anatomie - cévy

it do VCI / levostranné v.iliaca communis
Viscerální přítoky dolní duté žíly
párové žíly s výjimkou vv.hepaticae
v.testicularis / v.ovarica: z pohl.žlázy; u ♂ odtokové žíly varlete a nadvarlete vytváří plexus pampiniformis – ve funiculus spermaticus podél ductus deferens; po průchodu inguinálním kanálem oddělení žil spolu s a.testicularis od ductus deferens → jdou podél a.testicularis po povrchu m.psoas → do úrovně vv.renales; pleteň se postupně redukujou až na 1 žílu na každé straně – vstupuje vpravo do VCI, vlevo do v.reanlis sinistra !!!; u ♀ z ovaria obdobný plexus pampiniformis → redukuje se → ústí obdobně jako v.testicularis u muže
v.renalis: párová z hilů ledvin; přijímá
v.suprarenalis sinsitra: z levé nadledviny
vv.capsuloadipose: vpravo i vlevo; drobné přítoky z tukového pouzdra
v.suprarenalis dextra: vpravo do VCI; vlevo do v.renalis sinistra
vv.hepaticae: 2-3 nepárové; 2 z pravého a 1 z levého laloku; v sulcus venae cavae do VCI; nejširší přítoky; nad nimi rozšíření VCI; pod ústím k VCI připojen vazivový pruh zpod jater (lig.venosum – zbytek po ductus venosus Arantii; v embryonální době převáděl krev z v.umbilicalis přes ramus sinsiter venae portae do VCI)
Kavokavální anastomosy
žilní spojení mezi VCI a VCS
mezi žilami lumbálními, v.azygos a v.hemiazygos
mezi v.epigastrica superior (ústí do v.thoracia interna → vpravo do VCS, vlevo do v.brachiocephalica sin.) a v.epigastrica inferior (ústí do v.iliaca externa)
mezi v.epigastrica superficialis (ústí do v.saphena magna → do v.femoralis) a v.thoracoepigastrica (do v.axillaris)
za vývoje vytvořené v periferii – zesilují a převádějí krev z jednoho řečiště do druhého, když původní směr odtoku je omezen / znemožněn (nádorem, nástěnnou trombózou)
rozvinuty hl.na přední stěně břišní
při ztížené průchodnosti kmene v.portae nebo jater

povrchové a hluboké
v obojích četné chlopně
končí ve v.femoralis → v lacuna vasorum přechází ve v.iliaca externa
Vv.superficiales membri inferioris
začátek v cévních sítích planty a hřbetu nohy
rete venosum plantare: podkožní síť chodidla; spojení a odtok do rete venosum dorsale pedis – po okrajích nohy skrze intermetatarsální prostory = vv.intercapitales
rete venosum dorsale pedis - spojky i do vv.tibiales anteriores
vv.intercapitales: krev do dorzální sítě přetlačována při došlápnutí
příčné propojení žil v rete dorsale pedis → arcus venosus dorsalis pedis (uprostřed délky metatarsu)
vv.digitales dorsales pedis: podél stejnojmenných tepen; 2 z přiléhajících stran sousedních prstů; spojují se ve ↓
vv.metatarsales dorsales: od bazí prstů do dorzální sítě
v.marginalis medialis: okrajové žíly vzniklé spojení rete venosum dorsale pedis + rete venosum plantare; přechází v hl.odtokové povrchové žíly dolní končetiny
v.marginalis lateralis: okrajové žíly vzniklé spojení rete venosum dorsale pedis + rete venosum plantare; přechází v hl.odtokové povrchové žíly dolní končetiny
v.saphena magna: na tibiální straně; pokračuje z marginální žíly nohy před vnitřním kotníkem; vzestupuje v podkoží ventromediální strany bérce - provázena n.saphenus → za vnitřní epikondyl femuru → stoupá po ventromediální straně stehna → v hiatus saphenus stehenní fascie do fossa iliopectinea → ústí do v.femoralis; přijímá přítoky z podkožní žilní sítě bérce a stehna; četné chlopně – ve vyšším věku atrofují → nedomykavost
v.saphena accessoria: typický přítok z ventromediální strany stehna; ústí blízko hiatus saphenus
v.cutanea femoris anterior (lateralis): obdobný jako v.saphena accessoria; z ventrální a laterální strany stehna ≈ v.saphena accessoria medialis et lateralis
vv.pudendae externae: z přední částí zevního genitálu
v.epigastrica superficialis: z podkoží přední stěny břišní
v.cirumflexa ilium superficialis: od spina iliaca ant.sup. podél stejnojmenné tepny
v.spahena parva: na fibulární straně; pokračuje ze zevní marginální žíly nohy za zevním kotníkem; v podkoží středem zadní strany bérce – provázena n.suralis → do fossa poplitea → proráží fascii a vstupuje do v.poplitea; přijímá přítoky ze žilní sítě zadní a zevní strany lýtka; typické transfasciální spojky
