Vypracované okruhy č.30-40

ořádkem.
Pro rozhodování o věcech které nepatří do působnosti jsou ze soudců vytvořeny 4 tříčlenné senáty. Předseda a místopředseda nemohou být stálými členy senátu. Rozdělení agendy mezi senáty určí na dobu kalendářního roku předseda ústavního soudu rozvrhem práce. Předseda senátu je jmenován předsedou ústavního soudu na dobu jednoho roku. Soudce nemůže být jmenován předsedou senátu ve dvou letech následujících po sobě. Předseda senátu je zastupován věkově nejstarším členem senátu. Nepřítomného člena senátu zastupuje soudce rozvrhem práce.
37. Obecná pravidla řízení před Ústavním soudem
Návrh na zahájení řízení může podat pouze navrhovatel určený Zákonem o Ústavním soudu v jednotlivých oddílech hlavy o druzích řízení před Ústavním soudem. ZÚS vymezuje účastníky řízení(navrhovatel) a vedlejší účastníky řízení(komu postavení přiznává zákon).
Návrh na zahájení řízení se podává písemně a musí být podepsán a datován.
Musí z něj být patrno
kdo jej činí
které věci se týká a co sleduje
čeho se navrhovatel domáhá (petit)
Významnou zásadou je ústnost jednání ve všech věcech, pokud jsou rozhodovány v plénu nebo v senátech. V případě souhlasu účastníků, jestliže přitom nelze od ústního jednání očekávat další objasnění věci, lze od ústního jednání upustit.
Veřejnost řízení při jednání Ústavního soudu je pravidlem. Účast veřejnosti může být omezena nebo vyloučena, jen vyžadují-li to důležité zájmy státu nebo účastníků řízení anebo mravnost.
Počítá se s vydáním Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu – v současnosti již Ústavní soud zpřístupnil prakticky všechna svá rozhodnutí na svých webových stránkách.
Vykonavatelnost nálezů Ústavního soudu je upravena rozdílně s ohledem na jejich povahu:
vykonavatelná vyhlášením se Sbírce zákonů
vyhlášením po jednání Ústavního soudu
doručením jejich písemného vyhotovení účastníkům
Hrazení nákladů řízení – řízení před Ústavním soudem nepodléhá soudním poplatkům, náklady vzniklé prováděním důkazů a na tlumočení se hradí z rozpočtu ústavního soudu. Náklady řízení, které vzniknou účastníkovi řízení nebo vedlejšímu účastníkovi řízení, hradí účastník nebo vedlejší účastník, pokud ZÚS nestanoví jinak. Náhradu lze přiznat jen v mimořádných případech.
Jednotlivé druhy řízení před ústavním soudem:
řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů
řízení o souladu mezinárodních smluv s ústavními zákony
řízení o ústavních stížnostech
řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora
řízení o pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti funkce poslance nebo senátora
řízení o ústavní žalobě proti prezidentu republiky
řízení o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení obou komor Parlamentu
řízení o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu
řízení ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy
řízení ve věcech o přistoupení ČR k EU
38. Přezkum právnosti právních předpisů
Abstraktní kontrola ústavnosti – zvláštnosti řízení ve věcech souladu právních předpisů spočívající zejména ve vymezení navrhovatelů, stanovení důvodů nepřípustnosti návrhu, postupu řízení, jeho účastníků, povahy nálezu a jeho důsledků.
Konkrétní kontrola ústavnosti – podání návrhu učiněného v souvislosti s řízením o ústavní stížnosti nebo návrhu podaného soudem
Aktivní legitimace k podání návrhu – liší se podle toho, zda se jedná o návrh na zrušení zákona nebo návrh na zrušení jiného právního předpisu
V případě návrhu na zrušení zákona (zákonného opatření ratihabovaného Poslaneckou sněmovnou) nebo jeho jednotlivých ustanovení jsou oprávněnými navrhovateli:
prezident republiky
skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů
senát Ústavního soudu
plénum Ústavního soudu
obecný soud
ten, kdo podal ústavní stížnost nebo návrh na obnovu řízení
V případě návrhu na zrušení jiného právního předpisu než zákona jsou oprávněnými navrhovateli:
vláda
skupina nejméně 25 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů
senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti
ten, kdo podal ústavní stížnost nebo návrh na obnovu řízení
zastupitelstvo kraje
Veřejný ochránce práv
Ministerstvo vnitra
věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad
ředitel krajského úřadu
zastupitelstvo obce
Zvláštní pravidla o nepřípustnosti návrhu:
Kromě obecných důvodů nepřípustnosti to jsou situace, kdy:
zkoumaný právní předpis již nebo ještě neplatí, tj. pozbyl před doručením návrhu Ústavnímu soudu platnosti nebo dosud nebyl vyhlášen ve Sbírce zákonů nebo jiným zákonem stanoveným způsobem
kdy ještě neplatí nebo již pozbyl platnosti právní předpis, který je kritériem pro posouzení právnosti právního předpisu nižší právní síly
Pokud k takové situaci dojde během řízení, je to důvodem k zastavení řízení.
