Halovce

Mineralogie I
Nesosilikáty
Granáty
Skupina granátů jsou krychlově krystalující nesosilikáty, zbarvené většinou v různých odstínech červené barvy. Nejčastěji se vyskytují v metamorfovaných horninách.
Struktura
Nesosilikáty (- navzájem izolované tetraedry SiO4, sdílející apikální kyslíky se dvěma dalšími typy kordinačních polyedrů):
částečně deformovanými oktaedry, které se přizpůsobují trojvazným kationtům (hlavně Al a Fe 3+)
deformovanými dodekaedry, které jsou obsazeny dvojvaznými kationty (Mg, Fe 2+, Mn, Ca)
Chemismus
Klasifikace skupiny granátů je založena na existenci koncových členů ideálního chemického složení a jejich mísivosti (vytváření pevných roztoků):
PyropMg3 Al2 /SiO4 /3krvavě červený
AlmandinFe3 Al2 /SiO4 /3červeno-fialový
SpessartinMn3 Al2 /SiO4 /3oranžový- hnědý
GrosulárCa3 Al2 /SiO4 /3oranžový - hnědý, zelenavý
AndraditCa3 Fe2 /SiO4 /3tmavě červenohnědý, červenočerný
UvarovitCa3 Cr2 /SiO4 /3sytě – tmavě zelený
úplný pevný roztok existuje mezi pyropem, almandinem a spessartinem, díky vzájemné substituci Mg, Fe2+ a Mn v dodekaedrické pozici
neomezená mísitelnost existuje také mezi grosulárem, andraditem (event. uvarovitem) pro vzájemnou substituci Al, Fe 3+ a Cr3 v oktaedrické pozici
mezi uvedenými skupinami navzájem je jen velmi omezená mísivost komponent

pozn. varieta grosuláru – „hesonit“ – oranžově - červený z kontaktů
Krystalografie, morfologie
krychlová soustava
tvary: rombický dodekaedr (dříve „granátotvar“) – preferuje hlavně almandin a grosulár, tetragontrioktaedr - spessartin , spojky obou tvarů – viz modely
pyrop netvoří krystaly, jen izometrická zrna
z klastických sedimentů granáty též v podobě izometrických zrn
andradit často kusový (ve skarnech)
Fyzikální vlastnosti granátů
tvrdost 7
hustota 3,5 – 4,5 podle chemického složení (podobně kolísá index lomu,
zbarvení), jsou neštěpné
Výskyt a asociace
Granáty jsou široce rozšířené horninotvorné minerály v regionálně metamorfovaných horninách (metapelitech) – svorech a rulách, event. granulitech. Zde převládá almandinová komponenta (Zlatý chlum u Jeseníku, Petrov nad Desnou). Granáty jsou v asociaci s dalšími Al-minerály: slídami, sillimanitem, kyanitem, staurolitem).
V peridotitech, serpentinitech (hadcích), eklogitech – je pyrop (Mohelno). Též granáty amfibolitů mají vyšší obsahy pyropové složky.
Spessartin – v pegmatitech
Grosulár a andradit – kontakty granitoidů s mramory (Žulová), erlany (Bludov).
andradit je více rošířen v magnetitových skarnech Českého masivu (Pernštejn, Malešov u Kutné Hory, Měděnec, Vlastějovice nad Sázavou) , v paragenezi s hedenbergitem a amfiboly
Granáty jsou odolné vůči zvětrávání, najdeme je često v těžkém podílu klastických sedimentárních hornin (almandin – pyrop – provenience!!)
Pozn. pyrop – přeměna na pyroxen (v reakčním - kelyfitickém lemu kolem zrna pyropu. Tento jev najdeme v hadcích – viz mikroskopie
Skupina olivínu
Skupina olivínu jsou rombicky krystalující nesosilikáty, zbarvené většinou v různých odstínech zelené barvy.
Nejčastěji se vyskytují v bazických a ultrabazických vyvřelinách, jsou nejhojnějšími horninotvornými minerály ve svrchním plášti.
Struktura
Nesolilikáty (- navzájem izolované tetraedry SiO4, sdílející apikální kyslíky s kordinačními oktaedry, obsazenými dvojvaznými kationty (Mg, Fe 2+ )
oktaedry vytvářejí dvojité řetězce, které běží rovnoběžně s vertikálou krystalu (předurčují orientaci rovin nedokonalé štěpnosti /100 a 010/ a převahu krystalových ploch (hk0)
Chemismus olivínů
ForsteritMg2 SiO4Fo
FayalitFe2 SiO4Fa
/tefroit/Mn2 SiO4
krajní členy izomorfní řady, mezi nimiž existuje úplný pevný roztok
složení olivínů je udáváno zejména v petrologii podílem koncových členů ( Fo, Fa): např. olivín z gabra Fo 85
olivín (Mg, Fe)2 SiO4minoritní příměsi Mn, Ni, Mg, Ca
hortonolit (starší název) (Fe, Mg)2 SiO4
Krystalografie – soustava rombická, makroskopické krystaly vzácné, častá zrna a agregáty zrn (většinou izometrických)
Fyzikální vlastnosti
barva zelená, žlutozelená, s přibýváním Fe tmavne, fayalit je černý
štěpnost špatná, tvrdost 7,
hustota 3.2-3.4 dle složení
Výskyt a asociace
podstatný horninotvorný minerál ve vyvřelých bazických a ultrabazických horninách (olivínická gabra, bazalty, peridotity = olivínovce, dunity)
Zde asociuje s pyroxeny, Ca-plagioklasy a Fe-Ti oxidy (viz Bowenovo schema)
Složení olivínů většinou Fo 60-90.
