Pojmy GEOLOGIE a GEOMORFOLOGIE.d

té struktury reliéfu moří a oceánů (jsou součástí jeho morfostruktury- jeho součástí jsou pánve, kt.se dále dělí na hlubokomořské roviny, podmořské hory a hlubokomořské plošiny, a středooceánské hřbety a valy). Oceánské pánve jsou tvořčeny suboceánskou kůrou (má menší mocnost než kůra pevninská) a jen vyjímečně se jejich menší části vyskytují s kůrou pevninskou; Jednotlivé pánve jsou od sebe odděleny práve středooceánskými hřbety(v rámci jednoho oceánu je několik pánví), vyvýšeniny na dně pánví pak rozčleňujíreliéf dna oceánů na menší geomorfologické jednotky(viz členění oceán.pánví). Oceánské pánve zabírají okolo 50%ndna oceánů
Ledovcové pánve- častotvoří dna ledovcových jezer; tyto pánve jsou často vytvořeny díky ledovcové erozy, kdy se vytvářejí ledovcové sníženiny pánvovitého charakteru (ledovcové pánve tvoří plošší stupeň ve dně členitých trogů=údolí led.původu)
Mezihorské pánve
ZEMSKÉ POCHODY
Exogenní pochody = akumulace (viz kostka-s.42-44)
Akumulace svahová (úpatní)
Akumulace fluviální (říční)-pojmy =>meandr, ron, říční terasy, slepé rameno, delta
Akumulace eolická (větrnná) =>spraše, písek
Kryogenní a glaciální akumulace =>kar, moréna, trog,nunatak (=vyčnívající skalní vrcholek)
Akumulace mořská (marinní)
Biogenní a antropogenní akumulace
ROVINY
Vývoj svahů
snižování svahů
rovnoběžný ústup svahů
toto se děje prostřednictvím erozně denundačních procesů
Parovina (=peneplén)
proces snižování svahů probíhá pomalu, v podmínkách dlouhého platformního vývoje zemské kůry může krajine teoreticky dospět do stadia zarovnaného povrchu; pod tímto pojmem si W. M. Davis představoval rovinu téměř bez reliéfu, jevící malou shodu se strukturou a ovlivňovanou pouze blízkostí hlavní erozní báze(vznik paroviny kontinentálního rozsahu vyžaduje dlouhou dobu tektonického klidu, dílčí paroviny však mohou vzniknout v málo odolných horninách i za kratší dobu. Řádově m iliony let). Na parovině jsou vyvinuty hluboké zvětraliny, parovina leží blízko hladiny světového oceánu
Etchplén
V současné době nemáme na zemi příklady parovin kontinentálního rozsahu v původní poloze a podobě (se zvětralinami). Ze starých parovin se dalším vývoji Země vyvinul typ zarovnaného povrchu tzv. etchplén (poprvé ho tak nazval J.E.Wayland)
=obnažená a z části přemodelovaná bazální zvětrávací plocha na styku skalního podloží a zvětralin staršího topografického povrchu (zejména paroviny)
Pediplén
Vznik spojením pedimentů (=erozní část svahu); ke spojení dochází v pozdějším vývoji a vytváří se tak jednotný zarovnaný povrch; poprvé nazval G.H.Anderson
Jen malá mocnost zvětralin, nezávislý na hlavní erozní bázi
Kryoplén
Klimazonální varianta pedimetů v chladném podnebí jsou kryopedimenty (vznik působením souboru kryogenních pochodů)
Rovnoměrným ustupováním mrazových srubů na kryoplanačních terasách pak vzniká zarovnaný povrch=> kryoplén
NÍŽINY
Nížina
Území v nadmořské výšce 0 až 200m (příp.i 300m) složené z nezpevněných nebo málo zpevněných sedimetů, uložených horizontálně nebo subhorizontálně, které má měkký rovinný, nebo pahorkatinný reliéf s relativní výškovou členitostí do 75m
Typy nížin: pobřežní, mořské, fluviální, jezerní, deltové, úpatní, říční, glaciální, eolitická