Věcná a vlastnická práva

rť..později přešla tato práva na fiskus i na stavy..17/18st-regál-větší-pro stát x menší-užitek plynul majiteli..za kapitalismu spíše právo státu vykonávat určitou činnost nebo podnikPrávo sousedské-vlastník pozemku a domu nesměl narušovat právo svých sousedů, Č.pr-Koldín-staví-li soused, mají se vztahy zlepšit, dešťová voda nemá stékat z jednoho domu na sousední, možnost obracet pluh na s.pozemku…recepce tato pravidla rozšířila4. Základní instituty majetkového práva v zemském a mestském právu do roku 1620- Movité vlastnictví bylo neomezené pro všechny složky feudální spolecnosti- Feudální stát stál na predstave, že nemovité vlastnictví má dvojí charakter:_ Dominium directum - vrchní (vlastnictví k podstate)_ Dominium utile - užitkové (vlastnictví k užitku)o Od 14. století jsou královská léna zapisována do dvorských desek pri dvorském soude, který je od vznikuzemského soudu príslušný pro rozhodování ve vecech lenních a odúmrtnícho Instituce lén založená na dvojím vlastnictví u nás zustala až do 2. pol. 19. stol.-Vlastnické právoo Zemské právo_ Šlechtické vlastnictví prošlo vývojem od výsluh, pres dedicná léna až ke svobodnémuneomezenému vlastnictví_ Puvodne šlo o držbu (tzv. výsluhu) od knížete pro cleny družiny, která se po jejich smrti vracelazpet knížeti_ Postupne se držba promenuje v dedicné léno (místo práva osobní povahy se z ní stává právovecné)· Vrchní vlastník, tj. vlastník podstaty (senior) propujcoval k užívání urcitý objektvýmenou za urcité protislužby, k nimž se vazal (uživatel) zavázal slibem (manskáprísaha; vojenská služba, financní dávky aj.)· Léno se vrací seniorovi nikoli po smrti jednotlivce, ale až v prípade vymrení celéhorodu· Právo šlechty na dedení nemovitostí stanovila Statuta Konrádova z 1189 (podlení mohou dedit i dcery zustavitele, pakliže zemrel bez synu) – jakmile bylo taktozaruceno dedení nemovitostí, lze hovorit o skutecném vlastnictví Nedílo Zemské právo_ Vytvárí se od 13. století k vytvorení_ Majetkové spolecenství pokrevních príbuzných (šlechtické právo), kde všichni úcastníci majíideální podíly a všichni rucí solidárne_ Úcastníci nedílu se na jeho výnosech podíleli podle rozhodnutí hlavy nedílu_ Po smrti úcastníka nedílu prirostl jeho ideální podíl pomerne k podílum ostatních živých; prinarození nového clena se podíly všech zmenšily; dokud tedy žije poslední príslušník rodu,nemuže král uplatnit odúmrt_ Druhy podle toho, kdo byl v cele: dedovský, otcovský, bratrský, strýcovský aj.; zvláštnímdruhem byl nedíl vdovský, v nemž žila žena se svými detmi po smrti manžela (jinak se donedílu manžela nemohla dostat a ze svého byla zaplacením vena vyloucena)_ Od 15. století je možné nedíl rozdelit na podíly a tyto od nej oddelit_ Všichni nedílníci meli povinnost nabídnout prednostne prodávaný podíl ostatním (tzv.predkupní právo = právo ssutí). V prípade, že podíl bez nabídky prodali, mohl se kdokoli kdomel predkupní právo obrátit (do 3 let a 18 nedel) na zemský soud a protestem žádatzneplatnení uzavrené smlouvy_ 1627 byly zakázányo Mestské právo_ v 16. století již neznalo nedíly neznalo; predkupní právo zajištovalo všem príbuzným pri prodejirodového majetku (omezeno jen na 14 dnu u domácích a 3 mesíce u osob žijících v cizine) Spolky – zemské právo:o Majetkové spolecenství šlechticu, kterí nebyli príbuznío Vznikalo se souhlasem panovníka k zabránení odúmrti Držba a vydrženío Zemské právo_ Od svobodného a neomezeného vlastnictví urcitého objektu byla odlišována jeho docasnádržba (napr. zástava)_ Vlastnické právo bylo možné vydržet, jestliže nebyla držba napadena po dobu tzv. zemskýchlet, tj. 3 roky a 18 nedelo Mestské právo_ Také podle práva mestského bylo možné vlastnické právo vydržet, pakliže byla držbaoprávnená a uplynula vydržecí lhuta 1 rok a 6 nedel© Adinka 9 Prodej movitostí a nemovitostí a rucení za jejich vadyo Zásadne se rucilo za právní vady, nikoli vady faktické (výslovne)o Zemské právo_ Prodej nemovitosti byl v zemském právu rešen zápisem do desek zemských, pricemžprodávající rucil za právní vady (že nikdo nemá vetší právo) zemská léta (3 roky a 18 nedel)_ Pri prodeji movitosti rucil prodávající pouze za to, že neprodává vec kradenou (jinakspolupachatel)o Mestské právo_ Prodej nemovitostí byl v mestském právu puvodne verejne vyhlašován trikrát až ctyrikrát nazasedání mestských soudu, avšak pozdeji stacilo ohlášení mestské rade; prodejzaznamenával prodávající do mestských knih (to nahrazovalo písemnou kupní smlouvu) a zaprávní kvalitu prodávané nemovitosti rucil 1 rok a 6 nedel Nesvobodná držba nemovitostí = právo poddaných ke svobodné (šlechtické) pude (právovrchnostenské)o Šlechtická puda se delila na:_ Dominikál, tedy pudu pána (on mel dispozicní právo), která byla obhospodarována v jehoprospech sedláky (oni meli právo jen k cásti výtežku své práce, bežnému náradí a k inventári)_ Rustikál, tedy pudu selskou, s níž se pojila rada povinností /odvod povinných dávekv naturáliích ci penezích)o Právo poddaných k pude melo dvojí podobu:_ Ius bohemicum, podle nehož mohl být sedlák z pudy vyhnán (držel ji do odvolání)_ Ius theutonicum, podle nehož držel sedlák pudu (mlýn, urcitý úrad) za urcitý poplatek na vecnécasy (odvádel jednorázový poplatek za uzavrení smlouvy a pak poddanské dávky); tento druhdedicné držby byl oznacen jako purkrecht, emfyteusis a byl spojen se skládáním slibuclovecenství (homagium) Vecné holé platyo Potreboval-li nekdo okamžite peníze požádal o ne jiného, který mu je pujcil (jakoby prodal) s tím, žebude chtít dostávat za tuto službicku plat (a tento plat, který predstavoval cenu za pujcku bude váznoutna nemovitosti dlužníka jako bremeno vecne, tj. i po nekolik generací)o Jednalo se vlastne o zvláštní formu lichvy, která byla husitským hnutím zcela vyhlazenao V 16. století je bežné prijímání úroku, pricemž jejich výše je limitována (neplatilo pro Židy); za lichvu bylopovažováno vybírání úroku vyšších Rucení za závazkyo Ve starém ceském právu bylo možné pro dluhy osobu znevolnit, avšak pozdejší praxe se snažila omezitmoc veritele nad dlužníkemo Veritel mel mít odpovednost za zdraví a život dlužníka (pakliže byl uveznen na jeho popud) a veškerékroky, které proti dlužníkovi podnikl musely být podle práva (pod sankcí propadnutí dluhu)o Druhy:_ Rucení osobní svobodou (= ležení)· Dlužník se na vybídnutí veritele musel dostavit do hostince i se svými služebníky a tampobývat do doby, než dluh zaplatí. Šlo nejen o omezení osobní svobody, ale též ozvyšování dluhu útratou v hostinci· Dle zemského práva mohl být dlužník také uveznen, a to na základe tzv. zatýkacíholistu· Dle mestského práva bylo zajištení osoby dlužníka nebo veci pro dluh nazývánostavunkem a provádel jej mestský rychtár_ Rucení ctí (= lání pro peníze)· Dle zemského i mestského práva· Veritel mohl napadnout cest liknavého dlužníka presne danými obycejovými výroky,lacími listy· Dlužník až do doby splnení dluhu ztrácel cest (právní zpusobilost)· Ve 2. pol. 16 stol. bylo rucení ctí v mestském právu zakázáno_ Rucení majetkem· Dusledek rozhodnutí soudu - nejvyšší purkrabí vydal tzv. obranný list (= exekucnípríkaz), který opravnoval veritele k nabytí majetku dlužníka· Dohoda o zrízení zástavního právao Zástava vecí movitých:_ Propadná = pri nesplnení propadla zástava bez ohledu na pomerdluhu a ceny zástavy_ Prodejná = pri nesplnení mela být zástava prodána a z ní uspokojenapohledávka (zbytek vráceno dlužníkovi)© Adinka 10o Zástava vecí nemovitých – nutný zápis do zemských desek / mestských knih:_ Zástava s držbou_ Zástava bez držby = veritel se stával vlastníkem (a také držitelem)nemovitosti až pokud dlužník nezaplatil_ Rukojemství· Puvodne rucil za splnení pohledávky primárne rukojmí, pozdeji však primárne dlužníka až pokud on neplní, tak rukojmí· Rukojmím nesmeli být kneží, vojáci, ženy (mimo manželek rucících manželovi)