Dramatika

„Child Drama“
zabývá se teorií, psychologií a metodikou pedagogického využití dětské dramatické hry
nejvíce pozornosti věnuje formování osobnosti,její adaptaci,sebepozorování a rozvíjení plynulosti řeči
Na něj navázal v 60. letech Brian Way
podle něho drama není divadlem ani pouhím školním předmětem
drama je praktikování života
každý jedinec má předpoklady se rozvíjet, k tomu slouží průpravná cvičení, improvizace
postup práce vede od pohybu k řeči,improvizaci s příběhem
náměty nabízí celý život,literatura,tisk...
Divadlo ve výchově
tento směr se rozvíjí zhruba od přelomu 70. 80. let
jde o zvláštní typ divadla spojující některé principy dram. výchovy s divadlem pro děti
věnují se mu malé skupinky profesionálů s kvalifikací a praxí pedagogickou i divadelní
charakteristické rysy:
1. představení se provádí ve školách, aktéři přicházejí za dětmi
- skupiny jsou málo početné
2. představené je spojeno s aktivitami žáků a to buď začleněnými
do připraveného herci prováděného představení, anebo
následujícími po představení a navazujícími na ně tematicky
3. námětem často školní látka nebo literární předloha či jinak
zpracovaný námět, který na školní látku navazuje a
rozvíjí ji
Drama ve vyučování
tento směr se rozvíjí zhruba od přelomu 70. 80. let
je založen na využívání dramatických prvků přímo ve vyučovací hodině
doplňuje a obohacuje běžné vyučování
smyslem činnosti není produkování her,tím méně divadelních představení
spolu s pochopením věcné podstaty učení dochází i k sociálnímu učení
nepočítá s účinkováním učitele specialisty,vstupuje jako jedna z metod do vyučování
významní předstvitelé Gavin Bolton, Dorothy Heathcoteová
Cecily O´neillová a Alan Lambert v knize Dramatické struktury určené pro učitele 2.stupně dělí cíle do tří skupin :
učení, které vyplývá z obsaku lekce
sociální učení
dovednost
- založeno na třech základních prvcích
učitel v roli
zastavování dramatu-diskuze
univerzálnost lidských vztahů a situací
- pojem strukturování v britském dramatu ve vyučování
některé sekvence ,události jsou vyňaty z příběhu a rozvedeny do větší šířky a
hloubky
na souvislý příběh je navázáno tím, že obecně formulované téma ( např.migrace obyvatelstva) je konkretizováno v postavách,jejich životních situacích
vybudováno na krocích,osou je téma,řešený problém
Postupně se toto pojetí dramatických aktivit šířilo do Holandska, Německa, Skandinávie, Rakouska, Švédska, …
ČESKÁ REPUBLIKA:
U nás až v 60. letech
Činnost zahájily první literárně dramatické obory lidových škol umění
Vyučovaly především absolventky vysokých divadelních škol
Šárka Štembergová-Kratochvílová
Jana Vobrubová
Hana Budínská – dětský loutkářský soubor
brněnský soubor PIRKO – vedené Jindrou Delonovou
soubor RACEK – manželé Dupalovi
- Začala se vytvářet neformální skupina lidí, kteří se snažili dát
d