Čepelka - Průvodce neziskovým sektorem 2

v ech otÆzek ka dodenn ho
ivota spoleŁnosti, m st a obc , komunit a rodin. Na jednØ stran je mo nØ nalØzt
malØ, m stn zam łenØ neziskovØ organizace, na druhØ stran velkØ instituce nÆrodn ho
a mezinÆrodn ho v znamu, jako univerzity, nemocnice, v zkumnØ a kulturn instituce,
kterØ mnoz lidØ pova uj za stÆtn Łi vełejnØ, aŁkoliv jsou zalo enØ a spravovanØ
soukrom mi osobami. Nejv t neziskovØ organizace maj stovky zam stnancø, tis ce
dobrovoln kø a obrat mnoho mili nø eur roŁn . VelkÆ ŁÆst neziskov ch organizac
v ech velikost spolupracuje s orgÆny vełejnØ sprÆvy, napł klad ve sfØłe sociÆln prÆce
a pØŁe. JinØ si zase udr uj silnou tradici v plnØ nezÆvislosti na vełejnØ sprÆv a zab vaj
15
se radikÆln mi spoleŁensk mi programy, nov mi pohledy na łe en problØmø a alter-
nativn m zpøsobem ivota.
V t ina neziskov ch organizac mÆ charakter obŁansk ch sdru en zalo en ch na
dobrovolnØ prÆci. JakØ jsou jejich poznÆvac znaky? V zem ch EU se v eobecn
uznÆvÆ, e
od neformÆln ch uskupen se odli uj urŁit m stupn m formÆln organizace,
nerozd luj zisk œŁel jejich existence je tedy jin , ne dosahovat zisku pro
jejich Łleny, majitele nebo veden ,
jsou nezÆvislØ na stÆtu a dal ch orgÆnech vełejnØ sprÆvy, co znamenÆ, e se
ł d samy, v souladu s vlastn mi pravidly,
neb vaj vedeny v hradn z osobn ho zÆjmu t ch kdo je ł d ; t m se nemysl
pouze to, e tyto organizace nejdou za ziskem, ale takØ to, e lidØ, kteł v nich
pøsob , nesleduj pouze osobn prosp ch,
b vaj do urŁitØho stupn aktivn v prostoru vełejnØ politiky a jejich aktivity
b vaj alespo zŁÆsti vełejn prosp nØ.
Samozłejm je Łasto t kØ urŁit, nakolik je neziskovÆ organizace nezÆvislÆ, a vlastn
ani pojem vełejnØho prosp chu nen jednoznaŁn .
Nen takØ snadnØ popsat celou rozmanitost, s kterou se mø eme v neziskovØ sfØłe
setkat. Av ak v t ina organizac mÆ alespo jednu a n kdy i v ce z t chto funkc :
svØpomocnØ a zÆjmovØ organizace si utvÆłej lidØ se spoleŁn mi zÆjmy nebo
potłebami, aby si poskytli vzÆjemn pomoc, informace, spoluprÆci Łi
spoleŁnØ zÆ itky,
n kterØ poskytuj Łlenøm nebo zÆkazn køm slu by napł klad sociÆln
a zdravotn pØŁi, vzd lÆvÆn , poradenstv pro obŁany,
dal organizace obhajuj nebo prosazuj urŁitØ zÆm ry nebo zÆjmy pomoc
vełejn ch kampan , lobovÆn nebo jinak, s c lem zm nit m n n vełejnosti
anebo œmysly politikø a vełejnØ sprÆvy,
existuj takØ zprostłedkuj c a poradenskØ neziskovØ organizace, kterØ
zaji uj finanŁn prostłedky nebo potłebnou koordinaci jin ch organizac ,
zprostłedkovÆvaj kontakty, zku enosti, podÆvaj informace a rady apod.; tyto
slu by poskytuj v rÆmci slo it ch spoleŁn ch projektø anebo pro neziskov
sektor jako celek a pln tak souŁasn døle itou funkci ve vztaz ch mezi
neziskov m sektorem a vełejnou sprÆvou.
