skripta

ků), překlad z německých r. 1768 jeho potomci vydávání zastavují (zbyly 4 předplatitelé), o 10 let později je znovu obnovili.
1. období:
r. 1770 vznik národního obrození – pro pár českých učenců – práce Josefa Dobrovského (psáno německy o historii české literatury), založení katedry ČJ na univerzitě, rozvoj českého divadelnictví, loutkářství.
další vydavatel Pražských poštovských novin – Adler ze Schönfeldu (potomkem Pavel Tigrid, BBC) pokračoval ve vydávání Pražských poštovních novin - r. 1786 byl u nich zaměstnán Kramerius (maturoval v Klatovech na gymnáziu), nejprve Pražské poštovské noviny, později v r. 1789 začínají vycházet Krameriovy poštovské noviny – obchodní spor o název – Kramerius prohrál, musel odstranit figurku pošťáka – jezdce a slovo „poštovské „ z názvu. Nazval je Krameriovy vlastenecké noviny. R. 1808 umírá, přebírá jeho syn Rodomil, ale prodává je r. 1825 Schönfeldům.
2. období: 1806 – 1830 Hlasatel český – J. Jungmann – O jazyce – 2 statě v ČJ
František Palacký – časopis České museum, zábavný časopis Hylas
přírodovědný časopis Krok
F. Čelakovský (časopis Českého duchovenstva)
Bohumil Haase – Pražské noviny, přebírá je po Schönfeldech, končí r. 1830
3. období: rozdělení na Staročechy a Mladočechy
pol. 19. stol. – parlamentní revoluce v Rakousku, revoluce r. 1848 (zrušena robota)
Havlíčkovy Národní noviny. Česká literatura se chce vyrovnat německé
Božena Němcová, K.J.Erben
J. K. Tyl – vznikl časopis Květy české, časopis Česká včela (F. Čelakovský), časopis Světozor – črty, reportáže.
Cenzura za Alexandra Bacha – po něm 1866 prohraná bitva s Pruskem a po rakousko-uherském vyrovnání 1867 ztráta zájmu Čechů o politiku. Ruchovci, Májovci, Lumírovci
r. 1868 – shromáždění na hoře Říp, je hranicí obrození, položen základní kámen k výstavbě Národního divadla (1881-83). Návrat k politice.
vzniká první politická nenárodní strana v r. 1874 Sociální demokracie, dále Dělnický politický tisk, návrat českých politiků do parlamentu.
Mladočeši vydávají Národní listy
Staročeši vydávají Hlas, Národ, Národní pokrok
jejich vzájemné půtky, ve volbách v r. 1891 vítězí Mladočeši, Zemská jubilejní výstava (bez Němců) - stala se národní demonstrací vítězství Čechů. Stranická periodika. - Sociální obrozenecký boj
r. 1907 – první svobodné volby, ale pouze pro muže, i pro ženy až v r. 1920.
Otázka č. 4
Čechy v období 2. poloviny 19. století
Zač. 2. pol. 19. století - Čechy v období Bachova absolutismu.
V50. letech vycházeli v čechách dvoje noviny - Pražské noviny - silně provládní. a Moravské noviny.
Beletristický týdeník Lumír založen v roce 1851 Ferdinandem Břetislavem Mikovcem. Snažil se povznést českou literaturu na světovou úroveň, a to publikováním překladů i původní tvorby inspirované zahraničními vzory. Později se kolem tohoto časopisu soustředila básnická skupina .
Po pádu absolutismu, roku 1861 dochází k rozvoji kultury a společenského života, začínají vycházet Národní listy, které patří k předním českým novinovým titulům.
Tento titul vydává, řídí a vlastní dr. Julius Grégr.
Tyto noviny jsou tribunou mladočeské strany až do roku 1910.
Široký záběr témat od vnitrostátní scény k pečlivě sledované zahraniční politice
Národohospodářské otázky, kultura
Desetitisícová výše nákladu
Vynikající úroveň publicistiky učinila z Národních listů nejvýznamnější český deník v Rakousku-Uhersku, určený především liberálním příslušníkům naší národní buržoazie.
Osobnosti angažované v NL - Julius Grégr, Eduard Grégr, František Palacký,
Alois Rašín, Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Bedřich Smetana, Jakub Arbes…
1934 s radikálně nacionalistickou stranou Národní sjednocení, byly "Národní listy" zastíněny "Národní demokracií" vydávanou Karlem Kramářem.
Definitivní ústup ze slávy a posléze zánik přinesla "Národním listům" okupace, za níž sloužily jako ústřední médium pro kolaborující národní souručenství. Přesto byly v dubnu 1941 zastaveny.
