Čepelka - Průvodce neziskovým sektorem 2

ckou strukturu pro rozhodovÆn .
V raz organizace obŁanskØ spoleŁnosti m sto nevlÆdn organizace se zaŁal
prosazovat tehdy, kdy si politici i odborn ci zaŁali nevlÆdky spojovat s instituc ,
kterÆ mÆ jasnou strukturu, œstłed , placen personÆl a kterÆ obhajuje zÆjmy nebo
poskytuje slu by hlavn v oblastech lidsk ch prÆv, ivotn ho prostłed , zahraniŁn
rozvojovØ a humanitÆrn pomoci apod. Tak si postupn ztoto nili nevlÆdn organizace
s Greenpeace, Amnesty International, Oxfam, ¨erven m kł em a podobn mi
velikÆny . V jejich hlav a łeŁi jaksi ztratila m sto organizace, kterou zalo ili tłi
skaut ci v Horn RadechovØ nebo Łtyłi obyvatelky domova døchodcø, aby spoleŁn
vykonÆvaly drobouŁkou, m stn prÆci, snad zÆjmovou, snad vełejn prosp nou,
v ka dØm pł pad v ak mr avou, levnou a dobrovolnou. Pro v echny tyhle ostatn
se tedy zaŁal razit pojem organizace obŁanskØ spoleŁnosti (v anglickØ zkratce CSO)
9
.
B t mostem mezi Evropou a obŁanskou spoleŁnost
Z orgÆnø EU projevil nejv t iniciativu v tomto sm ru Evropsk hospodÆłsk
a sociÆln v bor, kter nen ani souŁÆst EvropskØ komise, ani Parlamentu. EHSV je
podle pamÆtnØ mskØ smlouvy (ta zalo ila v roce 1957 budouc Unii) poradn m
orgÆnem, kter zastupuje zÆjmy røzn ch skupin hospodÆłskØho a spoleŁenskØho ivota
9
V oficiÆln ch dokumentech EU se mluv dokonce o organizovanØ obŁanskØ spoleŁnosti . To se ov em mnoha neziskov m organizac m
prÆvem nel b , nebo tento v raz podsouvÆ iluzorn mo nost Łi pochybnØ płÆn ł dit spoleŁnost v celØ jej rozrøzn nosti zÆjmø a struktur.
Ve skuteŁnosti se v razem m n des tky asociac a s t , kterØ komunikuj s orgÆny EU a mohou tedy b t pł mo a prost m byrokratick m
postupem osloveny pro jednÆn a spoluprÆci. Jde vlastn jen o evropskou metastrukturu nevlÆdn ho sektoru.
23
v zem ch EU, mimo jinØ i zÆjmy obŁansk ch organizac . MÆ velk vliv na utvÆłen
politiky EU v røzn ch oblastech pøsobnosti. A prÆv EHSV se sna b t hlavn m
mluvŁ m nevlÆdn ho neziskovØho sektoru na celoevropskØ œrovni, mostem mezi EU
a obŁanskou spoleŁnost . Touto aktivitou chce dopl ovat pøsobnost EvropskØho
parlamentu a V boru regionø, kterØ jsou rovn politickou reprezentac obŁanø EU
10
.
V bor vydal v roce 2001 prohlÆ en , ve kterØm oce uje œlohu organizac obŁanskØho
sektoru v souŁasnØ Evrop
11
. Tyto organizace hraj zÆsadn roli płi vytvÆłen
evropskØho modelu zastupitelskØ demokracie, tj. systØmu, v n m obŁanØ
prostłednictv m sv ch organizac vyjadłuj svøj zÆjem a spoluodpov dnost za
ekonomick a spoleŁensk rozkv t svØ zem .
EHSV pova uje organizace obŁanskØ spoleŁnosti za souhrn v ech organizaŁn ch
struktur, jejich ŁlenovØ si stanovili c le a pøsobnost v oblasti vełejnØho zÆjmu a pøsob
jako zprostłedkovatelØ mezi orgÆny vełejnØ sprÆvy a obŁany , i kdy v ład pł padø
pøsob i ve slu bÆch a nahrazuj aktivity stÆtu nebo trhu.
