouzito na tladen6 prvky a ocel na taLene prvky. Tladen€ prv$ ze
dieva jsou vzhledem k staticky poZadovanlfm prfiiezfim podstatnd m6nd ohroZenv
vzp6rem neZ tladen6 prvky z oceli. Adkoli konstrukdni dievo se vdt5inou pouzir'6
sjednoduchlfm obddlnikovym prfiiezem, napi. na stropnf nosniky, krokve a jind
stieSni prvky nebo na stdny u domri s diev6nou kostrou, mohou byt ze dieva hospo-
d6rnE provedeny tak6 velk6 konstrukce jin;fch warri jako napi. kopule, pro kter6
existuji piiklatly s rozpEtim vicene?100 metrfi.
Dievo se mriZe takd pouZivat ve spojenf s betonem. Tak napi. u mostnich konstrukci
beton tvoii pevnj a odolnlf povrch, kte4f chr6ni spodni diev6nou konstrukci. Dievo
slouzi jako tahovS vyztuL a mriZe soudasn6 prisobit jako ztracenl bedndni.
Souhrn
- ProtoZe dievo je piirozenlfm konstrukdnim materi6lem, jeho zilkladni vlastnosti
v!'raznE kolisaji. Aby dievo mohlo blit efektivnd pouZiv6no jako spolehliw
konstrukdni materiil, je nutn6 tiiddni podle pevnosti.
- Dievo je leh\f materi6l s vysoklim pomdrem pevnosti k hmotnosti.
- Pevnostni a tuhostni vlastnosti dieva jsou znadnE z6visl6 na rihlu mezi smErem
sfly a smdrem vl6ken.
- Dievo m6 vysokou pevnost a tuhost ve smdru vl6ken, zatimco pii prisobenf na-
pEti v tahu kolmo k vl6knfim m6 tendenci k roz5tdpenf pod6l vl6ken. Dievo m5
nizkou pevnost ve smyku anizl.f^,i,*,,
musi spliovat t54o
/t\(r,,
kde f,;,t,, je poZadovan6 charakteristickS pevnost v ohybu pii zkouSce na le-
Zato. Soudasn;i n6vrh prEN 1194 ,,Dievdn6 konstrukce - Lepend lamelov6
dievo - Tiidy pevnosti a urdov6ni charakteristich-ich hodnot" piedpokl6d6 tlrto
hodnoty:
.fnj,r,,,: (1,3 nebo 1,4)f^,c,*
kde f,,r,1, odpovid6 charakteristickd pevnosti v ohybu lepen6ho lamelovdho
dieva dan6 tiidy pevnosti (viz tabulku 2). Piitom hodnota 1,3 plati pro
homogenni lepend lamelovd dievo a soudinitel 1,4 pro kombinovan6 lepend
lamelov6 dievo.
PoZadavky na jakost lepen!,ch spojft musi byt zaloLeny na zkouik6ch lepenlfch
spojri na zku5ebnim tdlese plndho prfiiezu, kterd se odieZe z konstrukdnfho
prvku z lepen6ho lamelovdho dieva. Podle tiidy pouZiti konstrukce se prov6di
(2)
STEP EUROFORTECH - iniciativa v rii'mci Evropskdho programu EU
by Carter & Ĺ moula
CSN EN 39I(73 20s3)
esN EN rgz
(73 205s)
prENV 387
zkou5ka delaminace (podle prEN 391 ,,Lepen6 lamelov6 dievo - ZkouSka
delaminace lepenfch spojri) nebo blokov6 smykov6 zkou5ka (podle prEN 392
,,Lepen6 lamelove dievo - Smykov6 zkou$ka lepenych spojil")'
V!,robni poiadavlqt
fio rn-irobu lepen6ho lamelovdho dieva pro nosn6 ridely jsou stanoveny minim6lni
poZad'avky, zqmdna v ohledu qfrobnich podminek (piistrojri, klimaticklfch podmi-
nek ve rn-frobnich prostorech), opracov6ni dieva, rozmdrfi dieva, druhri dieva,
lepidel jakoZ i vlastni vyroby (polohy lamel, meznich toleranci, lisov6ni).
