Úvod

rační aktivity přinesla koloniální politika.Postupně se začaly vytvářet vztahy celosvětové vzájemné závislosti- světový systém.
Rozlišujeme podle základních rysů migrace : kolektivní konzervativní, individuální, násilnou a dobrovolnou migraci.
Migrační teorie
Jednou z nejdůležitějších osobností byl E.G.Ravenstein. Vytvořil migrační zákony, kterými se snažil popsat tyto jevy ve společnosti. Některé se staly jakym si základem pro současné teorie. Vznikají i jiné teorie neoklasická, nová ekonomie pracovního trhu, dualní trhu, model lidského kapitálu, teorie migračních sítí a teorie světového systému
Evropa
Tři přístupy k integraci cizinců
Integrace cizinců do právního a sociálního systému
Cizinci jsou chráněni mezinárodním právem
Podle posouzení legální a illegální. Legalní – žadatelé o azyl, mající pobytový status, status uprchlíka ...
pracovně migrační
asimilační
multikulturní
Holandský multikulturní model – programy na integraci cizinců do společnosti, vytváření odlišných sociokulturních uskupení. Jednotlivá uskupení mají stejné podmínky a práva, neustále potvrzování demokratických zásad a hledání kompromisů. Tento systém umožňuje cizincům vlastní kulturní aktivity, mohou směřovat až k etnické a kulturní uzavřenosti skupin.
Německo – Francie , pracovně migrační aasimilační model -- V Německu je občanství možno získat až po dlouhodobém pobytu a pouze osobám integrovaným do německé společnosti. Koncept národa je základní bází pro koncept občanství . Teze přiblížit život emigrantů životu německých občanů. Francie ma odlišnou naturalizační politiku, občanství je zde chápano jako nástroj k integraci do narodního celku. Zaujímá asimilační politiku, cizinci jsou motivováni , aby se identifikovali jako Francouzi. V Německu jsou od toho odrazováni, pracovně migrační politika, cizinci jsou označování jako „cizinci s německým pasem“
Rozdílné přístupy k vyzkumu migrace
Výzkum migrace se zabýval metodologií a technikami, opomíjel filosofické studie. V tomto výzkumu převládájí některé dichotomie mikro versus makro analýza, determinismus versus humanismus. V první je rozpor na jaké úrovni se má migrace zkoumat, jestli z psycho- sociologického hlediska jedince a skupiny nebo ze širšího hlediska migračních proudů. V druhé humanisté vidí jedince jako aktéra vykonávajícího rozhodnutí kdežto deterministé dávají jedinci malou možnost rozhodování, jeho chování je racionální reakce na podněty z prostředí ( je determinován společností).
Deterministé : 1) Model přitažlivosti-gravitační zákon po vzoru fyzikálních zakonů o přitažlivosti dvou těles (Newton´s Law ) . 2) Demografické změny a přechodná mobilita –migrace je spojena se společenskými změnami. Tak jak se transformuje společnost v čase tak se mění i osobní mobilita. Mobilita mezi městy a venkovem ( rural – urban).
Maximalizace kapitálu
Neoklasický pohled – platové rozdíly jsou hlavním motivem migrace. Migrace je relokace pracovní síly podle potřeb trhu. Později rozšířeno o počítání pravděpodobnosti nalezení zaměstnání. Pří výběru a rozhodování migrace vypočítává rozdíly v příjmech , náklady na cestu a pravděpodobnost zaměstnání.
Teorie lidského kapitálu – přístup obhajuje jako hlavní důvod migrace osobní prospěch jedince ( finanční i karierní). Emigranti mohou být nuceni migrovat z různých důvodů nejen si maximalizovat příjem. Chápe migraci v širších souvislostech ekonomických wsociálních a psychologických.
Behaviouralní rozhodování
Behaviouralisté zkoumájí jaké psychologické procesy člověka jsou při rozhodování k migraci nejdůležitější. Ukazují, že migrace může být i iracionální rozhodnutí. Rozhodování může být ovlivněno změnami v prostředí, individuální zkušeností a uspokojením vlastních aspirací na lepší život. Poměřování stressu (do jisté doby je stress v domácím prostředí snesitelný, jakmile přesáhne určitou hranice je snesitelnější stres z migrace). Tento model chápe migraci jako postupné rozhodování ( rozhodnutí opustit rodnou zemi, hledání cílové země popřípadě náhradního cíle, způsob dosažení ). Poměřování pull a push faktorů ve  zlepšení celkové životní úrovně jedince.
