skripta

arých Řeků, Archimedes, arab.vědec Alhazen/. Camera obscura „temná místnost“, zákl.myšlenka pochází z dírkové komory, Leonardo da Vinci, pro perspektivu, malovaní krajin aj.
Pohyblivé obrazy kamery obscury pro bohatou Evropu. Athanasi Kircher, německý jezuita, nedokonalý projktor promítal tmavé obrázky z ručně malovaných průhledných folií. První technický problém vyřešen 1645. Plynulý pohyb, tak rychle, aby obrázky byly vnímány jako jediný v plynulém pohybu. Když jasné světlo opisuje osmičku, v temnotě, člověk „vidí“ celé číslo osm, a ne rychle se pohybující bod. To je způsobeno vizuálním zpožděním. Fantaskop – přístroj na pohyblivé obrázky.
Fotografie: leden – březen 1839, vývoj chemie/působení na světlo/, camera obscura mensena, vybavena objektivem, problémem byl film, jak zafixovat obraz? Mechanické techniky, pro přípravu, exponování, vyvolání, ustálení latentního obrazu camery obs. Daguerre ve Francii, Talbot a Herschel v UK, Daguerrotipie – ostré snímky na skle, otažené stříbrem vstavená jodovým parám, neexistoval negativ, Talbot a Herschel – podobné chemikálie na papíru, vznikal negativ – z něj se dělal – pozitiv.
Film: Tomáš Alva Edison, filmová kamera, filmový projektor, 90.leta 19.st., koncepce komerčního využití: řístroj využívá pouze jeden člověk, může vidět několik okamžiků. „Kinetoscopová chodba“ 1894 v N.Y. Modifikace, vylepšování, oživlé krsby,
V roce 1895 v Paříži Kinematograf, za frank několik kratˇoučkých filmů. Potom také v N.Y., v Anglii pak záznamy Derby.
Obsah a publikum prvních filmů:
Nevalný kulturní vkus, nížší intelektuální úroveň, boxerské zápasy, jednoduché komedie. Film se oproti prvním Gutenberkovým tisků zabýval trivialitami, obsah nic neznamenal, důležitý byl pohyb /Hrající si bobři, Plachtění u Doveru/. Trivialita – úspěch a výdělek X nebyl přijat. Diváci si vybírají co chtějí vidět, producenti potom volí, co se bude točit. Film za šesták, krátké filmy /Hasiči vyjíždějí k požáru apod./. Lidé ze dna soc.struktury, podniky vydělávaly. Obsah se brzy měnil, snímky delší a technicky vyspělejší. Dějové filmy, rozkvět zábavních center, diváci – chudí imigranti, první 10ti letí 20.st. vlna imigrace. Neuměli často řeč, primitivní filmy zdrojem útěchy, zábavy, nepotřebovali znalost jazyka. Vesnický balík a imigrant často figuroval ve filmch, policajt, darebák, krásná dívka, šéf.
Kino se stalo formou rodinné zábavy, systém „hvězd“, klasika, pružnější techniky snímání. Delší filmy. Šestáková kina ustpupila zač.90. let mnohem větším místům. Hollywood symbolem okázalého bohatství. 1.sv. válka, konjunktura, ale velká poptávka po filme velká celosvětově, i když produkce filmů klesla. USA zásadní vliv na vývoj filmu, udělalo z něj médium světové úrovně. Před válkou film – čistě zábava, zkušenost války – ukazuje nové možnosti a témata filmu. Koncem 20. let přibyla zvuková stopa. Za 2. světové války – barevný film, postupně se stává normou. 40. léta – vrchol filmu, návštěvnost 90 miliónu týdně.
Média s vysílaným signálem
Výsledkem množství technologických inovací, vědecký pokrok, nové společenské a ekonomické formy. Rozhlas bojoval s novinami o právo vysílat zprávy. Zobrazování násilí v TV.
Společenské faktory, které vytvořily potřebu a následně hledání nepřetržitého prostředku komunikace, který může překonat oceány. Technické inovace, rozamnité prostředky, bezdrátová komerční telegrafie, radiotelefonické technologie se transformují do masového média.
Nárůst komunikačních potřeb - složité spol.organizace, vojenské, obchodní, vládní účely, potřeba rychlého přenosu informací.
Vývoj: kouřové signály – poštovní holubi – signály lucernou – výstřely z děla – ohňové signály – překonání vzdálenosti a času. V 19. st. Značný vývoj v oblasti elektřiny, zdokonalení přírodních věd. Rozhlas byl vedlejším produktem výzkumu el.energie. Nejdříve bylo potřeba vyřešit problémy jako teorie elektřiny, elektromag.pole apod.