Kontrola jakosti
Zvl11tni pozornost je kladena na kontrolu jakosti, kter6 poztisthvh zvlastni u-frobnf
kontroly (vlastni kontrola) a externi inspekce pro ovdieni vlastni kontroly' Kontrola
jakosti v z6sad6 zahrnuje zkou5eni poddln;fch spojri a zkou5eni jakosti lepen;fch
spojri. D6le musi b;it veden zhznam o lepeni, kten-i musi obsahovat datum a diselnd
oznadeni qfroby, druh dieva, jakost dieva, rozmdry konstrukdniho prvku, vlhkost
dieva, dasoqi irdaj zad6tku nanSSeni lepidla, dasovy 6daj za(,6tku a ukondeni zaliso-
v6ni, lisovaci tlak, pryskyiici a tvrdidlo, spotiebu lepidla (glm2), kalibraci vlhko-
mdru, jakoZ i teplotu a relativni vlhkost vzduchu rtznlich qfrobnich prostorri.
Velk,! zubovitd spoje
pii pouZiti velkfch zubovit'-ich spojri pro spojovSni cellfch konstrukdnich prvkri
(napi. u r6movlich konstrukci), musi b;it splndny urdit6 provozni a vyrobni poLa'
davky. Tyto poZadavky stanovuje prEN 387 ,,Lepen6 lamelovd dievo - Velk6 zubo-
vit6 spoje - PoZadavky nauLitne vlastnosti a minimSlni vyrobni poZadavky".
Vyhody
Lepen6 lamelov6 dievo je vysokohodn otn! inLenlrsklf konstrukdni materi l, ktery
v iadd piipadfi vytladil tradidni pouLivhni rostl6ho dieva. Piidinou toho je iada vy-
hod proti rostl6mu dievu, kterd je tieba vztahovat ke zprisobu r4iroby lepen6ho
lamelovan6ho dieva s integrovanou kontrolou jakosti. NejdrileZit6j5i qihody jsou
d6le pops6ny.
Rozmdry nosnich prvku
Vyrobou taV'zvane nekonedn6 lamely jsou teoreticky moZn6 neomezen6 rozmdry
nosnych prvkfi. Nosnfky z lepen6ho lamelov6ho dieva s vy5kou 2 m nebo d6lkou 30
aL. 40 m nejsou Z6dnou zvlS5tnosti. Omezeni v5ak existuji v ohledu velikosti
fr6zovacich strojt, vjrobnich prostoru nebo z architektonickych dfivodti. Pieprava
lepenfch lameloqich nosnikri omezuje jejich moLne tozmdry pouze neqiznamnd.
piesahuje-li v5ak n6klad d6lku 16 m, Siiku 2,50 m nebo v,-fSku 3,50 m,jsou podle
rozm6rri potiebn6 pifdavn6 opatieni jako napi. kmitav6 svEtlo, policejni doprovod
nebo zvli5tnf povoleni. RovndZ cesty pro piepravu se musi starostliv6 provdiit
(napiiklad polomdry zathdek a podjezdy).
Tvary nosnlkfi
MoZnost zakiiveni jednotliqfch lamel pied lepenim dovoluje qirobu prisobiqfch
tvarri nosn;ich prvkri. Je tim rovndZ d6na moZnost nadvy5eni nosnikfi s ohledem na
pozd6ji vznikle prrihyby. ProtoZe qfroba zakiivenjch nosnikt vyZaduje pro kaZdou
novou geometrii piizprisobeni lisovacich piipravkt, je r"-irobni doba v porovn6ni
s piimlfmi nosniky delSi. Tim zptisoben6 rozdily v cen6 v5ak z6visi na podtu prvkri a
obvykle j sou zanedbatelnd.
A8/4 STEP EUROFORTECH - iniciativa v rilrnci Evropskdho programu EU
by Carter & Ĺ moula
Vyiii pevnosti a tuhosti
vzhledem k qirobnimu postupu jsou suky rozddleny po cel6m nosniku, takze
vznikne pomdmd homogenni materi6l. Jednotliv6 potenci6lni mista poru5eni (napi.
suky) tim ztrhceji na v57znamu, coZ vede kvy$Sim pevnostem pii soudasnd reduko-
van6m rozptylu.
Kombinovand lepend lamelovd dlevo
P ouLiv 6ni j ednotliqich lamel umoZfi uj e piizprisobit j akost lamel nap6ti prisobicimu
v nosnfku. Napifk