vznik_mineralu

é jako pegmatity a ty obsahují minerály, v jejichž struktuře jsou zabudovány méně běžné prvky a těkavé komponenty. Pegmatity se klasifikují právě podle stupně jejich diferenciace a obsahu vzácných prvků (Li, Be, Zr, Hf, Nb, Ta, Sn, U). Mezi typicky pegmatitové minerály patří křemen, živce, slídy, granát, turmalín, lepidolit, beryl, topaz a řada dalších vzácných minerálů.
Minerály dalších postmagmatických procesů
Greiseny
Tento proces jakoby navazoval na vznik pegmatitů - silně koncentrované těkavé látky s vysokým podílem vzácnějších prvků pronikají do již utuhlých hornin a zpravidla v jejich povrchové části způsobují významné přeměny původních minerálů a krystalizaci dalších vzácnějších minerálů. Někdy se tyto pochody označují jako pneumatolytické. Postiženými horninami bývají nejčastěji žulové pně, v jejichž vrcholové části se setkáváme s minerály jako je kasiterit, wolframit, molybdenit, Li - slídy, topaz a další.
Fumaroly
Fumaroly jsou místa úniku magmatických (lávových) plynů, které krystalují (sublimují) po ochlazení na zemském povrchu. Tyto výskyty jsou vázány pouze na oblasti s aktivní sopečnou činností. Minerály takto vznikající jsou hlavně síra, salmiak a další chloridy a oxidy.
Hydrotermální mineralizace
Zdrojem pro hydrotermální minerály jsou roztoky bohaté těkavými složkami, které můžou mít různý původ, ale zpravidla jsou opět spojeny s magmatickými procesy. Tyto roztoky mají zpravidla teplotu od 500°C do 50°C a obsahují těkavé látky a kovy vázané do různých komplexů. Při ochlazování roztoků dochází k postupné krystalizaci v nejrůznějších texturních typech, nejčastěji ale vznikají hydrotermální žíly. Krystalizace sulfidů jednotlivých kovů neprobýhá najednou, ale podle teploty. Od nejvyšších teplot k nejnižším vznikají minerály těchto prvků:
Bi As Au Cu U Zn Pb Ag Sb As Hg
Teploty krystalizace jednotlivých minerálů do sebe vzájemně přecházejí a některé minerály mohou krystalovat i při různých teplotách. Podle teploty vzniku a výsledné minerální asociace můžeme orientačně rozdělit hydrotermální ložiska do několika formací:
Au a Au - Ag formace - zlato, stříbro, antimonit, hlušina zpravidla křemen
Ag - Co - Ni - Bi - U formace (pětiprvková) - arzén, antimon, vizmut, nikelín, arzenopyrit, stříbro, argentit, galenit, uraninit, v hlušině křemen, fluorit nebo baryt
Pyritová a chalkopyritová formace - pyrit, chalkopyrit, sfalerit, galenit, hlušina siderit, baryt
Pb - Zn- Ag formace- galenit, sfalerit, chalkopyrit, hlušina karbonáty, baryt
Sb - As- Se formace - antimonit, realgar
Rtuťová formace - cinabarit, tetraedrit, hlušina kalcit
Uvedené formace jsou zpravidla dále členěny a jejich minerální složení bývá komplexnější.
Alpská parageneze
Minerály alpské parageneze krystalují na puklinách, kterými procházejí relativně chladné hydrotermální roztoky. Tyto roztoky vyluhují prvky potřebné ke vzniku této asociace z okolních hornin, takže celá asociace je chemicky velmi sblížená s okolními horninami. Mezi nejběžnější mine