Dejiny politickych teorii-prednasky1

čané mají snahu vytvořit malou komunitu a vrací se k omezenému rozpočtu. Občané mluví denně do všech věcí, jsou tvůrci právního systému.
obecná vůle – volonti generae
vůle všech
Nelze se vrátit do přirozeného stavu, ale ten nahrazuje společenská smlouva.
Spisy: 1762 – Společenská smlouva
1761 – Emil, čili román o výchově – sny samotářského chodce = důraz na cit člověka, kritizuje kulturu, civilizaci, vzdělávání, člověka lze změnit výchovou, vštípit mu hodnoty.

6. přednáška1. 11. 2007
Ch. L. Montesquieu - sociolog, filozof, stoupenec zákonodárství
1748- Spis: O duchu zákonů: Píše se zde o tom, že zákony se formují s geografickou polohou státu a klimatickými podmínkami (tzv. státy s chladem- monarchie- je zde třeba tvrdé ruky k usměrnění, ale inklinuje k nestabilitě).
USA
V době osvícenství byl rozvoj v britských koloniích. Roku 1775- 1783 postupně vznikalo USA a vypukla válka za nezávislost.
4. 7. 1776- II. kontinentální kongres – Prohlášení nezávislosti
1781 – Články konfederační
1786 – Zákon o náboženské svobodě
1787 – ústava (1791 – dodatky k ústavě)
Strůjci nezávislosti – G. Washington, Franklin, Madison, Hamilton
Byly vytvořeny skupiny federalistů, kteří chtěli vytvořit silnou federaci republikánské monarchie (prezident na doživotí). Je nutné, aby si exekutiva vzala moc do rukou a části byly podřízeny. Opírají se o Locka a Montesquieuho. Medison říká, že by měly být zavedeny mechanismy kontroly, aby nedošlo k tyranii. Měl by být kontrolován jak prezident, tak celý systém.
Thomas Jefferson prohlašuje, že lidé by chtěli spíše více demokratický systém. Stává se autorem deklarace nezávislosti 4. 7. 1776. Tyto teze vycházejí z Johna Locka a ochrany práv vládou, která má usilovat o štěstí občanů a když ne, tak se má vláda svrhnout. Padá návrh na lokální autonomii- samosprávu. Chce odloučit stát od církve.
T. Payne – Spis: Zdravý rozum: 1. americký bestseller (ideový zdroj boje za nezávislost a myšlenka republiky). 1. pojmenování – SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ. Ve Francii píše Práva člověka: člověk je občan politický, vytváří systém s kontrolou vlády přes ústavu a zákony, chce všeobecné volební právo (i pro ženy, bez ohledu na majetek – žádný census).
Vytvořil zde systém kompromisu mezi 1. a 2. skupinou, ale převažuje skupina první.
Alexis de Tocqueville (1805- 1859)- zabýval se problematikou vězeňství a zkoumal principy demokracie v USA. Poté, co v Americe bují demokracie, vrací se do své rodné Francie, kde je politicky aktivní. Zná dokonale VFR, kterou konfrontuje s Amerikou. Na demokracii se dívá kriticky. V USA v té době převažuje rovnost mezi lidmi, která ale vytlačuje svobodu do pozadí. Američané jsou si rovni, protože jsou všichni průměrní.
Spis: Ancien regime and revolution (Starý režim a revoluce)- pojednává o FVR a o rozdílnosti Evropy:
tyranie většiny
tyranie veřejného mínění
hrozba individualismu
demokratický despotismus
většina má vždy pravdu – není možnost diskuse a opozičního myšlení – neprosazovat vlastní názor
Američané souhlasí a ztotožňují se s názorem elity, s hotovým názorem – odnaučení samostatnosti.
individualismus je spojen s demokracií, díky liberalismu je člověk odkázán sám na sebe, jsou si lidé cizí– nesolidární, nezájem o jiné, člověk se stará o sebe.
despotismus – člověk doma bez kontaktu s jinými propadá pocitu osamocení a bezmoci, z toho mu pomůže stát, který ho ochrání a vyřeší to za něho. Ztrácí tím návyku svobodného uvažování a ztráta politické aktivity.
