závěrečná práce

uace a jejich řešením, nebo 2. ochranou kritické infrastruktury, (Zákon 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů).
Krizové řízení je nástrojem pro zajištění trvale udržitelného rozvoje společnosti, organizace, území a státu. Mělo by předcházet vzniku mimořádných a krizových situací a zároveň zajistit jejich zvládnutí v případě jejich skutečného vzniku. V základě se jedná o zpracování dokumentace k připravenosti řešení „mimořádných událostí, při které je vyhlášen jeden z krizových stavů“. Toto je obsahem krizového plánu nebo plánu krizové připravenosti.
Na území kraje by mělo krizové řízení obsahovat:
Seznam, vyhodnocení a pravděpodobnost výskytu mimořádných a rizikových událostí na území kraje.
Konkrétní plány postupů likvidace krizové situace, včetně soupisu potřeb a zdrojů. Jedná se o nejdůležitější část dokumentace, měla by podrobně popisovat zodpovědnosti a činnosti jednotlivých osob či skupin osob včetně časových plánů v rámci plánování, organizování a realizace likvidace krizové situace.
Kontrolu přípravy, organizace a realizace krizového řízení. Plány by měly být prakticky otestovány, zaevidovány a prověřeny.
Pojmem krizová situace se označuje mimořádná událost, narušení kritické infrastruktury či další nebezpečí, při kterých je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. Krizové situace rozlišujeme vojenské a nevojenské.
Mimořádná událost je jakákoli událost ohrožující život, zdraví či majetek občanů nebo poškozující životní prostředí a jako taková vyžaduje záchranné a likvidační práce.
Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje dle zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení. Může být vyhlášen pro celý kraj nebo pouze pro část kraje v případě mimořádné události a to na dobu nejvýše 30 dnů.
Nouzový stav vyhlašuje vláda ČR dle zákona č. 110/1998 Sb., opět pro celé území ČR nebo jeho část, je-li v ohrožení svrchovanost, územní celistvost či demokratické základy ČR, nebo také v případě mimořádné události většího rozsahu. Stav je vyhlášen opět po dobu nejvýše 30 dnů.
Stav ohrožení státu vyhlašuje Parlament ČR dle zákona č. 110/1998 Sb. při bezprostředním ohrožení svrchovanosti nebo územní celistvosti nebo demokratických základů státu.
Válečný stav vyhlašuje opět Parlament ČR dle zákona č, 110/1998 Sb. pro celý stát, je-li stát napaden nebo nastala potřeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně.
obr.3 Povodně v Táboře
2.2 Popis organizace krizového řízení na území ORP
Dle § 14 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů v platném znění je povinností hejtmana Jihočeského kraje zajistit, aby kraj byl připravený čelit krizovým situacím. Měl by řídit a kontrolovat veškeré činnosti vedoucí k řešení krizových situací či k zmírňování jejich následků.
Krajský úřad Jihočeského kraje dle § 14a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů v platném znění má za úkol zřídit pracoviště krizového řízení a spolupracovat s Hasičským záchranným sborem kraje na přípravě krizového plánu kraje.
Krizový plán kraje a krizový plán obce s rozšířenou působností je zpracováván Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje a dále plní úkoly dle § 15 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů v platném znění.
Dle § 16 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů v platném znění je pověřena zaštítěním připravenosti Jihočeského kraje k řešení krizových situací ve spojitosti s bezpečností a vnitřním pořádkem na území kraje Policie České republiky.
Povinnosti starosty města Tábor jsou v podstatě stejné jako povinnosti hejtmana kraje, omezují se však pouze na správní obvod ORP Tábor. To znamená, že je to starosta, kdo má za úkol zajistit připravenost správního obvodu na řešení krizových situací. Rovněž řídí a kontroluje činnosti s tímto související, tedy přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti vedoucí ke zmírňování následků krizových situací, a to dle § 18 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů v platném znění.
Městský úřad Tábor má za účelem zajištění připravenosti státního obvodu na starosti úkoly dle § 19 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů v platném znění. Tyto úkoly zahrnují součinnost s hasičským záchranným sborem na vypracování krizového plánu, evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob, vedení přehledu možných rizik a prevence nedostatků, které by případně mohly vést ke vzniku krizové situace v rámci obvodu. Dále má za povinnost zřízení pracoviště krizového řízení.
