Studijní materiály

Zpět

Hromadně přidat materiály

Moc a distribucni rezimy

SPP503 - Teorie sociálního státu

Hodnocení materiálu:

Zjednodušená ukázka:

Stáhnout celý tento materiál

nezaslouží
typické tedy je minimum vládních zásahů, maximum trhu, proto i pojištění je v ideálním liberálním státě soukromě zjednávané (a dobrovolné) a velkou roli hrají i zaměstnanecké výhody
shrneme-li to, hlavními pojmy liberalismu je residualismus (zbytkovost), důraz na poskytování služeb soukromým trhem, means test, soběstačnost jednotlivce; rovnost v liberálním režimu znamená rovnost příležitostí
Výsledky výzkumu
poválečná sociální demokratizace byla zjevná u všech zkoumaných států, ale u některých jsou určité dimenze rozvinutější než u jiných
dekomodifikaci E.-A. indikoval prostřednictvím sociálních výdajů, kolektivní spotřeby a existence (či neexistence) means-testů. V těchto všech oblastech hrála mobilizace dělnické třídy důležitou roli
V rámci dimenze sociální stratifikace nebyla role dělnické třídy tak jasná – nenašla se lineární spojitost mezi dělnickou mobilizací za soukromým protekcionismem, korporativismem a finančním individualismem. Přesto můžeme říct, že s liberalismem je spojena privatizace (odstátnění) a soběstačnost; v konservativismu je zdůrazněný korporativismus; v socdem. režimu finanční solidarita, universalismus a privatizace je marginální; charakteristiky spojené s konservativismem je velmi těžké překonat
plná zaměstnanost se jeví jako největší indikátor sociální demokratizace a vyžaduje vysokou úroveň síly politické mobilizace. Zdá se, že vysoká úroveň zaměstnanosti se pojí s výraznou dekomodifikací a solidaritou. Z toho vyplývá, že existuje sociálně-demokratický režim, který je spojen s výjimečně silným stupněm mobilizace pracovní síly, takže do něj spadá jen málo států, např. Norsko nebo Švédsko. Pro tyto státy je také typické rozdělení buržoazních stran. Krom toho existují i semi-sociálně-demokratické státy, které tíhnou ke korporativismu, např. Rakousko, kde byli dělníci nuceni příjmout korporativismus a jen limitovanou redistribuci příjmů. Pro tyto státy je typická sjednocená pravice a vliv křesťansko-sociálních stran, které pravici odebíraly voliče.
To, že teorie nevysvětluje podobu soc. státu úplně vysvětluje E.-A. tak, že některá hrnutí dělníků neměla ambice k sociální demokratizaci.
Dalším problémem je podle E.-A. kvantifikace moci. Ve Skandinávii vytvářely dělnické strany koalice s farmáři a venkovskými stranami, díky čemuž vznikla obecná solidarita. Na kontinentální Evropě uzavíraly stranu koalice s pravicovými stranami, což je limitovalo. V GB, USA, Kanadě a Austrálii díky volebnímu systému a hegemonii liberálně-buržoazních stran došlo k marginalizaci nebo zákazu stran dělnického hnutí

Stáhnout celý tento materiál

Předchozí

1 2 3

Vloženo: 24.02.2014

Velikost: 41,50 kB

Stáhnout celý tento materiál

Komentáře

Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.

Mohlo by tě zajímat:

Reference vyučujících předmětu SPP503 - Teorie sociálního státu

Podobné materiály

SPP503 - Teorie sociálního státu - Moc a distribucni rezimy