závěrečná práce

bdobí od 8. 12. 2011 do 15. 6. 2012 a v rámci něho měl být proveden pyrotechnický a archeologický průzkum a odlov ryb.
Ražba štoly – mělo probíhat v období od 10. 1. 2012 do 22. 8. 2012.
Provizorní odbahnění nádrže – mělo probíhat v období od 1. 2. 2012 do 29. 2. 2012.
Druhá etapa zahrnuje odbahnění dolní části nádrže a měla by probíhat od 15. 9. 2012 do 15. 3. 2013 – od vypuštění s tříměsíční prodlevou na odvodnění sedimentu.
Třetí a poslední etapa by měla navázat na konec druhé etapy okamžitě, tj. 15. 3. 2013 a konec je stanovený na 30. 7. 2014. Celkem zahrnuje čtyři fáze:
Přepouštění vody z horní do dolní části nádrže (v závislosti na přítoku) – 15. 3. 2013 až 15. 8. 2013.
Odbahnění horní části nádrže – s prodlevou tři měsíce od vypuštění na odvodnění sedimentu, tj. od 15. 11. 2013 do 15. 5. 2014.
Napouštění horní nádrže (v závislosti na přítoku) – 15. 5. 2014 až 30. 7. 2014.
Odstranění provizorního přehrazení nádrže – mělo by probíhat od 15. 6. 2014 do 30. 7. 2014.
obr.6 ražba štoly
4.1 Popis a průběh jednotlivých etap
V první etapě jde v první řadě o vybudování spodní výpusti u nádrže Jordán. Nepřítomnost spodní výpusti a tedy i nemožnost nádrž zcela vypustit může mít v krizových situacích vážné následky. Navíc je spodní výpusť třeba i pro provozní úpravy a další zásahy v nádrži. Jelikož byla nádrž v dřívějších dobách vypouštěna, velmi pravděpodobně existuje dřevěné potrubí původních výpustí v rámci hráze. Poloha těchto výpustí nebyla odhalena a v dnešní době budou již nejspíše natolik poničené, že jejich obnova není reálná. Proto je vybudování nové výpusti jediným řešením této neudržitelné situace.
Vzhledem ke všem okolnostem bylo navrženo zřízení spodní výpusti v boku údolí liniovou, převážně podzemní stavbou. Vypouštění nádrže bude umožněno obchvatem z jejího nejhlubšího místa za pravobřežním zavázáním hráze s konečným vyústěním vpravo od vodopádu do Tismenického potoka.
Celkově bude kvůli stavbě třeba vypustit dolní část nádrže Jordán. Vypuštění nastane poprvé po dvou stech letech, proto bylo třeba zároveň se zřízením výpusti naplánovat i další činnosti. Díky možné přítomnosti munice z druhé světové války byl zajištěn pyrotechnický průzkum. Také není jasné, v jakém stavu bude návodní svah a zda nebudou třeba opravy. V neposlední řadě je úkolem najít potrubí starých výpustí a jejich zatěsnění.
V průběhu stavby dojde ke zhoršení životního prostředí, lokalita bude zatížena zejména hlukem a prašností. V důsledku toho musí dodavatel zařídit protihluková opatření, obrany proti hluku a seismickým účinkům během trhacích prací, a po dokončení stavby se zavazuje zahladit veškeré stopy po stavbě, uvést krajinu do původního stavu a případně obnovit vegetaci.