František Ladislav Rieger, František Palacký formulovali český národní program (rovnoprávnost národa, autonomie, občanské svobody).
Ve stejné době založen týdeník Čas
Strana Staročechů vydává deníky Hlas, Národ, Národní pokrok.
Nejúspěšnějším žurnalistou staročechů byl Jan Stanislav Skrejčovský, založil německy vydávaný list Politik.
V letech 1859 - 1874 vycházel Riegerův slovník naučný.
V 60. letech dochází k polarizaci české politiky:
- zastánci pasivní rezistence = staročeši (Palacký, Rieger) reprezentovali liberálně konzervativní síly
- mladočeši (Grégr, Sladkovský) reprezentovali radikálně demokratické síly.
Roku 1865 vychází Palackého spis "Idea státu Rakouského", v němž Palacký prohlašuje, že Rakousko má perspektivu jedině tehdy, bude-li federalizované. Jinak podle Palackého zanikne (ztratí oprávněnost k existenci).
Česká politika roku 1863 zahájila "pasivní rezistenci" = neúčastnila se zasedání říšské rady a sněmů kvůli německé převaze.
Roku 1866 bylo v prusko-rakouské válce Rakousko poraženo Pruskem u Sadové (u Hradce Králové, na Chlumu). Tohoto oslabení využili Maďaři k prosazení rakousko-uherského vyrovnání (1867). - vznikl dualismu (dvojstátí) - Rakousko - Uhersko - společného mají panovníka, zahraniční politiku, finance a armádu - byla stanovena hranice (říčka Litava), která rozdělovala R-U na Předlitavsko a Zalitavsko - uhry měly svoji ústavu, vládu a sněm
Na konci roku 1867 byl vydán soubor ústavních zákonů tvořících Prosincovou ústavu. Nová ústava byla reakcí na rakousko-uherské vyrovnání. Tvořilo ji 6 zákonů, vymezujících zákonodárnou pravomoc říšské rady, obsažen katalog základních práv občana, zřízení říšského soudu, nezávislost soudů, postavení císaře a vyrovnávací zákon. Platila do zániku rakousko-uherské monarchie v roce 1918.
Almanach Ruch - 1879. Red. Fr.L. Hovorka, nakl. Fr. A. Urbánek
prostor pro produkci mladších spisovatelů
próza zábavná a poučná
časopis podporoval z Paříže mistr Václav Brožík studiemi a kresbami
Druhá polovina 19. stol. je též spojena s dělnickými hnutími, bojujícími za lepší podmínky pro pracující. Tyto hnutí jsou velmi sociálně zaměřena a v tomto duchu se nesou i jejich tiskoviny.
Prvním časopisem pro dělnictvo byl Hlásník.
F-.L. Chleborád, právník a ekonom vydává čtrnáctideník Dělník.
1878 založena Čs. soc. dem. strana dělnická, v roce 1897 vzniká 1. dělnický deník Právo lidu.
Nejdůležitějším katolickým listem byl týdeník Čech.
Vznik nových politických stran, skoro každá má své noviny.
Od 90. let hnutí radikálních pokrokářů (Alis Rašín, Karel Sokol, S. K. Neumann) z nichž vyšly dvě politické strany - radikálně pokroková a radikálně státoprávní. - vydávají listy Samostatnost a Radikální listy.
Dějiny masové komunikace – Čechy v období první poloviny XX. Století
V Evropě se začalo experimentovat s rozhlasem před první světovou válkou, ve firmě C. Loren v Německu (1913), ale také na Vysoké škole technické v Praze (též 1913). České vysílání BBC pro Československo začalo z iniciativy Jana Masaryka 8. Září 1939. O rok později začalo z Londýna ještě oficiální vládní vysílání do okupované vlasti, které skončilo po osvobození Československa 15. 5. 1945.
První rozhlasové vysílání v Čechách – Radiožurnál
V Československu došlo k prvním pokusům přenosu hudby a slova s pomocí vojenského vysílače na Petrříně v roce 1919. V roce 1921 byla nevojenská radiotelegrafie zařazena do kompetence Ministerstva pošt a telegrafů. 15. května 1923 se před redakcí listu Národní politika na Václavském nám. konal veřejný rozhlasový koncert. Český rozhlas zahájil pravidelné vysílání 18. května 1923 ze skautského stanu ve Kbelích. Bylo to po Velké Británii druhé pravidelné vysílání v Evropě. Od 20. června 1923 vysílal denně povětrnostní zpravodajství. Od září začal vycházet programový časopis Radio-Journal.
