Dějiny trestního práva-výpisky z knížky

Středověk
1.raný centralizovaný stát asi 9.-11.st.
- vznik-někdo má větší moc než ostatní-nejdříve boj kmenů – nakonec v Čechách zbyly dva
a nakonec jen Přemyslovci – diferenciace – větší moc nad ostatními
- církev podpoří určitou skupinu – klidný průběh křesťanství
- hlavním úkolem vznikajícího práva-chránit státní orgány,církev a hlavně soukromé
feud.vlastnictví
- trestní zájem státu – malý a trestní iniciativa nepatrná
v první pol. 11.st. – církev se domáhá na státu prosazování křesť.mrav.zásad – nedodržení
trestat
1039 Dekreta Břetislavova (patrně určená už požadavky biskupa Vojtěcha)
- řešení běžně ordály – boží soudy (do konce 14st.)
- různé druhy ordálů – soud vody a žhavého železa (s atentátníky na knížete Soběslava)
- soudní souboj – pochází z krevní msty – již legalizovaný omezený
na dva soupeře
- ordálová přísaha – musel podstoupit stanovený počet
spolupřísežníků či očistníků
- podle stanovených pravidel
- vrhání hřebí – losování
- začalo se přísně zakročovat proti „pohanství“,pověry,kouzelnické praktiky
- delikty zakládalo zanedbání církevních představ a předpisů o manželství,o pohlav.životě
- tresty – otroctví,vyhnání
- iniciativa trestní – v těchto věcech kněžím-úloha veřejných žalobců
- pokud se nazabil člen vládnoucího rodu není to věc státu
2.rozdrobený stát asi 12.-14.st.
- Konrádův Státut – poč.13.st.
- přísnější tr.právní režim od 12.st.-rozvíjí se soudní pravomoc vrchnosti nad poddanými – jak
na statcích panovníka,tak i
na statcích panstva – trestní zájem vrchnosti-rychlejší trestní iniciativa
- běžný jev kolektivní trestání celých poddanských vesnic – pokuty
Rysy českého procesu – veřejnost, ústnost, zásada projednací, soukromá iniciativa stran, důkazní řízení ordálové
Ordálový proces (boží soud) – soudci nerozhodovali, sledovali jen dodržování pravidel,
konstatovali výsledek božího rozhodnutí
urážka boha – blasphemia a kacířství patřily mezi první delikty stíhané z úřední povinnosti
- soudnictví vykonávané pány neslo rysy libovůle a náhodnosti
- soudnictví trestní – ráz surové msty
- Karel IV. – pokus o zákaz vynášení ortelů s tresty mrzačícími a krvavými – pro odpor
feudálů nepřijat
- na duchovních statcích – trestní pravomoc zakladatel příslušného kostela
- 1222 – královské výsady pro církev – jejich lid je vyňat z kompetence soudců –
knížecích,královských
- právo trestní v počátcích značně závislé na obyčejích společnosti předstátní – obyčeje byly
transformovány do státní společnosti a nabývaly nový obsah byly aplikovány v zájmu státu a
vládnoucí třídy feudálů
- předstátní přežitky – soukromé trestní právo – první místo soukromá msta – omezována již
Dekrety Břetislavovými – nahrazena placením náhrady za škodu,či výkupem z krevní msty
- zabití – není útok proti společnosti,či státu, ale poškození soukromého zájmu- do 12.st. to
není ani útok na panovníka
- české trestní právo – zná už v předhusitské době delikty ohrožující život,zdraví,čest a
důstojnost člověka – vražda,zabití,ublížení na zdraví,únos,svépomocné zajetí,znásilnění
- druhá pol.13.st. – veřejný trestní zájem i iniciativa se rychle zvětšila – zvýšení královské
moci a rozvojem hospodářským- všímá si z úřední povinnosti bezpečnosti na cestách,
omezuje svépomoc a dbá hosp.jistoty kontrolou mince(mincovní regál),měr a vah
- člověk psaný (psanec) ztrácí jakoukoli ochranu
- každý má být souzen na soudě svého společenského stavu
-dvorský soud – běžné věci soudí panovník sám nebo s dvorem – všestranná kompetence
- řízení – ústní v českém jazyce – od konce 13.st. stručné latinské záznamy
- zemský soud v Čechách – přísedící šlechtici ovládli královský soud
3.husitská doba asi 1420-1450
Čtyři pražské artikuly je název org/wiki/Husitstv%C3%AD" \o "Husitství" husitského politického a věroučného programu, jediného na němž se shodla pražská a táborská strana. Konečné slovo v jednání měla pražská univerzita resp. její teologická fakulta. Stalo se tak na začátku července roku , v , v době jejího obležení vojsky krále . Už v průběhu tohoto obléhání byl překlad rozšířen do křižáckého ležení.
\o "Podobojí" Přijímání pod obojí - sub utraque specie ( pod obojí způsobou)
Svobodné hlásání slova Božího
Trestání smrtelných hříchů
Odejmutí světského majetku církvi
4.stavovská monarchie od 2.pol.15st.- 1620
-rozvíjí se soukromé právo
šlechta – nižší (rytíří)
- vyšší (páni)
panovník X český zemský sněm(stavovský sněm)
- vytvářejí dojem mocenské rovnováhy
stavovský sněm - na obranu proti přílišné moci panovníka
- rozhodující slovo šlechta, přizvala i církev a měšťanstvo
právo – plné rozvinutí - řešení nových vztahů
- v popředí zejména normy chránící feudální stát,církev a náboženství,právní řád a státní aparát
trestní právo – chrání feudální vlastnictví a instituci poddanství (případ Dalibora z Kozojed – nevýznamnější norma chránící feudální společenský řád a to ještě v 17.-18.st.)
ochrana života,zdraví a cti – přežívají většinou starší právní normy
- tři okruhy chráněných vztahů
– náboženství a církev – kacířství,rouhání a čarodějnictví
- feudální stát a panovník – porušení povinnosti voj.obrany,služba proti zemi
v čase války,zákaz prodeje statků cizincům,urážky panovníka ve všech
variantách(prosadil Ferdinand I.)
- delikty proti státu jsou většinou stíhány z úřední povinnosti – pevná zákonná
formulace – útok proti panovníkovi
- nejvyšší funkcionáři státu – zemští úředníci a soudci
- všeobecně vzato byla svépomoc v 16.st. již zásadně vylučována,odsuzována a trestána
- všeobecný trestní zájem státu a jeho orgánů byl nesporný – převážně na žalobu poškozených
- Zemských zřízeních 16.věku – falšování mincí se trestá smrtí
(i práva Koldínova) - zvláštní tresty za úkladnou vraždu
- objevuje se pojem policie – péče o veřejný pořádek
Stavovský proces – navázal na starší právní obyčeje
řízení na zemském soudě
– přípravné řízení – půhon – písemná žaloba