Jelikož během výstavby jsou očekávány problémy a i možná nebezpečí, bude potřeba i některých zvláštních opatření po dobu trvání stavby. Prvním z opatření je pyrotechnický průzkum a likvidace případných nálezů munice. Dalším je hygienická sanace případných problémových míst v nádrži. Jedná se o místa s významným zápachem sedimentu nebo místa, u kterých hrozí zvýšené líhnutí komárů. Z hlediska bezpečnosti bude třeba zajistit vstup na staveniště a veškerá místa stavby důkladně označit. Co se týče živočichů, bude proveden výlov dolní části nádrže pomocí podložních sítí na plné vodě. Po vypuštění bude proveden sběr mlžů. Chránění živočichové budou přesunuti do horní nádrže. Jelikož při vypouštění nádrže dojde k mechanickému znečištění vody na Tismenickém potoce a tím k možnému poškození ryb, bude proveden slov rybí obsádky i v této lokalitě. V neposlední řadě bude zajištěn archeologický průzkum, neboť nádrž se nachází na území s významnými archeologickými nálezy a navíc nebyla vypuštěna od roku 1830. Čištění komunikací bude prováděno v průběhu celé stavby.
Druhá etapa se týká vytěžení a odvozu sedimentu z dolní části nádrže, tj. z prostoru mezi hrází Jordánu a dočasnou hrázkou předělující Jordán, která byla vybudována za tímto účelem během první etapy.
Odhaduje se, že mocnost sedimentu dosahuje až 2 m. Jeho odstranění bylo navrženo jednak kvůli kvalitě vody – organické usazeniny napomáhají eutrofizaci vody a tím zhoršují její kvalitu, jednak kvůli zvětšení objemu nádrže na její původní objem.
Odstraňování sedimentu bude částečně probíhat zároveň s výstavbou výpusti. S jeho vytěžováním se začne bezprostředně po vypuštění dolní části a po provedení pyrotechnického průzkumu a případné likvidace nálezů. Těžba a odvoz bude prováděna v co nejkratším možném termínu. Sediment bude odstraňován v téměř celkovém objemu, na dně by měla zbýt vrstva o mocnosti zhruba 5 cm, která má zajistit možnost budoucího rozvoje ekosystému. Při těžbě sedimentu bude vyčištěno i původní koryto potoka.
Toxicita, obsah kovů a mikrobiologické šetření sedimentu bylo provedeno a vyhodnoceno dle příslušných vyhlášek. Výsledky ukazují, že sediment je homogenní a charakterizuje geologické a půdní pozadí povodí Košínského potoka. Materiál k vytěžení není nebezpečný a může být tedy uložen v prostoru vytěženého lomu v lokalitě Hůrka u Plané nad Lužnicí.
Třetí etapa stavby se týká vytěžení a odvozu sedimentu z horní části nádrže, zřízení záchytné hrázky, příjezdové komunikace a ostrova s litorálním pásmem. Dojde k odstranění dělící hrázky vytvořené z důvodů stavby během první etapy. Tato etapa začne probíhat až po dokončení první a druhé etapy prací.
Postupně se začne přepouštět voda z horní části nádrže do dolní. V průběhu přepouštění dojde k opětnému slovu rybí osádky a ostatní fauny a jejímu transferu do dolní nádrže. Tismenický potok bude přehrazen. Hrázka by měla sloužit k zachycení hrubších splavenin z horní části nádrže. Po kompletním vypuštění horní části Jordánu započne samotné odstraňování sedimentů z této část. Opět bude snaha zajistit odstranění v co nejkratším termínu. I v tomto případě bude sediment vybrán ze dna v téměř celkovém objemu, který je odhadován na 121 tis. m3, bude ponechána pouze 5 cm tlustá vrstva u dna. Během vytěžování dojde i k vyčištění původního koryta Košínského potoka. Po dokončení odbahňovacích prací budou zrušeny všechny provizorní komunikace a jiné pomocné objekty včetně dočasné záchytné hrázky na Tismenickém potoce.
Ani v případě horní části nádrže nebyl sediment shledán toxickým a bude navozen opět do pískovny v lokalitě Hůrka u Plané nad Lužnicí. Materiál bude po uložení překryt vrstvou zeminy o mocnosti 1 m, aby se zabránilo prášení.