olivín se nevyskytuje v paragenezi s křemenem
v metamorfovaných horninách je méně běžný – v dolomitických mramorech (původních kontaminovaných dolomitických horninách s křemenem) při silné metamorfóze forsterit - mikroskopický
V sedimentárních horninách se olivín nevyskytuje, neboť olivín velmi rychle zvětrává, podléhá serpentinizaci
Serpentin Mg 6 /Si 4 O10 / /OH/8
Peridotity se tak mění v serpentinity = hadce
Pozn. z Fe uvolněného při serpentinizaci vzniká magnetit,
z Ni hydrosilikáty Ni (zvětralinová ložiska Ni – tzv. Ni-laterity)
Chondrodit – minerál, patřící do skupiny humitu
Mg5 /SiO4/2 /OH, F/2
je jednoklonný
žlutý, hnědý
obyčejně pouze mikroskopický v dolomitických mramorech (parageneze se spinelem, flogipotem). Naleziště na západní Moravě: Studnice u Nového Města, Sokolí u Třebíče
Minerály Al2 Si O5 – andalusit, sillimanit a kyanit
Alumosilikáty – 3 polymorfní modifikace Al2 Si O5 , patří mezi důležité horninotvorné metamorfní minerály Al-bohatých původně pelitických sedimentů.
Slouží jako indikátory tlaku a teploty metamorfózy – fázový diagram
Vyskytují se v asociaci s křemenem, slídami, granátem, staurolitem a dalšími minerály Al
Struktury
všechny 3 modifikace mají Si v tetraedrické koordinaci (tetraedry SiO4) a jeden ze dvou Al v oktaedrické koordinaci. Oktaedry s Al tvoří řetězce rovnoběžné s osou z – viz vývin krystalu a štěpnost
rozdíl ve strukturách je v koordinaci zbývajícího Al
hustota
sillimanit -4-četná3.23
andalusit- 5-četná3.18
kyanit -6-četná3.60
Zvyšující se koordinace Al koresponduje s vyšší hustotou a také jejich stabilitou při narůstajícím tlaku (kyanit bude stabilní za vysokého tlaku)
Odrazem struktury je prizmatický habitus krystalů u všech modifikací a štěpnost – vždy rovnoběžně s vertikálou krystalu
Sillimanit
kosočtverečný, tvoří bílé nebo šedé stébelnaté až vláknité agregáty, často prorostlé s křemenem (varieta fibrolit)
štěpnost podle 100
je běžný v sillimanitických rulách, objevuje se v některých pegmatitech (syntektonických) - Maršíkov
Andalusit
kosočtverečný, krystaly sloupcovité, vzhledu téměř pravoúhlého hranolu, agregáty stébelnaté
štěpnost velmi dobrá podle 110
tvrdost 7
barva nejčastěji sytě růžová (příměs Mn)
vyskytuje se v kontaktních břidlicích ve varietě „chiastolit“ (ve sloupcích je sektorově uzavřen grafitický pigment, na příčném řezu v podobě kříže – viz obrázky)
běžný v křemenných peckách svorů a rul (obal keprnické skupiny silesika)
v Al-bohatých pegmatitech (Dolní Bory) v paragenezi s dalšími Al-minerály (sekaninait, spessartin, muskovit, živce)
Důležitý poznávací znak – andalusit bývá pokryt stříbřitým povlakem celistvého muskovitu (sericitu), který vzniká jeho přeměnou
Kyanit (dříve disten)
triklinický, sloupcovité až lištovité krystaly, zploštělé dle 100 a protažené dle vertikály, zdvojčatělé podle 100. Agregáty lupenité.
dokonalá štěpnost dle 100
barva blankytně modrá až bílá
tvrdost – vysoká anizotropie: na ploše (001) ve směru z tvrdost 4-5, ve směru osy y tvrdost 6-7
Kyanit je horninotvorným (většinou akcesorickým) minerálem ve výšetlakých metamorfitech, bohatých hliníkem – viz fázový diagram
akcesorie v granulitech (Náměšť nad Oslavou, Mohelno, Bory), e