Na úrovni obce zajišťuje připravenost starosta obce dle § 21 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů v platném znění. Jako svůj pracovní orgán zřizuje krizový štáb obce. Dojde-li ke vzniku krizové situace, musí starosta obce zajistit řádné provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce. Plní úkoly dané starostou obce s rozšířenou působností a orgány krizového řízení. Má také na starosti využívání informačních a komunikačních kanálů a pomůcek krizového řízení, které určuje Ministerstvem vnitra.
Nachází-li se obec v krizovém stavu, její starosta zajišťuje varování osob na území obce a jejich informovanost o hrozícím nebezpečí. Měl by rovněž dát vědět orgánům krizového řízení, což však může učinit i hasičský záchranný sbor. Do jeho kompetence dále spadá vyhlášení a organizace evakuace osob, organizace činností v rámci obce v podmínkách nouzového přežití a zajištění organizace veškerých opatření, která jsou nezbytná k řešení krizové situace.
V případě vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí zajistí starosta obce provedení krizových opatření. Případné nařízení obce vydané k tomuto účelu nabývá účinnosti momentem jeho uveřejnění na úřední desce obecního úřadu. K jeho zveřejnění dojde samozřejmě i dalšími způsoby, zejména místním rozhlasem. Stejně se postupuje při oznamování změn v již vydaných nařízeních.
Povinnosti obecního úřadu vzhledem k zajištění připravenosti obce dle § 21a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů v platném znění jsou následující. Řídí organizaci přípravy obce v rámci krizové situace. Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností poskytuje veškeré podklady, náležitosti a informace pro zpracování krizového plánu. Eviduje přechodné změny pobytu osob. Spolupracuje na zajištění veřejného pořádku. Zajišťuje splnění úkolů dle krizového plánu s rozšířenou působností. Má na starosti informování osob s možným ohrožením, s opatřeními k jeho řešení a cestou, jakou budou tato opatření provedena.
Dalšími subjekty, které spolupracují na zajištění připravenosti na řešení krizového plánu, jsou bezpečností rady a krizové štáby, územní správní úřady a další subjekty. Bezpečnostními radami a krizový štábem se v tomto případě rozumí Bezpečnostní rada ORP Tábor a Krizový štáb ORP Tábor. Mezi územní správní součinné při krizovém řízení počítáme Krajskou hygienickou stanici Jihočeského kraje, Krajskou veterinární správu pro Jihočeský kraj – Ústřední pracoviště, Zdravotnickou záchrannou službu Jihočeského kraje – Územní středisko záchranné služby Tábor, Úřad práce v Táboře, Okresní správu sociálního zabezpečení Tábor a Oblastní odbor Státní rostlinolékařské správy Tábor. Ostatními subjekty jsou na příklad Český červený kříž – Oblastní spolek Tábor, ČEVAK a. s. (vodovod, kanalizace, pitná voda, čistírna odpadních vod) a Městská policie Tábor.
2.3 Krizové řízení v rámci čištění Jordánu
V rámci projektu „Revitalizace rybníku Jordán“ bylo vyhlášeno krizové řízení z důvodů možných nálezů nevybuchlé munice, zejména pak letadlových bomb, z druhé světové války. Byla přijata rozsáhlá bezpečnostní opatření a vypracovány krizové plány včetně evakuačních. Obyvatelé žijící v krizové oblasti byly o celém projektu, o jeho rizicích i bezpečnostních opatřeních informováni pomocí úřední desky, webových stránek města, kde byly uveřejňovány podrobné aktualizace postupu prací na projektu, besed a přednášek.
Během vypouštění nádrže a následně během jejího odbahňování byl a nadále bude na místě prováděn pyrotechnický průzkum. Případné nálezy munice spadají do dvou předpokládaných kategorií: 1) běžná pěchotní munice a 2) munice s velkou ničivou silou.
V případě nálezu běžné pěchotní munice nebude třeba žádných zvláštních opatření.
V případě nálezu munice s velkou ničivou silou, jejíž likvidace by mohla znamenat ohrožení zdraví či života obyvatel, bude nezbytné přijmout veškerá bezpečnostní opatření včetně možné evakuace.
