Halovce

klogitech a některých amfibolitech
hezké mineralogické ukázky pocházejí z křemenných pecek ve svorech (Vrtěříž, keprnická skupina)
Staurolit
Fe2 Al9 O6 /SiO4/4 /O, OH/2(bazický alumosilikát s Fe)
kosočtverečný, krystaly sloupcovité, časté křížové dvojčetné srůsty
barva hnědá, hnědočervená
tvrdost 7, hustota 4
hojný horninotvorný minerál (metamorfní) ve svorech, méně fylitech (Hrubý Jeseník – Ramzová, Ostružná)
Chloritoid
(Fe, Mg)2 Al4 O2 /SiO4/2 /OH/2
strukturně a geneticky příbuzný staurolitu
- mikroskopický v metamorfovaných horninách (při nižší metamorfóze, než aby vznikl staurolit) – chloritoidových břidlicích (Červenohorské sedlo v Jeseníkách, Železné hory)
Titanit
Ca Ti (SiO4/O)
soustava jednoklonná, spojky tvaru obálky nebo klínu (morfologická varieta „sfén“) z alpské parageneze
zbarvení nejčastěji medově hnědé, sfén je světle žlutý nebo světle zelený
tvrdost 5.5, hustota 3.5
vysoký lom světla i dvojlom
akcesorický horninotvorný minerál v granitických horninách (brněnský masiv, žulovský masiv), v pegmatitech - kontaminovaných
ve skarnech, amfibolitech
alpská parageneze (s epidotem, křištˇálem) – Sobotín, Markovice u Čáslavi, Mirošov
Topaz
Al2 SiO4 /F/2
kosočtverečný (prizmata, dipyramidy) – sloupcovité krystaly, agregáty stébelnaté („pyknit“) i zrnité
čirý, bledě žlutý, bledě modrý – často drahokamová kvalita
tvrdost 8, štěpnost dokonalá podle (001), hustota 4.5
výskyt v pegmatitech (Volyňsk – Ukrajina, Rožná, Ural) nebo v greisenech (Horní Slavkov – zde často horninotvorný mikroskopický nebo makroskopický = varieta pyknit (slámově žlutý, stébelnatý)
Zirkon
Zr SiO4příměs U a Th způsobuje slabou radioaktivitu
tetragonální, na krystalech tetragonální prizmata a dipyramidy, morfologie krystalů zirkonu je geneticky významná
je čirý nebo různě zbarven (hnědočervený, žlutý)
tvrdost 7,5
je akcesorickým horninotvorným minerálem hlavně v kyselých vyvřelých (žuly, pegmatity) a metamorfovaných horninách (ruly).
díky vysoké odolnosti vůči mechanickému i chemickému zvětrávání patří mezi typické „těžké“ minerály klastických sedimentů (pískovce, droby)
SOROsilikáty
Skupina silikátů, charakteristická strukturně spojením dvou tetraedrů SiO4, sdílením společného rohového kyslíku – vzniká tak typická aniontová skupina sorosilikátů / Si2O7 /.
Mnohé z minerálů této skupiny lze pojmenovat jako
„neso-soro-silikáty, neboť ve struktuře obsahují obě charakteristické aniontové skupiny
Skupina epidotu
KlinozoisitCa2 Al3 O /SiO4/ /Si2O7/ /OH/
(Zoisit)
EpidotCa2 (Fe3, Al) Al2 O /SiO4/ /Si2O7/ /OH/
AllanitX2 Y3 O /SiO4/ /Si2O7/ /OH/
X: Ca, CeY: Al, Fe
Jednoklonné minerály, zoisit rombický.
Krystaly epidotu a klinozoisitu protažené dle osy b (rovnoběžně zhášejí).
Klinozoisit, zoisit – šedý, růžový (s Mn)
Epidot – zelený, žlutozelený, černozelený
Tvrdost 6, skelný lesk, hustota 3.3
Geneze:
drúzy krystalů v alpské paragenezi (epidot – Sobotín, Markovice, Alpy)
horninotvorné, většinou druhotné v dioritechm, gabrech, amfibolitech
celistvé žíly epidotu (brněnský masiv)
Allanit – akcesorický minerál pegmatitů a některých žul (žulovský masiv)
černý, smolně lesklý, často metamiktní (slabě radioaktivní)
Vesuvian
Ca10 (Mg, Fe)3 Al4 /SiO4/5 /Si2O7/2 /OH/4
typický tetragonální minerál, krystaly sloupcovité (i neukončené se čtvercovým průřezem), často hojnoploché, agregáty stébelnaté i zrnité
Fyzikální vlastnosti: barva hnědá – hnědozelená, lesk skelný, tvrdost 6
Geneze: kontaktní minerál /granity - mramory/ – taktity (Žulová, Vápenná), erlany (Bludov), Hazlov u Chebu („egeran“)
Parageneze: s grosulárem, wollastonitem, diopsidem, epidotem
Melilit
Pevný roztok dvou komponent:
AkermanitCa2 Mg /Si2 O7/
Gehlenit„ + Al
Tetragonální, většinou pouze mikroskopický minerál, v bazických
Ca-bohatých vyvřelinách (polzenity)
PRVKY
Z známých prvků (viz. periodická tabulka) se jich jenom málo vyskytuje v elementárním stavu jako nerosty. Je to dáno především silnou slučivostí mnohých prvků s kyslíkem nebo sírou.