Ji Prvn œmluva o obŁanskØ spoleŁnosti , kterÆ byla płijata na konferenci EHSV
v ł jnu 1999, potvrdila v znam mimoparlamentn ch demokratick ch struktur pro
udr en a pos len demokratickØho charakteru evropsk ch zem . Dal mi mezn ky
v pos len postaven a œlohy nevlÆdn ch organizac byly v sledky mezivlÆdn
konference v prosinci 2000 (schvÆlila Smlouvu z Nice vŁetn v zvy k dialogu
s organizovanou obŁanskou spoleŁnost ) a konference EHSV v listopadu 2001
o evropskØ vełejnØ sprÆv
12
.
V bor chce napomÆhat rozvoji takovØ spoleŁnosti, kterÆ je v ce participativn
(s v t œŁast obŁanø na sprÆv v c vełejn ch), v ce zapojuje obŁany do
ekonomickØho a spoleŁenskØho ivota. Lze tedy ł ci, e stanovisko v boru odpov dÆ
poslÆn vełejn prosp n ch neziskov ch organizac , vŁetn t ch, kterØ pøsob u nÆs.
Nov płedseda EvropskØho hospodÆłskØho a sociÆln ho v boru Roger Briesch
zdøraznil ve svØm programovØm prohlÆ en pro obdob svØho płedsednictv 2003 4,
e v bor by se m l definitivn stÆt reprezentantem obŁanskØ spoleŁnosti. Mus naj t
œŁinn zpøsob komunikace s nadnÆrodn mi s t mi neziskov ch organizac połÆdat
vełejnÆ sly en , kulatØ stoly, konference, a organizovat pracovn skupiny, v nich se
zÆstupci neziskovØho sektoru uplatn . Złizuje se proto poradn v bor, co ov em
vy aduje urŁit kritØria pro zastupovÆn celoevropsky pøsob c ch asociac a s t . Nen
toti v dy jasnØ, kdo za koho mluv . Ostatn vyjasnit tuto otÆzku je rovn v zÆjmu
Komise a Parlamentu, nebo i ty potłebuj a cht j rozv jet dialog s røzn mi skupinami
a orgÆny.
Neziskov sektor a EvropskÆ unie
10
Viz zÆkladn literatura o instituc ch EU, napł. publikace M. Hada a L. Urbana EvropskÆ spoleŁenstv Prvn pil ł EU (Praha 2002).
HospodÆłsk a sociÆln v bor mÆ v souŁasnØ dob est sekc , mimojinØ pro zem d lstv , rozvoj venkova a ivotn prostłed , pro
hospodÆłskou a sociÆln soudr nost a pro zam stnanost, sociÆln zÆle itosti a obŁanstv .
11
A Bridge between Europe and Civil Society, The European Economic and Social Committee, Brusel 2001.
12
V raz European governance je n kdy płeklÆdÆn chybn jako evropskÆ vlÆda , co pochopiteln vzbuzuje zbyteŁnou nevoli tzv.
euroskeptikø.
24 Prøvodce neziskov m sektorem EU
V bor si rovn uv domuje, e s płistoupen m nov ch Łlensk ch zem v roce 2004 se
sÆm rozroste o zhruba 100 Łlenø (z dne n ch 222) a proto ji takØ plÆnoval płizvat na
posledn plenÆrn zasedÆn zÆstupce organizac obŁanskØ spoleŁnosti z nov ch
Łlensk ch zem
13
.
Na ł jen 2003 płipravuje v bor mezinÆrodn konferenci o pł sp vku organizovanØ
obŁanskØ spoleŁnosti k realizaci LisabonskØ strategie . Pøjde płedev m o vytvÆłen
budouc vełejnØ sprÆvy EU s pomoc organizovanØ obŁanskØ spoleŁnosti . V sledky
jednÆn se jako obvykle dozv me na http://www.ces.eu.int. Co vlastn je LisabonskÆ
strategie a jak mÆ vztah k neziskovØmu sektoru?
