- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Moc a distribucni rezimy
SPP503 - Teorie sociálního státu
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálMoc a distribuční režimy
Esping-Andersen
Otázka + hypotéza
Esej je o vztahu struktury politické moci a varianty režimu welfare státu. Hlavní otázkou, na kterou se text snaží odpovědět je, jestli a za jakých podmínek ovlivňuje mobilizace dělnické třídy distribuční a institucionální charakteristiky rozvoje sociálního státu. Text se tak snaží rekonceptualizovat jak koncept moci tak charakteristik soc. státu.
Hypotézou je, že vysoká silná mobilizace zakládá přerozdělení výdajů. Za hlavní sílu k prosazení státních politik je považována levicová vláda a poslanci parlamentu a také odbory. Efektivita zdrojů síly pracující třídy záleží na:
tom, nakolik jsou nesocialistické strany rozděleny (čím rozdělenější, tím víc prostoru pro prosazení se levice)
tom, nakolik je dělnická síla schopna dělat kompromisy s jinými stranami (čím víc kompromisů, tím víc schopnosti, tím větší šance prosadit své zájmy)
Výzkum 18 zemí od 50. do konce 70. let
Pojmy
Welfare stát vnímá autor jako artikulaci distribučního konfliktu, konfliktu mezi tržními principy a principy politické alokace zdrojů. Povaha sociálního státu není plně uspokojivě vysvětlitelná prostřednictvím standardních ukazatelů jako %HDP na sociální výdaje, ale spíš prostřednictvím historických konfliktů soustředěných kolem strukturálního uspořádání sociální politiky. To zahrnuje míru dekomodifikace, což umožňuje jednotlivcům finanční nezávislost proti pracovnímu nátlaku, stratifikaci atributů sociální politiky (vede to k solidaritě, statusové segmentaci či individualismu), redistribuci a míru institucionalizace garantované zaměstnanosti.
Sociální stát garantuje nároky mimo tržní vztahy, institucionalizuje kolektivní politickou zodpovědnost, za životní standart jednotlivců, přerozděluje příjmy a zdroje, poskytuje zboží a služby mimo finanční vztahy, čímž vytváří potenciál pro změnu rovnováhy mezi třídami ve prospěch znevýhodněných.
Moc musí být vnímaná jako relativní fenomén. Výsledky působení pracující třídy na stejných úrovních moci závisí do značné míry na matici moci. Problém moci je komplikovanější o „konstelaci“ stran v sociální struktuře. Např. křesťanské strany – tradice křesťanské lásky, konservativismu. Obecně se dá říct, že přechod z politických zdrojů do politických výsledků záleží na dvou faktorech:
vysoký stupeň mobilizace je efektivní, jenom, když je trvalý
schopnost „dělnických“ stran uzavírat koalice (aliance mezi třídami) z nich dělá dlouho vládnoucí strany
Pro jednotlivé „vydělávající“ znamená sociální politika vyvázání z tržních vztahů, hlavně prostřednictvím přerozdělení z
Vloženo: 24.02.2014
Velikost: 41,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu SPP503 - Teorie sociálního státuPodobné materiály
Copyright 2025 unium.cz
