Seminární práce Tunel Blanka

3LG425Tunel BlankaSeminární práce Popis projektuTunelový komplex Blanka je budován jako součást severozápadní části městského okruhu. Po vybudování a zprovoznění vznikne nejdelší městský tunel v Evropě a také nejdelší souvislý ražený tunel na území ČR -2,23 km.Tunelový komplex Blanka se skládá ze 3 tunelových úseků.Tunelový úsekÚsekDélka km celkem (ražených) [km]BrusniceMalovanka – Prašný most1,4 (0,550)DejvicePrašný most – Letná1 Královská oboraKrálovská obora3,09 (2,230) Pozn.: Tyto úseky na se sebe plynule navazují v mimoúrovňových křižovatkách Prašný most a U Vorlíků.Celý komplex má vedeny oba směry dopravy v samostatných dvou až tří pruhových tubusech. Rozhodnutí, zdali budovat 3 nebo 2 pruhy záviselo zejména na simulaci plynulosti dopravy její intenzity a napojení na vstupní a výstupní rampy.Další části městského okruhu tvoří mimo jiné také Zlíchovský tunel, Strahovský tunel a tunel Mrázovka.Výstavba komplexu Blanka je svou komplexností a velikostí srovnatelná snad jen s výstavbou první provozní trasy Metra a jeho kompletní výstavba umožní mimo jiné i otevření otázky přestavby severojižní magistrály a vyloučení veškeré transitní dopravy. 14605-4445Z hlediska výšky nad mořem klesá trasa tunely po celé délce ve směru od křižovatky Malovanka až pod Vltavu, odkud stoupá k tróje. Nejvyšší klesání je 5 procent. Diference mezi nejvyšším a nejnižším bodem je 113,5 m Nejmenší hodnota poloměru směrového oblouku dosahuje 300 m, samozřejmě při opomenutí křižovatkových ramp a nachází se v tunelu pod královskou oborou. Jeden jízdní pruh je široký 3,5m a výška průjezdového profilu dosahuje 4,8m. Tunel je navržen tak, aby maximální povolená rychlost byla ve výši 70 Km / h. Popis jednotlivých částí tunelu (ve směru od Malovanky) Křižovatka MalovankaBrusnický úsek – ražené tunelyVýškové vedení trasy neumožnilo umístění do sklaního masivu. Proto byl tubus umístěn do pokryvů tvořených zejména eolickými sedimenty. Stabilita byla zajištěna za pomocí speciálních horizontálních sloupů nad horní klenbou tunelu.Křižovatka Prašný mostZde se mimo křižovatkových ramp nachází také technologické centrum a podzemní garáže (463 míst). Součástí stavby je také nový most přes koleje Českých Drah ve směru na Vítěžné náměstí. Poměrně náročné bylo řešení odklonu dopravy v tomto úseku během výstavby. Hloubený tunel v dejvicích - HradčanskáKvůli výstavbě musí být odbourána severní část vestibulu stanice ČD Praha – Dejvice, a následně bude opět postavena. Společně s tímto projektem bude také vystaven nový podchod pod traťí ČD. Nově bude také vystaven nový vestibul na nádraží ČD Praha – DejviceHloubený tunel v úseku Letná – Prašný mostByla využita technologie hloubených tunelů s čelním odtěžovaným, zejména z důvodu kratšího povrchové záboru na ulici Milady Horákové, jelikož se jedná o hlaní propojovací trasu mezi východní a západní části města. Portálová část hloubených tunelů na LetnéZde dochází k výstavbě 863 parkovacích místRažené tunely královská oboraKomplikace se očekávají v úseku o delce cca 160 m blízkosti vyhořelé budovy Šlechtovy restaurace. Je zde nejmenší nadloží dokonce jen cca 1,5 m. Budou zde před stavbou budovány průzkumné štoly.Stavba pod Řekou VltavyJedná se již o čtvrtou tunelovou trasu po korytem Vltavy. Hloubka pod řekou je 14,5 m.Prostor pod obytnou částí LetnéZde bude vybudován poměrně složitý komplex ražených podzemních technologických objektů (Strojovna vzduchotechniky, propojovací přívodní a odvodní vzduchotechnické kanály a šachty)Hloubený úsek na trojském břehuDuležitý je zejména fakt, že je tunel vybudován za protipovodňovou hrází a riziko zaplavení bylo tedy vyloučeno.Historie projektuZákladní komunikační systémRostoucí počet automobilů po druhé světové válce byl jednou z hlavních příčin nutnosti komplexního řešení dopravy v Praze. Nejen historické centrum, ale i rozrůstající se čtvrtě nebyly propojeny dostatečně kapacitní sítí hlavního komunikací.  Po společenských změnách v roce 1989 byl přehodnocen územní plán hlavního města Prahy. V jeho závazné části byla fixována síť komunikací, tvořená dvěma okruhy a sedmi radiálami, jejíž součástí je také Městský okruh.  Vnější Pražský okruh, propojuje hlavní dálnice a silnice, které se paprskovitě sbíhají na okraji Prahy, kam přivádějí dopravu z celé republiky. Jeho úkolem je převádět státní a mezinárodní tranzitní dopravu mimo území města. V