Vyracovane otazky k testu a

lze připojit další informace (např. fotografii, text, video apod.). Součástí interaktivních map je možnost vyhledávání konkrétních objektů. Tím se mapy stávají jakousi prostorovou encyklopedií o regionu zobrazeném v mapě
( může se jednat o město, region, kraj, ČR, Evropa). Naše mapové informační systémy lze snadno doplnit do jakýchkoliv www stránek a stránky není nutné je nijak měnit.
12) Mapové servery: technologie umožňující publikovat ://mozek.cz/phpwiki/index.php?pagename=prostorov%C3%A1%20data&action=create" prostorová data ( HYPERLINK "http://mozek.cz/phpwiki/index.php?pagename=mapy&action=create" mapy) na  HYPERLINK "http://mozek.cz/info/internet" Internetu a  HYPERLINK "http://mozek.cz/phpwiki/index.php?pagename=Intranet&action=create" Intranetu
Česká republika

- geologické mapy v měřítku 1:50 000


Agentura ochrany přírody a krajiny
- barevná ortofotomapa ČR
 - barevná ortofotomapa ČR v rozlišení 2m/pixel
- internetový zobrazovač geografických armádních dat
- aktuální i historické ortofotomapy Šumavy
Svět
http://www.demis.nl/home/pages/wms/demiswms.htm
http://maps.esri.com/
- plánování společných zájmů Východ


mapquest.com/maps/" \t "_blank" Mapy světa:
13) Metody DPZ: Metody DPZ lze dělit podle různých hledisek, podle charakteru sběru dat rozlišujeme:
Podle způsobu záznamu obrazu:
Klasické (konvenční) metody (fotografie)
Nekonvenční metody (imagery)
Podle zdroje energie:
Aktivní (radarové systémy)
Pasivní (fotografie)
Výsledkem klasických metod jsou fotografické snímky. Snímací zařízení je umístěno nejčastěji na letadlech. Obraz území vzniká najednou centrální projekcí a je nejčastěji zkopírován na fotografický papír. Takto se zaznamenává elektromagnetická energie v úzkém intervalu vlnových délek (0,3 - 0,9 μm, tj. viditelné a část infračerveného záření). Nekonvenční snímky vznikají postupně skenováním po jednotlivých řádcích. Pro zaznamenávání se používají skenery. Odlišným způsobem pořízení dat vznikají ve srovnání s fotografickými snímky, rovněž odlišná zkreslení a nepřesnosti. Data jsou většinou poskytována v digitální podobě, což usnadňuje jejich další zpracování.
14) Využití DPZ: Dálkový průzkum Země má rozsáhlé využití jak v přírodních, tak humanitních vědách. Mezi typické aplikace patří:
Geologie
Detekce zlomů v zemské kůře
Litologické mapování
Ekologie
Mapování biotopů
Geografie
Mapování využití lesů (land use)
15) Přístroje DPZ:
Přístroje pro nekonvenční snímání:
Televizní systémy
Podobným způsobem jako v dnešní analogové televizi (1960 TIROS) zastaralý systém, ale v poslední době prožívá jakousi „renesanci“. – pojem Videography
Snímací rozkladová zařízení (SRZ)
Rozkladové zařízení, obsahuje radiometr (čidlo na měření radiace), druhým zařízením je Scanner. První zjišťuje míru radiace jednotkové plochy, scanner z ní poté zachycuje záznam. DN = digital number – jedná se o množství vyzářeného záření na jednotkové plošce či pixelu.
(SRZ existují dvě skupiny, první je tvořena mechanooptickými zařízeními – více viz.[skripta]. Mechanooptická zařízení umožňují zachycovat termální snímky apod., příklad jsou meteorologické družice NOAA. Druhým typem SRZ jsou elektrooptická zařízení. Více viz.[skripta]. – obrázky vzniklé tovhoto technologií mají přesnější optické rozlišení. (SPOT, IKONOS, prostorové rozlišení družic IKONOS je 1m).
-Přehled družicových systému: Envisat, EO, ERS, Meteosat, Nosan Landsat, Spot, Terra,
-letecké snímkování, družicové snímkování, fotogrammetrie (měřická methoda založená na užití fot. Obrazů, zabývá se rekonstrukcí , měřením a určováním polohy předmětů, které jsou zobrazeny na snímcích.)
16) Fyzikální podstata družicových snímků: V DPZ je nositel informace elektromagnetické, záření tvořené elektromagnetickými vlnami.
Snímky zaznamenávají intenzitu elektromagnetického záření v určité vymezené části (intervalu) spektra. V Důsledku vlivů atmosféry (pohlcování, rozptyl záření) lze snímky vytvářet pouze v určitých částech spektra.
V DPZ se využívají následující spektra: Ultrafialové záření, Viditelné záření, Infračervené záření blízké, Infračervené záření střední, Tepelné záření, Mikrovlnné záření.
17) Proč lze na odlišit na družicových snímcích jednotlivé plochy?Vysvětlete fyzikalní podstatu vzniku snímku
plochy muzeme vydet na druzicovych snimcich diky klasifikaci obrazu, kdy nahradime radiometrické hodnoty hodnotami informacnimi (co zobrazuje urcity pixel) klasifikace muze byt rizena -podle trenovanych ploch nebo nerizena podle strukturovych analyz, kde shluk = trida napr jehlicnate stromy
18) Pořizování snímků ve vybraných částech spektra, důvody
snimkujeme ve viditelnem pasu - prirozene barvy, objekty na snimku vypadaji jako ve skutecnosti, snadna interpolace, podminka-dobré atmosferické podminky, infracervene blizké-snimky pro topografii, hodne kontrastni fotografie, nezavisle na atmosferickych podminkach, infracervene stredni - v geologii,