Tvary proudící vody

obí tektonického klidu, kdy nedochází k žádným zdvihům zemské kůry a stabilní hladinu světového oceánu
zmlazení reliéfu – dojde k němu po tektonickém zdvihu paroviny do vyšší nadmořské výšky, začátek nového erozního cyklu
5.4 Agradace a říční terasy
změna kontrolních proměnných (klima, vegetace, …) způsobí narušení profilu rovnováhy a změnu morfologie koryta řeky
agradace = ukládání sedimentů v korytě vedoucí ke zvýšení jeho polohy a zvětšení spádu; reakce na zvýšený přínos materiálu do koryta řeky
divočící toky = agradující toky ve kterých se tvoří štěrkové lavice a jsou rozvětveny do ramen; koryto je široké a mělké
divočící toky vznikaly na našem území v chladných obdobích pleistocénu, kdy vyšší intenzita fyzikálního zvětrávání vedla k zanesení údolních den mocnými polohami sedimentů
říční terasa = stupeň v údolním svahu indikující původní polohu údolní dna; výsledek zahloubení řeky do sedimentární výplně údolního dna
etapovité zahlubování vede k vytvoření stupňoviny říčních teras na údolních svazích
5.5 Aluviální vodní toky a údolní niva
vodní toky mají dvě podoby, podle toho do jakého materiálu je zahloubeno jejich koryto:
toky se skalním korytem – koryto zahloubeno přímo do skalního podloží
aluviální toky – koryto je zahloubeno do říčních náplavů
vývoj meandru v údolní nivě: zužování meandrové šíje vede k zaškrcení meandru a vzniku mrtvého ramene
agradační valy – vznikají při povodních sedimentací suspendovaného materiálu podél říčních břehů; agradační val má v příčném řezu asymetrický tvar – směrem od řeky má mírnější a delší svah
6. Fluviální procesy v aridních oblastech
specifika fluviálního reliéfu suchých oblastí:
chybí vegetační kryt → silná eroze
nepravidelné srážky → vodní toky protékány pouze občasně
rozdílný vztah povrchového odtoku a podzemní vody v humidních a aridních oblastech:
humidní oblasti – hladina podzemní vody je vysoko, podzemní voda napájí řeku v sušších obdobích
aridní oblasti – hladina podzemní vody je hluboko pod povrchem, řeky jsou protékány pouze občasně a rychle ztrácí vodu infiltrací a výparem
v pouštních oblastech se často vyskytují divočící řeky
6.1 Náplavové (aluviální) kužely
aluviální kužel = akumulační tvar vznikající při ústí údolí do roviny, řeka náhle ztrácí spád a dochází k poklesu unášecí schopnosti
vnitřní stavba aluviálního kuželu: materiál je v kuželu vytříděný – nejdále jsou unášeny jemné částice; občasné bahnotoky vytváří nepropustné polohy, nad kterými se hromadí podzemní voda
aluviální kužely jsou morfologicky podobné suťovým kuželům – vytřídění materiálu je ale opačné (suťové kužely mají po okrajích největší balvany, aluviální kužely nejjemnější částice)
6.2 Reliéf pohoří v pouštích
fluviální procesy se v  pouštích často omezují na krátký transport zvětralin z horského hřbetu do nejbližší pánve, která se postupně zaplňuje
playas = pouštní pánve s plochým povrchem tvořeným solnými kůrami
pediment = mírně ukloněný skalnatý povrch (úpatní zarovnaný povrch); vzniká rovnoběžným ústupem svahu
bahada = mírně ukloněný povrch zahrnující aluviální kužely a přilehlý pediment
FG
- -