přednášky - NS

Nervová soustava
93.Nervová soustav (vznik a rozčlenění).
1) CNS
- mozek (encephalon) , mícha (medulla spinalis)
2) PNS = periferní nervový systém
- nervi craniales, nervi spinales, autonomní vegetativní systém – sympaticus a parasympaticus
Vývoj:
z ektodermu
- neurální lišta -> rýha -> trubice
94.Základní jednotky NS (morfologická, funkční).
- nervová buňka – neuron – mají schopnost, menit svůj potenciál (uvnitř 60mV)
počet 1010
stavba: dendrity, axon, obalen pochvou z myelinu (bělavá barva; elektrická izolace), Ranvierovy zářezy
velikost: podle lokalizace
axon mezi buňkami – od zlomků milimetrů, až po metr
uspořádání :
na jedné straně dendrity a na druhé axon – bipolární buňka
dendrity ze všech stran – multipolární uspořádání
ze stejného místa axon i dendrity – pseudounipolární uspořádání
buňky gliové:
oligodendroglie – s malým počtem výběžků -> produkuje myelin
astroglie – z astrocytů – hvězdicovité buňky – výběžky obalují axony a nervové buňka a tvoří bariéru mezi kapilárami a neurony – „bariéra mezi krví a nervovým systémem“
mikroglie – mají schopnost fagocytózy
buňky Schwannovy
vytvářejí myelinový obal na periferních nervových buňkách
Přenos signálu:
pomocí synapsí
z konce axonu (rozšířen = terminální knoflíček) – v něm jsou vesikuly , proti němu jsou konce jiné buňky – membrána praesynaptická a postsynaptická , mezi nimi je štěrbina; přenos pomocí neurotransmiterů (skladovány ve vesikulích->vylejou se; nejčastěji: acetylcholin, GABA, serotonin, ...) v sympatické části (noradrenalin)
Neurony afferentní – dráhy senzorické → Receptory
↓ ↓
Interneurony CNS
↓
Efferentní – motorické (=sekrece, pohyb, ...)
↓
Efektor
= reflexní oblouk (objevil jej Procházka)
ad. Receptory:
na povrchu těla – exteroceptory
uvnitř – interoceptory
z pohybového ústrojí - proprioceptory
pohyb orgánů – visceroceptory
Centra:
šedá hmota – nahromadění těl neuronů; v CNS zahuštěna v jádrech = nucleus; na povrchu a u base – basální ganglia;
bílá hmota – nahromadění axonů
ganglion – nahromadění v periferii
Reflexy:
- některé reflexy pouze na úrovni míchy = míšní reflexy (patelární reflex, bicipitální reflex, ...)
- některé reflexy z míchy do mozku a zpátky
Mícha:
= medulla spinalis
uložena v páteřním kanálu
začíná v místě průchodu skrze foramen magnum, vstupuje do páteřního kanálu
v průběhu – 2 ztluštění – v oblasti krční – intumescentia cerviaclis (C3-Th1), v oblasti lumbální (Th12-L2 )– intumescentia lumbalis ; zúžení – conus medullaris; končí – fillum terminale
segmenty:
vystupují z nich míšní nervy
odpovídají obratlovým tělům – vystupují skrze foramina vertebralia; 1.krční nerv vystupuje mezi týlní kostí a 1.krčním obratlem -> o jeden míšní nerv víc
značení C1 – C8 ; Th1 – Th12 ; L1 – L5 ; S1 – S5 ; Co1
zpočátku vyplňuje mícha celý kanál, časem posouvání míchy směrem nahoru
segmenty aby našly intervertebrální foramen -> musí trošku dolů -> v oblasti krční míchy – připočítávame 1 -> za C7 – nerv C8 ; u hrudníku 3
pod úrovní L2 – cauda equina (= už zde není mícha, jsou zde pouze kořeny)
v průřezu
cornu posterius – vstup senzorických vláken – na afferentních kořenech – spinální ganglion
nucleus proprius
nucleus dorsalis = nucleus Stilling-Clarke
lateralis
jádra spojená se systémem vegetativním – nucleus intermediolateralis, intermediomedialis – sympatická a parasympatická vlákna
anterius – vlákna motorická ; rozdělení bílé hmoty do provazců -> funiculus – ant., lat., post.
anterolaterální
anteromediální
posterolaterální
posteromed.
centrální
alfa (– podněty k extrafusálním vláknům svalstava) a gama neurony
Dráhy motorické
tractus corticospinalis – laterální a přední
Dráhy senzorické
z míchy do mozku – systém zadních provazců – čistě senzorické dráhy
všechny afferentní části jdou přes thalamus (=brána vědomí)
dvě dráhy – tractus gracilis; tractus spinothalamicus, tractus spinocerebellaris
Meninges
na povrchu tvrdý obal – dura mater – nad mater dura – naléhá na periost -> malý prostor epidurální
leptomeninx
arachnoidea – pavoučnice – je volněji kolem mater pia -> vytváří subarachnoideální prostor – v ní tekutina mozkomíšní mok
pia mater – naléhá těsně na míchu
Spinální nerv:
- uprostřed šedé hmoty – malý kanálek – obsahuje mozkom. mok
- se spojují se zadními senzorickými kořeny – na nich je ganglion spinale (v oblasti foramen intravertebrale) – v průběhu se přidávají vlákna vegetativní; spinální nerv má složku vegetativní, senzorickou;
větvičky :
ramus meningeus
ramus posterior – dorsalis – do oblasti šíje, zad, beder; kůže, svaly; segmentální uspořádání
ramus anterior – ventralis – oddělí se část vegetativních vláken (sympatická) vstupují do vegetativních ganglií – po stranách obratlových těl – gangliosympaticus paravertebrale
- část vláken se sympatickými kmeny, část zpět – ztrácí myelinový obal = ramus communicans albus (krytý myelinem) , r. communicans griseus (bez myelinu)
v periferním nervu – řada vláken – ty oddělena pochvami – endoneurium -> perineurium -> epineurium
periferní nerv – schopný regenerace – přeťatý axon doroste (ale trvá to dlouho)
Posun spinálních nervů vůči obratlovým tělům
C1-C4 C1 C4
C5- Th1 C5 Th2
Th2 – Th12 Th2 – Th9
L1-L4 Th10-Th12
L5-S2 L1
S3-S5 L2
Pod míchou část vyplněná mozkomíšním mokem – někdy možná punkce.
plexus cervicalis
plexus brachialis – nn. pro hroni koncetinu
nn. thoracici – bez plexů
plexus lumbalis
plexus sacralis + plexus coccygeus
plexus = různé nervy spinální se navzájem propojují -> z nich vzniká periferní nerv -> v jednom periferním nervu je více kořenů; př.: n. phrenicus - C3-C5 ; area nervina = oblast inervovaná jedním nervem; jeden kořen může pokračovat s různými nervy = area radicularis
Headovy zóny – 1 kořen – informace do více částí těla
Krční mícha
rr. dorsales (posteriores)
n. suboccipitalis – C1
n. occipitalis major – C2
n. occipitalis tertius – C3
rr. ventrales (anteriores):
- propojují se - vytvařejí plexus cervicalis
PL. CERVICALIS – C1 – C4
=> ansa cervicalis profunda C1-C3 – připojena k N. XII. – infrahyoidní svaly
n. occipitalis minor (C2-C3),
n. auricularis magnus- ramus ant. a post.,
n. transversus coli (C3) ,
nn. supraclaviculares (C3-C4) (mediales, intermedii, laterales)
N. phrenicus – z C4 (C3-C5)
- před m. scalenus ant. – po předním okraji do mediastina, jde za v. brachiocephalica, vlevo od oblouku aorty,
- je motorický (celá bránice) i senzorický (spodní část)
- klade se na strany perikardu – r. pericardiacus; rr. phrenicoabdominales
- bránice – inervace z C4 -> při porušení horní míchy -> vyřazení dýchacích svalů
- při dráždění bránice (např. krvácení ze sleziny, ...) – podmět do cervicálních segmentů – bolest vyzařuje u ramene – phrenicový efekt
nn. phrenici accesorii (C4 via n. subclavius)
Plexus brachialis:
Trunci: superiorrr. ant. C5 – C6
mediusr. ant. C7
inferiorrr. ant. C8 – Th1

