Sociologie mesta úvod

společnosti“
Změny, které budou v budoucnu měnit česká města:
Počet a skladba obyvatelstva, struktura ekonomiky, aplikace nových technologií, oblast sociální a životního prostředí.
Tyto změny jsou vždy modifikovány třemi základními socio-politickými orientacemi, které mezi sebou soupeří:
1. orientace - klade důraz na hospodářský růst, zvyšování životní úrovně, spotřebu a mobilitu
2. orientace - zdůrazňuje význam životního prostředí, prosazuje koncept udržitelného rozvoje
3. orientace - klade důraz na sociální spravedlnost
- Změny v osídlení probíhají pomaleji než změny politické, sociální či hospodářské
- Nejvíc rostou v postkomunistických zemích metropolitní regiony hlavních měst
- Roste cena pozemků v centrech a proto se staví na periferii
- Ve městeh je viditelný trend zahušťování zástavby
- Velká města ztrácejí obyvatele, ale jako velkoměstské regiony rostou
Svět: 6,9 mld obyvatel (2010)
Polovina lidstva žije ve městech (cca 3,4 mld)
Z toho 2/3 ve městech v rozvojových zemích (více než 2 mld)
Města rozvojových zemí vykazují rapidní růst (cca od poloviny 20. Století)
-> „živelná urbanizace“ (over-urbanization) - infrastruktura měst nestačí rostoucí populaci, město přestává být schopno vstřebat příliv imigrantů, vznik nouzových bydlení (slumů)
Problémy: vyšší kriminalita, znečištěné ovzduší, požáry, nefungující kanalizace, nedostatek zdravotní péče, urbanizace se v těchto oblastech neodvíjí stejným způsobem jako rozvoj v Evropě během fáze over-urbanization
Důsledky odlišného typu demografické tranzice v rozvojových zemích:
úmrtnost klesá, hladina porodnosti zůstává vysoká -> obrovský přírůstek (vysoký ve městech) + silná migrace z chudého venkova do měst -> „double population explosion“, města v rozvojových zemích absorbují více lidí během kratšího času, než tomu bývalo v Evropě
Slum – lokalita se silně zchátralým obytným prostředím a koncetrací chudé populace, vznik vyvolán průmyslovou revolucí, nejvíce vznikaly v 50. letech 20. století
Charles Booth – předchůdce ekologického přístupu k městu (Chicagská škola)
mapa chudoby v Londýně
zavedl pojem „poverty line“ (hranice chudoby, minimální příjem považovaný ze nezbytný k dosažení adekvátního bydlení v dané zemi)
Chicagská škola (20.-30. léta)
Human ecology – modely růstu měst
Nová sociologie města
druhá polovina 60. let
kritika tradiční sociologie města, která není schopná uchopit problém nerovností a sociálních konfliktů
přehlíženi jsou také aktéři (jednotlivci, domácnosti, firmy, realitky…)
je ignorována existence mocenských skupin
jako reakce vznikají Neo-weberiánské a Neo-marxistické školy
Neo-Weberiánská škola
J. Rex & R. Moore – Race, community and conflict: A study of Sparkbrook
1) Analýza přístupů získávání bydlení
(bohatí – hypotéka, chudší – pronájem, imigranti – ghetto segregace -> frustrace -> nepokoje)
2) Koncept Housing Classes (hierarchie uživatelů bytového fondu)
Raymond Pahl: jádrem urbánní sociologie má být distribuce zdrojů ve městech
Urbánní manažeři – jsou klíčovou proměnnou výzkumu města, sociálně prostorovou strukturu města vysvětlíme analýzou cílů a hodnot urbánních manažerů
Neo-Marxistická škola
město nefunguje autonomně – nutnost vycházet z širšího kontextu
orientace na zisk určuje chod města
Tři proudy:
Analýza specifických městských problémů
Analýzy městského prostředí jako celku
Globální analýzy (město v kontextu moderního kapitalismu
Manuel Castels:
The urban question – města pozdního kapitalismu jsou centry kolektivní spotřeby
The city and the Grassroots – analýzy soudobých a historických městských sociálních hnutí
The informational city – o vlivu informačních technologií na město a celou společnost
Mark Gottdiener: The New Urban Sociology
Socioprostorový přístup: (hlavní teze)
1) Regionální perspektiva – města a nové „prostorové póly“ formují širší metropolitní regiony
2) Sídelní prostory jsou ovlivňovány lokálními, národními a globálními vlivy
3) Městské prostory jsou formovány politikou vlády, developerů, finančníků, ale taky dalšími organizacemi, pracujícími v obchodu s realitami. Tito vytvářejí faktory nabídky – stimuly a příležitosti, formující chování, preference a výběr konzumentů
4) Městské prostory jsou nositeli významů, kulturní symboly a objekty mají pro různé
jedince a skupiny odlišné významy
5) Základní element industriálních a postindustriálních společností jsou sociální třidy. Jednotlivé třídy mají nestejný vliv na spoluvytváření sociá