Stukturalistický model
Podle této teorie důvody pro migraci jsou skrýté, nenímožné je pozorovat. Jedince při rozhodování ovlivňuje mnoho různých příčin.Migrace je chápána jako společenský jev, je produktem společnosti. Struktura společnosti podle pohlaví je prezentována podřadným postavením žen. Systém struktury, které dominují muži a která jim umožňuje ženy vykořisťovat. Tak ženy projevují menší ochotu migrovat ( jsou vázany na práci v rodině , dosahují nižších příjmů ). Marxistický pohled – proletariát je nucen migrovat za vyrobními prostředky, které vlastní buržoazie. Proletariát je vázan na skrýté pohnutky kapitalistů, kde se rozhodnou investovat. Primarní pozornost je upřena na vyvoj trhu a jednotlivé ekonomické operace. Migrace pracovní síly souvisí s duálním pracovním trhem (primární a sekundární práce, kvalifikovaná a nekvalifikovaná pracovní síla).
Humanisté
Uvědomují si , že potenciální migrant je jedinec rozhodující se jestli bude či nebude migrovat. Hledají motivy, které jedinec má ve své hlavě, když se rozhoduje pro migraci. Výsledek rozhodnutí je ovlivněn životním příběhem,bibliografií každého jedince, zkušenostmi a nadějemi jedince. Nelze motivy omezit pouze na pozorovatelné charakteristiky jedinotlivce. Průměry a aktulní situace nepopisují dostatečně skutečné motivy. Migrace má také spojitost s kulturou a etnicitou. Integrace migrace do kultury ji umožňuje prezentovat jako přirozený způsob života.
Rozporuplný přístup k výzkumu migrace
Tradiční filozofické postupy máme :
Positivismus- založen na teorii A. Comte propagující vědecký přístup. Vědecká tvrzení podložena přimou zkušeností a pozorováním. Správnost testována opakováním. Věda postupuje dopředu formulováním pravidel , zákonů a ověřovatelnými teoriemi.
Behavioralismus tvrdí , že hlavní pozornost má být věnována jedinci, protože jedinec dělá rozhodnutí. Vyzvedává důležitost psychologických faktorů.
Strukturalismus tvrdí, že individum je omezováno ve svých rozhodnutí strukturou společnosti. Zkoumání logiky která svazuje lidské chování do systémů , zvyků.
Humanismus požaduje aby jednotlivci byli studováni v jejich vlastním prostředí, v jejich subjektivitě. Svět není víc než soubory interakcí mezi jedinci.
Postmodernismus je charakterizován větším důrazem na prezentaci než funkčnost. Snaží se v nás vzbudit nedůvěru v existující interpretace a ty dekonstruovat.
Mnoho vyspělých zemí se transformovalo do různých multietnických společností. Vznik mezinarodní migrace jako základového strukturního prvku průmyslových zemí. V součastnosti nemáme jednotnou teorii, která by tento jev hodnotně dokázala vysvětlit. K vysvětlení máme několik odlišných teoretických modelů.
Neoklasický model – zaměřen na posuzování odlišných platových a pracovních podmínek mezi zeměmi. Obecně chápe migraci jako individuální rozhodnutí jedince hledajícího větší zisk. Rozlišujeme dvě neoklasické teorie makro teorii a mikro teorii. Makro teorie vysvětluje příčiny migrace jako důsledek rozdílů nabídky a poptávky po pracovní síle. V zemích s přebytkem pracovní síly jsou nízké příjmy a v zemích s jejich nedostatkem jsou přjmy vyšší. Rozdíl v příjmech motivuje pracovní sílu se stěhovat za vyššími příjmy. A jako důsledek se sníží rozdíly v příjmech mezi zeměmi. K opačnému pohybu pracovníků dochází při kapitálových investicích z vyspělých zemích do chudých. Při tomto z vyspělých zemích odchází vysoce kvalifikovaní prácovníci, aby v prostředí chudém na kvalifikované pracovníky získali lepší pracovní podmínky. Mikro teorie do kalkulace vyšší příjmu zohledňuje individuální podmínky jednotlivce. Každý jedinec se racionálně rozhoduje a zvažuje, zdali migrace za prací bude výhodná. Při rozhodování zvažuje náklady na cestu, ubytování, rekvalifikaci a pravděpodobnost získání práce. Výhodnost se vypočítává rozdílem mezi výdělky, náklady v zemi původu a v cílové zemi migrace s náklady na cestu a pravděpodobnosti práce.
Podle tét