Telegraf – F. B. Morse, mezi Was.D.C. a Baltimorem: „Co napsal Bůh?“, květen 1844, historická zpráva, svět vstoupil do elektronické komunikace. Soukromé vlastnictví, určování obsahu programu.
1876 A. Bell, telefon. Bezdrátový telegraf, H. Hertz, zdokonalil Marconi.
První světová válka přinesla naléhavou potřebu zlepšit radiový systém . Nová organizace, kvalita pracovní síly apod.
Rozhlas:
David Sarnoff, Titanik, dekódování zpráv z místa neštěstí. 1916 memorandum nadřízeným, ukázalo ekonomicky výhodnou cestu, pomocí níž by mohl být rozhlas používán jako médium masové komunikace pro běžné rodiny. Z rádia „domácí zařízení“.
Soukromé zájmy, není vládní kontrola rozhlasu – aréna podnikatelské soutěživosti, v USA. Pravidelně vysílací stanice, přenášení výsledků přes.voleb, 11.11. 1920 – zvýšení počtu posluchačů. Od rok 1921 pravidelně vysílají v N.Y.
Financování rozhlasu: malá dostupnost frekvencí, velká popularita, vzrůstá počet činných vysílačů, stanice se navzájem překrývají - intenference, není regulace, problémy financování provozu vysílačů. Pol. 20. let v USA – prosperita, prům. a finanční růst – nákup na splátky. Hoover /ministr obchodu/ systém přidělování různých vlnových délek, těžké zavádění. 1927 – Kongres: radiové vlny patří lidu a mohou být užívány soukromým osobami pouze s oficiálním povolením vlády na základě krákodobých licencí. 1934 Federální zákon o komunikaci.
Reklama součástá vysílání, sponzorování programů velkými společnostmi /tabákové spol. apod./. Peníze z reklamy umožnily najímání výkonných umělců.
Zlatá éra rozhlasu: 30. – 40. léta, rozhlasu se dařilo i v krizi, velký počet posluchačů, hudba, komiky, dramatické zprávy – opoutání od liských problémů. Před 2. sv. válkou má rádio skoro každý, přímé vysílání, má přístup ke světovým zprav.agenturám. Během 2. sv. války – válečné zpravodajství, domácí propaganda, prodej vál. Obligací. Poválečné roky – soutěž s televizí. Přízeň veřejnosti vrtkavá, a v okamžiku, kdy si rodiny mohly pořídit TV, opustily rozhlas. Rozhlas uspokojil jisté potřeby v ramci usa společnosti, po nástupu TV se musel změnit nebo zastarat. Tranzistory a další integrované technologie otevřely trh pro malé přijímače a umožnily rozhlasu vyhnout se poválečnému úpadku, jako důsledku rozvoje TV projevil u kin.
TV jako status: rychle se jím stala, Tv jako symbol soc.statusu a luxusu, sociální hněv – i lidé žijící na podpoře si pořídili TV /montování TV antén, aniž by měli TV/, v roce 1939 v USA TV vysílání. Během 2. sv. války přerušení vývoje, poté přísná regulační opatření, řízení vysílacích frekvencí (zkušenosti s rozhlasem/. Od roku 1952 signál dostupný skoro ve všech částech země.
Kabelová TV: přenos tv programu na velké vzdálenosti, špatný příjem drahých TV – malá výkonnost vysílačů - velké antény, poskytování kabelové přípojky za poplatek. Množství právních pří. Na kabelu stejné vysílání jako na pozemním vysílání, vysílání se neliší jen je ho víc, úroveň se nezvýšila. Kabel si může vychovat specializovaného diváka, stejně jako sou časopisy.
Otázka č. 8
Přenosové informační technologie a jejich specifika
Nová elektronická média
Termínem "nová elektronická média" se rozumí soubor inovací soustředěných kolem systému, jehož podstatou je vizuální zobrazovací jednotka (televizní obrazovka) spojená s počítačovou sítí.
Do hry je zapojeno několik typů technologií: přenosová technologie (kabelem, pomocí satelitu nebo jinou moderní technologií jako je digitální pozemní vysílání), miniaturizace, technologie ukládání a vyvolávání dat, technologie zobrazení (užívá pružnou kombinaci textu a grafiky), technologie ovládání (pomocí počítače).
