Dějiny trestního práva-výpisky z knížky

– obeslání – úřední předvolání
- svědčení půhonů – přečtení za přítomnosti stran
- líčení pře – důkazy – zemské desky,listiny,svědectví,ohledání místa činu,přísaha
- exekuce – výkon nálezu – v majetkových sporech velmi složité
stupně : 1. úmluva – upomínka odsouzenému na plnění
2. zvod – uvedení vítěze pře ve statek odsouzeného – buď zaplatit nebo
vydat statek
3. obranný list (jen při exekuci na vydání nemovitostí)
- výzva od úřadu nejvyššího purkrabího o vydání statku
4. panování (trojnásobné,jalové) – při exekuci na peněžní částku
5. odhádání – úředně provedený odhad nemovitosti dlužníka
6. panování skutečné (vdědění) – vítěz přijal slib od poddaných
Městský proces – rozlišení na proces majetkový a trestní
- právo městské – zákoník Koldínův z r.1579
- v 16.st. rozhodující úlohu
TORTURA – hlavně proti obžalovaným z nižších vrstev,přiznání-rozhodující důkaz
- rozhodnutí o uložení náleží soudu před (Koldín 1579 varuje před ukvapeností)
- vyznání na mučidlech zapisována krevními písaři do smolných (černých) knih

5.absolutistická monarchie 1620-1848
- boj o moc mezi panovníkem a českým sněmem → panovník vyhrál
- panovník může vše (nedává to na obdiv-rozdíl od raného středověkého státu) – prý to dělá
pro blaho národa – přemýšlí nad důsledky činů
- do roku 1768 nebyly druhy mučení kodifikovány
- obecným právem byl proniknut zákoník Koldívnův
Obnovené zřízení zemské převzala-Zásada oficiality (kde nebylo předpisů zemského práva)- trestněprávní
obsah městských práv a dospěla prakticky k recepci
- stíhala se především urážka panovníka – trest smrti,konfiskace majetku a ztráta cti
- německá nauka o trestním právu – Praxi či také Praktika criminalis
- saský právník Benedikt Carpzow a jeho spisy
- právo městské – zákoník Koldínův z r.1579
- Trestní zákoník Josefa I: (1707)-pouze podpůrná platnost
Constitutio Criminalis Thereziana (tereziánský zákoní)
– navazoval na trestní právo rakouské,(tzv.Ferdinandeu z r.1656)
- již ve své době zaostalý,poplatný feudálním přežitkům a zachoval si všechny
nedostatky feudálního pojetí trestního práva
Systém trestných činů
- v Tereziáně dává váhu především delikvenci proti Bohu,církvi a státu, pak teprve
soukromým zájmům či osobám
- připouští v plném rozsahu stíhání deliktů sine lege – stíhání jednání,které nejsou
v zákoně uvedená – pro svou zvláštní „zlosynnost a pohoršlivost“ nebezpečná
- odborné právnické vzdělání bylo pro soudce předepsáno v roce 1781
Všeobecný zákoník o zločinech a trestech na ně Josefa II.
- nový směr, ovlivněný osvícenskou filozofií
- přednosti – technická dokonalost,stručnost a úplnost
- vycházel ze zásady úměrnosti mezi společenskou nebezpečností činu a přísností
trestu
- tresty mají přispívat k převýchově pachatele
- vylučuje trestání podle volné úvahy soudců či analogie
- poprvé v našem právním řádu uplatněna zásada Nullum crimen sine lege
(žádný zločin bez zákona) a nulla poena sine lege (žádný trest bez zákona)
- rušení náboženství jen přestupek-nezná delikt čarodějnictví
- nedostatky – kruté tělesné tresty
- po smrti Josefa II. opět zaveden trest smrti – pro velezradu či pokus o ni
V r. 1796 nová osnova trestního zákoníku – vyhlášena jako Západohališský trestní zákoník
(pro Západní Halič)
- v r. 1803 vyhlášen i pro ostatní monarchii
Zákoník o zločinech a těžkých policejních přestupcích
- v Čechách v r. 1804 pod názvem Kniha práv nad přečiněními hrdelními a těžkými řádu městského (totiž policie) přestupky
dvě části – první o zločinech
- druhá o přestupcích
- ovlivnil vývoj tr.práva u nás prakticky do r.1949
- přesný,přehledné formulace,dostatečně obecný
Novověk
Trestní právo 19. – 20. století
- Trestní zákon ze dne 27.5.1852
- základ rakouského i československého tr.práva
- byl vlastně novelou tr.zákona z r.1803
- pojednával jen o právu hmotném (procesní právo-zvláštní úprava)
- zlikvidoval některé feudální přežitky
- rozlišuje – zločiny, přestupky a přečiny
- platil v celé říši
- byl doplňován tzv.vedlejšími trestními zákony
Zákon o policejním dohledu (č.108/1873)
- postihuje tuláctví,žebrotu,umožňuje represi představitelů dělnické třídy,kteří byli trestáni za
svou politickou činnost
- uzákoněny donucovací pracovny – postihují nezaměstnané
Protisocialistické zákony
- zákon o soudnictví ve věcech trestních ,jež se zakládají na snahách anarchistických
č. 98/1886 (platnost omezena na tři léta a neobnovena)
- zákon proti obecně nebezpečnému užívání třaskavin č.135/1885
smyslem bylo zastrašení dělnické třídy
Výpraskový patent, základ trestního práva správního č. 96/1854
- platil po celou dobu existence Rakouska a prvních deset let Československa
- mohlo být u některých osob použito tělesného trestání nebo zostření trestu
- r.1867 bylo toto ustanovení zrušeno
r. 1883 – zákon o trestech za mařené exekuce – odrazem první velké kapitalistické krize R-U
Trestní právo hmotné v Československu
- veškeré dosavadní zemské a říšské zákony zůstávají prozatím v platnosti
Trestní zákon o zločinech,přečinech a přestupcích z r.1852 - Čechy
Uherský trestní zákon z r. 1878 - Slovensko
-první pokus unifikace trestního práva – květen 1921 – první osnova obecné části tr.zákona
Prozatímní návrh
r. 1926 – návrh tr.zákoníku Přípravné osnovy tr. zákona o zločinech a přečinech a zákona přestupkového
- k celkové kodifikace tr.práva však nedošlo
Předmnichovská republika – vedlejší zákony
– r. 1919 zákon o trestání válečné lichvy
- nová úprava proti falšování peněz a cenných papírů
č. 50/1923 Zákon na ochranu republiky
Hlav I. – Úklady o republiku – chránila například samostatnost,jednotnost a demokraticko-republikánskou formu stát
- zákon č.124/1924 odňal rozhodování o urážkách n