Fasciculi:lateralisr. ant.tr.sup. + tr.med. – C5 – C7
medialisr. ant.tr.inf. – C8 – Th1
posteriorrr. post. všech trr.pozn.: jde za a. axilláris

PARS SUPRACLAVICULARIS
n. dorsalis scapulae C5 m. levator, mm. rhomboidei
n. thoracicus longusC5-C7 – m. serratus ant.
n. subclavius C4-C6 – m. subclavius, n. phrenicus accesorius
n. suprascapularis C5-C7 pod lig. transversum scapular
n. subscapularis
n. thoracodorsalis
n. pectoralis med. a lat.
Z FASCICULUS LAT.:
n. musculocutaneus
- rr. musculares: jde skrze m. coracobrachialis, inervuje brachialis a biceps;
- končí jako n. cutaneus antebrachii lateralis
Z FASCICULUS LAT.+MED.:
n. medianus – m. abductor policis brevis, m. opponens pollicis, caput superficiale m. flexoris pollicis brevis, II. a III. mm. lumbricales, kůži na palmární straně radiálních tří a půl prstů
- n. interosseus anterior – radiokarpální kloub, interkarpální klouby, m. flexor digitorum profundus a m. pronator quadratus
- rr. musculares – m. pronator teres, m. flexor carpi radialis, m. palmaris longus, m. flexor difitorum superficialis, radiální polovina m. flexor digitorum profundus, radiální dva mm. lumbricales, svaly thenaru (mimo m. adductor pollicis a hlubokou hlavu m. flexor pollicis brevis)

Z FASCICULUS MED.:
n. cutaneus brachii medialis + nervi intercostobrachiales (z interkostálních nervů)
n. cutaneus antebrachii medialis - přikládá se k cévnímu svazku- k v. basilica, jde do podkoží
n. ulnaris - běží za nervověcévním svazkem, proráží mezisvalovou přepážkou, jde za mediální epikondyl = „brňavka“, jde mezi předloketní svaly až na ruku, inerveuje fl. carpi ulnaris, fl. digitorum profundus, jde skrz lig. carpi profundum, jde pod aponeurózu – tam dává větvičky pro prsty – analogické větvení jako artérie; inervuje malík a jednu stranu prsteníčku, inervuje m. adductor policis a hlubokou hlavu m. flexor pollicis brevis, dva ulnární mm. lumbricales, všechny mm. interossei

Z FASCICULUS POST.:
n. axillaris C5-C6
rr. musculares– m. teres minor a m. deltoideus
n. cutaneus brachii lat. sup.
n. radialis C5-Th1
n. cutaneus brachii post.,
n. cutaneus brachii lat. inf.
n. cutaneus antebrachii post.
rr. musculares – m. triceps brachii, m. anconaeus, m. brachioradialis a m. extensor carpi radialis longus
r. profundus – extensory (krom