Hlavní rozdíly, jimiž se tato média liší od "starých médií",jsou:
decentralizace - dodání obsahu - výběr nejsou již převážně v rukou toho, kdo komunikovaný obsah dodává; vysoká kapacita - přenos pomocí kabelu či satelitu překonává dřívější omezení daná náklady, vzdáleností a objemem
interaktivita - příjemce si může vybírat, může odpovídat, vyměňovat si obsahy a přímo se spojit s dalšími příjemci
flexibilita formy, obsahu i užití.
Pomineme-li možnost šířit existující rozhlas a televizi, představují se nová, telematická média širokému publiku především ve dvou podobách. Jedna je známá jako teletext, druhá jako videotext. První zpřístupňuje prostřednictvím pozemního vysílání na upravených přijímačích mnohem více dodatečných textových informací v podobě doplňku k normálnímu televiznímu programu a příjemce je vyvolává vlastní aktivitou. Druhé médium poskytuje, zpravidla prostřednictvím telefonní sítě, daleko rozsáhlejší a pestřejší informace uložené v počítači. S těmito informacemi může pracovat uživatel, který je vybaven terminálem a televizní obrazovkou. Médium navíc nabízí celou řadu interaktivních služeb, včetně vizuální komunikace mezi centrem a periferiemi a obecně vzato mezi všemi, kdož jsou na příslušnou síť napojeni
Telematická média
* Technologie založená na využití počítačové techniky
* Možnosti interaktivity
* Veřejné i soukromé funkce
* Nízká úroveň regulace
* Vzájemná propojenost
Sociální trendy, které mají význam pro masovou komunikaci v postmoderní kultuře
* Informatizace
* Internacionalizace
* Individualizace
Potenciál médií uplatňovat moc
* Přitahují a usměrňují pozornost veřejnosti.
* Přesvědčují v záležitostech názorů a víry.
* Ovlivňují chování.
* Uspořádávají výklady reality.
* Propůjčují status a legitimitu.
* Rychle a obšírně informují.
* Tato východiska vyvolávají následující dílčí otázky:
Kdo ovládá média a v zájmu koho? Čí verzi světa (sociální reality) média prezentují?
Otázka č. 10
Specifikum tiskové komunikace
1609 vznik periodického tisku. Avisa Relation oder Zeitung
Masový tisk – bulvár
4 teorie tisku:
svobodný tisk, libertariánské
společenská odpovědnost – podpora slabých a hendikepovaných.
autoritářská, totalitní
sovětská teorie médií – zvláštní kategorie totalitní žurnalistiky, kdy autoři uznali, že se jedná o speciální odvětví – svoboda slova a tisku není pro všechny, ale pro vedoucí sílu v čele dělníků a rolníků
Trendy současné žurnalistiky.
Po ideové cenzuře nastoupila ekonomická autocenzura.
Publikum – jedná záměrně, vybírá si. Je kritické a interaktivní.
Manipulační techniky:
cílené za účelem změny postojů – názorů (propaganda), spotřebního chování (propagace),
bulvární působení,
vysilatel pochází z jiného sociálního prostředí,
dezinformace – různé druhy, zpravodajské hry.
Svobodný tisk – libertariánský, John Stuart Mill (O svobodě):
„... na umlčování vyjádření názoru je zvlášť zavrženíhodné to, že se jedná o okrádání lidské rasy, a sice potomků, stejně jako žijícího pokolení, a více těch, kteří se od takového názoru odchylují než těch, kteří ho sdílejí. Pokud je takový názor správný, tehdy jsou zbaveni příležitosti vyměnit omyl za pravdu; pokud je chybný, přicházejí o dobrodiní téměř stejně velkolepé, o jasnější pochopení a živější dojem z pravdy, způsobené jejím střetem s omylem.“
Tisk – chladné médium...
Horká média intenzivněji působí na emoce člověka a obvykle na více jeho smyslů. Spolupůsobí nejenom mluvené slovo a obraz, ale i zvuky a hudba: televize, rozhlas, kino, telefon, dealer aj.
Chladná média přinášejí zase více informací, jsou zpravidla uchovatelná a rytmus přijímání informací si volí recipient sám: noviny a časopisy, billboardy, dopravní prostředky, výkladní skříně, obaly, prospekty, dárkové propagační předměty aj.
Rozdělení žurnalistiky
Informační žurnalistika – co bude na tržišti k mání
Propagace v tisku
Propaganda v tisku
Totalitní – nacismus, komunismus
Liberální žurnalistika – od 17. století, svoboda pokud není ohrožen stát.