V říjnu 1923 se přemístila redakce a studio vysílání ze stanu do přístěnku Kbelského vysílače, kde sídlilo do 1. prosince 1924. Od ledna 1924 se vysílalo již 2 hodiny denně. Tehdy nastoupil i první stálý hlasatel Adolf Dobrovolný, denně cestou do práce zpracoval denní tisk do bloku denního zpravodajství. 31. Ledna 1924 bylo zahájeno vysílání do zahraničí- v angličtině a esperantu. Od dubna tohoto roku připravovala zpravodajství pro Radiožurnál ČTK. V květnu Národní listy doporučily místo slova radio používta ,,rozhlas,, a slovo se postupně ujalo. Od června se studio přestěhovalo na Vinohradskou třídu do budovy poštovního úřadu. Dne 2. srpna 1924 komentoval Adolf Dobrovolný na základě průběžných telefonních zpráv fotbalové utkání. 1. Září téhož roku bylo otevřeno rozhlasové studio v Brně.
Rozhlasový program se začal stabilizovat v blocích. V polovině května 1925 se přenášely již celé koncerty hudebního festivalu a byla podepsána smlouva s Národním divadlem o přenosech kompletních představení. Dne 1. října 1926 vznikl rozhlasový orchestr, dnes Symfonický orchestr Českého rozhlasu.
Od roku 1933 sídlil rozhlas v historické budově na Vinohradské třídě 12. Za první republiky byl v rukou Agrární strany. Čs. rozhlas byl v té době rovněž cenzurován.Program Radiožurnálu byl v meziválečném obd. zaměřen zejména na vzdělávání, produkci vážné hudby, přednášky a osvětu.
V roce 1930 bylo zahájeno vysílání Školského rozhlasu. Radiožurnál vysílal v přímém přenosu z Londýna řeč krále Jiřího a první transoceánský přenos rozhovoru z New Yorku, o rok později to byl přenos celého koncertu. Ve třicátých letech XX. stol. se objevily v rozhlase komentáře. Patrně prvním představitelem tohoto žánru byla Živá slova, která začala vysílat brněnská stanice 16. října 1932.
V polovině roku 1936 byla vysílána řada přenosů z XI. olympijských her v Berlíně. O rok později dosáhl počet koncesionářů jednoho milionu. 1. května 1938 zahájil celodenní vysílání v němčině mělnický vysílač. 23. září 1938 byla vysílána výzva k všeobecné mobilizaci a 29. září o Mnichovské dohodě. (Na konci roku se Radiožurnál přejmenoval na Česko- Slovenský rozhlas s.r.o., po okupaci byl obnoven na tři měsíce název Radiožurnál, pak : Český rozhlas s.r.o.)
Otázka č. 6
Dějiny masové komunikace – Čechy v období 2. poloviny XX. století
Košický vládní program (duben 1945) dává komunistům nástroj pro kontrolu tisku a rozhlasu po osvobození republiky. Tím získávají do rukou velmi silný nástroj na ovlivňování veřejného mínění.
Socialisti a lidovci směli vydávat, nikdo jiný.
Společenské organizace, které byli v národní frontě směly vydávat.
Hlavni správa tiskového dohledu – 1953, komunistická cenzura. Cenzurovali i zahraniční noviny a ty vydání, které byly závadné nebyly doručeny.
1953 nástup Televize
Komunistická média jsou silně pod vlivem cenzury a autocenzury. Zejména v padesátých letech v době „procesů“ jsou plná manipulací a propagandy. Podílí se na rozpoutání hysterie a mnohdy celé podniky v době procesu posílají své petice s přáním smrti pro nevinné oběti režimu (například Dr. Miladu Horákovou).
1966-1968 Nástup měkčího režimu a snaha o „komunismus s lidskou tváří“ vede k úplnému zrušení cenzury a nastává svoboda slova a eufórie. Ta je však záhy nahrazena spojeneckými tanky v ulicích ČSSR. Je znovuzavedena cenzura a nastává husákovská normalizace.
1968 – svoboda slova a svoboda tisku
1969 – vznikla federace, ČUTI, SUTI, FUTI – český úřad pro tiskové informace, slovenský...., federální...
zákon 81, z roku 1966 – ustanovoval povinnost všech představitelů organizací poskytovat informace a novináři požívali ochrany veřejného činitele...
listina základních práv a svobod – převzata v roce 1968
1989 po sametové revoluci dochází k uvolnění. Cenzura (politická) přestává fungovat. Svoboda slova.
Trend – instituce tiskových mluvčích.