v.femoropoplitea: nekonstantní přítok ze zadní str.stehna; po mediální straně kolenní krajiny je ještě spojena s v.saphena magna
Vv.profundae membri inferioris
provázejí tepny (stejnojmenné)
na bérci zpravidla zdvojené
začínají v plantě jako vv.digitales plantares → podél odpovídajících tepen po 2 od přilehlých stran sousedících prstů spojují → vv.metatarsales plantares → ústí do arcus venosus plantaris
vv.intercapitales: spojky z metatarsálních žil do povrchového řečiště
žíly planty se spojují v:
vv.tibiales posteriores: podél a.tibialis posterior
vv.tibiales anteriores: na tibiální straně; začínají z hlubokých vrstev hřbetu nohy
vv.fibulares: na fibulární straně
na proximální straně bérce se spojují → v.poplitea: v zákolenní jámě; dorzálně a laterálně od a.poplitea
v hiatus tendineus přechází ve → v.femoralis: provází a.femoralis; přesouvá se zadem na mediální stranu tepny; v lacuna vasorum; přijímá hluboké žíly podél a.femoralis, v.saphena magna
v lacuna vasorum přechází ve → v.iliaca externa
Spojky povrchových a hlubokých žil dolní končetiny
cévy procházející téměř kolmo fascií
spojují v.saphena magna i v.saphena parva s hlubokým žilním řečištěm
hl.v distální části bérce
transfasciální spojky = perforátory: někdy mají chlopně → pak krevní proud dirigován z povrchového řečiště do hloubky
20% krve odtéká povrchovými žilami, 80% hlubokými
tok spojkami od povrchu do hloubky při nedostatečnosti chlopní perforátorů obrácen → krev se vrací z hlubokých žil do systému žil podkožních → přeplňuje se → jedna z příčin varixů (žilních městků)
varixy nejmohutnější v oblasti transfasciálních spojek
podvaz transfasciálních spojek = chirurgické ošetření varikosních žil
nejtypičtější transfasciální spojky na v.saphena magna – v anteromediální oblasti bérce, nad vnitřním kotníkem
nachází se i na anterolaterální straně bérce, vzadu na lýtku, mezi v.saphena parva a hlubokým žilním řečištěm
do spojek na zadní straně se často vlévá i žilní odtok z m.triceps surae, Achillovy šachy
V.iliaca communis
vznik soutokem v.iliaca interna et externa v úrovni křížokyčelních kloubů
sbíhají se ve VCI
levostranná žíla delší (vzhledem k uložení VCI více vpravo)
probíhá po mediální straně levé a.iliaca communis
před vústěním do VCI podbíhá pravostrannou a.iliaca communis
pravostranná žíla probíhá za a.iliaca communis dextra
s větvením a.iliaca interna et externa do periferie → žíly mediálně od tepen
přítokem v.iliaca communis může být – v.sacralis mediana: provází stejnojmennou tepnu; může ústit přímo do VCI
V.iliaca interna
provází po ventromediální straně a.iliaca interna
přijímá přítoky podél hl.větví této tepny
Parietální přítoky
odpovídají parietálním větvím a.iliaca interna (včetně a.pudenda interna)
Viscerální přítoky
začínají ze žilních pletení kolem pánevních orgánů
vv.vesicales vystupují z pleteně do v.iliaca interna
plexus venosus vesicalis: kolem spodiny močáku a přilehlé části urethry; u ♀ štěrbinou pod symfysou (mezi lig.arcuatum pubis a diaphragma urogenitale)
v.dorsalis clitoridis profunda: ♀
žíly z plexus prostaticus: ♂
plexus venosus prostaticus: u ♂; souvisí s plexus vesicalis – odtéká do vv.vesicales
v.dorsalis penis profunda
plexus venosus uterinus, pelxus venosus vaginalis: zpravidla spojené v plexus uterovaginalis; podél hran dělnožních a vaginálních stěn; odtok cestou
vv.uterinae: podél stejné arterie
vv.uterovaginales: kaudálnější žíly se spojkami do plexus venosus vesicalis
do žil ovaria: podél tepenných anastomos mezi cévami dělohy, tuba uterina a ovaria
plexus venosus rectalis: v subperitoneálním prostoru pánve kolem rekta; odtékají
vv.rectales mediae: párové do v.iliaca interna
vv.rectales inferiores: párově pod diaphragma pelvis; do v.pudenda interna
plexus venosus sacralis: před pánevní plochou křížové kosti; odtékají
v.sacralis mediana
vv.sacrales laterales

V.iliaca externa
v pokračování v.femoralis od lacuna vasorum – navnitř od tepny
podél linea terminalis pánve k soutoku s v.iliaca interna při SI-skloubení (více za tepnou)
přijímá žíly podél tepenných větví a.iliaca externa
v.circumflexa ilium profunda: z hloubi kyčelní krajiny