Rozdělení:
kovy (Cu, Ag, Au, Fe, Pt a platinoidy: Os, Ir, Pd, Rh),
Hg – kapalná, přírodní amalgamy -Au
polokovy (As, Sb, Bi) – vzácné fáze hydrotermálních žil
nekovy (C – grafit a diamant, lonsdaleit
S /+ rosickýit/, Se, Te)
Kovy
Kovy skupiny mědi – Cu, Ag, Au
Struktura:
- nejtěsnější uspořádání atomů se symetrií krychlovou (trojvrstevní), kubická mřížka plošně centrovaná – viz obr.72_1
Měď - Cu
– krystaly vzácné, časté plíšky nebo dendritické útvary (kostrovité krystaly) – obr. foto
Fyzikální vlastnosti: barva kovově červená (na vzduchu pestře nabíhá a hnědne), tvrdost 3, hustota 8.5, vysoce vodivá
Geneze: druhotný (supergenní) minerál, vznikající v zóně zvětrávání ložisek Cu (subzóně cementační) – Borovec u Štěpánova, Zlaté Hory, Smolník (Slovenské rodohoří)
vzácně primální v melafyrech (paleobazaltech) – Studenec, ložiska u Hořejšího jezera
Jako minerál nemá průmyslový význam, je vzácná.
Pozn. Cu se získává ze sulfidů (chalkopyrit, bornit, ...)
Stříbro - Ag
– krystaly vzácné, časté drátky nebo dendritické útvary (kostrovité krystaly), obr. foto
Fyzikální vlastnosti: barva stříbrná – bílá (na vzduchu tmavne až černá – pokrývá se vrstvičkou Ag2S), tvrdost 2, hustota 11, vysoce vodivé
Geneze: druhotný (supergenní) minerál, vznikající v zóně zvětrávání ložisek Pb-Zn-Ag rud (subzóně cementační) – Příbram, Jihlava, Kutná Hora, Stříbro, Jáchymov, Banská Štiavnica
- vzácně primální na žilách pětiprvkové formace (Jáchymov, Zálesí u Javorníka)
Jako minerál nemá průmyslový význam, je vzácné.
Pozn. Ag se získává většinou z galenitu jako vedlejší produkt
Zlato - Au (+Ag)
krystaly vzácné, časté plíšky, někdy s náznaky krystalů (oktaedr), dendritické útvary („mechové zlato“), valounky (v náplavech), obr. foto
Fyzikální vlastnosti: barva zlatožlutá (s přibýváním Ag bledší), kovový lesk, tvrdost 2.5, hustota 19, vysoce vodivé, odolné vůči zvětrávání
Přirozená slitina Au + Ag je nazývána elektrum
Geneze:
- primární ryzí Au na hydrotermálních žilách, většinou s křemenem a malým podílem sulfidů (Jílové u Prahy, Kremnica, Roudný u Vlašimi)
- primární ryzí Au na stratiformních sulfidických ložiskách , většinou s pyritem a Cu-sulfidy (Zlaté Hory)
druhotný (supergenní) minerál, vznikající v zóně zvětrávání ložisek Au-ložisek různé geneze (subzóně cementační) – Zlaté Hory, Kremnica
rozsypová (druhotná) ložiska v klastických sedimentech (povodí Otavy a Vltavy, toky v okolí Zlatých Hor, Hrubý Jeseník)
Průmyslový význam – zdroj Au.
7.2.1.2. Železo – Fe
Krystaluje v soustavě kubické
- pozemské (telurické) velmi vzácné – v některých bazaltech
- meteorické (slitiny s Ni):tenit – 30-45 % Ni
kamacit – 5-10 % Ni
Obě fáze lze rozlišit leptáním naleštěných meteorických želez zředěnou kyselinou dusičnou (Widmanstättenovy obrazce – viz obr. )
Platina – Pt (+ platinoidy: Os, Ir)
Krystaluje v soustavě kubické, většinou v zrnech a valouncích
- čistá Pt je ocelově šedobílá, hustota asi 20, těžko tavitelná (2000 oC)
Geneze: - vázána na ultrabazické magmatické horniny (peridotity, serpentinity, pyroxenity), v asociaci s chromitem - Ural
- sekundárně v náplavech
Polokovy
Bismut – Bi
Krystaluje v soustavě trigonální,
většinou v zrnech a agregátech (zrnitých až celistvých)
- čerstvý Bi je stříbřitě bílý s nažloutlým odstínem, časem nabíhá do bronzově červené barvy, lesk kovový, štěpnost dokonalá podle báze, T = 2, hustota asi 10, bod tání 280 oC. Odraznost 69 %.
Geneze: - bývá akcesorickým nerostem pegmatitů (Dolní Bory, Maršíkov, Vápenná,
bývá akcesorickým nerostem skarnů (Svratouch, Županovice)
ložiskové akumulace na Sn-W greisenech a křeme