Neziskov sektor a EvropskÆ unie
16 Prøvodce neziskov m sektorem EU
V zem ch EU je velkØ mno stv nevlÆdn ch neziskov ch organizac , obŁansk ch
i c rkevn ch, kterØ vlastn a provozuj nemocnice, koly, azylovØ domy a dal zał zen
sociÆln ch slu eb, domÆc pØŁi, chrÆn nØ d lny pro zdravotn posti enØ, poradenskÆ
stłediska pro obŁany, œtulky pro lidi i zv łata. (Naproti tomu v ¨R je mnoho podobn ch
zał zen v rukou stÆtu, krajø, m st a obc a i kdy jejich charakter je v zÆsad neziskov ,
nebyly zpravidla zł zeny samotnou iniciativou soukrom ch osob.)
Pokud jde o velikost, v ude v Evrop jsou płedev m statis ce nezÆvisl ch m stn ch
skupin, kterØ pracuj v rÆmci sousedstv , m stskØ Łtvrti, vesnice nebo venkovskØho
mikroregionu a jejich c lem je zlep ovÆn kvality ivota m stn komunity. N kterØ
z t chto organizac ve skuteŁnosti pln v echny Łtyłi zm n nØ funkce. AŁkoliv jsou,
stejn jako m stn nadace, obvykle velmi malØ, spoleŁn płedstavuj obrovsk potenciÆl
a mobilizuj mno stv lidsk ch zdrojø, placen ch i neplacen ch. Mnoho z nich je
takØ ekonomicky aktivn ch. ProdÆvaj svØ v robky, poskytuj placenØ slu by a vytvÆłej
zisk, kter znovu investuj do vlastn Łinnosti.
Ve Franci zam stnÆvÆ neziskov sektor 800 tis c lid , v ItÆlii jen v sociÆln ch
slu bÆch 400 tis c, v BritÆnii 900 tis c atd. V ItÆlii neziskovØ organizace
provozuj p tinu matełsk ch kol a dv p tiny zał zen domÆc pØŁe. Ve VelkØ
BritÆnii ł d neziskovØ organizace v echny stłedn koly a p tinu zÆkladn ch
kol.
Pod l neziskovØho sektoru na hrubØm domÆc m produktu v zem ch EU se
odhaduje na 2 a 5 %. To ov em zÆvis na tom, zda se do v sledku zapoŁ tÆvaj
napł klad nemocnice nebo koly, kterØ m vaj v zem ch EU statut neziskov ch
organizac . U v 80. letech rostla zam stnanost v neziskovØm sektoru v ce ne
v odv tv ch komerŁn ho sektoru. Tyto organizace tud nezaji uj jen spoleŁensk
a kulturn ivot v obc ch, ale takØ zam stnanost a ekonomick røst.
Maj takØ velk vliv na obŁanskØ pov dom lid . Celkov se toti odhaduje, e Łlenem
n jakØ neziskovØ organizace je tłetina a polovina obyvatel Unie.
RozmanitØ nen jen zam łen obŁansk ch sdru en . TakØ nadace maj v zem ch EU
irok okruh aktivit. Krom poskytovÆn grantov ch prostłedkø obŁansk m
organizac m se Łasto pod lej na vzd lÆvac ch, v zkumn ch a stipendijn ch aktivitÆch.
Nejde płitom jen o nadace s celostÆtn nebo dokonce s celoevropskou pøsobnost ,
n br takØ o tis ce regionÆln ch a m stn ch nadac , kterØ z skÆvaj prostłedky z vlÆdn ch
zdrojø, z v t kø celostÆtn ch loteri , z vełejn ch sb rek a od firemn ch sponzorø,
aby je pak płerozd lovaly m stn m neziskov m organizac m.
17
Tłi mohutnØ procesy prom nily evropskou scØnu
Mo nÆ jsme si v b hu Łasu jaksepatł nev imli, e EvropskÆ unie prochÆzela od
poloviny 80. let obrovsk mi zm nami, a to hned ve tłech existenŁn v znamn ch
oblastech v ekonomice, v sociÆln oblasti a v politice.
