Pojmy GEOLOGIE a GEOMORFOLOGIE.d

ojeny s výlevy čedičů. Vzhledem k nízké viskozitě čedičového magmatu se mohou jednotlivé lávové proudy rozlévat po velkém území. V řadách podél trhlin se zpravidla vyskytují malé sopečné kužely
Centrální erupce- vedou ke vuniku centrálních sopečných kuželů a kleneb s vrcholovým kráterem nebo bez něho. Sopky mohou být ojedinělé, nebo se mohou vyskytovat ve skupinách nebo řetězcích. Sopečné řetězce souvisejí se zónami tektonické aktivity. Sopečné kužele: a) tuflové kužely- nesouvislé sopečné vyvřeliny b) lávové kužely- lávové výlevy c) stratovulkány(smíšené)- střídání lávových výlevů s hromaděním nesouvislých sopečných vyvrženin
TABULE, KLENBA, PÁNEV
Tabule
Sedimentární- georeliéf na horizontálně nebo subhorizontálně uložených nezpevněných sedimentech (jílech, píscích, štěrcích); málo členitý a mívá zaoblené tvary. Bývá to reliéf zpravidla nížinný nebo reliéf nížinných pahorkatin. Vyznačuje se zajména a) velmi plochými povrchy na rozvodích b) kaňonovitými údolími se stupni na svazích (označujeme je jako strukturní terasy) c) ostrými a hranatými tvary okrajů údolí i strukturnách teras a plošin (hrany jsou tvořeny vrstvamy geomorfologicky odolnými horninami); =>takévýto georeliéf je označován jako reliéf tabulí. V částech tabulí, kde jsou strukturní plošiny vyvinuty ve více úrvních vzniká tzv. stupňovina
Vulkanická- vzniká výlevy lávy podél puklin (viz lineární erupce)
Klenba
= velké izometrické nebo oválně kupovité struktury, které vznikají vyklenutím horniny. Tento jev se vyskytuje při spojitém deformování hornin (antiklinální uložení hornin)
Typy kleneb- a) s jádrem ze straých magmatických vyvřelých hornin nebo lakolitické klenby, které vznikly intruzí magmatu mezi vrstevní plochy b) klenby tvořené pouze vyklenutými usazenými horninami c) solné klenby vytvořené vyklenutím hornin vlivem intruze soli pod vlivem hydrostatických nebo tektonických tlaků d) exfoliační klenby vznikají buď aktivně vlivem diapirických pohybů vyvřelých hornin nebo pasivně odlehčením při obnažení masivních hornin vlivem odnosu nadložních hornin. K diapirickým pohybům dochází v důsledku nestejného zatížení plastických hornin, kdy lehčí plastický materiál může pronikat pokolními horninamin pod vlivem hydrostatických sil; exfoliácí pak nazýváme pochod vzniku puklin roznoběžných s povrchem terénu vlivem odlehčení hornin.
Př.: Black Hills v USA
Pánev
= sníženiny charakterizované synklinálním uložením hornin. Zpravidla mají kruhovitý nebo oválný půdorys. Sklon vrstev je do středu pánve obvykle malý, pokud není zlomově ovlivněn. Geomorfologická výraznost pánve závisí na velikocti prohnutí vrstev a na míře zaplnní pánve mladšími sedimenty
Př.: Pařížská pánev
Jezerní pánev- jednotlivé pánve se liší svou velikostí a tvarem (zejména v souvislosti s jejich genezí). Kruhový nebo oválný tvar nají vulkanická, alasová a závrtová jezera, pravoúhlý tvar jezera tektonická (zejmína vzniklá pohybem ker) a srpoviý tvar nacházíme u mrtvých ramen. Jednotlivá pánevní dna se liší i svou hloubkou (míra snížení)- nejhlubší jezro Bajkalské. Dna řady jezerse nachází pod hladinou světového oceánu (KRAPTODEPRESE)
Oceánské, mořské a hlubokomořské pánve- na dně moří a oceánů. Spadají do složi