Sociologie mesta úvod

lního prostoru.
6) Socioprostorový přístup zdůrazňuje interakci mezi společností a prostorem. Ke třídě, genderu, věku nebo etnicitě připojuje i element prostoru
Prostorové uspořádání ve městech nese své manifestní i latentní důsledky. Ty ovlivňují chování člověka předvídatelně i nepředvídatelně. Lidé neustále mění prostorové uspořádání měst podle svých potřeba a tužeb.
Modely růstu měst:
1) Model koncentrických zón (E. Burges) – kruhový, podle bydlení
2) Sektorový m. (H. Hoyt) – podle využití půdy (průmysl, low-class, high-class…)
3) M. více jader (Harris, Ultman) – přičiny vzniku jader: některé činnosti potřebují infrastrukturu, podobné činnosti těží ze vzájemné blízkosti, jiné nemohou být u sebe)
4) Model pozdního 20. stol (M. White) – poor, middle class, elite, instituce, minority, směrem od centra se zvyšuje soc-ekonom. status
Idelání typy prostorové struktury města: (Marcuse, van Kempen)
1) Lokace elit (citadely, gated comunities)
2) Lokace „new gentry“ (yuppies, kosmopolité)
3) Suburbs (mohou z nich vzniknout „edge cities“)
4) Tradiční dělnické oblasti (předválečná výstavba, poválečná výstavba, vysokopodlažní v.)
5) Etnické enklávy
6) Ghetta
Faktorová analýza:
první využití v 50. letech
80. léta: Michael White – šetření cenzových dat 21 měst v USA
3 obecné faktory: socio-ekonomický status, rodinný stav, etnicita
Cílem anylýzy je nalezení latentní struktury, ležící v pozadí použitých indikátorů.
Konkrétně ukázat: hlavní dimenze městského prostoru, váhu jednotlivých dimenzí a míru, v jaké vysvětlují rozdíly mezi lokalitami
Clusterová analýza:
Efektivní metoda popisu prostorové struktury města, přináší typologii územních jednotek, nalézá relativně homogenní skupiny územních jednotek, podobnost a nepodobnost ve skupinách a mezi skupinami
Optikou této analýzy se brno jeví jako území s vysokým statusem, má zachovalé staré čtvrti, exkludovaná území, sídliště a okrajová území
Komunita:
žije na malém území, sociálně interaguje, relativně soběstačná, tvoří společné instituce, má společné cíle, vnímá sebe sama jako komunitu
Community studies – samostatná kapitola empirických výzkumů, shromažďují empirický materiál o městských a venkovských komunitách
Klady: možnost studia změny ve společnosti, šetření v lokalitě, kde je jev nejvíc koncentrován
Slabina: slabá syntéza poznatků
Segregace – nerovnoměrné rozmístění skupin populace v obytných částech města, je to prostorové vyjádření sociálních nerovností, proces i stav, dobrovolná x nedobrovolná
Příčiny segregace:
1) Institucionální faktory (bytové úřady, realitky, banky…)
2) Ekonomické faktory (majetek, příjmy)
3) Kulturní faktory (např. umělci)
Měření segregace: Dissimilarity index (0-100) – udává, kolik procent populace minority by se muselo přestěhovat, aby její rozmístění ve městě bylo rovnoměrné
Pozitiva segregace: vzájemná blízkost lidí podobné sociální pozice, jazyka, etnicity nebo náboženství
Negativa segregace: bariéry rozvoje životních šancí obyvatel (horší úroveň služeb, nekvalitní byty, teritoriální stigma, větší míra sociální deviace)
Gentrifikace (Ruth Glass) – proces vylepšování a obnovy chátrajících čtvrtí ve vnitřním městě, spojeno s vytlačováním chudších obyvatel. Gentrifikace narušuje klasický koncentrický model města, suburbanizace je ale zatím silnější než gentrifikace
Časté rysy gentrifikace: blízko centra, architektonicky kvalitní budovy, vyšší hustota osídlení, majoritní etnikum, koncentrace yuppies (young urban professionals), konverze starých průmyslových budov na lofty, investice do lokality
Sousedství – socioprostorové prostředí, kde převládají primární vztahy mezi bydlícími obyvateli
Rysy sousedství:
Fyzická blízkost
Sociální vztahy –> pocit sounáležitosti
Společné potřeby – dány sdílením společného prostoru
Komplementarita
Typy sousedství:
Etnická městská vesnice – silná identita, silné interakce, slabé vnější vazby
Interaktivní sousedství středních tříd – silná identita, silné interakce, silné vazby
Difůzní (lokalita, kde sousedství nefunguje) - identita může být vysoká, slabé interakce, slabé vnější vazby
Anomické (chudé lokality, obava z kriminality) - identita může být vysoká, slabé interakce, slabé vnější vazby
Přechodné (silná migrace, nestabilita) – slabá identita, interakce mohou být i silné, slabé vnější vazby
Defended neighbourhood (sousedské vztahy vytvářené společnými akcemi, často objektem výzkumu) – silná identita, silné interakce, silné vnější vztahy