Evakuační opatření zahrnují jedenáct dílčích úkonů, které budou prováděny na základě vzniklé konkrétní situace. Jednotlivé úkony mohou být sloučeny nebo zcela zrušeny v závislosti na čase přípravy evakuace, rozsahu samotné evakuace a také na vzdálenosti ubytovací míst.
Jednotlivé úkony jsou tyto:
stanovení celkového evakuačního prostoru a jeho rozdělení na dílčí prostory, stanovení pořadí evakuace jednotlivých úseků, stanovení evakuačních tras, stanovení počtů a zajištění dopravní prostředků a stanovení míst nouzového ubytování
u evakuačních tras musí být zajištěna propustnost, dále musí být zajištěna regulace pohybu obyvatel při evakuaci a následně uzavření evakuovaného prostoru
místa shromažďování budou náležitě připravena a označena, osoby opouštějící prostor evidovány a u opuštěných obydlí bude provedena následná kontrola
taktéž místa nouzového ubytování budou připravena na příjem obyvatel, budou zpřesněny potřeby ubytování a stravování a evakuovaní budou rozděleni mezi jednotlivá ubytovací střediska
v průběhu evakuace bude zajištěno nezbytné stravování
bude připraveno řízení dopravy včetně grafikonů přeprav, bude propočtena časová kalkulace přistavování vozidel a zajištěn průjezd a kyvadlová přeprava po evakuačních trasách
bude připraveno dokumentování přijímání evakuovaných obyvatel jako základ centrální evidence
v průběhu evakuace i v místech nouzového ubytování bude zajištěna zdravotnická pomoc
bude připravený postup informování obyvatel o zahájení a způsobu provedení evakuace
bude zajištěna psychologická příprava osob na evakuaci a dlouhodobější pobyt v nouzovém ubytovacím zařízení
veškerá dokumentace o přijatých rozhodnutích a realizovaných opatření po dobu evakuace bude zabezpečena
Bude-li učiněn nález munice s velkou ničivou silou a bude-li třeba přistoupit k evakuaci, budou obyvatelé bezprostředně varováni a informováni. Varování bude zajištěno standardně varovným signálem – kolísavý tón sirén – a slovním hlášením místím rozhlasem. V průběhu evakuace budou informace předávány prostřednictvím médií, megafonem, pojízdným rozhlasovým zařízením, osobním kontaktem apod. Informace budou obsahovat, které úseky musí být evakuovány, po jak dlouhou dobu a čas přistavení autobusů pro odvoz obyvatel do přijímacích středisek. V průběhu evakuace jsou obyvatelé povinni uposlechnout pokynů členů IZS a řídit se informacemi, které obdrží po vyhlášení evakuace.
Podobně bude vyhlášeno i ukončení evakuace. V nouzových ubytovacích střediscích bude o ukončení akce informovat pověřený pracovník MěÚ Tábor a prostřednictvím médií, např. ČT-24 a Českého rozhlasu 1 Radiožurnál.
Možné varianty:
Zóna „500 m od místa nálezu“: Evakuace obyvatel ze zóny ohrožení o poloměru 500 m bude provedena, dojde-li k nálezu munice se stabilním iniciačním systémem. Doba evakuace je plánována na 6 až 24 hodin.
Zóna „500 m transportní“: Pokud bude muset být nalezená munice k likvidaci převážena do zabezpečeného prostoru, budou muset být obyvatelé vyvedeni z nebezpečné či potenciálně nebezpečné zóny na 4 až 6 hodin. Zóna bude vytýčena do vzdálenosti 500 m na obě strany od přepravní osy.
Zóna „1000 m od místa nálezu“: Tato varianta se týká případného nálezu munice s nestabilním iniciačním systémem, kde bude nutný řízený odstřel přímo na místě. Evakuováno bude obyvatelstvo ze zóny ohrožení o poloměru 1000 m na dobu 2 až 4 dny.
obr.4 nalezená munice
2.4 Vyhodnocení situace k dnešnímu dni
Velitel bezpečnostních opatření a vedoucí Územního odboru PČR Tábor plk. Ing. Bc. Jiří Štecher svolává pravidelně pracovní setkání se zástupci Města Tábor, Policie ČR a Hasičského záchranného sboru pro zhodnocení dosavadního postupu na projektu „Obnova rybníka Josrdán“. V rámci informování občanů o současném vývoji stavby se pořádá besedy.