Objevují se občanská sdružení. Člověk je totiž v Americe nerad, protože je člen politicky myslící a nemá se kde projevit. Tyto sdružení jsou záchranou pro demokracii, protože se člověka na nich může svobodně projevit.
Tocquevillovi se líbila výchova amerických dívek. Mají přístup na všechny typy škol, ale jen do doby, kdy si dívka sama vybere manžela. Pak už se dostane na evropskou úroveň (vaření, starání se o děti,…)
Francie
14.7.1789- Pád Bastilly
srpen 1789- deklarace práv člověka a občana
Myšlení lidí vychází z Locka a Rousseaua (všichni lidé se rodí svobodni a mají stejná práva na svobodu, vlastnictví, bezpečnost a odpor proti utlačování). Cílem společnosti je ochrana a realizace těchto práv, tvořit zákony, kontrolovat finance a správa, svobodný názor, náboženské přesvědčení, nedotknutelné vlastnictví.
1793 ústava Jakobínská - navazovala na Deklaraci. Poslanci mohli být kdykoli odvoláni ze své funkce, když neplnili zájmy občanů. Stačilo k tomu obyčejné veřejné shromáždění. Tato ústava ale nebyla uvedena v platnost, protože situace si žádala represivní opatření - Robespierrovy Výbory blaha – teror. Po revoluci se ale už situace změnila…
konzervatismus- nový smír, stavění na tradicích, kultuře, tak jak to bylo dosud. Je zásadně proti VFR, říká, že to byl krutý omyl v dějinách Francie. Chtějí pozvolné změny. Zakladatelem tohoto směru je
Edmund Burke- Angličan, poslanec. Účastní se boje za nezávislost USA.
Spis: Úvahy o revoluci ve Francii: konzervativní myšlení. Výtky VFR (svinský dav, společnost má být dle něj ovládána elitou, která je vyškolená, vzdělaná, pak může společnost fungovat). Je proti všeobecnému volebnímu právu, říká, že má se odvíjet podle majetkového censu. Tvrdí, že by si měli vzít za příklad Anglii, která je vždy vzorem tradic a ideálů.

7. přednáška8. 11. 2007
Německo
J. G. Herder (1744-1803) - současník Kanta, Fichteho. Spis: Vývoj k lidskosti (Vývoj k humanitě). Jsou to nějaké dějiny, které si představuje jako velké jeviště kde vzadu je kompars a právě končí sólo germánů. Dominantním národem se stanou slované. Má osobní vliv na nastupující Národní obrození i T.G.M. Chce lepší společnost prostřednictvím vzdělání.
Imanuel Kant - tvrdí, že vše, co se děje ve společnosti je dílem přírody, která chce občanskou společnost a spravedlivou ústavu. Jeho názorem zůstává, že , lidé by se měli akceptovat, hlavně národy, aby mohly dobře fungovat mezinárodní vztahy (cíl přírody). Tímto cílem je prý celosvětová federace národů a věčný mír.
Spis: Svaz národů k věčnému míru: předpokládá funkci kategorického imperativu („co chceš, aby bylo činěno Tobě, čiň Ty druhým“). Tvrdil, že společenská smlouva má elický rozměr. Nefunguje to jako dohoda, ale lidé i národy se navzájem respektují.
J. G. Fichte – 1794 - Role vzdělanců
1808 - Řeč k německému národu- zde tvrdí, že smyslem dějin je překonávání člověka a přírody a že stát má pomoct člověku k aktivitě při překonávání. Jeho myšlenky: vzdělanec je člověk, který má povinnost dělat ostatní lepšími, obohacovat je o vědění a naplňovat smysl dějin. Nejlepší národ plný vzdělanců je německý (je výjimečný, diktuje dějiny), práce osvobozuje...
