Tvary proudící vody

strhává částice ze dna a břehů
částice které voda unáší naráží do dna a břehů a uvolňují další částice
řícení břehů – dochází k němu v důsledku bočné eroze; významný zdroj sedimentů pro vodní tok
abraze (obrušování) - dochází k ní při pohybu sedimentu po dně, když unášené částice na sebe navzájem narážejí, tříští se a obrušují; abrazí se unášené úlomky zaoblují a vznikají valouny
obří hrnce = výsledek abraze; kruhové nebo elipsovité prohlubně ve skalním dně nebo na povrchu skalních bloků ležících v korytě
koroze = chemická eroze v korytě vodního toku; koroze působí nejsnáze v lehce rozpustných horninách, zejména vápencích
4.2 Transport sedimentů řekami
pevné látky unášené vodními toky se označují jako sedimentární břemeno a jsou transportovány ve třech podobách:
rozpuštěné látky
dnové sedimenty
suspendované sedimenty
způsoby transportu dnových sedimentů:
valení
posunování
saltace
největší objemy materiálu jsou v  řekách transportovány v podobě suspendovaných sedimentů
4.3 Unášecí schopnost vodních toků
unášecí schopnost = maximální množství pevných látek, které je schopen vodní tok transportovat za daného průtoku; vyjadřuje se ve váhových jednotkách za jednotku času (např. t/den)
unášecí schopnost řeky se zvyšuje se zvyšováním rychlosti proudění vody v korytě
schopnost transportovat dnové sedimenty roste se třetí až čtvrtou mocninou rychlosti proudění (zdvojnásobení průtoku znamená nárůst transportu sedimentů osmkrát až šestnáctkrát)
5. Vývoj vodních toků a související tvary georeliéfu
vodní toky prodělávají v průběhu svého vývoje postupné změny, kterými se přizpůsobují podmínkám (kontrolním proměnným) panujícím v jejich povodí – přizpůsobení průtoku a přísunu sedimentů
spád řeky se v čase postupně mění tak, aby se řeka dostala do rovnovážného stavu, kdy je schopna transportovat všechny sedimenty, které jsou do ní dodávány pryč z povodí → profil rovnováhy
5.1 Vývoj údolí vodního toku směrem k profilu rovnováhy
5.1.1 Počáteční stadia vývoje
vodopády, peřeje
soutěsky, kaňony
růst říční sítě zpětnou erozí
5.1.2 Dosažení profilu rovnováhy
první známkou dosažení profilu rovnováhy je vznik údolní nivy
údolní niva = široká plošina budovaná aluviálními sedimenty; vzniká rozšiřováním údolního dna bočnou erozí řeky, která začala meandrovat
geometrie meandru: nárazový konkávní (výsepní) břeh – probíhá na něm bočná eroze (břehová nátrž); nánosový konvexní (jesepní) břeh – probíhá na něm akumulace (jesepní lavice)
dosažení profilu rovnováhy trvá jednotky až desítky milionů let
5.2 Vodopády
vznik vodopádů má dvě základní příčiny:
strukturně-geologické: říční dno tvořeno různě tvrdými horninami
morfologické: zlomové svahy nebo visutá údolí v dříve zaledněných oblastech
vodopády ustupují zpětnou erozí směrem proti proudu
5.3 Vývoj reliéfu modelovaného říční erozí
erozní báze = rovina splývající s hladinou světového oceánu, spodní hranice po kterou může probíhat fluviální eroze
parovina (peneplain, zarovnaný povrch) = mírně zvlněný povrch s  malými výškovými rozdíly, konečné stadium vývoje georeliéfu
vznik paroviny vyžaduje dlouhé obd