BOZP a pořární ochrana

1.Mezinárodní dokumenty v oblasti zajištění bezpečnosti práce
- odvíjejí se od dokumentů OSN (oblast zákl.lidských práv a svobod)
ČR - Ústava ČR z.1/1993 Sb., + z.č. 2/1993 - Ústava
hlava 4: Hlava.4:
28 - odměna za práci a příznivé pracovní podmínky Hospodářská, soc. a kulturní práva
29 - ženy a mladiství, postižené osoby, zvýšená ochranná péče
31 - každý má právo na ochranu zdraví, péči
32 - těhotná žena požívá zvl. péče v pracovních vztazích
33 - právo vzdělání, zvýšení kvalifikace
35 - právo na životní prostředí
Pro tvorbu státní politiky BOZP mají klíčový význam MOP a jejich ÚMLUVY.
(Závazná forma usnesení MOP upravující nejdůležitější otázky v oblasti BOZP, postavení pracujících, práva, povinnosti, OZ,BP) S ohledem na zařazení do EU.
- Všeobecná deklarace lidských práv (1948) vyhlášena Valným shromážděním OSN
- Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (1966) - zajišťuje odpočinek, zotavení po práci, nezávadná pracoviště, sociální otázky pracujících.
Ústava ČR - mezinárodní práva jsou ratifikovaná a vyhlášeny zákony o lidských právech a svobodách, které jsou bezprostředně závazná a mají přednost před zákony.
čl. 52 - pro platnost zákona je třeba, aby byl vyhlášen, způsob vyhlášení určuje z. 309/1999 Sb. (Sb. zákonů a Sb. mez. smluv §1 a 3)
Mezinárodní Organizace Práce (MOP)
- založena 1919 (7 států - 1 ČSR) - nyní 175 států
- ústava v preambuli vysloven oficiální cíl, podle něhož byla MOP zřízena, aby zajistila mír a soc. spravedlnost a zabezpečení pracujících
3 základní principy:
1 - univerzality ( zahrnuje státy celého světa )
2 - tripartity - univerzální reprezentace a) představitele vlád členských zemí
b) představitelé zaměstnanců
c) představitelé zaměstnavatelů
3 - náleží OSN - souhrnně informuje o činnosti a Úmluvách OSN
Nejvyšší orgán - Generální konference práce (zasedá dle potřeby min.1 ročně)
1 fce.: LEGISLATIVNÍ - usnášení se o úmluvách
2 fce.: JURISDIKČNÍ - rozhodne o plnění doporučení výkonných orgánů
- rozhoduje o vstupu jiných států
Mezinárodní úřad práce
- fce. Sekretariát ; Správní rada - řídí vnitřní činnost MOP
Základní činnosti:
- normotvorná
- pomoc rozvojovým zemím
- kontrolní činnost
- výzkumná, publikační, informační činnost
Hlavní pramen mezinárodního práva:
Úmluva = závazná forma usnesení upravující nejdůležitější otázky (postavení pracujících, prac. podmínek, OZ a BP)
- ovlivňuje úpravy států
- přijetím vzniká státům povinnost ji předložit zákonodárným orgánům - stát je úmluvou vázán po ratifikaci - úmluva musí být v souladu se zákony a informovat MOP - transformace (= začlenění úmluvy)
- pokud stát úmluvu neratifikoval, musí podávat informaci o věcech a jak úkol plní
MOP (Mezinárodní organizace práce) - Úmluvy
Úmluva o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí č.155
67.zasedání mezinárodního úřadu práce 1981
Český překlad úmluvy - vyhl. MZV č. 20/ 1989 Sb.
Evropský akt čl. 118a – r. 1987 ES podporuje požadavky BOZP
Vznik Agentury pro bezpečnost v ES 1994
Amsterdamská smlouva - 1997 č. 137 zde jsou formulovány všechny zásady týkající se BOZP
Základní a klíčový dokument stanovující požadavky na BOZP
Směrnice č. 89/391 EHS o provádění opatření ke zvýšení BOZP, bezpečnostní rizika, prevence, dohled
Dílčí směrnice - doplnění rámcové směrnice BP (15x)
- pracoviště, nářadí, OOPP, břemena, karcinogeny,rudy, zásady, těžba, zobrazovací jednotky, ženy, mladiství,staveniště.
Evropská sociální charta - ustanovení ZP k BOZP 1989
- práva, principy - pracujících revidovaná k ZP r.1996 ČR
Právní akty EU týkající se bezpečnosti a ochran zdraví při práci
- Směrnice Rady EHS 76/769 - o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků
- Směrnice Rady EHS 83/477 - o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, ve znění směrnic 91/382/ES a 98/24/ES
- Směrnice Rady EHS 86/188 - o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí hluku při práci, ve znění směrnice 98/24/ES
- Směrnice Rady EHS 89/391 - o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
- Směrnice rady EHS 89/654 - o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (1 dílčí směrnice)
- Směrnice Rady EHS 89/655 - o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (nářadí, nástroje - 2 dílčí směrnice)
- Směrnice Rady EHS 89/656 - o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (3 dílčí směrnice)
- Směrnice Rady EHS 90/269 - o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance (4 dílčí směrnice)
- Směrnice Rady EHS 90/270 - o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci se zobrazovacími jednotkami (stínítka obrazovek) (5 dílčí směrnice)
- Směrnice Rady EHS 90/394 - o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenů při práci, ve znění směrnic 97/42/ES a 99/38/ES (6 dílčí směrnice)
- Směrnice Rady EHS 92/57 - o minimálních bezpečnostních a zdravotních požadavcích, které se musejí dodržovat na dočasných nebo mobilních staveništích (8 dílčí směrnice)
- Směrnice Rady EHS 92/58 - o minimálních požadavcích na bezpečnost a/nebo zdravotní značky na pracovišti (9 dílčí směrnice)
- Směrnice Rady ES 93/104 - o některých aspektech úpravy pracovní doby
- Směrnice Rady EHS 95/63 - pozměňující směrnici 89/655/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při používání pracovního zařízení při práci
- Směrnice Rady ES 98/24 - o bezpečnosti a ochraně zdrav zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci
- Směrnice Komise ES 2000/39 - kterou se stanoví první seznam limitních hodnot expozice na pracovišti, přijatý podle směrnice Rady 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady ES 2000/54 - o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologických činitelů při práci (7 dílčí směrnice)
- Směrnice Rady ES 92/104 BOZP povrchové a hlubinné doly (12 dílčí směrnice)
2. Bezpečnost práce - význam ve výrobní činnosti společnosti, základní pojmy, legislativní prameny
Bezpečnost a hygiena práce je vědní disciplínou která studuje a zkoumá příčiny negativních jevů a vlivů v podmínkách určitého pracovního procesu a prostředí. Zabývá se hodnocením závažnosti těchto vlivů, zkoumání efektivních způsob ochrany proti těmto vlivům a dále stanovením optimálních podmínek a způsobu úpravy životního a pracovního režim i prostředí s cílem upravit podmínky tak, aby bylo co nejlépe využito tvůrčích sil člověka a umožněn jejich další rozvoj.