Životní prostředí bude v průběhu třetí etapy zatíženo zejména nadměrným hlukem v rámci odvozu sedimentu. Celkově však stavba bude mít na životní prostředí jednoznačně pozitivní vliv – zlepšení kvality vody v nádrži, potlačení přísunu hrubších sedimentů do nádrže pomocí záchytné hrázky, vytvoření ostrova pro rozvoj vodní a vodomilné flory a fauny.
obr. 7 Jordán - dolní část po vypuštění
obr. 8 Stavba hráze
4.2 Skutečný průběh realizace projektu
Dne 30. 11. 2011 bylo předáno staveniště dodavatelům. Úroveň hladiny byla na kótě 424,08 m.
Snižování hladiny bylo zpočátku vedeno přepadem, od 8. 12. 2011 potrubím přes Štičí líheň. Současně je prováděn sběr mlžů a jejich dočasné umisťování do Štičí líhně. Dohled na transferem má na starosti Biologický ústav AV České Budějovice.
13. 1. 2012 obdrželo město Tábor rozhodnutí o poskytnutí dotace od Ministerstva životního prostředí ČR a tím bylo možné zahájit stavbu v plné míře. V tuto chvíli se jedná o ražbu štoly a budování dělící hrázky.
Ke dni 7. 2. 2012 byla připravená montáž savky k urychlení vypouštění i ražba štoly. Hladina Jordánu dosahovala 423,25 m n. m. Násosku však nebylo z klimatických důvodů možno zprovoznit, proto se o týden později rozhodlo o odstranění prahu česlové stěny, což by umožnilo snížit hladinu o 25 cm pod hranu přelivu i bez savky.
24. 2. 2012 byla hladina snížena natolik, že bylo možné zahájit ražbu štoly. Použito bylo rypadlo, expanzivní rozpínání plynu do skalního masívu a od 27. 2. 2012 i trhacích prací. Štola by měla být 150 cm dlouhá a bude vedená obloukem k uzávěrům na břehu Jordánu u ulice U stadionu Míru.
6. 3. 2012 bylo konstatováno, že ražba štoly probíhá podle plánu. Rovněž bylo oznámeno, že do této chvíle bylo nasbíráno a přeneseno na 3000 kusů mlžů a jejich přežití nebylo ohroženo.
21. 3. 2012 bylo hotovo 33 m štoly spodní výpusti. Zdárně probíhaly i práce na objektu uzávěrů pod ulicí U Stadionu Míru. Vzhledem k příznivému počasí bylo naplánováno zrychlené odpouštění vody stavidly přes vodopád, což umožní snížení hladiny natolik, aby bylo konečně možné zprovoznit savku.
V posledních dnech měsíce března se započalo se zprovozňováním násosky, kterou představuje systém 160 m dlouhého potrubí fungující na principu hydrostatického tlaku. Násoska byla zcela zprovozněna počátkem dubna.
Zhruba v polovině dubna bylo hotovo 65 m štoly z celkových 150 m. Koncem dubna už to bylo 108 m a zároveň z druhé strany od ulice U Stadionu Míru to bylo 11 m při pracích na objektu uzávěrů. K tomuto dni bylo sesbíráno a přeneseno 6 000 kusů mlžů. Stav vodní hladiny byl 422,45 m n. m.
V polovině května se ražba štoly přiblížila svému cíli. Bylo hotovo 134 m a z druhé strany 14 m od ulice U Stadionu Míru. Byla započata příprava prací na přehrazení nádrže na Sokolské plovárně. Zároveň bylo k tomuto období nasbíráno celkem 25 685 kusů mlžů, které jsou všechny umístěny ve Štičí líhni. Stav vodní hladiny byl 421,85 m n. m. Dokončení celého projektu bylo posunuto na 31. 7. 2014. V této době také došlo k nálezům menší munice, jako jsou granáty, dýmové granáty, plynové a startovací pistole. Ke každému nálezu byl povolán pyrotechnik, který se postaral o bezpečnou likvidaci.
