Precedenty

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚPrávo a právní vědaKatedra právní teoriePrecedenty a jejich význam v právních systémechSeminární práce do semináře Teorie práva (MP113Z)Vypracoval Lukáš Hotový (391090)2011/2012Zadávající: JUDr. Jaromír Harvánek, CSc.Prohlašuji, že jsem seminární práci na téma: Precedenty a jejich význam mezi jinými prameny práva zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.V Brně, 9. 11. 2011 TOC \o "1-3" \h \z \t "Odstavec se seznamem;1" 1Úvod PAGEREF _Toc309213900 \h 42Charakteristika precedentů PAGEREF _Toc309213901 \h 52.1Co je precedent? PAGEREF _Toc309213902 \h 52.2Struktura precedentu PAGEREF _Toc309213903 \h 62.2.1Ratio decidendi PAGEREF _Toc309213904 \h 62.2.2Obiter dictum PAGEREF _Toc309213905 \h 72.3Uplatnění precedentu. PAGEREF _Toc309213906 \h 72.3.1Vznik PAGEREF _Toc309213907 \h 72.3.2Stare decisis PAGEREF _Toc309213908 \h 72.3.3Overruling PAGEREF _Toc309213909 \h 72.3.4Distinguishing PAGEREF _Toc309213910 \h 82.4Klady a zápory precedentního systému PAGEREF _Toc309213911 \h 82.5Specifika uplatnění v Common law PAGEREF _Toc309213912 \h 92.5.1The House of Lords PAGEREF _Toc309213913 \h 92.5.2The Court of Appeal PAGEREF _Toc309213914 \h 92.5.3The High Court PAGEREF _Toc309213915 \h 102.5.4Precedenty v U.S.A. PAGEREF _Toc309213916 \h 112.6Prvky uplatnění precedentů v kontinentálním právu PAGEREF _Toc309213917 \h 112.6.1Ústavní soudnictví PAGEREF _Toc309213918 \h 123Závěr PAGEREF _Toc309213919 \h 13Použitá literatura PAGEREF _Toc309213920 \h 14ÚvodToto téma jsem si vybral, protože jde o velmi zajímavou problematiku, která se nedotýká pouze anglosaského práva, ale také kontinentálních právních systému, včetně práva českého. Pokusím se tedy precedenty obecně charakterizovat, popsat jejich strukturu a způsob vzniku a uplatnění. Nastíním také vlivy systému precedentů na právo, které obvykle vychází z jiných pramenů.Charakteristika precedentůCo je precedent?Precedentem rozumíme obdobné rozhodnutí soudu (nebo správního úřadu) z dřívější doby. Jde o judikát, který je ve velké míře závazný pro budoucí rozhodnutí soudů stejných nebo nižších instancí. V anglosaském (Common law) právu, pro který je jako pramen práva typický, můžeme v rámci precedentu vydělit dva aspekty:Precedent jako autoritativní právní rozhodnutí, které může sloužit soudci jako podklad nebo odůvodnění pro rozhodnutí sporu, kterým se v současné době zabývá.Precedent jako závazný pramen práva, ke kterému musí soudce přihlížet, zvláště jde-li o předešlé rozhodnutí učiněné soudem vyšší instance (tzv. precedent v užším smyslu).Precedenty v užším slova smyslu jsou pak jádrem celého anglosaského právního systému a přinášejí do něj pozitiva i negativa, o kterých bude řeč později. Nehrají však důležitou roli pouze ve vztahu k soudcům, ale rovněž právním zástupcům umožňují odvolávat se v soudním řízení na širokou škálu předešlých rozsudků a jejich odůvodnění, a podepřít jimi argumentaci (a to i v případě, že tito právníci nemají za cíl vést spor přesně stejným směrem a využijí pouze dílčí prvek předešlého případu). Struktura precedentuJelikož by v praxi bylo velmi obtížné určit, která část precedentu je vlastně závazná a také určit, které předchozí rozhodnutí se má pro daný spor vybrat, musí každý precedent aspirující na právní závaznost splňovat určitou strukturu, která tyto otázky pomáhá zodpovědět.Ratio decidendiMá-li být precedent závazný pro v budoucnu rozhodující soudce, musí z něj vyplývat principy, které budou pro následující případy obecně aplikovatelné. Tuto část nazýváme ratio decidendi (jakýsi důvod rozhodnutí). Můžeme ji charakterizovat jako samotný soudcův rozsudek odůvodněný na základě specifických důležitých faktů souvisejících s případem. V kontinentálním právu má tato část obdobu v tzv. právních větách, které jsou však důsledkem příliš „úřednického“ přístupu soudců.Existují rozpory v názorech na to, co za ratio považovat a co už ne. Je totiž pouze na soudci jenž daný precedent vytvořil, která fakta v případu považoval za důležitá, a tedy, kterými rozsudek odůvodnil. Soudce nového případu naproti tomu může čelit faktům jiným. Vyvstává tedy otázka, zda vyčleňovat ratio decidendi na základě podstatných faktů nebo spíše z obecného principu, který je v rozhodnutí uplatněn (ale nikoli nezbytně). S tím také souvisí různé pohledy na možnost přítomnosti více ratio v jednom precedentu, neboť pakliže se ratio definuje jako určující právní princip vytvořený soudcem, pak se jeví jako velmi pravděpodobné, že jich v rámci jednoho případu může vzniknout větší množství.Obecně však můžeme o ratio říci, že jde o důležitější část precedentu, která má stěžejní význam pro jeho budoucí soudní uplatnitelnost.Obiter dictumObiter dictum (pl. obiter dicta) je druhou částí precedentu, ve které soudce shrnuje další okolnosti případu. Zde se již nejedná o nejpodstatnější fakta, nýbrž spíše o přesnější vysvětlení, které by mohlo být vodítkem pro budoucí rozhodování. Někdy jej také soudce využívá pro přesnější odůvodnění rozsudku (zejména pokud by mohl být sporný) nebo výčet okolností, při kterých by případ rozhodl jinak, což může naopak pomoci obhájci k vypracování dalšího postupu v případu.Uplatnění precedentu.Vznik Z hlediska normotvůrce zde hovoříme o tzv. soudcovské tvorbě práva, neboť tato soudní rozhodnutí v