Smekal Vědomí

y.
Spánek a sen
Spánek
- sebezáchovná funkce
jeho poruchy se promítají do všech psychických činností osobnosti
mezi zákl. příznaky neuróz
Sen a snění
prožitková reakce na vnitřní nebo vnější prožitky
reprezentován alfa rytmy mozkové aktivity –flow fenomén
8-10 různých snů za noc, 10-30 minut
důležitá detoxikační úloha produktů látkové výměny v mozku
třetí stav vědomí- to je stejně intenzivní jako v bdělém stavu
je vyvoláván asociativně minulým zážitkem
ve snu se reálná předloha zhušťuje a maskuje, kauzalita je tedy obtížná
(procentuálně nejzastoupenější jsou zážitky z předešlého dne a z období před 2-14 dny, náměty vizuální 81,5%, auditivní 55,5%,kinestetické 11,5%…)
Sny mohou
naznačovat skryté informace o našem já,
vnitřních problémech a konfliktech
hledání své skutečné tváře,
signalizovat poruchy zdravotního stavu
interpersonální konflikty
zdroje strachu, nejistot
podle Kasatkina –původ předzvěsti choroby ve snu –
Ve spánku signály o nějaké poruše organismu, o rozvoji onemocnění, nemusí být dostatečně silné, aby dosáhly prahu bolestivosti, ale postačí pro podráždění zrakové zóny mozku, která je mnohonásobně citlivější než ostatní
Tématem snu předvídajícího nemoc je opakující se nekonkretizovaný obraz
Sugesce, hypnóza, vizualizace
Sugesce
Ovlivňování vědomí druhého člověka psychickým působením zprostředkovaným slovy, gesty, obrazy
Hypnóza
Stav změněného vědomí, v němž dominuje sugerovaný obsah nekriticky přijímaný a tíhnoucí k uskutečnění. Během hypnózy je utlumeno vědomí já a kritičnost k obsahu sugescí.
Sugestibilita a hypnabilita- přístupnost sugesci a hloubka hypnózy
Lidé s převahou slovně-logického vědomí(levohemisféroví) mají negativní bariéru vůči přijetí autosugesce.
Další teorie –vznik stavu hypnózy je procesem disociace vědomí- jedna část vědomí zůstává jako bdělý skrytý pozorovatel, který registruje sugerované obsahy, a je k nim ochoten podávat následně komentáře.
Kvalitativní zvláštnosti vědomí – psychopatologie
Zastřené vědomí –snížení jasnosti s zřetelnosti prožívání, zatemněním obsahů
Obluzené vědomí zkreslení toho, co si uvědomujeme, zmatenost, snový charakter
Porušena soudnost, fantazijní produkce je prezentována jako odraz zkušenosti
Mrákotné stavy – náhlé stavy amnézie, v nichž člověk jedná podle naprosto odlišných zásad, stejně náhlé návraty k původnímu, nemá pocity autorství
Alternace osobnosti- jednorázová změna vědomí osobnosti
Pluralitní osobnost- po určitou dobu je někým jiným, nepamatuje si na předchozí osobnost, střídání v průběhu života
Katatýmie –zkreslení obsahů vědomi pod vlivem emocí a přání…charakteristická pro vědomí hysterických povah, depresivních povah, a paranoiky
Vnitřní obraz osobnosti
Tělové vědomí- začíná uvědomováním si hranic těla, sdružuje všechny uvědomované prvky vzezření
Nespokojenost s tělesným vzezřením je průvodním jevem osobní nezralosti, kolize identity nebo začínající duševní nemoci
Charakterová neuróza-w.reich
Souvislost mezi psychickou rovnováhou a tělovým vědomím
Metafora segmentové projekce mozkových oblastí do jednotlivých částí těla
7 prstenců- ztuhlost jedné z oblastí= zmrtvení citové exprese v oblasti
Sebepojetí- jáství
Pocit vlastní osobnosti
W.james
Ego- úhrn toho , co můžeme nazvat svým
materiální já – fyzický substrát jedince a jeho majetek
sociální já – za co považuje člověka jeho okolí, tolik soc. já, kolik referenčních skupin
psychické já – souhrn psychických vloh a sklonů
Cooley- osobnost ve smyslu já- sumou psychických reakcí člověk na mínění, která má o něm jeho okolí
představa, jak se jeví druhým
představa hodnocení této představy druhým
specifický pocit já ve smyslu hrdosti nebo ponížení, později označen jako sebeúcta
G.Mead – hodnocení sebe sama jako objektu skrze mínění „zobecnělého druhého“
=teorie zrcadlového já
Aspirace, ideální já
Aspirační úroveň
celek našich očekávání a nároků na vlastní budoucí výkon, vnitřní obraz výkonnosti osobnosti
stupeň sebehodnocení , nezbytný pro prožití uspokojení
signalizují hodnotovou orientaci osobnosti
pásmo osobní angažovanosti je úsekem na prostoru obtížnosti úkolů-poukazující na uvědomovanou obtížnost
ne její výši se podílí celková sebedůvěra osobnosti, zkušenosti z oblastí činnosti, schopnosti pro danou oblast, potřeba úspěchu a potřeba vyhnutí se neúspěchu

abudehur.wz.cz