BPHP - rozbor
- opatření
Bezpečnost a hygiena práce obsahuje v sobě tedy 2 základní činnosti a to rozbor podmínek práce se zřetelem na možný vznik ohrožení zdraví, jednak uskutečnění vhodných patření nutných k bezpečnému pracovnímu výkonu.
BP A HP musí být nedílnou součástí výrobního procesu a musí řešit konkrétní problematiku, vyplývající z charakteru činností jednotlivých odvětví.
Mezi závažné otázky patří mechanické a elektrické riziko, rizika plynných škodlivin,rizika prašnosti, výbušnost, požárů, hluku, vibrací, ale také řada faktorů dalších - nepříznivé mikroklimatické podmínky - nedostatečné osvětleni,otázky hygieny stravování, problematika pracovních ochranných oděvů a pomůcek a další. Jde o poznání příčin negativních vlivů vyplývajících z charakteru pracovní činnosti, o hledání účinných technických organizačních zdravotnických opatření v boji proti nim a o uplatňování těchto opatření v konkrétní praxi.
Vznik negativních jevů je podmíněn objektivními i subjektivními vlivy jak pracovního tak mimopracovního prostředí.
Rizikovost práce se projevuje ve 3 základních formách:
- náhle, nečekaně, tak dochází ke vzniku nehody nebo pracovního úrazu
- postupně, až po určité expozici v rizikové prostředí - v tomto případě dochází ke vzniku choroby z povolání,
- ve snížení odolnosti lidského organismu, která se projevuje v celkové, ale zvláště specifické nemocnosti
Pracovní úraz - vzniká vlivem nesprávných pracovních podmínek + nedodržení BP.
Můžeme jej charakterizovat jako nehodový děj ve výrobním procesu , který vyústil ve zranění osob (poškození lidského organismu).
Právní zdroje BOZP:
Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR
Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod.
Zákon o zaměstnanosti
Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 86/1992 Sb., O péči a zdraví lidu
Zákon č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečnostní práce, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení
Vyhláška č.22/1989 Sb., Vyhláška ČBÚ a BOZP hlubinné doly
Vyhláška č.26/1989 Sb., Vyhláška ČBÚ a BOZP povrchová pracoviště
Zákon č. 155/2000 novelizace ZP směrem k EU
Zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 108/1994 Sb., kterým se provádí ZP
Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů
178/2001 Sb., nařízení vlády o požadavcích na bezp. a ochr. zdraví na pracovištích.
3. Povinnosti v oblasti bezpečnosti práce:
- zaměstnavatele:
a) zaměstnance seznámit s právními a ostatními předpisy k zajištění BP, jež musí dodržovat, s kolektivní smlouvou, s vnitřními předpisy a pracovním řádem platným u zaměstnavatele
b) vytvářet pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, odstraňovat rizikové a namáhavé práce, udržovat a zlepšovat zařízení pro zaměstnance.
c) zajišťovat zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku, učinit opatření k odstranění závad.
d) zajišťovat BOZP i pro osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích.
e) plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, vzájemně spolupracovat při zajišťování BOZP a písemně se informovat o rizicích
f) nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců BOZP
g) zajistit, aby se zaměstnance podrobil vstupní lékařské prohlídce
h) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
i) vést evidenci pracovní doby
j) zajistit, aby zaměstnanec, pracující v noci, byl vyšetřen lékařem před zařazením na noční práci a pravidelně dle potřeby, nejdéle však jednou ročně.
k) nezaměstnávat těhotné ženy a ženy, které pečují o dítě mladší než 1 rok prací přesčas.
l) nezaměstnávat ženy pracemi, které jsou pro ně fyzicky nepřiměřené nebo škodí jejich zdraví
m) nezaměstnávat mladistvé prací přesčas a prací v noci
n) nezaměstnávat mladistvé které jsou pro ně se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem nepřiměřené
o) nezaměstnávat mladistvé pracemi, u nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu, nebo při jejich výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců nebo jiných osob.
p) zajistit, aby mladiství byli vyšetřeni lékařem před vstupem do pracovního poměru a před převedením na jinou práci na dobu delší než 1 měsíc a dále pravidelně dle potřeby, nejméně však jednou ročně.
- vedoucích zaměstnanců a zaměstnavatele
Za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o BOZ při práce , zejména při zajišťován