Zákon 106/1999 – státní organizace musí poskytovat všem informace – tam mají smysl tiskoví mluvčí.
Provázanost – politika, média. Železný byl mluvčím první Pithartovy vlády.
46/2000 – současný zákon
Zákon o svobodném přístupu k informacím.
Zákon o Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.
Zákon autorský – dřív platilo, že se autorská práva promlčují po 50 letech, pak se to změnilo na 70 let.
Zákon o vydávání periodického tisku (tiskový zákon).
4 teorie tisku:
svobodný tisk, libertariánské
společenská odpovědnost – dospěli jsme k tomu dnes ve veřejnoprávních médiích...
autoritářská, totalitní
sovětská teorie médií – zvláštní kategorie totalitní žurnalistiky, kdy autoři uznali, že se jedná o speciální odvětví – svoboda slova a tisku není pro všechny, ale pro vedoucí sílu v čele dělníků a rolníků
Dnes žijeme v éře médií společenské odpovědnosti – pomáhat slabším a hendikepovaným.
Na základě zákonů jsou monitorovány média (zejména televizní a rozhlasové vysílání) tak, aby nedocházelo k poškozování zejména práv dětí a mladistvích (sex, násilí).
Pro dohled nad vysíláním (rozhlas, televize) existují tři základní instituce:
7. Trendy současné masové komunikace
Praxe posledních nejméně deseti let ukázala, že sociální komunikace patří k důležitým faktorům dynamického rozvoje moderní společnosti, a to jak po stránce komunikačních technologií (např. rozvoj Internetu), tak po stránce komunikačních dovedností a strategií v oblasti médií a komunikace s veřejností. Dlouhodobá optimální komunikace s veřejností je často účinnější než reklama, má hlubší a dlouhodobější dopady a vyžaduje proto mnohostranné a specifické vzdělanostní zázemí.
V oblasti mediální komunikace a komunikace s veřejností se před více než deseti lety začaly uplatňovat zcela nové přístupy, které často neměly oporu v hluboké vzdělanosti lidí pracujících v dané oblasti, např. žurnalistika, public relations, reklama, marketing
trendy v žurnalistice
- u nás nyní žurnalistika sociální zodpovědnosti (pro chudší a slabší). Zřízení veřejnoprávního média - je liberální, ale prvky sociální zodpovědnosti.– Vysílání pro národnostní menšiny, děti… Kontroluje Rada pro rozhlas a televizní vysílání, ale nemáme Radu pro tištěná média.
1) Masová žurnalistika - Bulvární žurnalistika
2) On-line žurnalistika - na živo, v přímém přenosu, CNN efekt (Turner)– kde se něco děje, ovlivňují jeho průběh. Odvysílá se ve více médiích a k tomu komentář známé osoby.
3) Naturalisticko-technožurnalistika – TV NOVA – přírodní, urvané ruce, nohy v přímém přenosu
4) Komerční žurnalistika
5) Zábavní žurnalistika – Talk show, počasí (Rosnička)
6) Vyprávěcí styl
7) Virtuální žurnalistika – zkreslená pohled dětí na svět, pracuje se smyšlenou informací
8) Informační žurnalistika
9) Hloubková žurnalistika – publicistická, jde do hloubky problému, moc lidí tomu již nerozumí, pouze pro odbornou veřejnost, dá se zneužít k nejrůznějším idejím nebo komerci, někdy zavádějící (př. emulgátory jsou zdravé, či nezdravé?
10) Pátrací, investigativní žurnalistika – u nás vznikla r. 1997 (mrtvé duše), aféra Watergate
11) Skandální žurnalistika – souvisí se Sarajevským atentátem, nebo vila V. Klause ve Švýcarsku,nepravda – mimosoudní vyrovnání a dání prostoru Klausovi ve zpravodajství NOVA, První republika – lihová aféra, uhelná aféra, cukrovarnická aféra
atd.
Podmínky vzniku filmu:
Proces kulturní akumulace, vznik technologie filmu, postupné schromažďování vědeckých poznatků, sociální vývoj, drsné začátky. V demokratických kapitalistických společnostech životaschopná finanční struktura – vývoj masového tisku, komerční reklama x tomu film v okrajvém vztahu k reklamě (prezentaci), zřídka obhajoval politickou ideologii. V USA hlavním komunikační médiem hl.pro zábavu, placené vstupné.
Předchůdci filmu:
Zvládnutí 3 problémů, promítání, vnímání nepřetržitého pohybu a samotná fotografie. Sestavení projekčního přístroje, poznání zákonů optiky /pokusy už st