Ekonomika se stłetla s procesy globalizace a takØ je aktivn rozv jela. Propojenost
sv tovØho trhu a rozvoj nov ch technologi nepłinesl jen novØ v robky z Asie nebo
røst nadnÆrodn ch spoleŁnost . Definitivn se prosadil płechod od nadvlÆdy v roby
k nadvlÆd obchodu a slu eb. Prosadily se v robn metody, kterØ v znamn etł
pracovn s lu. Stoupl pod l patn placenØ, doŁasnØ a sez nn prÆce, prÆce na ŁÆsteŁn
œvazek, na zkrÆcenou pracovn dobu a bez smluvn ho zaji t n . To v e płisp lo k røstu
nezam stnanosti (vŁetn dlouhodobØ) a u velkØho mno stv lid , a u pracuj nebo
jsou z trhu prÆce vyluŁovÆni, k røstu chudoby a ekonomickØ nejistoty.
Reakc na tyto jevy bylo hledÆn nov ch strategi ekonomickØho røstu, zam stnanosti
a konkurenceschopnosti (napł. B lÆ kniha EvropskØ komise v roce 1993 nebo
LisabonskÆ strategie 2000). Mezi jin mi se tu uplatnil koncept tzv. inovativn ch
akc , kladouc døraz na novØ metody a v sledky podporovan ch projektø. Bylo v ak
jasnØ, e tyto akce mus b t zalo eny na drobn ch m stn ch iniciativÆch, kterØ dokÆ ou
urŁit skuteŁnØ potłeby a nalØzt aktØry realizace.
Tak vznikly tłi velkØ a dosud funguj c iniciativn programy EvropskØ komise
iniciativy LEADER pro rozvoj venkova, URBAN pro obnovu m st a EQUAL
pro pomoc znev hodn n m skupinÆm na trhu prÆce. Nevznikly jen tłi novÆ
programovac schØmata, jak ch EvropskÆ komise spolu s Łlensk mi stÆty
vyprodukovala bezpoŁet. Kdy si uv dom me, e v echny tłi iniciativy maj zaŁ nat
a takØ se realizovat pł mo v obc ch a e maj vznikat na zÆklad partnerstv a aktivit
m stn ch subjektø, bude nÆm jasnØ, jak obrovskou pł le itost t m dostaly m stn
nevlÆdn neziskovØ organizace. Teprve v t chto iniciativÆch se staly rovnoprÆvn mi
s ostatn mi subjekty s vełejnou sprÆvou a podnikateli, i kdy do spoleŁn ch projektø
nemohou płisp t takov mi finanŁn mi a materiÆln mi zdroji jako oni. PłinÆ ej v ak
do partnerstv pru nost, nÆpad, zÆpal. Spoustu Łasu a energie. A dokonce (łekl bych
jadrn ): Ævu. Na rozd l od zam stnancø vełejnØ sprÆvy si sem płinÆ ej i osobn
riziko nebo lidØ se zde anga uj nikoliv v d lŁ roli, kterÆ zhasne s koncem pracovn
doby, ale totÆln , jako sousedØ, jako otcovØ, jako kamarÆdi.
Zrod inovativn ch akc , vsazen ch do projektø m stn ch partnerstv a zformulovan ch
do podoby iniciativ LEADER, URBAN a EQUAL, mø eme pova ovat za prvn a pro
m stn neziskov sektor prølomovou zm nu v EvropskØ unii. Partnerstv m se proto
budeme zab vat ve druhØ kapitole.
Neziskov sektor a EvropskÆ unie
18 Prøvodce neziskov m sektorem EU
Dal podstatnÆ zm na prob hla v sociÆln oblasti. DemografickØ a sociÆln zm ny,
płedev m ni porodnost, oslaben Łi rozpad tradiŁn , tzv. nukleÆrn rodiny a ir ch
rodinn ch vazeb, rostouc poŁet osam l ch rodiŁø, røst poŁtu nezam stnan ch mlad ch
en a mu ø, bezdomovectv , stÆrnut populace, vlny uprchl kø a dal jevy zpøsobily,
e od konce 80. let se i v nejbohat ch zem ch unie zaŁalo objevovat stÆle v ce
skupin, kterØ płekroŁily hranici chudoby a kterØ se dostaly na perifØrii spoleŁnosti.