Návrh na zrušení právního předpisu musí splňovat následující požadavky:
návrh musí směřovat proti právnímu předpisu, který je nutno zrušit
návrh musí směřovat proti právnímu předpisu, který platí, jinak je nepřípustný
právní předpis, jeho zrušení se navrhuje, musí porušovat právní předpis vyšší právní síly
možno též přezkoumávanému předpisu vytýkat, že nebyl přijat ústavně předepsaným způsobem
konečně se zkoumá, zda orgán s legislativní pravomocí jednal mimo meze ústavně stanovené kompetence a že popř. nebyl oprávněn takový zákon přijmout
není stanovena lhůta, do které lze návrh podat
Právní důsledky nálezu ve věci právnosti právních předpisů:
pokud Ústavní soud vysloví rozpor přezkoumávaného právního předpisu s právním předpisem ústavní nebo zákonné právní síly, tento předpis pobývá platnosti dnem, který určí Ústavní soud; jinak obecně dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů
zrušení právního předpisu neožívají právní předpisy tímto neústavním předpisem zrušené
identická ustanovení v jiných právních předpisech platí dál – v případě, že je zrušeno ustanovení, které má totéž znění v jiném předpise, nemá to na platnost jiného obdobného předpisu vliv
v případě, že k rušenému zákonu byly vydány prováděcí předpisy, Ústavní soud v nálezu vysloví, které prováděcí předpisy pozbývají současně se zákonem platnosti
byl-li na základě právního předpisu, který byl zrušen, vydán v trestním řízení rozsudek, který nabyl právní moci, ale nebyl dosud vykonán, zrušení takového právního předpisu je důvodem pro obnovu řízení podle ustanovení zákona o trestním řízení soudním
ostatní pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen, zůstávají nedotčena s jednou výjimkou. Práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením právního předpisu stanoví, že nález má účinky ex nunc a práva a povinnosti tak zůstávají nedotčeny
39. Ústavní stížnost, komunální stížnost a řízení o ústavní stížnosti
Tři různé kompetence ústavního soudu:
rozhodování o ústavních stížnostech
rozhodování o stížnostech orgánů samosprávy
rozhodování o stížnostech politických stran a hnutí
V případě ústavní stížnosti jsou navrhovateli fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním pořádkem. Účastníky řízení jsou dále kromě stěžovatele státní orgán nebo jiný orgán veřejné moci, proti jehož zásahu ústavní stížnost směřuje. Vedlejšími účastníky jsou ostatní účastníci předchozího řízení, z něhož stížností napadené rozhodnutí vzešlo.
Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje.
Ústavní stížnost lze podat teprve tehdy, když stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky. Výjimkou je situace, kdy v řízení o podaném opravném procesním prostředku dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma. Zde musí stěžovatel použít alespoň jeden opravný prostředek (odvolání).
Zastavení řízení – ústavní stížnost může stěžovatel vzít zpět do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě.
Přerušení řízení – může dojít v případě, že spolu se stížností byl současně podán návrh na přezkoumání právnosti právního předpisu nebo když k tomuto závěru došly senát nebo plénum.
Předběžné opatření – může na návrh stěžovatele nařídit Ústavní soud k odvrácení hrozící vážné škody nebo újmy, k zabránění hrozícímu násilnému zásahu nebo z jiného závažného veřejného zájmu
Právní následky nálezu, kterým se stížnosti vyhovuje spočívají v tom, že Ústavní soud zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo jestliže porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody spočívalo v jiném zásahu, než je rozhodnutí, zakáže tomuto orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením.
40. Řízení ve věcech kompetenčních sporů před Ústavním soudem
Ústava určuje podpůrnou příslušnost Ústavního soudu v kompetenčních sporech mezi státními orgány a orgány územních samosprávných celků nebo navzájem. V případě, že není dána příslušnost k rozhodnutí v takovém kompetenčním sporu jinému orgánu. V takovém případě by byl návrh nepřístupný.
Předmětem řízení je spor o příslušnost vydat rozhodnutí nebo činit opatření nebo jiné zásahy
Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět jen se souhlasem ústavního soudu; v takovém případě soud řízení zastaví.
Výsledkem řízení je nález, kterým Ústavní soud rozhodne, který orgán je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení.
Pokud jde ale o kompetenční spor mezi státním orgánem a územním samosprávným celkem, ústavní soud rozhodne, zda věc spadá do kompetence státu nebo územní samosprávy.
V případě pozitivního řešení kompetenčního sporu je výsledkem zrušení rozhodnutí, ke kterému nebyl příslušný orgán, který je vydal.
V případě negativního kompetenčního sporu je výsledkem řízení nález, kterým je zrušeno rozhodnutí orgánu, který je podle zjištění ústavního soudu k rozhodnutí příslušný, ale který svým rozhodnutím svoji příslušnost popřel.