v.epigastrica inferior: z přední stěny břišní; spojky do v.epigastrica superior, vv.obturatoriae
V.portae
sbírá krev z nepárových orgánů dutiny břišní
vede ji do jater
v porta hepatis rozdělena na → ramus dexter et sinister → další dělení do funkčního oběhu jaterního
délka kmene 6-8 cm
šířka kmene < 2 cm
začátek za hlavou pankreatu soutokem: v.mesenterica superior
v.lienalis
v.mesenterica inferior
kmen pak stoupá do lig.hepatoduodenale – umístěn vzadu za a.hepatica propria a ductus choledochus
rozvětvením na r.dexter et sinister do porta hepatis
v.mesenterica superior: sbírá krev z hlavy pankreatu, duodena, velké kurvatury žaludku, omentum majus, jejuna, ilea, caeka, colon ascendens, colon transversum; provází stejnojmennou tepnu po její pravé straně; od radix mexenterii vzhůru přes pars horizontalis duodeni do incisura pancreatis → spojuje se s v.lienalis; vstupují do ní:
v.gastroomentalis (gastroepiploica) dextra: od pravé části velké kurvatury
vv.pancreaticae: skupina žil z hlavy a části těla pankreatu
vv.pancreaticoduodenales: podél stejnojmenných tepen
žíly ze střeva:
vv.jejunales
vv.ileales
v.ileocolica s v.appendicularis
v.colica dextra
v.colica media
v.lienalis: sbírá krev ze sleziny, fundu žaludku, části omentum minus, části pankreatu; kmen začíná u hilu sleziny spojením hilových větví; jde doprava spolu s a.lienalis při horním okraji cauda pancreatis → po zadní ploše těla pankreatu → za hlavou pankreatu se téměř v pravém úhlu spojuje s v.mesenterica superior; vstupují do ní:
vv.pancreaticae: z části těla a z cauda pancreatis
vv.gastricae breves: ze žaludku podél stejnojmenných tepen; cestou lig.gastrolienale
v.gastroomentalis (gastroepiploica) sinistra: od levé části veké kurvatury
větve z hilu slezinu
v.mesenterica inferior: sbírá krev z tlustého střeva; podél a.mesenterica inferior
v.colica sinistra
vv.sigmoideae
v.rectalis superior: důležitá spojka mezi řečištěm v.portae a VCI
Do kmene v.portae vstupují přímo
v.cystica: tenká; ze žlučníku; často až do r.dexter venae portae
vv.paraumbilicales: tenké; podél lig.teres hepatis; v pupeční krajiěn anastomosují s podkožními žilami
v.gastrica sinistra: od levé části malé kurvatury
v.gastrica dextra: od pravé části malé kurvatury
v.praepylorica: od přední strany pyloru; může ústit do v.gastrica dextra
větve žíly provází tepenné větve
kmen žíly se vzdaluje a stoupá k flexura duodenojejunalis → zdvihá řasu ohraničující recessus duodenalis superior
Portokavální anastomosy
spojky mezi perifrními větvemi řečiště v.portae a žilními větvemi odtékajícími do VCS nebo VCI
za normálních okolností malé X za patologických stavů nabývají na objemu i významu → ztížen průtok krve játry nebo kmenem v.portae → přetlak v řečišti v.portae => portální hypertenze
rozšířené varikosní anastomosy = nebezpečí protržení → ohrožující krvácení
Oblasti portokaválních anastomos
Spojky vv.gastricae a vv.oesophageae
žíly jícnu do v.azygos a v.hemiazygos → VCS
při portální hypertenzi vytváří městky ve sliznici jícnu a kardie žaludku
třeba pamatovat při zavádění žaludečních sond!
Spojky mezi vv.paraumbilicales a podkožními žilami kolem pupku
normálně tenké paraumbilikální žilky při portální hypertenzi rozšířeny
podkožní žilky kolem pupku rozšířeny ve hvězdicovitý útvar = caput Medusae
odtok z caput Medusae přes vv.thoracoepigastricae do → v.axillaris → vv.epigastricae superficiales → v.femoralis
Spojky mezi vv.paraumbilicales a žilkami podél chorda urachii
Burowovy žíly
odtok kaudálně do plexus venosus vesicalis → vv.iliacae internae
Spojky z jater do žil bránice
z žil bránice do VCI
cestou v.azygos a v.hemiazygos → VCS
Plexus venosus rectalis
anastomosa větví v.rectalis superior (odtok do v.mesenterica inferior) s vv.rectales mediae (odtok do v.iliaca interna)
ve stěně rekta varixy → krvácení
Spojky v retroperitoneálním prostoru
z v.lienalis nebo vv.mesentericae do přítoků VCI
rozmanitá spojení
rozšířením cévy poměrně velké žilní spoje
horní dutá žíla a
její přítoky
78
žíly lební
(splavy, vv.meningeae)
79
žíly krční
80
žíly horní končetiny
(povrchní a hluboké)
81
Dolní dutá žíla a přítoky
82
Žíly dolní končetiny
(povrchní a hluboké)
83
Žílní pleteně pánevní
84
Žíla vrátnicová
85