Dějiny trestního práva-výpisky z knížky

a cti spáchaných obsahem tiskopisu porotním soudům
- pod tlakem mas rozhořčených nad korupcí ve st.aparátě vydán z.č.178/1924 o úplatkářství a proti porušování úředního tajemství
- zákon č.102/1929 o donucovacích pracovnách a policejním dozoru-zavádí nucené prac.kolonie
- zákon č.48/1931 o trestním soudnictví – zavedl pojem mladistvého 14-18let
- pod 14 let byly osoby nezletilé,nebyly tr.odp.
Protektorát Čechy a Morava
- úplně zlikvidována československá zákonnost – formálně zachována stará soustava soudů,vedle však vyrůstal komplex nacistických soudů
- německé tr.právo platilo zejména pro říšské státní příslušníky
- zákon o ochraně říšských hranic – zákon na ochranu republiky byl obrácen ve prospěch říše
- tresty obsažené v trestních normách byly zcela nepřiměřené,nejčastěji používán trest smrti i za nedbalostní delikty
Právo po osvobození v r.1945
- prvořadý úkol národní a demokratické revoluce bylo vypořádat se s válečnými zločinci,zrádci a kolaboranty
- 1.2.1945 dekret č.6 o potrestání nacistických zločinců,zrádců a jejich pomahačů-podklad pro retribuci
pět retribučních deliktů – zločin fašistické okupace
- domácí zrady
- zrady na povstání
- tr.čin kolaborace
- provinění kolaborace
- nařízení se vztahovalo na činy spáchané před jeho vydáním – mělo zpětnou působnost(retroaktivitu)
Retribuce (odplata vykonávána masově) – základem se staly v českých zemích dekrety prezidenta republiky o potrestání nacistických zločinců a jejich pomahačů
a o mimořádných lidových soudech
- měly zpětnou působnost-vztahují se na činy spáchané od 21.5.1938
- úprava retribuce i organizace retribučního soudnictví v českých zemích a na Slovensku se podstatně lišila
Slovensko – nařízení Slovenské národní rady bylo podstatně stručnější,rámcovější a ve skutkových podstatách značně pružné
- rozdíly i v katalogu trestů – na S.byly přísnější pokud šlo o trest smrti
14.7.1948 v rámci tzv .právnické dvouletky zahájeny práce na návrhu trestního zákona
12.7.1950 Národní shromáždění schválilo osnovy čtyř trestněprávních předpisů
- trestního zákona (z.č.86 Sb.)
- trestního řádu (z.č. 87 Sb.)
- trestního zákona správního (z.č. 88 Sb.)
- trestního řádu správního (z.č. 89 Sb.)
- zákon znal pouze jeden druh deliktu – trestný čin
- trestní odpovědnost 15 let
1956 – změna politické situace – částečná reforma tr.práva hmotného
Prohloubení zásady individualizace trestu v nových trestních zákonech-neznamenalo zmírnění
trestní represe
Posílení zásady pomocné úlohy trestní represe – zákon o umělém přerušení těhotenství-zrušil trestnost těhotné ženy, která si sama své těhotenství uměle přeruší nebo to někomu dovolí
1960 – přijetí nové Ústavy – zakotvila instituci lidových soudů
– přijetí nového trestního zákona (140/1961)– dodnes platný
Zákon č. 60/1961 Sb. – rušil dosavadní trestní zákon správní a upravil úkoly,které mají národní výbory při zabezpečování socialistického pořádku
Významné změny v tr.právu v období 1969 - 1973
- odstranění některých nedostatků právní úpravy z r.1961-předčasný přesun drobnější protispolečenské činnosti na místní lidové soudy
V roce 1968 – první pokus o nápravu nezákonností spáchaných v předcházejícím období (zákon o soudní rehabilitaci) nesplnil účel – normalizace
- poslední zásah do tr.zák.a zák. o přečinech před přijetím novel v r.1989 a 1990 – zák.op. předsednictva FS ČSSR 10/89
Trestní řízení v 19. a 20.stol. v českých zemích
Trestní řízení 18. st.
– vítězství zásady oficiality v tr.řízení – úředníkům se úkládá povinnost zahajovat tr.řízení z úřední povinnosti
- důsledné zavedení písemnéno procesu
- postupné vytlačení principu obžalovacího a konečné vítězství inkvizičního (vyhledávacího) procesu
- podstatné změny přinesl zákoník Josefa I. z r.1707 Constitutio Criminalis Josephina
- u všech soudů v zemích České Koruny
- zakotvil pravidla inkvizičního procesu pro případy zahájení řízení z úřední povinnosti
- nebyl však výlučný,neodstranil starší právní normy obsažené v Obnoveném zřízení zemském a v Moldonově zákoníku
r. 1768 Constitutio Criminalis Thereziana
– v trestním řízení zvítězila formální důkazní teorie
- rozhodující důkaz tortura
- východiskem presumpce viny – obžalovaný byl považován za vinného pokud se mu
nepodařilo prokázat nevinu
Civilní řízení
- základem na příštích 100 let obecný soudní řád z r. 1781
Obecný soudní řád kriminální r.1788
– byla zrušena pravidla ze zákoníku tereziánského
- odstraňuje zbytky procesu obžalovacího a zavádí zásady inkvizičního procesu
19.století
Trestní zákoník z r. 1803
- trestní proces spočíval na zásadách řízení josefínského do 1850
Nový procesní řád 17.1.1850
- zásada volného hodnocení důkazů,ústnost,veřejnost,zásada obžalovací
- vývoj dovršen v r. 1853 – nový procesní řád se plně vrátil k zásadám inkvizičního procesu
Vyvrcholení liberalizačních snah vydání – nového trestního řádu č. 119/1873 ř.z.
Trestní právo procesní v Československu
- po vzniku ČSR byl recepční normou převzat stávající právní řád
Po okupaci Československa
– tři skupiny obyvatelstva s rozdílným právním postavením
-plnoprávní němečtí říšští občané
-obyvatelstvo protektorátu-nerovnoprávní
- obyv.na než se vztahovaly rasové předpisy-zcela zbaveni právní ochrany
Po únoru 1948
– z. č. 232/48 o Státním soudu – projednávání protistátních tr.činů
- z. o zlidovění soudnictví
- přinášel účast laiků při rozhodování soudu
- tzv.právnická dvouletka – vydány trestní řád a tr.řád správní
Trestní řízení – přestupky měly v prvé instanci stíhat ONV,oprávněné řízení prováděly KNV
- nový zákon o trestním řízením soudním č. 64/1956 Sb.
- povinnost prokurátora stíhat všechny trestné činy,pokud se o nich doví
- nový orgán – vyšetřovatelé prokuratory a vyšetřovatelé vnitra-z.o prokuratuře
- zákon ČNR o advokacii 118/1975 – novela č.128/1990
- zákon o prokuratuře č. 60/1965 – novela č.168/1990
- zákon č.200/1990 o přestupcích,o výkonu trestu odnětí svobody