LisabonskÆ strategie
Ji na jałe roku 2000 płijala EvropskÆ rada (nejvy orgÆn EU) koncepci, kterÆ je
rozvr ena na obdob do roku 2010. Unie si zde vytkla tłi c le
14
:
1. Płipravit płechod ke konkurenceschopnØ ekonomice a spoleŁnosti zalo enØ
na znalostech
2. Modernizovat evropsk sociÆln model, investovat do lid a bojovat proti
vyluŁovÆn ze spoleŁnosti
3. Udr et zdravou ekonomickou perspektivu a pł zniv v hled na dal røst
Strategie płedstavuje scØnÆł pro komplexn hospodÆłskou, sociÆln a environmentÆln
obnovu EvropskØ unie. Nezahrnuje jen Łist ekonomick zÆm r vytvołit vysoce
konkurenceschopnou ekonomiku ale mÆ takØ sociÆln dimenzi (zejmØna dosÆhnout
plnØ zam stnanosti a zv it sociÆln soudr nost), a takØ dimenzi ekologickou:
udr iteln rozvoj.
V imn me si druhØho, sociÆln ho pil łe LisabonskØ strategie.
Jednou ze slabin souŁasnØho v voje v EU je to, e n zkØ pł røstky hrubØho domÆc ho
produktu udr uj pom rn vysokou m ru nezam stnanosti, tak e pł li mnoho lid je
vyŁle ovÆno z normÆln ho ivota spoleŁnosti. EvropskÆ komise uvedla, e v roce
2000 bylo zhruba 10 % prÆceschopnØho obyvatelstva (15 milionø osob) bez prÆce.
LisabonskØ jednÆn konstatovalo, e nÆklady vyvolanØ n zkou m rou zam stnanosti,
chudobou a sociÆln m vylouŁen m jsou obrovskØ (roŁn 1 a 2 miliardy eur) a mus
b t sni ovÆny. UrŁitou pomoc byla realizace NÆrodn ch akŁn ch plÆnø zam stnanosti
(mÆ i ¨R) a łada dal ch opatłen . OrgÆny EU si v ak slibuj velkou pomoc od hlub ho
zapojen dal ch subjektø, krom jinØho prÆv nevlÆdn ch neziskov ch organizac .
13
Bohu el se nepodałilo zjistit, kdo a v jakØm smyslu zde letos zastupoval ŁeskØ neziskovØ organizace. TakovÆ patÆlie se napł t jist
odstran ji dÆvno oŁekÆvan m vznikem celostÆtn asociace neziskov ch organizac v ł jnu 2003 a łÆdn mi komunikaŁn mi nÆvyky.
14
S pou it m ŁlÆnku L. Urbana na http://www.evropska-unie.cz/cz.
25
NovÆ politika vedouc ke zv en zam stnanosti a sociÆln inkluze mÆ b t zam łena
na celoevropskou burzu voln ch pracovn ch m st a vzd lÆvac ch mo nost , na
programy rekvalifikace, na systØmy celo ivotn vzd lÆvÆn , na uzav rÆn dohod mezi
zam stnavateli a odbory, na pru nØ a dal re imy pracovn doby, na zvlÆ tn podporu
zam stnÆvÆn nejv ce znev hodn n ch skupin, na lep sla ovÆn pracovn doby
a rodinnØho ivota, na ocen n pØŁe o d ti a na podporu rovn ch pł le itost pro eny
a mu e.
U z tohoto v Łtu vid me, jak velkØ pole pøsobnosti maj neziskovØ organizace, kterØ
se zab vaj røzn mi skupinami obyvatel, sociÆln pØŁ , vzd lÆvÆn m apod.
Dal ŁÆst LisabonskØ strategie se t kÆ tzv. evropskØho sociÆln ho modelu. Podle
dokumentu z Lisabonu jsou lidØ hlavn m aktivem Evropy a mus b t proto v centru
pozornosti v ech politik, kterØ Unie uskuteŁ uje. MÆ-li b t celÆ ekonomika Evropy
zalo ena na znalostech, know-how, modern ch technologi ch, a konkurovat tak zbytku
sv ta, mus se zv it investice do lid . ZÆrove v ak aktivn a dynamick sociÆln stÆt
mus zabrÆnit tomu, aby v voj novØ ekonomiky nerozmno il stÆvaj c sociÆln
problØmy: nezam stnanost, chudobu a vyluŁovÆn ze spoleŁnosti.
