Úvod

o teorie je migrace souhrn individuálních rozhodnutí se stěhovat za vyššími příjmy a lepšími podmínkami práce. Zvyšení rozdílu v příjmech mezi zeměmi, snížení nákladů při migraci a zvýšení attaktivity příjmajících zemí zvyší i množství pracovní síly, která bude migrovat.
Pozdější úpravy neoklasické teorie zdůrazňují existující rozdíl mezi předpokládaným a realným příjmem a opomíjí situaci ve které by nebyl rozdíl v příjmech. Pravděpodobnost migrace je posuzována podle věku, pohlaví, vzdělání a schopnostech jedince, posuzování výhod  migrace podle větší možnosti využití lidského potenciálu, možnosti nalezení práce v rodné zemi a v nové zemi. Vychází z fungujícího trhu, uvažuje komplexní fungování trhu.
Nová ekonomika migrace – zohledňuje nejen podmínky na pracovních trzích, ale i domácnosti ze kterých migrant pochází. V této teorii rozhodnutí migrovat není záležitostí jednotlivce, ale rodiny či malé skupiny ve které jedinec žije. Rodina poměřuje rizika a zisky, které má při hospodáření a zvažuje možnost zlepšení si svého postavení vysláním svého člena za prací do ciziny. Tímto způsobem rodina snižuje rizika, kterým je vystavena ve svém domácím prostředí a nebo tak může získat prostředky k investicim na zvyšení vlastní produkce. Rodina také poměřuje zisky plynoucí z činnosti člena doma a možného zisku z práce člena v jiné zemi. Tato teorie přináší odlišný pohled:
Není podstatné jaký je rozdíl mezi příjmy v jiných zemích, možnost zisku nemusí být jedinou motivací k migraci (kulturní vyspělost,náboženství,životní styl ), jednotlivé vlády mohou ovlivňovat míru migrace .
Model nové ekonomiky migrace předpokládá, že čím horší jsou podmínky v původní zemi , tím více lidí bude emigrovat a dále největší množství emigrantů by bylo z nejchudších regionů ( mnohé testy tuto teorii nepotvrdily).
Teorie duálního pracovního trhu - opomíjí individuální či skupinové rozhodování, zaměřuje se na strukturální požadavky a podmínky průmyslové společnosti. Podle této teorie se míra migrace odvijí podle atraktivity a potřeb příjmající země. Systém pracuje na push a pull faktorech. Rozhodující vliv mají pull faktory. Jeden z pull faktorů: Když zaměstnavatelé potřebují nabrat zaměstnance kterých je na trhu nedostatek a nemohou přitom zvyšit mzdy, a nebo, když tuto práci odmítají rodilý pracovníci vykonávat (podřadná, nekvalifikovaná práce) musí využít možnosti práce emigrantů. Základním prvkem této teorie je posuzování práce a příjmu jako dosažení určitého společenského postavení a úcty. Tak v rozvinutých zemích jsou rodilý pracovníci kvalifikování a vykonávají složitější, lépe placenou práci, kdežto emigranti vykonávají práci jednoduší, méně placenou a méně stabilní (sezonní nebo při ekonomickém růstu) a mohou být podle potřeby rychle propuštěni. Migrace je regulována podle ekonomických cyklů. Poptávka po emigrantech je odvozena od požadavků zaměstnavatelů, které vznikají ze samotné existence moderní společnoti, jsou implementovany do její struktury.
Teorie duálního trhu nepodává jasné rozlišení jaká práce v jakých sektorech je méně kvalifikovaná a tím vyhraněna pro emigranty. Pokud je příliv emigrantu regulován pull faktory měli by mít hostitelské země vytvářením poptávky realný vliv a byly by schopny vysvětlit migrační proudy (což nejsou).
Teorie světového systému – chápe migraci jako důsledek globální ekonomiky a prostupování trhu přes státní hranice. Základním motorem je touha kapitalistů dosahovat vyšších zisků snižováním nákladů, expandovat a těžit nerostné bohatství v chudých regionech. Vytváření obchodních sídel, továren po vzorech západní společnosti, zavedení nových pořádků, nových forem organizace práce a života vedlo k narušení tradičních forem. Což vedlo k vytvoření populace, která byla schopna se přizpůsobit novým podmínkám a bude ochopna v těchto podmínkách dále žít a migrovat podle potřeb trhu. Tak je vytvořena společnost pro kterou je migrace součást koloběhu komodit. Při propojování obchodních cest dochází k vytváření kulturních vazeb mezi zeměmi. Tato teorie také zdůrazňuje koncentraci emigrantů a lidí schopných emigrovat do globalních měst. Z jedné strany multikulturní města západního světa a z druhé strany obchodní města v chudých regionech. A dále uvádí fakt, že migrace je nejvíce pravděpodobná z bývalých koloniálních států a je podporována vládami .