Koncem května dosáhl sběr mlžů počtu přes 50 000, což je množství, které zatím nemá v České republice obdoby. V sádkách Štičí líhně tak bylo dosud uloženo 15 230 kusů škeble říční, 19 848 kusů velevruba nadmutého, 14 919 kusů velevruba malířského a 52 kusů škeble rybniční. Pokračovaly práce na přípravách výstavby dělící hrázky. Během pokračujícího pyrotechnického průzkumu bylo do konce května nalezeno a zlikvidováno větší množství munice – různé druhy nábojů a granátů, nálož TNT, rozněcovače a pistole.
Ke dni 12. 6. 2012 se práce soustředily na budování provizorní hráze předělující Jordán. Samozřejmě průběžně pokračoval sběr mlžů a pyrotechnický průzkum. Na vyčištěných místech byl zahájen průzkum archeologický. Stav vodní hladiny byl 420,99 m n. m.
O měsíc později byla dělící hrázka téměř hotova, do dokončení zbývalo 35 m. Pracovalo se také na betonování ostění beztlakové štoly. Na obnažených březích byl ukončen sběr mlžů i pyrotechnický průzkum a oblast byla předána k průzkumu archeologům.
Dělící hrázka byla dokončena dne 20. 7. 2012. Po jejím dokončení byla opět spuštěna násoska, aby vypouštění vody probíhalo co nejrychleji. Zároveň se snižováním hladiny se znovu rozběhl sběr mlžů, pyrotechnický a následně archeologický průzkum.
K 30. 7. 2012 započaly práce na tlakové části štoly, pokračuje dostavba beztlakové části. Na březích horní části nádrže byl ukončen pyrotechnický průzkum. Mlži ze Štičí líhně byly přeneseny do horní části nádrže, kde by měly přezimovat. Celkem bylo sesbíráno 63 660 mlžů, z toho tvořil 28 810 kusů velevrub nadmutý, 18 091 kusů škeble říční, 16 388 kusů velevrub malířský, 354 škeble rybniční a 17 kusů škeble asijská. Byl uskutečněn zkušební odlov ryb pomocí elektrického agregátu. Celkem bylo odloveno zhruba 50 kg ryb v druhové skladbě cejni, kapři, dravci a úhoři.
Počátkem srpna bylo prováděno sekundární ostění a klenba do staničení 90 m v beztlaké části odpadní štoly. Ražba tlakové části štoly byla prozatím zastavena, protože v ní byl viditelný průsak vody. Bylo třeba čekat na optimální hladinu na kótě 416,50 m n. m.
K polovině srpna bylo odloveno 150 kg ryb. Nejvíce druhově zastoupený byl úhoř říční v počtu 75 kusů. V menších počtech byli zastoupeni cejn, bolen, kapr, plotice, štika a okoun.
20. 8. 2012 byly odhaleny zbytky dřevěných konstrukcí, které zřejmě sloužily k ovládání množství vody v nádrži. Dřevo z původních výpustů bylo odesláno na rozbor, který stanovil jejich stáří na polovinu 18. století. V beztlakové části štoly bylo dokončeno 130 m dna a 90 m klenby.
V důsledku snižování hladiny a tím i snižováním hydrostatického tlaku na kamenné opevnění a odvodňování půdního profilu začalo docházet v kamenném opevnění ke vzniku trhlin. Trhliny poměrně rychle postupovaly, takže bylo dne nutno přistoupit k okamžité stabilizaci opevnění betonem. Ta byla dokončena 23. 8. 2012 a bylo na ni použito 162 m3 betonové směsi.
Počátkem září byl ukončen sběr mlžů, celkem bylo přemístěno 70 000 ks mlžů. Pokračovaly odlovy ryb, k tomuto datu bylo naloveno 450 kg. Po dokončení pyrotechnického a archeologického průzkumu byl naplánován úklid odhaleného kovového šrotu a jiného odpadu.