Proces samovolnØho vyluŁovÆn velk ch skupin obyvatel z v t inovØ spoleŁnosti
znamenal, e stÆle v ce lid nemohlo pracovat, spotłebovÆvat Łi se pod let na sprÆv
vełejn ch zÆle itost , v t inou proto, e nem ly dostatek vzd lÆn , zdrav , finanŁn ch
prostłedkø Łi dal ch zdrojø, anebo byly vyŁle ovÆny na zÆklad svØho v ku, rasy Łi
płedsudkø v t inovØ spoleŁnosti, anebo se mimo spoleŁnost dostaly hrub m naru en m
zÆkladn ch principø, na nich stoj (napł. neorganizovan zloŁin). SouŁasn dochÆzelo
ke kolapsu dł ve hospodÆłsky siln ch, v t inou tradiŁn ch prømyslov ch oblast
(Porœł , Belgie, severn Francie, stłedn Anglie a mnoho dal ch), k v t mu v skytu
zloŁinnosti, k naru ovÆn vełejnØho połÆdku a ke ztrÆt pocitu bezpeŁ ładov ch
obŁanø.
StÆle masov j v skyt osob, kterØ potłebovaly n jakou pØŁi z vełejn ch zdrojø, zaŁal
vytvÆłet obrovsk tlak na celou tehdej spoleŁnost blahobytu s jej mi zÆchrann mi
sociÆln mi s t mi a podan ma rukama. A prÆv ve stejnØ dob do lo k zastaven
dł v j ho hospodÆłskØho røstu. SociÆln stÆt u nebylo mo nØ dÆle ufinancovat.
ZaŁaly se hroutit tradiŁn modely sociÆln ho a zdravotn ho poji t n , da ovÆ a fiskÆln
politika a stÆty musely zaŁ t reagovat vym len m nov ch systØmø sociÆln politiky
a zam stnanosti.
PrÆv v tØto souvislosti se ukÆzalo, e neziskov sektor, kter ostatn v zÆpadn ch
zem ch nikdy nebyl chÆpÆn jen jako souhrn zÆjmov ch spolkø, je nejen velk m
zam stnavatelem, ale je souŁasn schopen vracet do v t inovØ spoleŁnosti mnohØ
z t ch, kteł se souhrou okolnost dostali mimo. Vznikl koncept sociÆln ekonomiky
uznÆn neziskovØho sektoru jako v znamnØho spolułe itele problØmø sociÆln
vyŁlen nosti a nezam stnanosti. STØmatem sociÆln ekonomiky se proto budeme
zab vat ve tłet kapitole.
A koneŁn tłet sfØra obrovsk ch zm n politika. Płesn ji bychom m li ł kat: sprÆva
vełejn ch zÆle itost . V obdob , o n m mluv me, se prohloubily rozpory mezi
principy a institucemi zastupitelskØ demokracie na jednØ stran a spokojenost
obŁanø (voliŁø) s v konem politiky a politikø a na stran druhØ. ZaŁal røst zÆjem
o prvky pł mØ demokracie, jak mi je pł mÆ volba starosty samotn mi obŁany, m stn
referendum nebo œŁast obŁanø na pł prav rozhodovÆn łÆdn zvolen ch orgÆnø
v poradn ch komis ch. Do ohro en se dostal sÆm koncept EvropskØ unie, nebo pro
19
obŁany jednotliv ch zem to byla pł li abstraktn , komplikovanÆ a nav c mediÆln
snadno kritizovatelnÆ zÆle itost. To v e ukazovaly płedev m v eobecnØ volby, a u
na m stn , regionÆln , celostÆtn nebo celoevropskØ œrovni. M ly jednodu e malou
œŁast voliŁø.