EvropskÆ rada proto vyzvala ŁlenskØ stÆty, aby ka doroŁn v razn zv ily investice
do lidsk ch zdrojø, aby koly a odbornÆ stłediska v uky ji dnes vesm s napojenØ
na internet płetvołily na v ceœŁelovÆ v eobecn pł stupnÆ m stn vzd lÆvac stłediska,
kterÆ oslov irokØ spektrum sociÆln ch skupin (mezi kolami, stłedisky odbornØ
pł pravy, firmami a v zkumn mi stłedisky maj vzniknout v ukovÆ partnerstv ), a aby
provÆd ly je t dal opatłen ve prosp ch vzd lanosti, zam stnanosti a zaŁle ovÆn
lid do v t inovØ spoleŁnosti.
ZvlÆ tn m problØmem, s n m se mus płechod ke znalostn ekonomice vypołÆdat,
je riziko, e propast mezi t mi, kteł maj pł stup k nov m znalostem a t mi, kteł
zøstÆvaj vylouŁeni, se bude je t roz iłovat. Nejlep obranou proti vyluŁovÆn ze
spoleŁnosti je m t prÆci, ł kÆ se v zÆv rech lisabonskØho summitu.
Na Lisabonskou strategii navÆzalo znÆmØ jednÆn EvropskØ rady v Nice v prosinci
2000. VyhlÆsilo Evropskou sociÆln agendu a formulovalo hlavn sm ry dal sociÆln
politiky EU, kterÆ spoŁ vÆ v boji proti chudob a v em formÆm vyluŁovÆn ze
spoleŁnosti. Podle zÆv rø z Nice je tłeba:
vyu vat mo nost nov ch informaŁn ch a komunikaŁn ch technologi
k omezen vyluŁovÆn ze spoleŁnosti,
zaji ovat œŁinnou realizaci legislativy, kterÆ se t kÆ boje proti v em druhøm
diskriminace a rozv jet v m nu zku enost a osv dŁen ch postupø,
Neziskov sektor a EvropskÆ unie
26 Prøvodce neziskov m sektorem EU
vytvÆłet podm nky pro œŁinnØ partnerstv se sociÆln mi partnery, nevlÆdn mi
organizacemi a s m stn mi orgÆny a organizacemi, provozuj c mi sociÆln
slu by,
do partnerstv zapojovat i podniky aby se zv ila jejich sociÆln odpov dnost.
♠
V tØto zÆplav konferenc , jednÆn , dokumentø, prohlÆ en , strategi a ust n slov je
tłeba hledat reÆln obsah: mÆte-li ve va organizaci podobnØ c le, mÆte spojence
v oficiÆln politice Unie. To EvropskÆ unie podporuje sv m vlivem na ŁlenskØ stÆty
a sv mi prostłedky poskytovan mi ze strukturÆln ch fondø ty aktivity, kterØ pomÆhaj
sociÆln znev hodn n m skupinÆm, zvy uj zam stnanost, prohlubuj vzd lÆvÆn .
Hledejte spojence, zprostłedkovatele a partnery pro svØ projekty na m stn
a regionÆln œrovni mezi ostatn mi neziskovkami, v poradensk ch agenturÆch,
v m stsk ch a krajsk ch radÆch, ve v borech a dal ch orgÆnech, kterØ vznikaj pro
vyu vÆn strukturÆln ch fondø. Poselstv z Lisabonu a Nice je takØ v tom, e finanŁn
prostłedky z vełejn ch zdrojø unijn ch, stÆtn ch, krajsk ch budou snadn ji
vstupovat do organizac , kterØ svou hlavn nebo płidru enou aktivitou zajist
zam stnÆn , dal vzd lÆvÆn Łi potłebnou pomoc druh m lidem.
Ale nepodlØhejme dojmu, e se v echno toŁ jen kolem EvropskØ unie a aktivit jej ch
orgÆnø. V t ina neziskov ch organizac si vystaŁ v prostoru, jak dokÆ zaujmout
vlastn obec, Łtvr , kola, a jen n kterØ se sv mi akcemi pou t j na pole vełejnØ
politiky bu v kravatÆch za konferenŁn m stolem, nebo v pouliŁn demonstraci.
