Otázky vypracovana

onologie života vypovídaná člověkem, rekonstrukce života viděna vlastníma očima
subjektivní význam – vlastní (od jiného člověka nepřevzatá) interpretace jevů
jde o specifické interview, je velmi dlouhé, opakovaná dlouhá sezení s vypravěčem = narativní interview
zapisuje se nebo nahrává (i na video) a potom se převádí do písemné podoby a analyticky se zpracovává
narace = vyprávění (nejpřirozenější způsob)
musí „vytáhnout“ ze života člověka přelomové momenty (zvraty v životě) nebo hlavní fáze
klíčové osoby – lidé, kteří závažným způsobem ovlivnili život člověka
často může dojít ke zkreslení událostí – subjektivita vypravěče, odstup od událostí, proto se může vypravěč opírat např. o zápisky, vysvědčení, …
ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE
zabývá se popisem a vysvětlováním prostředí školy, života dětí a učitelů v něm
je založena na objasňování prostředí očima jeho aktérů a metodách přebíraných z terénního etnografického výzkumu
KVANTITATIVNÍ VÝZKUM (OVĚŘOVÁNÍ TEORIE), PROMĚNNÉ, OPERACIONALIZACE, HYPOTÉZY
ve většině případů ověřuje existující pedagogickou teorii, které jsou známy o pedagogickém jevu (ve výzkumu tyto teorie potvrzuje nebo vyvrací)
je verifikační
Proměnné
prvek zkoumání, který nabývá různé hodnoty, mění se
proměnnou je věk, vědomosti, inteligence, prosociální chování žáka, délka praxe učitele
může to být jev, vlastnost, podmínka, činitel
výzkumník musí definovat, jaké hodnoty proměnná nabývá
měřitelné (kvantitativní)
určujeme počet nebo míru (stupeň) určitého jevu nebo vlastnosti
kategoriální
není možno je kvantifikovat, je možno je jen zařadit do tříd, kategorií
nejjednodušší má jen 2 hodnoty, např. pohlaví (muž – žena) = dichotomické proměnné
jiné mají více hodnot, např. rodinný stav (svobodný – ženatý – rozvedený)
nezávisle proměnná = proměnná, která je příčinou změny hodnot
závisle proměnná = proměnná, jejíž hodnoty se změnily vlivem nezávisle proměnné
operační definice = dává proměnnou do pozorovatelných, zjistitelných, měřitelných souvislostí, určuje operace, které se uskuteční při jejím měření
Hypotézy
informace potřebné pro směřování výzkumu
konkrétnější než výzkumný problém, vedou linii celého výzkumu
je to vědecký předpoklad – byla vyvozena z vědecké teorie
teorie → hypotéza → vyvrácení teorie → nová teorie
vyjadřuje vztahy mezi proměnnými
je to tvrzení, vyjadřuje se oznamovací větou
musí se dát testovat, její proměnné se musí dát měřit nebo kategorizovat
může být i víc hypotéz
VÝZKUMNÝ SOUBOR; VÝBĚROVÝ SOUBOR, NÁHODNÝ VÝBĚR, STRATIFIKOVANÝ VÝBĚR, MECHANICKÝ VÝBĚR, ZÁMĚRNÝ VÝBĚR
předmětem výzkumu jsou např. lidé – subjekty výzkumu
všichni lidé, o kterých chce výzkum získat informace, tvoří základní soubor
zjištění na jednom základním souboru není možné přenášet na soubor jiný
Výběrový soubor
reprezentuje základní soubor (když je v zákl. souboru např. moc tříd, vybere výzkumník výběrový soubor
Náhodný výběr
nejlepší výběrový soubor je ten, který je zmenšeninou souboru základního
nejlepší způsob, jak určit výběrový soubor, je náhodný výběr subjektů (náhodný ve smyslu matematické teorie pravděpodobnosti) – každá osoba v zákl. souboru má stejnou šanci se dostat do výběrového souboru = reprezentativní výběr
losováním, pomocí tabulky náhodných čísel
Stratifikovaný výběr
specifický typ náhodného výběru
základní soubor se rozloží podle některého podstatného znaku, z každé z kategorií vybere náhodným způsobem osoby
proporční – osoby jsou zastoupeny podle toho, jak často se daný jev vyskytuje v zákl. souboru (poměr)
rovnoměrný – všichni zastoupeni stejně
náhodný výběrnestratifikovaný
stratifikovaný proporční
rovnoměrný
Mechanický výběr