Od poloviny září bylo ukončeno upouštění vody násoskou a snižování hladiny pokračovalo pomocí dvou čerpadel. Stav hladiny byl na dolní nádrži 415,66 m n. m. Bylo dokončeno betonování ostění beztlakové části štoly, u tlakové části bylo k tomuto období hotovo 9 m ražby. Odloveno bylo 700 kg ryb ve stále stejném druhovém složení.
Koncem září bylo uvedeno do provozu třetí čerpadlo. Celkem bylo z Jordánu odloveno 2 858 kg ryb, z toho největších hmotností dosahoval zatím tolstolobec (35 a 30 kg), dále štika o váze 10 kg a kapr o váze 12 kg. Začaly se budovat odvodňovací kanálky. Pokračovala ražba tlakové odpadní štoly, primární ostění bylo hotovo do staničení 12 m a v beztlaké odpadní štole byla provedena injektáž záklenku.
1. 10. 2012 bylo v nejhlubším místě naměřeno pouhých 2,5 m vody. Pyrotechnikové k tomuto datu odhalili zhruba deset neznámých předmětů, které je třeba identifikovat a případně zlikvidovat, až budou zpřístupněny.
K 8. 10. 2012 bylo odloveno 8 398 kg ryb. Největší hmotnostní zastoupení měl tolstolobec pestrý – bylo odchyceno 220 kusů této ryby o celkové váze 3 648 kg. Byl také odchycen první exemplář sumce. Čerpadla budou ve své funkci posléze nahrazena soustavou vrtů. Práce na štole, archeologický i pyrotechnický průzkum nadále úspěšně pokračovaly. Stav hladiny na spodní části nádrže byl 413,38 m n. m.
Během listopadu se započalo s druhou etapou projektu. Pokračovalo se ve výstavbě odvodňovacích kanálů a již vyschlý sediment začal být vybagrováván a odvážen na prozatímní úložiště na Sokolské plovárně. Dále se pracovalo hlavně na obnově retenční kapacity ostatních nádrží, Malého Jordánu a Košínu I. Byl dokončen odlov ryb a byl učiněn zajímavý archeologický nález – vypuštění nádrže odhalilo v jejím středu zbytky pravěkého osídlení, pocházející velmi pravděpodobně z doby kamenné. Vzorky byly odeslány na rozbor uhlíkovou metodou.
Dále bylo obdrženo očekávané Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností sedimentu. Bahno vytěžené z Jordánu je tedy možné považovat za klasický odpad bez nebezpečných vlastností a dne 22. 11. 2012 byl zahájen jeho odvoz na skládku v Pohnánci. Zároveň bylo pyrotechniky objeveno torzo přídavné odhazovací nádrže o délce 210 cm a s průměrem ve střední části 65 cm. Torzo bylo dáno do souvislosti s náletem na táborské nádraží v květnu 1945. Nález byl učiněn na levém břehu pod dělící hrází a v jeho místě byl naplánován hloubkový magnetometrický průzkum. Těžba sedimentů měla pokračovat pouze na pravém břehu.
Koncem listopadu bylo dokončeno vypouštění dolní části nádrže. Poté byly zahájeny přípravné práce pro hloubenou část tlakové štoly. Malý Jordán byl vypuštěn a hladina Košínu I. byla snížena na úroveň přelivové hrany. Pokračovalo se ve výstavbě odtokových kanálů a těžbě a odvozu odvodněného sedimentu.
Během prosince se pokračovalo v těžbě a v ostatních pracích dle plánu až do 23. 12. 2012, kdy sníh a déšť způsobily kritické zvětšení objemu vody v Košínu I. i Malém Jordánu. Odtud voda přetékala do horní části Jordánu a přepadem do již vypuštěné spodní poloviny. Voda rozebrala sedimentační hrázky i jiné zábrany a brala s sebou i část sedimentu. S pracemi tedy nebylo možné pokračovat.