V ład zem zastaral koncept tzv. konzultac stÆtu se sociÆln mi a ekonomick mi
partnery (znÆmÆ tripartita) a bylo tłeba hledat a podporovat novØ sm ry. Postupn se
tak obnovily a rozvinuly røznØ formy œŁasti obŁanø na vełejn ch zÆle itostech, jejich
pł m vklad do vełejnØ politiky. Av ak sdru ovÆn lid Łi jejich aktivizace pro vełejnØ
zÆle itosti je płedev m domØnou neziskovØho sektoru (kter koneckoncø sÆm
produkuje politickØ strany). Proto je œŁast vełejnosti Łi zapojen obŁanø do tvorby
vełejnØ politiky obsahem ŁtvrtØ kapitoly.
NaznaŁenØ schØma rozhodn neznamenÆ, e by tato tłi velkÆ tØmata neziskovØho
sektoru spolu nesouvisela (prÆv naopak), nebo e by se nena la dal
1
. Av ak v echny
tyto tłi zm ny spoleŁn płipravily novou scØnu, na n vystupuje neziskov sektor
jako v znamn spolutvørce vełejn ch a soukrom ch osudø.
EvropskÆ komise uznÆvÆ a podporuje rozvoj neziskovØho sektoru
Bylo by obrovsk m omylem płedpoklÆdat, e neziskovky jsou płevÆ n v jakØmsi
bojovØm postaven jak vøŁi EvropskØ komisi, tak i vøŁi nÆrodn m vlÆdÆm. N kterØ
samozłejm ano, v dy poslÆn m łady neziskov ch organizac je b t hl daŁem
demokracie , tj. procedur, kterØ vełejnÆ sprÆva pou vÆ, anebo jsou protivn kem vlÆdy,
krajsk ch Łi obecn ch samosprÆv płi rozhodovÆn o budouc ch zÆm rech.
PrÆv EvropskÆ komise si od 80. let zaŁala uv domovat, jak v znamnØho spojence
mø e m t v takzvan ch partnerech. To jsou płedev m zam stnavatelØ a jejich svazy,
odborovØ svazy, regionÆln a m stn samosprÆvy a nevlÆdn neziskovØ organizace.
Komise zaŁala tyto vztahy kultivovat, aktivn rozv jet. Ve vztahu k neziskov m
organizac m j lo płedev m o problematiku spoleŁenskØho vyŁlen n
a nezam stnanosti (ŁistØho ekonomickØho efektu Łinnosti neziskovek si orgÆny vełejnØ
sprÆvy pov imly a pozd ji). Je płitom pochopitelnØ, e nevlÆdn neziskovØ organizace
postupn pochopily, e œŁinn mohou jednat nikoliv izolovan , ka dÆ organizace
zvlÆ , ale spoleŁn . ZaŁaly vznikat asociace a s t
2
.
EvropskÆ komise uznÆvÆ v znam neziskov ch (dobrovolnick ch) organizac
a nadac v informovÆn obŁanø EU o sociÆln politice, v poskytovÆn slu eb
obŁanøm a v tom, Łemu se v eurołeŁi ł kÆ obŁansk dialog. Za poŁÆtek tohoto
Neziskov sektor a EvropskÆ unie
1
Płedchoz text nen pokusem o celkovØ hodnocen tØto doby, proto e si œmysln nev mÆ jin ch procesø, kterØ zpravidla Ædn
programovac zÆsah nepotłebovaly - napł. v t mobilita pracovn ch sil a zbo , dal rozvoj masovØ kultury na bÆzi modern ch
komunikaŁn ch technologi (video, internet), stÆle v t dostupnost spotłebn ho zbo a celkov rostouc ivotn œrove v zem ch EU.
2
Podrobn ji v I. d le Prøvodce, kap. 4.
20 Prøvodce neziskov m sektorem EU
postoje se pova uje sd len EvropskØ komise z 6. Łervna 1997 o podpołe neziskov ch
organizac a nadac v Evrop
3
.
Av ak samy evropskØ orgÆny kladou poŁÆtky obŁanskØho dialogu ji do obdob
smlouvy z Maastrichtu v roce 1992. Ta zahrnuje Deklaraci Ł slo 23, kterÆ zdøraz uje
v znam spoluprÆce mezi evropsk mi institucemi a dobroŁinn mi asociacemi
a nadacemi jako to institucemi, kterØ jsou odpov dnØ za (Łi snad kterØ se zasluhuj
o
4
) utvÆłen ivotn ch podm nek a slu eb. Z uveden ch parafrÆz je vid t, e orgÆny
EU si tehdy v maly jen ŁÆsti neziskovØho sektoru, nebo je zaj mal œŁelov jako
nÆstroj napl ovÆn sociÆln politiky Unie.
