Slovenská zahraniční politika vůči Maďarsku

zhodovat
snaha o samosprávu: objevuje se v programu všech maďarských stran na Slovensku na škále od jazykové, kulturní a školské samosprávy, až po autonomii (myšlenka územní samosprávy na Slovensku přijímána negativně – maďarská koalice se jich v roce 1998 zřekla a vytkla si za cíl vytvoření systému menšinových samosprávních institucí, fungujících na základě subsidiarity)
Periodizace slovenské politiky
1993: Diplomatické styky navázány bezprostředně po vzniku samostatné Slovenské republiky na úrovni velvyslanectví
1994 – 1998: vláda HZDS + SNS + ZRS – období Mečiarismu
- vzájemné pnutí mezi Slovenskem a Maďarskem, řada urážlivých výroků ze strany Jána Sloty vůči Maďarům
- uzavření Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci 19.3.1995, která vyvolala emotivní reakce a jejíž ratifikace ze strany Slovenska trvala celý rok
- vydání rozsudku Mezinárodního soudního dvora ohledně soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros a následné zahájení vyjednávání ohledně provedení rozsudku
- 1996: reformou veřejné správy účelově zřízeny nové kraje s většinovým slovenským obyvatelstvem; 1997 – nepřijetí zákona o jazycích menšin
1998 – 2006 : vláda M. Dzurindy
- období zklidnění vzájemných vztahů
- účast Strany maďarské koalice ve vládě
- v únoru 2001 podepsal první Dzurindův kabinet Evropskou chartu na ochranu menšinových jazyků, důkaz ochrany menšinových práv na Slovensku
- zlepšení slovensko-maďarských vztahů přispělo k resuscitaci Visegrádské čtyřky, projektu, který v druhé polovině devadesátých let procházel stagnací
- 5.12. 2004 maďarské referendum o zavedení dvojího občanství pro zahraniční Maďary, kteří se ocitli mimo území vlasti v důsledku Trianonské smlouvy z roku 1920; 51% hlasujících se vyjádřilo pro, díky nízké účasti bylo ovšem referendum neplatné
2006 – současnost
- ochlazení vzájemných vztahů zejména díky rétorice některých vládních stran
Současná politika SR vůči Maďarsku – Dokumenty
Programové prohlášení vlády 2006
- zmíněná obecná priorita udržování a budování přátelských vztahů se sousedními státy, rozvoj spolupráce v politické, hospodářské a kulturní oblasti, navazován kontaktů na regionální a lokální úrovni (obce, města)
- ve vztahu k Maďarsku je výslovně uveden pouze zájem na dořešení sporu ohledně vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros (na rozdíl od vztahů k ČR kdy prohlášení výslovně uvádí jako prioritní oblast naplňování strategického partnerství s ČR)
- dále je v prohlášení zmíněna Visegrádská skupina – rozvoj spolupráce na této bázi, prosazování společných zájmů a realizaci regionálních projektů v oblasti infrastruktury, energetiky, životního prostředí a kultury
Zaměření Slovenské zahraniční politiky na rok 2007
- Znění zaměření zahr. pol. Slovenska na rok 2007 se shoduje zněním tohoto dokumentu pro rok 2006. je zde zdůrazněna aspekt pragmatické spolupráce, na rozdíl od zaměření Zahr. pol. Slovenska pro roky předchozí – 2005, 2004 atd., kdy byl kladen důraz na navazován vztahů založených na vzájemné důvěře, respektu a výhodnosti a na pokračování nadstandardních bilaterálních kontaktů, zejména na parlamentní úrovni.
- podpora aktivního působení komisí vytvořených na základě Základní smlouvy o dobrém sousedství, spolupráce na lokální a místní úrovni, v rámci V4
- nutnost vést jednání ohledně implementace rozsudku MSD – Gabčíkovo Nagymaros
- nově kladen důraz na vytvoření občanské dimenze vzájemných kontaktů na úrovni studentů, vědců, intelektuálů, vzájemné poznávání se
Smlouva o dobrém sousedství a přátelské spolupráci 19.3.1995
smlouva obsahuje všeobecný závazek budovat vzájemné vztahy v duchu dobrého sousedství, spolupráce a vzájemné důvěry, dále pro Slovensko nejvýznamnější garanci neporušitelnosti státních hranic a integrity území, a dále maďarskou stranou požadované závazky respektovat práva národnostních menšin
Národní rada sice smlouvu 26. 3. 1996 schválila, nicméně připojila k ní dodatek, který maďarské menšině na Slovensku zabránil využívat kolektivní práva. Maďarsko tento dodatek označilo za nepřípustný; dále kritika nedostatečných záruk za