Kennedy Johnson

(Aliance pro pokrok –plán pomoci Jižní Americe, 20 miliard USD za 10 let, pokud země Latinské Ameriky začnou provádět vnitřní reformy
Humanitární pomoc (vznik Peace Corps –pomoc tisíců amerických dobrovolníků zemím Třetího světa, program Food for Peace, vznik Agentury pro mezinárodní rozvoj
Celkově víra, že je možné úspěšně řídit state-building a procesy modernizace v zemích Třetího světa
Vnímání komunistické hrozby
Aplikace nových metod a technik, stejně jako nové informace tajných služeb vedly k přehodnocení rozsahu sovětského konvenčního a jaderného arsenálu
Ukázalo se, že „ missile gap“ neexistoval a sovětská převaha v Západní Evropě byla méně významná, než se dříve předpokládalo
Chruščovovy akce jsou vnímány s obavami. Ovšem spíše jako projev zoufalství a snahy zakrýt zhoršující se vojenskou situaci SSSR
Obavy, že k válce by mohlo dojít v důsledku sovětských zahraničně-politických přehmatů
Proto snaha administrativy nenechat se vyprovokovat k přehnané reakci
„..Mrchožrouti procesu modernizace“
Ačkoliv se po ukončení Kubánské krize riziko vypuknutí jaderné války snížilo, přetrvávaly americké obavy z jiných možných forem agrese
Velmi vážně je přijat Chruščovův projev z ledna 1961, kde hovoří o sovětské podpoře „národně osvobozeneckých válek“
Obavy, že se komunismus pokouší stanout v čele antikoloniálních a jiných revolučních hnutí, hodlá zneužít těžkosti, které provázejí modernizační procesy zemí Třetího světa
USA ve Vietnamu
Johnson a generál Westmoreland
„Fundamentální jednota“ komunistického bloku
Obavy z nové komunistické ofenzívy ve Třetím světě implikovaly, že světový komunismus představuje jednotný a jednolitý celek
Tato představa je ale v rozporu se stále hojnějšími důkazy o prohlubující se čínsko-sovětské roztržce
Tyto signály však nezměnily dosavadní vnímání komunistické hrozby
Přesvědčení, že přes všechny rozdíly mezi sebou jsou z hlediska světové stability zájmy komunistických států fundamentálně nepřátelské zájmům Západu
Světová politika jako „hra s nulovým součtem“ (zisky komunistů představují ztrátu Západu)
USA a spojenecká alianční struktura
Racionalizace a posílení zámořských aliancí představuje významný cíl Kennedyho administrativy
Rozlišení amerických spojenců na „tvrdého jádro“ („hard core“) – Západní Evropa, Kanada, Japonska Austrálie a Nový Zéland a méně významné spojence
Názor, že aliance s těmito druhými (SEATO, CENTO) příliš dobře nefungovaly
Snaha navázat s těmito státy širší vztahy, méně orientované vojenskou rovinu spolupráce
USA a Západní Evropa
Klíčový význam je naopak přisuzován Západní Evropě
Podpora soběstačné, nezávislé a pokud možno sjednocené Evropě
Problémy v NATO
Přes snahu o posílení jeho konvenčních kapacit upřednostňují spojenci ochranu prostřednictvím jaderných zbraní
Americké obavy z vlastních jaderných programů Francie a Velké Británie )a potenciálně Německa)
Postupně se prohlubují rozpory zejména mezi USA a Francií
Multilateral Nuclear Force
Má představovat plán, který pomůže zaplašit obavy evropských spojenců z nedostatečnosti amerického jaderného deterrentu a současně udrží jaderné zbraně v Evropě pod pevnou kontrolou NATO
Plán navržen v roce 1963, kompenzace za stažení zastaralých IRBMs z Evropy a Turecka
Vytvořit multilaterální jadernou silu z asi 25 plavidel vybavených střelami Polaris s jadernými hlavicemi, jejichž členové posádek budou pocházet z různých zemí NATO, pod velením nejvyššího vojenského velitele NATO
Odpálení střel mělo být možné jen se souhlasem všech členů NATO
Plán nebyl přijat především pro nesouhlas Francie a VB (neochota vzdá se vlastních jaderných sil).
USA a jednání s komunistickým blokem
„Let us never negotiate out of fear, but let us never fear to negotiate“
Jednání se SSSR
Kennedyho administrativa přikládala velký význam jednáním se SSSR
Snaha dospět k tichému porozumění se SSSR a „stanovení pravidel soupeření“ komunistického a
kapitalistického bloku
Snaha jednat v otázce Berlína
Velké úsilí zlepšit vztahy se SSSR po Kubánské krizi
Snaha využít diskreditace Chruščovy dosavadní strategie
Iniciativa ze strany USA
zřízena „horká linka“, podpis LTBT
Johnsonova administrativa v této iniciativě pokračuje (NPT, plány zahájit v roce 1968 bilaterální jednání se SSSR o kontrole zbrojení)
Otázka jednání s Čínou
Čína v tomto období demonstrovala jen malý zájem o jednání
Také na straně USA je jen malý zájem na takových jednáních
Problém Čankajškova režimu na Tchajwanu
Politika jednání se SSSR a současně udržování nátlaku na Čínu s cílem využít čínsko-sovětské roztržky
Změna čínské politiky jako předpoklad zlepšení vzájemných vztahů
Johnson a Abe For