Vyvoj ZP

ce
výhra opozice – M. Dzurinda
M ZV: Eduard Kukan
výměna polit. nominantů za kariérní diplomaty, resp. lidi s vysokým renomé v zahraničí
ve fci vydržel velmi dlouho → kontinuita ZP
obrat v ZP
úporná snaha dohnat zmeškané roky
zmírnit vyřazení z 1. vlny rozšiřování EU a NATO
praktické kroky podporující stanovené cíle
strategie SR
udržovat úzké polit. a vojen. vztahy NATO a jejími členy
zintenzivnit bilaterální vztahy
prezentovat SR jako zemi, která už kvalitní spoluprácí fakticky členem NATO je (např. při misi v Kosovu)
zdůrazňovat význam členství jako stabilizačního prvku v celém regionu stř. E a V4
vláda začala efektivně využívat některé nástroje – např. vliv svět. médií (rozhovory politiků…) či proslovenské lobby
reakce zahraničí na změnu v reálné ZP
zdrženlivost (v kontrastu s euforií představitelů SR)
uznali pozitivní trend, ale zdůrazňovali nutnost jeho trvalého charakteru
zároveň změna všeobecných prointegračních nálad a prosazení se realističtějšího přístupu (např.: iniciativa některých býv. senátorů v USA – další rozšiřování NATO bude finan. náročné, členství by mělo být podmíněné členstvím v EU)
na 2. straně někteří představitelé se přidali na str. SR a vyzývali k urychlení přehodnocení postoje vůči SR
konflikt v Kosovu 1999
SR na str. spojenců
4/1999 – vláda vydala souhlas s přelety vojen. letadel NATO přes vzdušný prostor a s dopravou bojové techniky a vojsk NATO přes území SR
prezentování kroků vlády jako důkazů upřímnosti SR snah o začlenění se do NATO (Dzurinda: fakticky tam už jsme) – mise jako důkaz, že SR zvládne členství v NATO
rozpor na domácí polit. scéně (nesouhlas nejen opozice, ale i např.: J. Čarnogurského, resp. některých členů SDĹ s útoky)
chladné až odmítavé přijetí veřejností
summit v Helsinkách 12/1999
SR dostala ofic. pozvání na zahájení vstupních rozhovorů do EU – princip „regaty“
předvstupní proces přešel do složitější odborné a technicky náročné fáze
ještě stále nebyla na úrovni zemí pův. 1. vlny – ČR, Polsko, Maďarsko – ale dokázala následně vyvinout enormní úsilí, aby je dohnala
1. důl. integrační úspěch
7/2000 – pozvání k členství v OECD → 9/2000 vstup
neúspěchy v tomto období
1. neúspěšný pokus získat místo nestálého člena v RB OSN na období 2000-1
zavedení vízové povinnosti pro občany SR (Dánsko, Finsko, Norsko, Belgie, Lucembursko), i když důvody možno hledat v oblastech nesouvisejících se ZP
kvůli ekon. reformám – mnoho lidí emigrovalo do těchto států – ty se bránily přílivu
nedostatky ve vytyčovaní priorit SR ZP (nedostatečná kooperace ústředních orgánů, resp. participace analytiků)
nekoordinace samostatné politiky prezidenta R. Schustera (i když na 2. straně byl úspěšný ve vybudovaní si partnerských vztahů v zahraničí)
svět po 11. 9. 2001
nové zahraničněpolitické výzvy pro SR (celková změna M politiky)
změna vztahu zahraničí vůči SR – státy NATO ochotnější pro rozšíření
na domácí scéně tendence k posilňování politického konsenzu při definovaní cílů ZP
shodná reakce na události z 09/11 jako na následnou operaci v Afghánistánu
roky 2002-04: završení integrace
11/2002: summit NATO v Praze - SR byla pozvaná na vstup do NATO (spolu s dalšími zeměmi stř. a V E)
3/2003: podepsaní protokolů o přistoupení SR do NATO (vstup 29. 3. 2004)
12/2002: summit v Kodani schválil ukončení přístupových jednání se SR a dalšími 9 státy
úspěšné referendum o členství v EU (3/2003): 52,15% zúčastněných, 92,46% ANO
vstup do EU 1. 5. 2004
na 2. straně - začali se poprvé výrazněji formovat euroskeptické postoje (KDH)
po uzavření stanovených cílů, nyní nutnost stanovit nové cíle