Žurnalistika nové kvality – žurnalistika sociální odpovědnosti – umravnění části médií – veřejnoprávních médií – aby sloužili dle požadavků Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
Žurnalistika komerční (soukromá) – hmotný prospěch, či i hodnota prosazovaných ideálů
Žurnalistika investigativní – pátrací. Původ má v USA – aféra WaterGate v sídle demokratické strany – pád Nixna, „Všichni prezidentovi muži“ - Washington Post.
Online žurnalistika – CNN efekt, na kterémkoliv místě může být zpravoda CNN. Reportáž - Stanovisko známých lidí – může to změnit událost v jejím průběhu.
Virtuální – zpravodajství pravda, nepravda.
Hloubková žurnalistika – nakonec tomu rozumí jen ten novinář a servíruje to lidem jen na povrchu – lidé jsou manipulovatelní.
Ekonomická autocenzura – velký inzerent novin, kde jsem redaktor x zveřejnění hodně nepříjemné zprávy o chování majitele tohoto inzerenta.
Otázka č. 11 a 12
Specifikum rozhlasové a televizní komunikace
Historické milníky rozhlasového a televizního vysílání nejsou předmětem této otázky a jsou zachyceny v otázce 5 a 6.
Specifika rozhlasového vysílání ve srovnání s tiskem:
Zasažené publikum - význam tohoto termínu se liší od média k médiu. Pro tištěná média to znamená počet těch, kdo skutečně čtou dané noviny, časopis atd., zatímco v případě televize nebo rozhlasu se měří počet těch, kteří si naladili příslušný kanál nebo program; pak se zpravidla hovoří o "sledovanosti".
Rozhlas a televize jako masová média mají za sebou přibližně sedmdesátiletou, respektive čtyřicetiletou historii. Obě média vyrostla z technologií, jež existovaly před nimi – z telefonu, telegrafu, pohyblivé i nehybné fotografie a nahrávání zvuku.
Možná hlavní žánrová inovace, společná rozhlasu i televizi, spočívá v jejich schopnosti přímého sledování, přenášení a zaznamenávání událostí ve chvíli, kdy se dějí.
Dalším charakteristickým rysem rozhlasu a televize je vysoký stupeň regulace, kontrola a udělování licencí veřejnými institucemi původně šlo o technickou nezbytnost, později se z toho stala směs demokratického rozhodování, státních zájmů, ekonomických výhod a prostých institucionálních zvyklostí.
Souvisí s tím i třetí historicky významný rys rozhlasu a televize, jímž je pro ně typická distribuce od centra k periferii a spojování celostátní televize s politickým životem a mocenskými centry ve společnosti. Důsledkem je popularita těchto médií i jejich politický význam.
Shrnutí:
Velmi rozsáhlý výstup, rozsah a dosah
Audiovizuální obsah
Složitá technologie a organizace
Veřejný charakter a rozsáhlá regulace
Národní a mezinárodní charakter
Kontrolní instituce rozhlasového a televizního vysílání
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
13 členů, funkční období 6 let, nad 25 let věk, udělení a odnětí licence – minimálně 9 hlasů.
Dohlíží na dodržování zákonů, může pokutovat, může udělovat a odebírat licence. Smí vyhodnocovat naplňování programové struktury, která souvisí s poskytnutím licence, může zahajovat správní řízení při zásadních porušení pravidel – nejen s veřejnoprávními, ale i se soukromými subjekty.
Rada ČT (České televize)
15 členů, volí Poslanecká sněmovna, funkční období 6 let, třetina se vyměňuje po 2 letech.
Odvolává a jmenuje generálního ředitele ČT, ředitele televizních studií, schvaluje rozpočet ČT, předkládá poslanecké sněmovně ke schválení Kodex ČT. Dohlíží na plnění úkolů veřejné služby.
Zákon 483/1991 Sb.
Rada ČR (Českého rozhlasu)
9 členů, 6 let, po dvou letech se třetina obměňuje. (Dozorčí komise 5 členů, 2 roky)
Zákon č. 484/1991 Sb. - obdoba rady ČT
Otázky z písemky na Mediální komunikaci
Definice masové společnosti
Kdy vynalezena 1. kamera
Co je Gazette + holandský tisk?
Vyjmenovat fáze semiotické fáze (pragmatika...)
Co rozdělilo církev?
- Knihtisk (církev x protestantství, M. Luther)
Benjamin Day – způsob financování novin
D. Defoe + Swift a jejich význam pro média
Co vynalezl Bell?
filmový kotouč, telegraf a jejich vynálezci
Frankfurtská škola