28. 12. 2012 došlo k částečnému protržení provizorní hráze dělící Jordán a to v šířce zhruba 20 m. Voda se přelila do spodní části Jordánu a během tří hodin byly hladiny v obou částech vyrovnány. Voda dále vtékala vyhloubenou štolou do Tismenického potoka. Zdraví ani majetek obyvatel nebyl ohrožen, hrozilo však nebezpečí zanesení potka či dokonce Lužnice sedimenty. O stavu bylo informováno Povodí Vltavy a ČIŽP. Bylo zabezpečeno uložení škeblí na horní části Jordánu. Vodní obsádka byla rozdělena, část zůstala v horní části nádrže, část se dostala do Tismenického potoka a dále do Lužnice a část byla „uvězněna“ v dolní části nádrže. Byly zahájeny práce na obnovu hrazení. Oprava hráze probíhala celou noc, bylo zpevněno její levé vázání a odtěžován skalní podklad. Byla provedena preventivní opatření, aby se situace neopakovala. Také začala oprava sedimentační hráze na Tismenickém potoce. Zpoždění první a druhé etapy bylo odhadnuto na zhruba jeden měsíc.
Tato situace nadále pokračuje, k 6. 1. 2013 byla učiněna opatření proti dalšímu stoupání hladiny. Hráz se stále upevňuje a upravuje se bezpečnostní přeliv. Hráz je sledována 24 hodin denně.
O havárii na Jordánu informovalo zpravodajství a zmiňovaly se o ní reportáže na internetu, v rozhlase i v televizi. Informační portál o vodě uvedl, že na obnovu hráze bylo při opravných pracích dne 30. 12. 2012 přes noc navezeno 4 700 tun kamene z lomu ze Slap a 1 000 tun kamene z deponie na Sokolské plovárně.
K havárii se vyjádřil i starosta města Tábor pan Fišer v tiskové zprávě ze dne 31. 12. 2012, kde uvedl toto:
„Situaci je nutno bez emocí vyhodnotit ze tří hledisek. Z pohledu dopadů pro průběh a harmonogram samotné stavby, z pohledu následků havárie pro níže ležící povodí, včetně vyhodnocení orgány životního prostředí a konečně z pohledu preventivních technických opatření, jež zabrání opakování této situace. Vím, že tak jako každý Čech je odborník na fotbal, je nyní každý Táborák odborník na Jordán. Ale nedivím se tomu. Tu stavbu mají všichni tak trochu v obýváku. Osobně jsem, jako původním povoláním vodohospodář, zdrženlivý v okamžitém oznámkování všeho a všech. Pár faktů je však zřejmých. Porušená hráz je staveništním provizoriem, které bude v závěru stavby zcela odstraněno a okolní prostor sanován. Za půl roku její existence nebyla evidována žádná viditelná deformace. V kritických hodinách došlo k nárůstu hydraulického zatížení obtížně zhutnitelného násypu přehrazení. Jak se po protržení násypu ukázalo, v poměrně propustném prostoru násypu mezi okrajem štětové stěny a skalním podkladem břehového svahu se rozvíjela vnitřní eroze v důsledku zmíněného hydraulického přetížení déle trvajícími povodňovými průtoky. Jemnější hlinitopísčitý materiál násypu byl postupně vyplaven, vytvořila se predisponovaná průsaková cesta podél hladké skalní plochy a po ní to ujelo. Bude nezbytné přemístit bezpečnostní průleh dále od této stykové plochy, někam mezi příčné výztuhy štětové stěny v jádru hráze.
Jako starosta chci to zásadní – dodržet parametry smlouvy a podmínky dotace, při dostatečně obezřetném a technicky zabezpečeném předvídáním rizikových situací. Jsem připraven na požadavek finančního plnění hospodářských škod. Nemyslím však, že náhrada přísluší městu Táboru jako investorovi, ve smlouvě o dodávce stavby jsou ustanovení o řešení o podobných situací na