TypickÆ akce obŁansk ch aktivistø se konala v prosinci 2001 ve francouzskØm
Lille, kdy se 400 œŁastn kø z celØho sv ta setkalo na shromÆ d n ObŁanø
sv ta, kteł jsou spojenectv m pro odpov dn , rozmanit a spojen sv t.
Łastn ci pochÆzeli z mlÆde nick ch, rolnick ch, rybÆłsk ch organizac ,
z enskØho hnut , z obc , røzn ch neziskov ch organizac a z novinÆłskØ obce
a projednÆvali mo nou novou podobu vełejnØ sprÆvy a udr itelnØho rozvoje.
V zem ch EU nen obvyklØ, aby se v pov dom politikø, mØdi a vełejnosti m sil sv t
velk ch, celostÆtn pøsob c ch dobrovolnick ch organizac (jak mi je katolickÆ charita
nebo ¨erven kł ) s komunitn m sv tem mal ch obŁansk ch organizac , doŁasn ch
obŁansk ch skupin a iniciativ, kterØ v t inou łe m stn problØmy a udr uj si svou
nezÆvislost a v t inou i neprofesionalitu, souŁasn v ak takØ elÆn a vklad spousty
neplacenØ prÆce.
V t ina neziskov ch organizac v Evrop stejn jako u nÆs jsou malÆ, m stn
pøsob c , k jednomu c li nebo aktivit nasm rovanÆ a na dobrovolnØm zÆklad funguj c
27
zÆjmovÆ nebo vełejn prosp nÆ uskupen obŁanø. Bez ambic ovliv ovat vełejnou
politiku, ale takØ v t inou bez v t ance na z skÆn grantø pro Łinnost. Av ak na
druhØ stran velmi døle itÆ pro rozvoj komunit. Proto by m ly b t podporovÆny
samosprÆvami i stÆtem pomoc grantov ch schØmat, kterØ by respektovaly podm nky,
v nich tyto malØ neziskovky pracuj
15
.
A pak politickØ døvody. V Evrop se dnes klade rovn tko mezi malou volebn
œŁast v komunÆln ch volbÆch a n zkou aktivitou m stn ho neziskovØho sektoru.
(V imnou si toho takØ Łe t politici?) Podpora neziskovØho sektoru, obŁansk ch
organizac a aktivit se pova uje stÆle v ce za v znamn prostłedek k pos len
zastupitelskØ i pł mØ formy demokracie.
DÆ se rozvinutost obŁanskØ spoleŁnosti m łit?
V urŁitØm smyslu ano. DlouholetÆ studia neziskovØho sektoru a obŁanskØ spoleŁnosti,
kterÆ prob haj na VysokØ kole ekonomick ch a politick ch v d v Lond n pod
veden m A. Giddense a H. Anheiera, loni vyœstila v pokus o srovnÆn røzn ch zem
sv ta podle indexu globÆln obŁanskØ spoleŁnosti
16
. Nejde o pouhou spekulaci,
n br o empiricky podlo enou anal zu typick ch projevø obŁanskØ spoleŁnosti ve
33 zem ch sv ta.
Autołi shromÆ dili œdaje, kterØ podle nich ilustruj pł slu nost zem ke globÆln
obŁanskØ spoleŁnosti. Ze sociologick ch prøzkumø a statistik pou ili tyto ukazatele:
A pod l obyvatel, kteł jsou ochotni podniknout akci pro nebo proti n jakØ vełejnØ
zÆle itosti,
B pod l obyvatel, kteł jsou Łleny n kterØ obŁanskØ skupiny nebo organizace,
C relativn poŁet Łlenø, kterØ maj v danØ zemi mezinÆrodn nevlÆdn organizace,
D pod l obyvatel, kteł nejsou proti tomu, aby se jejich sousedy stali płist hovalci
nebo zahraniŁn d ln ci,
E pod l obyvatel, kteł odpov d li, e by vedli svØ d ti k tomu, aby byli tolerantn
a ohledupln k ostatn m lidem.