G. F. W. Hegel – Tvrdí, že na začátku je idea, která se zhmotňuje v přírodě, kde vznikl člověk. Ten se nudí a tak vzniká společnost a lidstvo (nějaký absolutní duch). Celé dějiny slouží k tomu, aby se idea poznala a vše je tou ideou dáno. Ta hýbe celým světem. Stát je součástí vývoje absolutního ducha, je to jen stupeň, ne konečný cíl!
Stát vychází ze dvou rovin, ve kterých se člověk ocitá:
rodina – vstřícnost, dobrota
občanská společnost - sobecká, egoismus
vznik státu je kombinací obou rovin
jak by měl stát fungovat? (Bere si příklad z tezí Platóna, tzv. korporace, což je společenství se stejnými zájmy. Říká, že stát je rozdělen do 3 korporací:
vlastníci půdy
průmyslníci
státní úředníci
a + b mají právo navrhovat zákony, které se týkají jejich oblasti a úředníci je naformulují, aby je panovník podepsal. Pouze samotný lid si sám sobě tvoří zákony. Tohle už tvrdil i Russeau, který rozděloval moc na a. zákonodárná – vláda, pouze vykonává zákony
b. výkonná
c. soudní
Říká, že národ, který nemá vlastní stát je k ničemu a neschopný. Národ by měl mít svůj stát.
Rusko
1861 – konec nevolnictví
1905 – 1907-1. revoluce – neúspěch
1917- Únorová revoluce (svržen car, vzniklo tzv. dvojvládí- vládla mladá buržoazie x skupina Lenina). V říjnu Lenin vítězí a buduje politický a ekonomický systém NEP (1921).
1924-1929- Přístup k zahraničnímu kapitálu. Nemluví se o kolektivizaci, ale prolíná se státní a soukromé vlastnictví (viz NEP – není to ještě kolektivismus, ale státní a soukromý sektor – budí to dojem, že Rusko buduje demokracii).
1924- Umírá Lenin a na jeho místo nastupuje Stalin. Buduje kolektivizaci a industrializaci. 1953 umírá.
1953- 1956- odhalování kultu osobnosti Stalina
1956- sjezd KSSS, Chruščov vede projev o odhalování kultu Stalina a neveřejný projev se stává veřejným. Kritizuje to, co dělal Stalin.
Maďarsko polarizuje společnost a vznikají nepokoje. Imre Nagy - atak ze SSSR (vpád normalizace). János Kadár (komunista, který se podílel ve velení SSSR). Obviňoval komunisty z chyb, vstoupil do sovětské armády.
Řešení svépomocí– zastavení kolektivizace a návrat půdy rolníkům, ale až po Brežněvovi.
1980-v Polsku vznikly nezávislé odbory, vstoupila do toho církev.
1984- nástup Gorbačova
1985-Gorbačov zavedl tolik demokratizujících prvků, že se pod vlivem mezinárodních událostí z roku 1989, se roku 1991 rozpadl SSSR. Vzniklo SNS, což byly bývalé republiky kromě Poláků.
Rusko v 19. století
Vznikla vlna odporu a roku 1825 vystoupili Děkabristé, což byla skupina vojáků, důstojníků a šlechty, kteří chtěli svrhnout cara Mikuláše I. a po působení v Evropě chtěli stejné poměry v Rusku. Bohužel neuspěli. Až později se objevili tzv. revoluční „demokraté“ ve 30. letech (Černyševskij), kteří chtěli sjednotit Slovany v Evropě a chtěli pozvolnou změnu režimu. Ve 30. a 40. letech se projednávala diskuse o postavení Ruska ve světě:
Slavjanofilové kladli důraz na tradiční Rusko
Západníci chtěli aplikaci západních demokratizačních prvků. Tvrdili, že Rusko je součást Evropy a mělo by přinášet téma svobody. Zabývali se otázkou, jaké je postavení obyčejného člověka, pokud člověk nemá co jíst, je mu politický systém ukradený.

