Úvod do evropského a mezinárodního práva

vo vytvářejí, mají ho respektovat a jeho respektování vynucují. Zvláštnosti mezinárodního práva: MÁ CHARAKTER KOORDINAČNÍ, NE SUBORDINAČNÍ. Koordinační charakter mezinárodního práva vyplývá ze zásady svrchované rovnosti států, která je jeho základem. Důsledky:není centralizovaná normotvorbanení autoritativní orgán, který by závazně rozhodl o porušení práva a stanovil sankcechybí centralizovaný systém donucenídonucovací prostředky: bez použití síly (retorze, přerušení styků – zpravidla hospodářských)s použitím síly (sebeobrana, akce RB OSN – vojenský zásah proti agresorovi)prameny – také právo nepsané (obyčej), psaným pramenem je mezinárodní smlouvaObyčeje jsou starší a není–li oblast upravena smlouvou, řídí se jimi. Nevýhodou obyčeje je neurčitost, proto je důležité jej v důležitých oblastech nahrazovat psaným právem. Subjekty – státy, kvasistáty (Vatikán) a obdobné subjekty (kdysi třeba západní Berlín), mezinárodní organizace (sdružení státu relativně trvalého charakteru; mohou uzavírat pouze ty smlouvy, které jsou upraveny v jejich zakládacím statutu), jednotlivci (marginální subjekty; v případě, že se dovolávají lidských práv u Mezinárodního soudu pro lidská práva, nebo jsou souzeni jako váleční zločinci)*retorze – odveta bez zásahu do právní oblasti (např. vyhoštění diplomatů pod záminkou jejich špionáže apod., nebo i bez záminky)Zkrátka:chybí analogie státu jakožto nadřazené mociMezinárodní právo veřejné - pokud se mluví pouze o mezinárodním právu, tak jde většinou o mezinárodní právo veřejné.Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva: mezinárodní smlouvy zasahují do vnitrostátního práva a upravují i chování jednotlivců.Mezinárodní právo soukromé – odvětví vnitrostátního práva.PRÁVO EVROPSKÉ UNIEEU je zcela zvláštní mezinárodní organizace, která má nadstátní charakter, protože členské státy ji jsou podřízeny. Členské státy se podřídily zcela dobrovolně. Neplatí zde zásada svrchované rovnosti. Členské státy si nejsou právně rovny – velké státy více přispívají k chodu a mají tím pádem větší vliv na rozhodování. Unijní právo je vytvářeno Radou EU a Evropský parlamentem. V Radě mají hlasy různých ministrů různou sílu. V Evropském parlamentu je zastoupení poslanců závislé na území členského státu – čím větší, tím víc poslanců.Má charakter SUBORDINAČNÍ.Právo EU upravuje vztahy mezi EU a členskými státy a mezi EU a jednotlivci.Není to mezinárodní právo!Zásada svrchované rovnostisvrchovanost (suverenita)Nezávislost státní moci na jiné moci uvnitř i vně státu (v EU jde o dobrovolné omezení, kde ale státy mohou kdykoli vystoupit a plnou suverenitu si obnovit)územní výsost – výlučný výkon suverenity státu na svém území (výjimky dané mezinárodním právem – konzulární úřady – exteritorialita + vojenské základny + pronásledování pachatele přes hranice v závažných případech)rovnoststáty mají rovná právavýjimky (stálí členové RB OSN, některé státy v IMF)Subjektivita v mezinárodním právuzpůsobilost a právům a povinnostemzpůsobilost k právně relevantnímu chování (=způsobilost k právním úkonům)normotvorná způsobilost (ne vždy)V mezinárodním právu se takto způsobilost nerozděluje. Má ji každý stát ze své podstaty, je originální, nikdo mu ji nemusí přiznávat.Subjektivita mezinárodních organizací je částečná = odvozená od členských států.Subjektivita jedince je marginální.Stát jako subjekt mezinárodního právaPojmové znaky státu:územíobyvatelstvonezávislá veřejná moc (státní moc)způsobilost vstupovat do mezinárodních vztahůÚzemístátní hranice různé způsoby vymezení (např. na poušti a ve vysokých horách pouze podle map)hranice uvnitř EU – byly zrušeny kontroly, nikoli hranicetrojrozměrný prostor – 100 kilometrů nad zemský povrch (nejnižší výška, kde mohou létat družice) a pod povrch k zemskému jádrumoře - viz státovědaenklávy a poloenklávy – části uvnitř území státu, které patří jinému státuObyvatelstvonastálo usazené, resp. žijící (státem není Antarktida, protože nemá původní obyvatelstvo)organizace (orgány státní moci a státní správy)bz ohledu na státní občanstvíjeden nebo více národů¨7.3.2012Státní mocnezávislá veřejná mocnezávislá na jakékoli jiné moci vně i uvnitřnemusí jít o faktickou moc ubránit se útoku jiného státu (malé státy se těžko mohou bránit útok