NicmØn podle orgÆnø Unie lze obŁansk dialog popsat jako vzÆjemnou v m nu
informac mezi obŁany a evropsk mi institucemi, jak mi jsou Komise, Parlament
nebo Evropsk hospodÆłsk a sociÆln v bor. Informace maj slou it k rozvoji sociÆln
politiky, kterÆ je propracovÆna z evropskØ œrovn a na m stn a kterÆ propaguje
evropskØ obŁanstv
5
. Tyto orgÆny takØ respektuj pł nos, kterou pro łe en sociÆln ch
problØmø znamenÆ sociÆln ekonomika, kterÆ se jak uvid me podrobn ji ve 3. kapitole
sklÆdÆ ze tł segmentø: dru stev, podpørn ch spolkø (kterØ poskytuj Łlenøm slu by
zdravotn ch poji oven, zÆlo en apod.) a dobrovoln ch (neziskov ch) organizac spolu
s nadacemi
6
.
V znam neziskov ch organizac a nadac postupn roste. Organizace zalo enØ na
dobrovolnØ prÆci płisp vaj samy k tvorb pracovn ch m st, ukazuj , co je aktivn
obŁanstv a posiluj demokratickØ prvky v ivot spoleŁnosti. Nepochybn se zaslou ily
o evropskou integraci.
EvropskÆ komise si dokonce płed Łasem objednala rozsÆhl v zkum
7
, kter m l
ukÆzat, jak neziskov sektor vypadÆ a jakØ problØmy je tłeba pomoci mu łe it.
NeziskovØ organizace trp z pohledu EvropskØ komise ładou problØmø. Jsou to
zejmØna obt e płi hledÆn partnerø pro spoleŁnØ projekty v jin ch zem ch, malØ
mo nosti financovÆn na evropskØ œrovni, pozdn platby EvropskØ komise pł jemcøm
pomoci, nereprezentativn charakter n kter ch neziskov ch organizac a nedostatek
potłebnØho trØninku pro œsp nou prÆci. EvropskÆ komise mÆ zato, e by se tyto
problØmy nem ly łe it ad hoc jednotliv mi Łlensk mi stÆty, n br e by na pomoc
neziskovØmu sektoru m la vzniknout konzistentn strategie. Płed Łasem tak płedlo ila
ładu nÆm tø, kterØ by se mohly uplatnit na nÆrodn ch nebo na celoevropskØ œrovni.
3
Commission Communication COM(97) 241 final. Nebylo oti t no v œłedn m v stn ku EvropskØ komise (OJ).
4
V originÆle jako cooperation between [the European institutions] and charitable associations and foundations as institutions
responsible for welfare establishments and services.
5
Viz http://europe.eu.int/scadplus/leg/en/cha/c10714.htm.
6
Tyto typy organizac dokonce maj souhrnnou anglickou zkratku CMAF - Cooperatives, Mutual Societies, Associations and Foundations.
7
Viz http://europa.eu.int/comm/enterprise/library/lib-social_economy/orgfd_en.pdf.
21
V souladu s principem subsidiarity EvropskÆ komise płedpoklÆdÆ, e v t ina
potłebn ch aktivit se mÆ uskuteŁnit na nÆrodn , pł p. regionÆln nebo m stn œrovni,
nikoliv evropskØ, a navrhuje zejmØna:
na v ech œrovn ch vełejnØ sprÆvy se mnohem v ce dozv dat o sektoru jako
celku,
rozv jet partnerstv mezi orgÆny vełejnØ sprÆvy a neziskov m sektorem płi
plnØm zachovÆn jeho nezÆvislosti,
zaji t n potłebn ch vzd lÆvac ch pł le itost pro neziskov sektor
Podle Komise by se rovn m la podniknout opatłen ke zlep en pł stupu Łlenø
neziskov ch organizac , kterØ cht j expandovat v evropskØm prostoru, k dal mu
vzd lÆvÆn , dÆle opatłen ke zpł stupn n n kter ch finanŁn ch zdrojø EU Łlensk mi
zem mi a k vytvołen zvlÆ tn ho fondu, kter by podporoval mezinÆrodn aktivity
neziskov ch organizac .