Do tabulky jsme vybrali v sledky z n kter ch zem EU a pro srovnÆn rovn z USA,
Polska a ¨R. OznaŁen sloupcø odpov dÆ uveden m ukazateløm. Nejde v ak pł mo
o procentn pod ly lid , kteł odpov d li tak Łi onak, n br o indexy, kterØ byly
spoŁ tÆny z pøvodn ch podkladø. Tyto indexy se mohou pohybovat mezi 0 (nejhor
situace) a 1 (nejlep ), tak e umo uj mezi sebou porovnÆvat røznØ zem . V pravØm
sloupci je celkovØ poład z 33 zem .
Neziskov sektor a EvropskÆ unie
15
V EvropskØ unii, jak jsme u uvedli, se dnes iroce płij mÆ skuteŁnost, e neziskovØ organizace dokÆ ou vytvÆłet novÆ pracovn m sta.
V t ina mal ch neziskovek to v ak d lat nemø e a proto ani nedostÆvÆ prostłedky z rozvojov ch fondø.
16
Glasius M., Kaldor M., Anheier H., Global Civil Society 2002, Oxford University Press, Oxford 2002
28 Prøvodce neziskov m sektorem EU
stÆt A B C D E celkovØ
poład
vØdsko 1,00 1,00 0,71 1,00 1,00 1
Nizozem 0,76 0,97 0,66 0,93 0,98 3
DÆnsko 0,81 0,87 0,77 0,79 0,89 4
Finsko 0,61 0,82 0,76 0,68 0,80 5
Belgie 0,82 0,66 0,70 0,64 0,84 6
Irsko 0,54 0,56 0,77 0,74 0,68 8
Francie 0,86 0,36 0,51 0,75 0,84 9
Rakousko 0,46 0,68 0,70 0,74 0,58 10
VelkÆ BritÆnie 0,71 0,44 0,52 0,65 0,73 12
¨eskÆ republika 0,60 0,60 0,62 0,55 0,41 13
USA 0,80 0,24 0,30 0,80 0,75 15
N mecko 0,49 0,47 0,45 0,84 0,55 16
Polsko 0,16 0,22 0,47 0,43 0,72 26
maximÆln hodnota vØdsko vØdsko Island vØdsko vØdsko x
minimÆln hodnota Ma arsko Argentina USA Mexiko ecko x
V sledky ukazuj , e z uveden ch hledisek nen postaven ¨R patnØ. V celkovØm
poład jsme płed takov mi zem mi jako USA, ze zem EU płed ItÆli , N meckem,
eckem, pan lskem. To je ov em zŁÆsti dÆno samotn m v b rem ukazatelø (napł.
ni hustotou mezinÆrodn ch organizac v lidnat ch zem ch). V celkovØm poład
nov ch Łlensk ch zem je za 13. ¨eskem 17. Slovinsko, 18. Slovensko, 21. Loty sko,
23. Estonsko, 26. Polsko, 28. Ma arsko a 31. Litva. Poład uzav raj Rusko, Bulharsko
a Mexiko.
Zapojenost obŁanø ¨R do neziskov ch organizac je ve srovnÆn s N meckem,
Franci a płedev m s USA Łi Polskem velmi dobrÆ. Je to urŁit døkaz obrovskØho
potenciÆlu ŁeskØ spoleŁnosti z 1. poloviny minulØho stolet (hospodÆłskÆ rozvinutost,
spolkov ivot atd.) a œ asnØho rozkv tu neziskovØho sektoru po roce 1989. ¨e i asi
maj tendenci se sdru ovat, i kdy je k tomu v mnoha pł padech vede jen osobn
zÆjem Łi zÆliba, nikoliv vełejn prosp ch Łi płedm t vełejnØho zÆjmu.
Tabulka takØ ukazuje, v Łem zaostÆvÆme staŁ se pod vat na postoj k v chov d t
k toleranci. Rovn se ukazuje obrovskÆ płevaha zem jako Nizozem Łi vØdsko,
tradiŁn ch demokraci s velmi tolerantn m prostłed m a obrovskou schopnost pojmout,
respektovat a vstłebat novØ jevy nebo ivotn postoje jako registrovanØ partnerstv ,
euthanasie, legalizace m kk ch drog a novØ formy pØŁe o spoleŁensky znev hodn nØ
spoluobŁany.