vybírá každou n-tou osobu
vychází se z přesně určeného souboru (seznam žáků)
výsledný soubor může být zkreslený (prvky pův. souboru můžou být seřazeny s určitou periodicitou)
Záměrný výběr
uskutečňuje se na základě určení relevantních znaků, tj. těch znaků základního souboru, které jsou důležité pro dané zkoumání
jeho zvětšováním se nezlepšují jeho vlastnosti
POZOROVÁNÍ
už před začátkem pozorování přesně ví, co a jak bude pozorovat = strukturované pozorování (rozčleňuje pozorovanou realitu na předem stanovené kategorie)
pozorování zaznamenává do předem připraveného archu
sleduje průběh činností osobně (přímé pozorování) nebo ze záznamu (nepřímé pozorování)
přináší velký počet kvantitativních údajů
protokol = přepis nahraného pozorování

ŠKÁLOVÁNÍ
různým druhem posuzovacích škál = nástroj, který umožňuje zjišťovat míru vlastnosti jevu nebo jeho intenzitu, mají obvykle 3, 5, 7, 9 stupňů (ovlivňuje jemnost posouzení)
pořadová škála – uspořádání jevů do pořadí, např. podle oblíbenosti
intervalová škála – stále-velmi často-často-občas-nikdy-N (dá se tomu přiřadit číslo)
bipolární škála – odborník 1 2 3 4 5 N laik
likertovy škály – plně souhlasím-souhlasím-nemám vyhraněný názor-nesouhlasím-plně nesouhlasím
DOTAZÍK (ZÁSADY KONSTRUKCE, POLOŽKY, KONTRUKCE POLOŽEK, TYPY OTÁZEK/POLOŽEK, ADMINISTRACE, NÁVRATNOST, VYHODNOCOVÁNÍ)
zp. písemného kladení otázek
respondent – osoba vyplňující dotazník
položka (výrok není tázací) = otázka
administrace – zadávání dotazníku
promyšlená struktura, základní otázka se rozdělí do několika okruhů (podproblémů), každý z nich se pak naplňuje položkami
vstupní část (hlavička, vysvětlení cíle), druhá část (otázky), konec dotazníku (poděkování)
typy otázek – uzavřené (a,b,c), otevřené (volnost odpovědi), polozavřené (ano-ne, pokud ano, proč?), škálované (odstupňované hodnocení jevu)
návratnost – poměr počtu odeslaných a vyplněných, vrácených dotazníků (požadovaná minimální návratnost je 75%)
INTERVIEW (DRUHY, PROSTŘEDÍ, PRŮBĚH, VYHODNOCOVÁNÍ)
strukturované – otázky a alternativy odpovědí jsou pevně dány, ústní dotazník, malá časová náročnost
nestrukturované – úplná volnost odpovědí
polostrukturované – alternativy odpovědí, potom se žádá objasnění, vysvětlení
tiché, kliné, kulturní prostředí
Průběh
motivování a zaujetí respondenta, navození osobního vztahu
otázky uspořádané do celků
žádné sugestivní otázky (máš rád maminku?)
plynulý a adekvátní průběh
Vyhodnocování
kategorizace (rozdělení odpovědí)
EXPERIMENT; MODEL, DRUHY
2 složením blízké skupiny osob, které fungují za rozdílných podmínek
= experimentální metoda
možnost manipulování s proměnnými – experimentátor plánovitě zasahuje
Model
2 rovnocenné skupiny subjektů
Sk. ASk. B
Udělej s oběma skupinami vše stejně mimo experimentální změny ve sk. B
Vyhodnoť sk. AVyhodnoť sk. B
Udělej závěr o důsledcích experimentální změny
OBSAHOVÁ ANALÝZA TEXTU
analýza a hodnocení obsahu písemných textů
základní soubor, významové jednotky (slovo), analytické kategorie, kvantifikace (frekvence kategorií), interpretace zjištěných frekvencí
ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ
údaje uspořádá a shrnuje
transponuje je do tabulek a grafů
zdůraznit důležitá zjištění
tabulek jen tolik, kolik výsledků, důležitých pro cíl výzkumu, se zjistilo
nejprve tabulky obecnější, pak podrobnější nebo tematické řazení tabulek
INTERPRETACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU
= vysvětlení a vyhodnocení
hlavním výstupem z výzkumu nejsou údaje, ale jejich interpretace
v článcích, dizertacích a výzkumných zprávách se interpretace uvádí buď jako „výsledky a interpretace“ nebo jako „diskuse a závěry“
konfrontace údajů se zvolenými hypotézami, komentář