EvropskÆ komise vyzvala orgÆny vełejnØ sprÆvy v Łlensk ch zem ch, aby
vypracovaly plÆny, jak v ce pomÆhat neziskovØmu sektoru, zejmØna rozv jen m
jeho kapacit tj. schopnost a zdrojø. NeziskovØ organizace a nadace by v ak m ly
b t otevłen j a komunikaŁn pł stupn j , aby se obŁanØ a vełejnÆ sprÆva mohli
lØpe shodnout na c lech a pracovn ch metodÆch.
V samotn ch neziskov ch organizac ch a nadac ch bude tłeba:
roz iłovat jejich zdroje financovÆn ,
vØst jejich Łleny ke zvy ovÆn kvalifikace,
navÆzat u vztahy s orgÆny vełejnØ sprÆvy a s podnikatelsk m sektorem.
Na œrovni EU Komise navrhuje, aby se dialog mezi vełejnou sprÆvou a neziskov m
sektorem dÆle rozv jel dialog mezi ob ma stranami, zejmØna prostłednictv m Poradn ho
v boru pro sociÆln ekonomiku a EvropskØho sociÆln ho f ra. Krom toho Evropsk
parlament navrhl vytvołen observatołe k monitorovÆn v voje sektoru v prostłed
jednotnØho trhu Unie.
EvropskÆ komise prohlÆsila, e je płipravena rozvinout mnohostrann dialog, kter
zahrne neziskov sektor, instituce EU, ŁlenskØ zem a dal zainteresovanØ strany
a zhodnot v e uvedenØ nÆvrhy. PlÆnuje proto sØrii konferenc a seminÆłø, na kter ch
by bylo mo nØ diskutovat o t chto nÆvrz ch a łe it otÆzky, kterØ snad vyvolÆvaj .
8
.
Neziskov sektor a EvropskÆ unie
8
K tomu u takØ v posledn ch letech skuteŁn do lo - projektem BudovÆn silnØho partnerstv . viz I. d l Prøvodce, str. 57-67.
22 Prøvodce neziskov m sektorem EU
Globalizace neziskovØho sektoru? OOS m sto NNO?
V posledn ch letech se zaŁ nÆ mluvit o tom, e krom globÆln ho sv tovØho trhu
zaŁ nÆ vznikat takØ globÆln obŁanskÆ spoleŁnost. Tento nÆzor se op rÆ o procesy
mohutnØho propojovÆn nevlÆdn ch organizac , k n mu v posledn ch letech dochÆz .
Je to nejen propojenost komunikaŁn , pomoc internetu, n br takØ institucionÆln
(vytvÆłen stÆle dal ch mezinÆrodn ch asociac a s t ) a programovÆ (tØmata
celosv tovØ døle itosti). Sv tovØ sociÆln f rum se v roce 2001 v brazilskØm Porto
Alegre konalo ve stejnØ dob jako proslulØ Sv tovØ ekonomickØ f rum v Davosu. To
sociÆln v ak m lo 11 tis c œŁastn kø a stalo se historicky nejv t m shromÆ d n m
tohoto druhu.
Jak rozmanit nevlÆdn neziskov sektor je, tak obt nØ je urŁen toho, co vlastn za
nevlÆdky neziskovky pova ovat. Jsou definovÆny jednou podle svØho prÆvn ho
postaven , podruhØ z ekonomickØho Łi finanŁn ho hlediska, potłet podle sv ch funkc ,
poŁtvrtØ podle svØ organizace. A Organizace spojen ch nÆrodø si pro potłeby vzÆjemnØ
spoluprÆce pod nevlÆdn neziskovou organizac płedstavuje takovou organizaci, kterÆ
je jako nevlÆdn neziskovÆ uznÆna ve svØ zemi, existuje aspo dva roky a mÆ
demokrati