29
I kdybychom byli k pojmu globÆln obŁanskÆ spoleŁnost sebev ce skeptiŁt , œdaje
vyhodnocenØ pro tento œŁel jsou płinejmen m zaj mav m sv dectv m o rozd lech
mezi røzn mi zem mi. Nyn se chystÆ dal , na nov ch odborn ch zÆkladech
płipraven v zkum, do n ho je zapojena i ¨R a kter mÆ płinØst potłebnou informaci
o stavu obŁanskØ spoleŁnosti v røzn ch zem ch sv ta.
Zde je v ak na m st malÆ poznÆmka o pojmu obŁanskØ spoleŁnosti. Mnoz lidØ
z neziskov ch organizac si ji płedstavuj jako stÆlou pozitivn hodnotu, jako sv t
morÆln vysp l ch obŁanø, kteł usiluj o vełejnØ blaho. Ve skuteŁnosti to je spoleŁnost,
kde ij lidØ v ech nÆzorø, zÆjmø a potłeb. K nejv t m patł zÆjmovÆ sdru en ,
napł klad v N mecku i jinde motoristØ, v BritÆnii Łi Francii lovci, a proti zÆjmøm
t chto siln ch uskupen stoj mØn poŁetn ochrÆnci ta n ch ptÆkø, li ek Łi pł rody
bez dÆlnic. Ale jsou snad motoristØ mØn Łleny obŁanskØ spoleŁnosti ne ochranÆłi?
Jak obŁanØ, kteł cht j n co nav dy zakÆzat, tak jin , kteł cht j totØ nav dy povolit,
se organizuj a vstupuj do prostoru vełejnØ politiky. V ce jsme o obŁanskØ spoleŁnosti
płinesli v I. d le Prøvodce.
Neziskov sektor a EvropskÆ unie
30 Prøvodce neziskov m sektorem EU
Kapitola 2
PARTNERSTV˝
Co je a co nen partnerstv
Partnerstv je dnes v EvropskØ unii jedn m z nejm dn j ch slov. ZnamenÆ tØm ł
cokoli: spolufinancovÆn projektø, formÆln konzultaci obŁanø, dialog zapojuj c
partnery v tripartitn ch organizac ch, obŁasnÆ setkÆn a konzultace, po adavky
nevlÆdn ch organizac na poskytnut vełejn ch nebo soukrom ch prostłedkø, ka dØ
trochu promy lenØ zlep en souŁinnosti mezi røzn mi œrovn mi vełejnØ sprÆvy.
Partnerstv m se naz vÆ i spoluprÆce vedenÆ jen osobn mi vztahy nebo vztah, v n m
dominuje jeden partner.
Existuje partnerstv EvropskØ komise a Łlensk ch zem , partnerstv vlÆdy s odborov mi
a podnikatelsk mi svazy, partnerstv obce a soukromØho investora, partnerstv
neziskov ch organizac ve spoleŁn ch projektech atd. Napł klad Slovn Łek vybran ch
pojmø politiky soudr nosti EU z roku 2000 charakterizuje na str. 18 partnerstv co
do rozsahu pojmu neœpln a obsahov mÆlo v sti n jako spoluprÆci na œrovni EU
a ŁlenskØho stÆtu, resp. na nÆrodn œrovni, za œŁelem pł pravy programø.
S partnerstv m v povrchn m, nej ir m smyslu, pracuj jak experti z mezinÆrodn
Organizace pro ekonomickou spoluprÆci a rozvoj (OECD), tak na i napł klad
agentura GAC v anal ze spoluprÆce Łesk ch nestÆtn ch neziskov ch organizac
a vełejnØ sprÆvy na tvorb rozvojov ch dokumentø (studie z r. 2003) uvÆd :
Płi rozhovorech m la v t ina zÆstupcø ministerstev pocit, e princip partnerstv
pln vyu ila a e mu poskytla patłiŁn prostor. Za hlavn kraje pova ovaly partnery
zÆstupce sociÆln -ekonomick ch partnerø, profesn a zÆjmovØ organizace a nestÆtn
neziskovØ organizace V situaci, kdy se pł pravy programov ch dokumentø dostaly
do Łasov ch pot , byl mechanismus partnerstv