Vyracovane otazky k testu a

vegetace cervene, infracervene tepelne - snimkovani i v noci, objekty a teploty, Mikrovlnné zárení - pro vyskové pomery, i v noci, nezavisle na pocasi
19) Rozdíl letecká fotografie x družicový snímek- letecké a družicové snímky obsahují prostorovou informaci (polohová info:poloha, tvar, vel., Tématická info:druh vegetace,
20) Letecký snímek: Letecké snímky mohou být buď nejrůznější fotografie pořízené z letadla nebo snímky pořizované pro letecké mapy. Letecké snímky jsou užívány také v řadě vědeckých oborů – v pracích odborníků zabývajících se úrodností půdy, povodněmi, stavem lesů, archeologií, urbanistikou.
podle sklonu osy záběru:
svislé
šikmé
vodorovné
Podle způsobu fotografování:
jednotlivé (orientační)
řadové (fotografovány za sebou tak, aby se překrývaly)
-nejvýhodnější a nejpoužívanější jsou snímky svislé, výhodou svislého snímku je jednotné měřítko po celé ploše snímku
- překrytí snímků v řadě pro prostorové vyhodnocení by mělo být 60 %, překrytí řad 30 %, což zaručuje jistotu, že každé místo v terénu bylo vyfotografováno dvakrát
- projekce snímků pro vytváření modelu a jeho pozorování a převod do ortogonální projekce se provádí buď na analogových vyhodnocovacích přístrojích (stereopantometry, aeroprojektory, stereoplanigrafy) univerzální metodou, tj. vyhodnocuje se jak polohopis, tak výškopis zobrazovaného území nebo digitalizací těchto snímků a počítačovým zpracováním
Výhody: -rychlost pracovního postupu při topografickém mapování
-přesnost a tvarová věrnost zobrazení terénu
-zachycení aktuálního stavu k určitému časovému termínu
-přesné mapování lesních porostů, možnost rozlišení věku, druhu
dřeviny a dalších podrobností
-odvození taxačních charakteristik porostů, rozlišení a klasifikace
ploch, odhad dřevní hmoty
21) Dráhy družic:
rovníkové-obíhají ve výšce 36 000 km, např.Meteosat
šikmé- obíhají ve výšce 300 km
subpolární-obíhají ve výšce 800-900 km, např. Landsat, Spot, Terra
22) Meteosat: geostacionární meteorologická družice, kterou provozuje EUMETSAT. Snímky se vytvářejí ve třech pásmech (pásmo viditelné, pásmo vodních par, pásmo infračervené termální).
-Snímání jednou za 30 minut
-odeslání na stanici Darmstadu-zpracování dat-zpět zaslání na družici-z družice k uživateli:
a-primární data-za poplatek v plném rozlišení
b-sekundární-data v analogové podobě, zdarma, animace oblačných systémů, předpověď počasí
23) Landsat: Nejvýznamnější zdroj informací o přírodních zdrojích Země. Pohybuje se po subpolární dráze ve výšce 705 km a poskytuje snímky 1 x za 16 dnů. Snímky jsou vhodné pro tvorbu map měřítek 1:100 000 a vetších
24) Noaa: americká družice na polární dráze s původně čistě meteorologickým zaměřením. Poskytuje snímky zákl. meteorologických prvků (teploty, srážek, tlaku).
Snímá celou zeměkouli včetně polárních oblastí
25)Principy určování polohy pomocí GPS: globální polohový systém je navigační systém, kterým určíte svoji polohu kdekoliv na zemském povrchu, bez ohledu na počasí a na dobu, kdy měříte .
princip určení polohy je velmi jednoduchý, ale technická realizace je velmi náročná. Systém pracuje na principu jednosměrného dálkoměru. GPS přístroj je pouze přijímačem, nic nevysílá. Měřenou veličinou je doba šíření signálu z družicové antény k přijímací anténě na přístroji. Tento naměřený čas je pomocí rychlosti šíření signálu převáděn na vzdálenost.
Přístroj přijímá signál z jednotlivých družic, které vidí na obloze spolu s navigační zprávou obsahující parametry dráhy družice a další užitečné info. Pro určení polohy a sledování systému.
Princip určení polohy(ze seznamu):
'Dálkoměrný systém' je takový, kdy se poloha nějakého objektu určuje ze vzdáleností od bodů se známou polohou. Např. v krajině lze určit polohu pomocí a , který umí změřit vzdálenost od pozorovaného objektu. Dalekohledem změříme vzdálenost ke dvěma význačným objektům a na mapě nakreslíme kolem každého objektu o změřeném . Zjišťovaná poloha je zřejmě v jednom z obou kružnic.
'Rádiový systém' pro měření určitého parametru využívá . „Rádiový dálkoměrný“ systém k měření vzdálenosti využívá radiových vln takto: Do bodu se známou polohou je umístěn vysílač, který vysílá rádiové vlny s časovými značkami. V bodě, jehož poloha se měří, umístíme přijímač, který porovnává časové značky se svými „hodinami“. Tím je možno změřit zpoždění, tj. jak dlouho trvalo rádiové vlně, než k přijímači dorazila. Protože se radiové vlny pohybují známou rychlostí (pro GPS výpočty definovanou jako rychlost světla v systému WGS 84, tj. 299 792 458 m/s), stačí pro výpočet požadované vzdálenosti vynásobit změřené zpoždění touto rychlostí.
'Družicový' je systém označován proto, že body se známou polohou jsou družice obíhající Zemi. Aby bylo možno určit polohu družic, musí být v jejich vysílání nejen časové značky, ale i parametry dráhy dané družice.
Celý systém GPS lze rozdělit do 3 segmentů:
kosmický
řídící
uživatelský