Ukazuje se, že rozsáhlá bezpečnostní opatření byla bezesporu opodstatněná. Během pyrotechnického průzkumu bylo k dnešnímu dni nalezeno a zlikvidováno více než 100 kusů různých granátů, 65 kusů různých střelných zbraní, 15 kusů dělostřelecké munice, 1 kus protipěchotní miny, 3 kusy protitankových střel, 4 kg trhaviny typu TNT, téměř 50 kg pěchotní munice a okolo 80 dalších drobných nebezpečných předmětů.
V šesti případech byl stav munice pyrotechniky vyhodnocen jako nestabilní a byla nutná likvidace na místě. Za účelem likvidace byly vyhloubeny trhací jámy v prostorách stavby. Evakuováno bylo pouze bezprostřední okolí nálezu. Byla provedena i jiná lokální opatření vždy složkami ISZ a odpovědnými orgány města. Šlo na příklad o vyklizení atletického či plaveckého stadionu a ukrytí dětí a personálu v mateřských školkách nacházejících se blízko Jordánu. Ve všech zbývajících případech byla munice k likvidaci převezena na bezpečné místo k tomu určené.
Z výše uvedeného vyplývá, že veškerá opatření včetně striktního zákazu vstupu nepovolaných osob do areálu stavby, jsou na místě a bude třeba je nadále dodržovat. V tuto chvíli je téměř vypuštěna spodní část nádrže a v jejím prostoru bylo pyrotechniky odhaleno na deset tak zvaných „anomálií“. Jelikož jsou stále ještě pod hladinou vody, nebylo možné je řádně identifikovat, tudíž nelze vyloučit, že se jedná o munici s velkou ničivou silou, případně o již zmíněné nevybuchlé letecké bomby.
Občané města Tábor byli se situací podrobně seznámeni, byli opětovně upozorněni na možná nebezpečí a dále informováni, že se celému projektu plně věnuje Policie ČR, složky ISZ (zejména Hasičský záchranný sbor) a pověření zástupci města, jelikož je zde stále možnost případného ohrožení života, zdraví či majetku obyvatel města. Veškeré nálezy jsou pečlivě dokumentovány, sledovány a odborně zajištěny. Pokud by došlo k opravdu nebezpečným nálezům munice s velkou ničivou silou a byly by životy, zdraví a majetek občanů v bezprostředním ohrožení, bude svolán krizový štáb do budovy Územního odboru Policie ČR. Všechny zúčastněné složky jsou zcela připraveny provést jakkoli rozsáhlá bezpečností opatření včetně evakuací dle krizového plánu. Veškeré informace k těmto opatřením jsou k dispozici na stránkách města v sekci krizové řízení . Občané dále byli seznámeni s možností dotazovat se telefonicky na telefonním čísle 381486359 u krizového manažera města Ing. Semráda.
obr.5 Zákaz vstupu na stavbu

3 Jednotlivé etapy projektu
3.1 Historie přípravy stavby
Nádrž Jordán byla naposledy vypuštěna v roce 1830. Od té doby nebylo možné nádrž řádně vypustit, jelikož není dochovaná žádná dokumentace k výpusti, tudíž není známo, kde se výpusť vůbec nachází a v jakém je stavu. Nepřítomnost spodní výpusti byla již nadále neudržitelná, proto se po povodních v roce 2002 začalo uvažovat o jejím vybudování.
Studii na zřízení výpusti nechala vypracovat v roce 2002 tehdejší vedoucí odboru životního prostředí Ing. Hana Randová a autorem studie byla společnost VH TRES spol. s r.o. České Budějovice zastoupená Ing. Danielem Vaclíkem. Rada města Tábora studii projednala v březnu 2003 a tehdejší odbor investic zahájil přípravu „Zřízení spodní výpusti vodního díla Jordán“ ve svahu pod ulici Ke Stadionu míru. Společnost VH TRES spol. s r.o. vypracovala dokumentaci k územnímu řízení v srpnu 2003 a o vydání rozhodnutí bylo požádáno 6. 11. 2003.