Podle této teorie by do každé země ze které proudí velké množství emigrantů proudilo velké množství investic a každá další investice by vytvořila novou vlnu migrace. Což by mohlo způsobit, tak velký přeliv kapitálu, že by chudá země byla bohatá a bohatá by zchudla. Teorie uvadí tok do globalních center, tento pojem ale není dále definován, musí být vysvětlen přezkoumáním intenzity toků.
Společenské cejchování - vzniká v hostitelské zemi, kde práce , kterou vykonávají migranti, je označována jako práce pro migranty a rodilý pracovníci takovou práci odmítají vykonávat. Taková práce je chápána jako nevhodná, i když označení je způsobené tím, kdo práci vykonává a ne charakterem práce.
Migration system teorie – tato teorie zavádí systém , který se vyznačuje intenzivní obchodem a jedna z komodit se kterými se obchoduje je pracovní síla. Teorie upozorňuje , že tento systém potřebuje stabilní prostředí a spolupráci zemí, tak aby podle potřeb se měnily migrační toky.
Migrace vznikla z mnoha odlišných důvodů. Současné motivy pro migraci mohou být jiné než při jejím počátku. Pro kontinuitu migrace byly vytvořeny podmínky v průběhu migrace dřivější. Nové teorie reaguující na sooučasnost :
Network theory - sítě migrantů, propojení mezi lidmi 1)lidmi, kteří zůstali v zemi původu a lidmi, kteří se odstěhovali 2) propojení migrujících v hostitelské zemi. Tyto sítě se utvářejí za účelem vzájemné pomoci při hledání práce, snížování nákladů a snížování rizik spojenými s pobytem v cizí zemi. Každý migrant kolem sebe vytváří skupinku migrantů a protože tato skupinka bude spojena s lidmi v rodné zemi vytvaří se prostředí do kterého mohou přijet noví migranti. Pokud sítě migrantů dobře pracují zajištují práci v cizině jako spolehlivý zdroj obživy pro migranty a pro jejich rodiny v rodných zemí. Tak se omezil vliv výše příjmu, selekce cílové země a míra individuálního rozhodování.
Institucionální teorie – Po vzniku migračních proudů začaly vznikat státní a soukromé organizace pro zabezpečení potřeb trhu.Dále ve vyspělých zemích vznikají organizace hájící zájmy a práva migrantů a pomáhají integrovat migranty do společnosti. Tímto způsobem se migrace stává méně závislá na podmínkách trhu a institualizuje se do moderní společnosti.
Cumulative causation – mezinárodní migrace se sama podporuje a propaguje vlastní prezentací svých výhod. Zvyšování atraktivity zapřičiňuje kontinuitu. Socioekonomické faktory, které nejvíce působí :
Rozdělování příjmu – rodina může vyslat svého člena za prací, proto aby vyrovnala své ekonomické postavení ve společnosti, aby získala prestiž .V prostředí ve kterém již některé rodiny si příjmem ze zahraničí vylepšují situaci staávají se vzorem pro ostatní.
Rozdělování půdy – migranti často zpětně investují do nákupu půdy v rodné zemi, kterou nechavájí ladem, tím zmenšují půdu určenou k obdělávání, omezují možnost obživy a vytvářejí tlak k migraci dalších.
Zemědělská produkce – získané prostředky investovat do strojů a zařizení na zvýšení produkce, tak hospodařící rodina potřebuje na práci méně lidí a může vyslat dalšího člena do zahraničí.
Kulturní migrace – migrující jsou ovlivněni prostředím ve kterém pracují, mění hodnoty a názory, což vytváří předpoklady pro strvání v hostitelské zemi nebo k opětovnému navrácení.
Regionální distribuce lidského kapitálu- během migrace dochází ke kumulování kvalifikované pracovní síly v hostitelské zemi a úbytek této pracovní síly v odesílací zemi. Tak dochází k rychlejšímu rozvoji průmyslové země a k většímu úpadku chudé země.
Protože argumenty výše uvedených teorií jsou otevřené, motivy migrace nejsou jednoznačné, a mnohdy se doplňují, není možné vytvořit jednu univerzální teorii.