8. přednáška15. 11. 2007
L. N. Tolstoj – přiklání se ke všemu ruskému. Pozvedl ruskou společnost, zachovat tradice, ale obává se revoluce.
V 60. letech se vyvinulo nové hnutí Národníci- původně si mysleli, že každý člověk má v sobě zakódovaný puk k revoluci, chodili mezi lidi a vyhlašovali své myšlenky. Později se ale rozpadli na několik proudů (70. a 80. léta). Kladli důraz na:
cesta vede přes vzdělání
ruský mužik je nepotřebný, stačí skupina revolucionářů, kteří odstraní cara
likvidace státní moci – anarchismus- stává se pak samostatným hnutím
V té době se řešily otázky jako: Do jaké míry se má brát stav ekonomiky Ruska? Má Rusko budovat moderní rolnictví nebo budovat kapitalismus?
Ze skupiny Národníků vyskočil Plechanov, který emigroval do Švýcarska. Roku 1893 zakládá skupinu, která se zabývá osvobozením práce. Náplní této skupiny je překlad do ruštiny vše co vychází v Evropě je určeno pro střední vzdělanost, nejlépe utopické socialisty, kteří by je mohli pochopit. Překládají i Marxe, ale považují ho za nepoužitelného pro Rusko. Plechanov urychluje povědomí o západních problémech. Píše spis: O úloze osobnosti v dějinách: Říká, že pokud se osobnost ocitne v dějinách na pravém místě, může nějak ovlivnit dějiny. Například Francie v té době potřebovala typ může jako Napoleon.
Ekonomové zase tvrdili, že politikou se má zabývat pouze buržoazie a že sociální demokracie se má zabývat ekonomickými otázkami.
Legální Marxisté hlásali, že v politice je potřeba prosazovat jen to, co je legální.
V. I. Lenin- kritika národníků, ekonomů, marxistů, uznává jen Plechanova. Často diskutuje o tom, kam Rusko patří, , na čem má tato společnost stavět? Rolníci či průmyslníci? Přečetl Marxe a myslel si, že je nevhodný pro Ruské poměry.
Spisy: Stát a revoluce
Co dělat
Dětská nemoc „Levičáctví v komunismu“- polemizuje se současníky, kritizuje tehdejší společnost.
Lenin a Marx- revoluci, která je očekávána podle Lenina povede skupina revolucionářů. Marx prosazuje dělnickou třídu. Říká, že marxismus se udrží ve vyspělých zemích. Lenin prohlašuje, že revoluci je třeba dělat tam, kde je bída, tzn. v Rusku. Marx počítá se s státní mocí, kdežto Lenin likviduje stát.
Lenin a Trockij- přípravy revoluce. Trockij je kritik Leninových úvah o revoluci. Zde se objevuje Leninova myšlenka PERMANENTNÍ REVOLUCE:
vést revoluci dál, osvobozovat celý svět
nastolený politický systém se tak bude dále vylepšovat
permanentní revoluce – boj s třídním nepřítelem – permanentní boj
Trockij se po VŘSR stal lidovým komisařem pro zahraniční věci. 1918 musel Trockij podepsat nevýhodný Brest- Litevský mír- Lenin zuří. Chtěli přivést revoluci až do Polska. 1924- Lenin v závěti varuje před Stalinem, ale i tak je zvolen. Trockij včas emigruje – až do Mexika, kde píše monografie proti Stalinovi. (Zrazená revoluce, Permanentní revoluce). Říká, že Stalin zradil myšlenku revoluce.
1936- Stalin prosazuje Socialistickou ústavu a Trockij je zabit horolezeckým cepínem – doslova utlučen.
Stalin začíná čistky, zakládá velitelský štáb. 1953- 1957- likviduje bývalé své nejbližší a spolupracovníky. Objevuje se u něj psychologická porucha. Likviduje i politické odpůrce, kteří pokračují v diskusi v otázkách průmyslu či zemědělství. Prosazují to Kameněv a Zinověv.
Vznikají soudy: v Haagu – mezinárodní soud pro válečné zločiny
Ve Štrasburku – mezinárodní soud pro lidská práva
1985 Gorbačov demokratizuje zemi a k moci se dostávají jednotlivci. Jsou to republikáni, kteří se chtěli odtrhnout. Vzniká perestrojka a Rusko tíhne k uznávání autority, nikoli k demokratizaci.