Tato původní dokumentace obsahovala řešení vybudování výpusti, vypuštění nádrže a odbahnění kolem vtokového objektu. V rámci správního řízení byl v prosinci 2003 vznesen návrh na vybudování hrázky k rozdělení Jordánu na dvě části. Hrázka by v části Jordánu zadržela množství vody potřebné k přemístění chráněných živočichů, konkrétně mníka jednovousého. Projektová dokumentace byla na základě tohoto návrhu přepracována. Územní rozhodnutí bylo vydáno 13. 10. 2004 a stavební povolení následovalo 23. 2. 2005.
Později byla projektová dokumentace doplněna o další dvě etapy prací, které měly zajistit kompletní odbahnění Jordánu, za což se přisadil Státní fond životního prostředí ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR. Povolení k druhé etapě bylo vydáno 2. 3. 2006 a ke třetí etapě stavby 22. 10. 2007.
V roce 2007 bylo požádáno o dotaci z programu Životního prostředí, prioritní osa 6 –Zlepšování stavu přírody a krajiny, oblast podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny. Tato dotace byla přislíbena.
V letech 2008 a 2009 byla připravována dokumentace a následně zadávací řízení pro výběr dodavatele. V roce 2010 proběhlo výběrové řízení na vyhledání správce stavby a následně podepsaná smlouva se společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Praha. Na přelomu 2010 a 2011 bylo vyhlášeno výběrové řízení na vyhledání dodavatele, kterým se stalo „Sdružení Jordán“, zastoupené společnostmi DAICH s r.o., Metrostav a.s. a ZVÁNOVEC a.s.
Dne 30. 11. 2011 bylo zhotoviteli předáno staveniště k realizaci stavby.
3.2 Stručný popis jednotlivých etap
Projekt „Obnova rybníka Jordán v Táboře“ byl rozdělen do tří etap bezprostředně po sobě následujících. Jejich realizace by měla probíhat v období od prosince 2011 do července 2014.
V rámci 1. etapy bylo naplánováno nejdříve ze všeho vystavět spodní výpusť včetně přidružených objektů. Měla být vybudovaná hrázka rozdělující rybník na dvě části. Poté je v plánu vypuštění první části nádrže a zároveň provedení výlovu ryb s přemístěním mlžů a chráněného mníka jednovousého do nevypuštěné části. V průběhu vypouštění by měl být na odhalených místech prováděn pyrotechnický průzkum. Pokud dojde k nálezu munice, bude na místo přivolána Policie ČR, která provede likvidaci. Pyrotechnický průzkum musí být v plné míře dokončen před započetím jakýchkoli dalších stavebních činností. Po dokončení pyrotechnického průzkumu bude následovat průzkum archeologický.
Odbahnění a odvoz sedimentu z první části nádrže bude provedeno ve 2. etapě. Předpokládaný objem usazenin je v tomto případě 138 tis. m3.
3. etapa započne přepouštěním vody z horní části nádrže do již upravené spodní části. Následně bude odbahněna horní část a sediment odvezen – jeho předpokládaný objem činí v tomto případě 121 tis. m3. Než bude horní část nádrže kompletně přepuštěna, proběhne opět slov ryb a transfer mlžů a mníka jednovousého do dolní části. Během vypouštění horní části bude na odhalovaných místech probíhat pyrotechnický průzkum, a to stejným způsobem jako u první části nádrže. Po jeho dokončení bude opět následovat průzkum archeologický. V místě, kde se Košínský potok vlévá do nádrže, bude vybudovaná hrázka z lomového kamene, která by měla zabraňovat budoucímu zabahňování nádrže. Dále bude v této části vytvořen litorální ostrov osázený vegetací, který bude sloužit jako útočiště živočichů či prostor pro hnízdění vodních ptáků.
4. Harmonogram prací
(Zdroj: )
Realizace celkem by měla probíhat od 30. 11 2011 do 30. 7. 2014.
První etapa byla naplánována na období 30. 11. 2011 až 22. 8. 2012. Měla trvat 267 dní a byla rozdělena do tří fází:
Vypouštění – mělo probíhat v o